Najkrajšie príbehy píše pivo

6.3.2006 10:38 | Přečteno: 1685× | sw

V následujících odstavcích čtenář nalezne stylisticky dokonale vybroušený literární skvost s detektivní zápletkou. Získá hlavní hrdina zpět ztracený server? Duševní rovnováhu? Ztracené mládí anebo sličnou sportovní postavu?

Nikdy jsem nemyslel, že se stane taková věc. Jeden kamarád – příběhy se přece většinou stávají kamarádovi, že? Takže jeden kamarád ztratil server. Jako duch bloumá po chodbách pracoviště a nenápadnými a rafinovaně skrytými otázkami vyzvídá, kdo jej vzal a zašantročil. Pikantní je v tomto případě to, že server reaguje na pingy a má dostupné všechny služby. Naštěstí je zmíněný kamarád ze stejného těsta, jako je Bud Spencer, takže v tom umí chodit a informaci získá. Snad se to obejde bez žertovné rvačky, v níž by figurovala pánev, zmrzlý tuňák a sedmnáct námořníků.

Kolik je na světě lidí, kteří objekty v databázi pojmenují rusky a okomentují je azbukou? Dělá to ještě někdo jiný, než bláznivý Vlad? Ne? Když už nic jiného, tak jsem s jeho přispěním prožil hezkých pár chvilek se zjišťováním v jakém, sakra, kódování vrací tenhle, sakra, Oracle klient, sakra, data. Výsledkem je ultimátní megapřevodník znakových sad Oracle-Python a naopak. Původně měl obsahovat kompletní sadu kódování, leč překvapivá novinka zhatila jeho dokončení. Kromě toho, že jsem já líný jako prase, tak se tato drobná charakterová kaňka ve vší své obludnosti vyskytla i u pana Pichta. Bratr Paleček by nás svou zlatkou nepodělil.

Televizní intermezzo první: Bystrý čtenář už jistě pochopil, že jsem tuto Neděli sledoval několik televizních pořadů, a že na mně tyto zanechaly následky. Zejména pohádka, ve které charakterní herec Viktor Preiss (jmenuje se tak?) zpíval rozpustilé písně. Viktore, už nikdy více, prosím! Ale věz, že tvé kramářské písně nebyly toho dne nejhorší. Drtivé vítězství v hnusu a kýči si odnesl otlemený chlapec, který se skamarádil s uslintaným psíkem boxerem, služebním psem FBI, a spolu dopadli lupiče a nakonec šťastně přemluvili psovoda pana černocha, aby psíka nechal hochovi, neb ho má psík rád. Rodina, štěstí, Amerika – jestli mi rozumíš. Trauma „Zlatý tuleň“ z dětství se vrací.

Jsem tlustý. Jsem tlustý jako prase. A trápí mne to. Naštěstí mi místní dr. Mengele potvrdil, že jsem již zcela zdráv a vesel, tudíž se mohu s radostí vrhnout do sportovního života, jakým jsem byl zvyklý žít kdysi. Roční přestávka vyplněna žraním tučných jídel a poleháváním po otomanech neskutečně bolí. Navíc se mi spolu cvičenci směji, píchají mi do teřichu prsty a říkají mi směšné věci. Ale těšte se vtipálkové. Nasadil jsem dietu nejhrubšího zrna. Zakoupil jsem batoh cibule a pórku, kteréžto výtečné a chutné potraviny pojídám na kila. Za pár týdnů budu opět běhat pružně jako pan Bodie, přestože vypadám spíše jako pan Cowley.

Televizní intermezzo druhé: zločinci, agenti KGB, či Stasi a mezinárodní teroristé – to si opravdu myslíte, že na pana Cowleyho někdy vyzrajete? Cha! A ještě třikrát opovržlivé cha!

Když má člověk za vzor někoho takového, jako je velký šéf CI5, dokáže svou velkolepou osobností manipulovat s okolím. Také já jsem v taktice psychologické války mistr. Většinu chyb a úkolů, které mne v uplynulém týdnu čekaly, jsem uzavřel bez nejmenšího náznaku fyzické práce. Mé brilantní duševní schopnosti donutily stěžovatele kapitulovat a stáhnout své zbytečné požadavky. Také proto jsem měl při leštění svého miláčka (jedná se o velociped, dobytku!) čas sledovat podobného velikána válečného umění, kterak po Španělsku pomocí rolníků táhne jakési dělo nepředstavitelné ráže, přičemž tyto vzděláním nepolíbené muže vidlí a rýče poučuje o tom, že váha kanónu při cestě do kopce je menší než naopak.

Nejmilejší žena má nový telefon. Takový s velkým displejem a celou zásobou žertovných melodií, které mne serou. Až potud nic zvláštního. Problém je, že jsem musel instalovat hromadu nového SW, by dokázala nahrávat kontakty a empé3ky. Skandál. Tímto bych rád veřejně velebil autora wammu a vůbec dalších Xammu. Tuším, že je to kdosi místní, takže bod pro tebe a potlesk pro tebe. Funguje to, jak by řekli obyvatelé Horních Uher: „fasa.“ Chybí snad jen synchronizace s Kontactem.

Další pekelné poděkování patří autorům Audacity. Plugin, který dokáže zpomalit tempo skladby přičemž nemění výšku tónu mi ušetřil hromadu problému s odposloucháváním skladeb nové nejlepší kapely na světě. Stahovat podladěné kytary v plném tempu není procházka růžovým sadem.

Veřejné nakopání prdelí nechť patří bandě kolem Gnome a Gtk. Odkaz si nezasloužíte. Dále bez komentáře.

Hit týdne: Insania – taková ta skladba s textem: „zabuším na bránu pekelnou, jako gestapo panenky Marie a celé peklo ztuhne z obavy, že je to boží razie.“ Dále Anathema – akustický bootleg živák.

Průser týdne: Madonna se svou ABBA čórkou, naděje lokální moderní scény Moimir Papalescu & The Nihilists, alias nejtupější tucárna, čili: „já jsem taky intelektuál, rozumíš?“

P.S.: Už od rána mi v hlavě zní: „tohle píšu u vohně, pod sebou mám karimatku, Johna vodnes Mannitou, zůstal jsem tu sám, nikdo mi to nevěří, dnešní svět je zkaženej, kdybych tak moh' vrátit svět, devadesátý léta. V jižní Dakotě, když jsme psali zákon…“ Sakrapes, kdo to hraje? Podle míry infantility tipuji Znouzectnost nebo Želvičky, ale žádám jasnou odpověď.

       

Komentáře

[maník]

Znouzectnost, album Mé království.

[s0]

jojo, to je vono. diky!

[Cubic]

vynikajici zapisek, pobavil jsem se, dik

[Martin Baleja]

Zkus si udržet tento styl psaní (obsah taky, samozřejmě) a já se hlásím jako pravidelný čtenář.

[xvasek]

Mazec. Topol hadr. Detektivka "o ztraceném serveru" mě dostala, musel jsem to rozslat známým.

[xvasek]

Tak už mám i jednu vtipnou odpověď: tak wesly se zasmal a pry zna podobne - jeho kamaradovi se stalo, ze meli novelovy server, ktery byl nekde v rohu zahazeny papirama, pak ze ho dokonce zazdili a po 3 letech zjistili, ze bezi a ze nejaky maji

[Michal Vyskočil]

Ano, podobné příběhy se stávají vždycky kamarádům, případně kamarádovi kamaráda . Ostatně myslím, že to Prachett probral v nějaké Zeměploše.

[Ax]

Pche, ve sve prvni praci jsem jeden takovyhle server ztratil sam (tiskovy server udelany z nejake stare mrnave olivetky, zastrceny za obrovitou tiskarnou. Vydrzel tam asi 3 roky)

[Michal Kubeček]

Kdysi se mi podařilo zapomenout heslo roota na fileserveru, protože přes půl roku nebyl důvod se na něj přihlašovat. Bohužel nebyl nakonfigurován, aby reagoval na Ctrl-Alt-Del, bylo to v době, kdy jediný žurnálovací filesystém byl ReiserFS, ale nedoporučovalo se používat ho na SW RAIDu (který jsme tam samozřejmě měli), a kontrola toho 80 GB filesystému (RAID5 dva ze tří na 40 GB discích) trvala asi tři čtvrtě hodiny. Jo, chybami se člověk učí…

Ale ta vaše historka mi spíš připomíná jednu starší reklamu s textem "Náš server je tak spolehlivý, že zapomenete, kam jste ho dali" a obrázkem bigtoweru nedbale přikrytého kobercem.

[Anatheman]

z ktereho roku je ten bootleg anathemy, ktery doporucujete? pripadne kde byl nahran, prosim? Mam doma jeden starsi nekde z Parize, ale ten zni opravdu strasne:)

[s0]

to bude vono. a je to opravdu strasny. moc se mi to libi :)

http://anathema.uw.hu/download/download_file.htm

[Anatheman]

parada:) uz jdu sosat. Jinak ten koncert z Parize, ktery mam doma je nekde z doby alternative4/judgement, takze to bude neco jineho:)