Byla vydána verze 32.0 svobodného softwaru OBS Studio (Open Broadcaster Software, Wikipedie) určeného pro streamování a nahrávání obrazovky počítače. Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byl vydán PostgreSQL 18. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
NFS (Network File System) má letos 40 let. Jeho tvůrci zavzpomínali na MSST Conference. Sun Microsystems vydal v prosinci 1985 zdrojové kódy NFS vývojářům mimo Sun.
Po Canonicalu oznámilo také SUSE, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
Laboratoře CZ.NIC vydaly novou verzi 4.27.0 aplikace Datovka, tj. svobodné multiplatformní desktopové aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi. Přidány byly funkce pro přerazítkování datových zpráv systémem ISDS. Uživatel muže zvolit zprávy, jejichž časová razítka má aplikace sledovat. Aplikace jej upozorní na časová razítka, která lze přerazítkovat. Uživatel pak může
… více »Bylo představeno all-in-one PC aneb mechanická podsvícená klávesnice s Raspberry Pi 5 uvnitř Raspberry Pi 500+. S 256 GB Raspberry Pi SSD a 16 GB RAM za 200 dolarů.
Google, potažmo YouTube umožní návrat tvůrcům, kteří byli zablokováni kvůli údajnému šíření dezinformací souvisejících s COVID-19 a volbami. Tvůrci teď mohou požádat o navrácení přístupu. Společnost Alphabet v této souvislosti uvedla, že zákazy byly uděleny kvůli tlaku tehdejší Bidenovy administrativy.
Vývojári z distribúcie Artix, ktorá je postavená na Arch Linuxe, alebo skôr jeho forkom, už skôr prešli na Open-RC init systém, stále však niektoré projekty ako GNOME boli závislé na systemd. Teraz pretiekol pohár trpezlivosti a počnúc GNOME 49, kvôli ktorému komponenta gnome-session je úplne závislá na systemd-init, padlo rozhodnutie na odstránenie GNOME z repozitárov Artixu. Táto zmena sa podľa všetkého týka viac než 90 distribúcií, ktoré tiež nepoužívajú systemd. Viac v príspevku na DistroWatch.
Magazín IEEE Spectrum opět po roce publikoval svůj žebříček programovacích jazyků. Vedou Python, Java, C++, SQL a C#.
Repozitáře pro spolupráci v rámci projektu Fedora se přesunou z Pagure na nově vzniklý Fedora Forge. Ten stejně jako třeba Codeberg běží na softwaru Forgejo, které bylo už před časem vybráno jako náhrada za Pagure. Pagure pochází z dílny Fedory, ale mimo ni se příliš neuchytil. Jeho vývoj a údržba byly náročné a Fedora se rozhodla jít cestou úspěšnějšího projektu, který má větší základnu přispěvatelů.
Tento blog obsahuje nebezpečnou symboliku.
Už jsem čistě na Linuxu.
Dneska jsem se odhodlal k radikálnímu kroku. Je to právě 456 dnů, co mám Linux (instalace Fedora Core 3 proběhla 30.12.2004). Za ten rok a něco jsem se hodně naučil o fungování PC, sítě i o lidech. Byl jsem překvapen, kolik lidí je ochotno poskytnou svůj čas pro pomoc jiným.
Operační systém Windows jsem používal od verse 3.11, ale daleko intensivněji od Windows NT 4.0 Workstation. Na řadě NT jsem vydržel až do roku 2004, to jsem měl Windows Server 2003 (vyzkoušel jsem celou řadu NT, tj. NT4,0, 2000, XP Prof., 2003). Vše samozřejmně legálně v českém slova smyslu. Je to velmi dobrý operační systém. Nikdy jsem neměl problémy s nestabilitou, kterou spousta lidí tak hloupě Windům přisuzuje.
Dá se říct, že jsem byl spokojený. Programoval jsem nejdřív v Delphách (což byl jeden z důvodů instalace Windows NT), potom v C++ ve Visual Studiu 6.0 a nakonec v C# pro platformu .Net. Teď píšu v Javě. Jazyky (C++, C#, Java) jsou podobné, ale někdy i ošidně rozdílné.
