Vláda představila strategické digitalizační projekty. Roadmapa zahrnuje celkem 55 projektů napříč státní správou, z toho 22 prioritních projektů vycházejících přímo z programového prohlášení vlády a 33 projektů založených na platné legislativě. Portfolio pokrývá oblasti financí, zdravotnictví, digitální identity, dat, registrů, dopravy, krizového řízení, sociálních agend i kybernetické bezpečnosti.
Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Aáá, stroj času. :)
) smazal taky (Windows 98), protože jsem potřeboval vyzkoušet, jestli se dá používat Inkscape a Dia na starém stroji. Ten mám, jen to chtělo ještě starý disk, tam ale nebylo místo, takže Okna musela pryč, stejně jsem je už rok nepustil. (Na rozdíl od XPček, ty pouštím asi jednou za 50 dní).
Ale mám tam přes 300 MB volného místa.
okamžitě ty wokna smažu a dám na notebook jen Slackware
Ale jsem např. v situaci, že na některých místech nemám signál (internet ano), takže můžu provádět platby jen někde. Takže - chci jen říct, že jsou situace, kdy čtečka může mít své opodstatnění..Dovolte mi poznamenat, ze bez signalu (resp. mobilu), presto s internetem a navic vybaven cteckou asi bude nesrovnatelne ridsi situace nez se ocitnout se signalem, ale bez ctecky. Treba nekde v odstinenem (ale online?) bunkru? ;)
.
Na sdílení souborů (to je asi ten DC++ ne?) jsou jiné nástroje, ale to je také jiná kapitola.
Díky - rád na to mrknu - Win programy už delší dobu nesleduju
V Linuxu používám: Firefox - rychlost Thunderbird (jen minimálně) - rychlost Mozilla Suite + asi žádné rozdíly Tvtime vs FlyTV + rychlost + zadarmo - nahrávání - kvalita obrazu - integrované rádio Gaim vs Trillian + zadarmo + jednoduchá změna vzhledu - spousta možností nastavení - nelíbí se mi styl ukládání historie - velké písmo, panel zabere zbytečně moc - rychlost - není moc hezký K3B vs Nero + zadarmo - nemam rád KDE - není moc intuitivní - rychlost - bezproblémový provoz - dlouhý start Krusader vs Total Commander + zadarmo + umí i něco navíc - rychlost - nepamatuje si velikost okna - nemam rád KDE :) - dlouhý start mc vs Total Commander + zadarmo + je prostě skvělý + rychlost - vzhled OpenOffice vs OpenOffice ve WinXP + jednoduchá instalace slovníků - rychlost - vyhlazování fontů OpenOffice vs MS Office (ale ty jsem stejně nekoupil a už je ani nemam) + zadarmo + skvělý writer + vzorce - rychlost - zbytek není tak skvělý (Calc atd..) nic vs AVG 7 + zadarmo + funguje spolehlivě MPlayer vs BSPlayer + bez přidaného spyware - titulky a podpora češtiny - možnosti nastavení - rychlost - vzhled Xine vs BSPlayer + opět tu není spyware - fonty v celém programu - možnosti nastavení titulků GQradio vs Radiator + umí průhlednost + hezčí + resize - nemohu ho ovládat dálkovým ovládáním BMP vs Winamp + bez spyware, prostě free - okna občas nedrží pospolu například při minimalizaciJak vidíte tak nejčastěji mě prudí hlavně rychlost a to nejvíc vykreslování oken, jejich zobrazení a resize, to se snad časem vývojáři změní až to bude akcelerované pomocí opengl, ale tak 2 roky to ještě trvat bude. Pak mi vadí písma v Linuxu, používám skoro všude raději Arial a nejednotnost aplikací, člověk musí složitě hledat aby většina aplikací vypadala aspoň podobně. Ale neberte to tak že mi práce v Linuxu spíš vadí, jen mě tyhle věci stále i po roce prostě prudí :)
Hledejte zápisy ohledně desktopu - např. otázku písem tu lidi řešili.
Viděl jsem dokonce nějaké screenshoty, které používaly písma, která se Vám líbí
Dá to sice trochu námahy (není to všechno přednastavené), ale výsledek potom stojí za to
všechny tyto programy mají alternativy v Linuxu, ale ani jedna není natolik kvalitní jako ta ve WinXP.Možná by bylo lepší napsat "ani jedna se mi nelíbí dost na to, abych ji chtěl používat".
. navic proc je nemit, kdyz mam origos CD
)
Osobně bych si přál... mít Windows, kde bych pařil hry a čučel na filmyTomuhle nerozumím. Snad těm hrám.. ale co brání sledovat filmy v Linuxu.. nechápu?
. Nabootoval jsem ho v qemu, úvodní obrazovka si vesele blikala, dal jsem F1 pro start a qemu ohlásil Floating Point Exception...
Tiskni
Sdílej: