Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Musím se přiznat - mám rád objektové programování. Objekty pro mně představují spojení s reálným světem, jsou to "živé" útvary - mají své vlastnosti a chování, každý objekt (instance) má svoji "individualitu".
Před několika lety jsem se naučil Javu (konečně "pořádný" objektový jazyk), po nějakých těch desktopových aplikacích ve Swingu jsem potřeboval začít i s webovými aplikacemi. Hledal jsem tedy ten "svůj" framework, a našel jsem - Tapestry. Tapestry mě zaujalo - čistě navržené prostředí (samozřejmě open-source), webové stránky buduje z komponent. Tedy zjevně objektový princip, říkal jsem si.
Jaké bylo ovšem mé překvapení, když jsem zjistil, že např. v objektu reprezentujícím html stránku nemůžu prostě nastavit instační proměnnou na nějakou hodnotu (jako u desktopové aplikace) s tím, že po návratu na tuto stránku si ji zase přečtu - nastavená hodnota zmizela! Bylo pro mně obtížné smířit se s principem, že tyto proměnné je potřeba definovat v dodatečných XML souborech, že objekt reprezentující html stránku "nežije" se stránkou (v rámci session). Takto jsem si objektové programování webových aplikací nepředstavoval.
A pak - díky článku Squeak Smalltalk slaví 10 let - jsem objevil Squeak, Smalltalk a zejména Seaside.
A najednou to šlo - objekty už neztrácely hodnoty svých instančních proměnných, nebylo potřeba žádných triků s XML soubory. Seaside mi otevřelo bránu do úplně nového světa, do světa skutečně objektového programování webových aplikací.
Tiskni
Sdílej:
I já byl koneckonců dlouho v takové situaci.
a na tom jsem skončil. Jistě, byl tam i nějaký class browser (který byl pro mě asi tak užitečný, jako find /usr/src -printf %f\\n | sort -u) a dalo se v tom i trochu malovat a pouštět videa.
Chtěl bych se vás ostatních na něco zeptat – když jste si poprvé, nebo třeba i podruhé, potřetí
sedli ke Smalltalku, pochopili jste opravdu o co jde? Chci jen vědět, zda je chyba mezi židlí a klávesnicí
Zkus knihu Squeak by Example. U Smalltalku je alfa-omega naučit se používat Browser a další nástroje, protože pak člověku stačí jen minimum znalostí a všechno si najde nebo odvodí.
Křivka osvojování znalostí je pro Smalltalk vůbec zajímavá, protože většinou chvíli trvá, než se podaří prolomit tu počáteční bariéru (něco, jako tohle
). Samé kratičké metody, co prakticky nic nedělají a nikde žádný zdroják. Ne nadarmo se říká, aby byl člověk produktivní, musí se C++ učit rok a Smalltalk 365 dnů 
Ad Video: aspoň že to oba piloti přežili, doufám, že se mi to také podaří
Pro rychlý start se Squeak Smalltalkem a Seaside doporučuji série článků, které vyšly na serveru root.cz. Já jsem začal (netrpělivě
) rovnou se Seaside a průběžně si doplňoval mezery ve znalostech ze seriálu o Squeak Smalltalku. Víceméně jsem ve Squeaku ignoroval vše, co přímo nesouviselo se Seaside.
S možnostmi samotného prostředí Squeaku se postupně seznamuji dodnes. Squeak sice na jedné straně působí dojmem dětské hračky, na druhou stranu je to ale značně komplexní prostředí typu "all in one", které v sobě skrývá spousty na první pohled netušených možností.