Někdy na střední Elektrotechnické průmyslovce (asi před pěti lety), mě kamarád naučil nevypínat PC. Dobrá rada. Sám jsem to naučil jednoho člověka, který mi ze začátku nevěřil, že moje PC jede nonstop (hardware samotný běží nonstop klidně několik měsíců, možná i něco přes rok -- záleží to na výpadcích napájení a upgrade hw). Jak to souvisí s linuxem? Nijak. Jen poznámka: můj soused (XP) má průměrný uptime větší než já (FC4) a to proto, že on neupgraduje jádro
Pak jsem se dostal na Universitu Palackého, obor matematická informatika, kde jsem se naplno setkal s Linuxem. Nebylo to poprvé, už předtím na střední škole jsem měl pár měsíců dualboot W2000 / Suse 6.4 (dodnes si vyčítám, že jsem u toho nezůstal). Na výšce jsem se setkal (mimo jiné) i s dostatečně šíleným jazykem Scheme (jazyk pro pravé může) a hlavně s jeho učitelem Vilémem Vychodilem (to je právě autor výroku o Scheme jako jazyku pro pravé muže). Tento jazyk mě uchvátil natolik, že jsem (poněkud naivně), začal psát jeho interpret -- nakonec tento pokus skončil plně funkční, leč zcela zbytečným, Math-Scheme parserem zpracovávající vstupy typu (+ 9 7 (* 8 9 6 1)), speciální formou define a speciální formou quit .
O ročník později nás Vilém učil TeX (teda LaTeX2e). To bylo něco. Konečně textový processor (nebojte, vím, že se jedná o typografický systém) ze kterého vychází výstup nejen správný po obsahové formě, ale i vzhledově pěkný. Konečně se na ten text dá i dívat. Dá se plynule číst bez přeskakování nesmyslně dlouhých mezer mezi slovy.
Z důvodů, které tu nechci uvádět, jsem musel informatiku ukončit . Chtěl jsem školství opustit nadobro a založit si vlastní firmu. Okolí mě přesvědčilo, že minimálně Bc. potřebuju, tak jsem nastoupil na obor fyzika (ta mě baví o procento míň než PC
. V současné době studuji třetím rokem na UPOLu a připravuju se na státnice a obhajobu Bc. práce. Tu jsem programoval (jak jinak) v prostředí LabView na Windows Me (na PC v laborce to tak prostě bylo a já s tím nemám nejmenší problém). Zapnu LabView, přes putty se připojím k sobě domů, ve vimu si píšu poznámky a nakonec v shareware versi TotalCommandru hodím denní práci k sobě na FTP. Mezitím si hraju s LASERem (jen 20mW He-Ne ale stačí), kamerou za 60tisíc a digitalizační kartou na 30tis (nic moc, ale i tak se divím, že mi to dají do ruky). Na školní práce (a že jich bylo), jsem Windows nepotřeboval. Nikdo po nás nechtěl odevzdanou práci v .doc, s pdf byli spokojení (při nejhorším to stačilo vytisknout a odevzdat papírově).
Na začátku druhého ročníku fyziky jsme johny a já dostali internet do našich paneláků, kde je v současné době připojeno asi 18 klientů. Máme veřejnou IP adresu. Každý se s tím vyrovnal po svém. Někdo neustále přeinstalovává, někdo má firewall. S johnym jsme dlouho nemohli najít takový (pro Windows), který by zvládal firewallovat 100mbps traffic (jsem s johnym spojený přímo dalším UTP kabelem, kde přenos 500GB / měsíc není problém). Rezignoval jsem po půl roce a nainstaloval FC3, pro linux je 100mbps hračka. Johny to vyřešil tak, že si později koupil router Asus (MIPS 200MHz CPU, linux 2.4.30) a už má taky pokoj.
Konečně se dostávám k důvodům, které mě vedli ke smazání partišny s Windama. K ničemu Windows nepotřebuju. Většiná rebootů do W (nebylo jich ani 20) byla k vuli hrám, a také k vůli tomu, že různí lidé chtěli vyzkoušet něco na lepším stroji (a to nemám žádně dělo, jen podprůměrné PC) než mají doma (ne Radku, opravdu nemám na mysli tebe i když to tak může vypadat). Windows byly posledním kusem nelegálního SW nainstalovaném na mém PC. Až je budu potřebovat, tak si je koupím. To je další důvod. Od chvíle, co jsem začal programovat trochu profesionálněji, mě problém nelegálního SW trápil čím dál tím víc. Dnes jsem ho vyřešil.
Tiskni
Sdílej:
Aáá, stroj času. :)
Ale jsem např. v situaci, že na některých místech nemám signál (internet ano), takže můžu provádět platby jen někde. Takže - chci jen říct, že jsou situace, kdy čtečka může mít své opodstatnění..Dovolte mi poznamenat, ze bez signalu (resp. mobilu), presto s internetem a navic vybaven cteckou asi bude nesrovnatelne ridsi situace nez se ocitnout se signalem, ale bez ctecky. Treba nekde v odstinenem (ale online?) bunkru? ;)
V Linuxu používám: Firefox - rychlost Thunderbird (jen minimálně) - rychlost Mozilla Suite + asi žádné rozdíly Tvtime vs FlyTV + rychlost + zadarmo - nahrávání - kvalita obrazu - integrované rádio Gaim vs Trillian + zadarmo + jednoduchá změna vzhledu - spousta možností nastavení - nelíbí se mi styl ukládání historie - velké písmo, panel zabere zbytečně moc - rychlost - není moc hezký K3B vs Nero + zadarmo - nemam rád KDE - není moc intuitivní - rychlost - bezproblémový provoz - dlouhý start Krusader vs Total Commander + zadarmo + umí i něco navíc - rychlost - nepamatuje si velikost okna - nemam rád KDE :) - dlouhý start mc vs Total Commander + zadarmo + je prostě skvělý + rychlost - vzhled OpenOffice vs OpenOffice ve WinXP + jednoduchá instalace slovníků - rychlost - vyhlazování fontů OpenOffice vs MS Office (ale ty jsem stejně nekoupil a už je ani nemam) + zadarmo + skvělý writer + vzorce - rychlost - zbytek není tak skvělý (Calc atd..) nic vs AVG 7 + zadarmo + funguje spolehlivě MPlayer vs BSPlayer + bez přidaného spyware - titulky a podpora češtiny - možnosti nastavení - rychlost - vzhled Xine vs BSPlayer + opět tu není spyware - fonty v celém programu - možnosti nastavení titulků GQradio vs Radiator + umí průhlednost + hezčí + resize - nemohu ho ovládat dálkovým ovládáním BMP vs Winamp + bez spyware, prostě free - okna občas nedrží pospolu například při minimalizaciJak vidíte tak nejčastěji mě prudí hlavně rychlost a to nejvíc vykreslování oken, jejich zobrazení a resize, to se snad časem vývojáři změní až to bude akcelerované pomocí opengl, ale tak 2 roky to ještě trvat bude. Pak mi vadí písma v Linuxu, používám skoro všude raději Arial a nejednotnost aplikací, člověk musí složitě hledat aby většina aplikací vypadala aspoň podobně. Ale neberte to tak že mi práce v Linuxu spíš vadí, jen mě tyhle věci stále i po roce prostě prudí :)
všechny tyto programy mají alternativy v Linuxu, ale ani jedna není natolik kvalitní jako ta ve WinXP.Možná by bylo lepší napsat "ani jedna se mi nelíbí dost na to, abych ji chtěl používat".
Osobně bych si přál... mít Windows, kde bych pařil hry a čučel na filmyTomuhle nerozumím. Snad těm hrám.. ale co brání sledovat filmy v Linuxu.. nechápu?