Apple představil nový iPad mini, iMac s čipem M6, 14palcový MacBook Pro s čipem M6 a MacBook Pro s PROLED XDR displejem – první Mac s dotykovým ovládáním.
Nedávno představený projekt mapSTL.com řeší budoucnost. 𝕏: "Netušil jsem, kolik patentů na generování map existuje. Existují patenty na generování fantasy map 🫣. Cokoliv je na 3D tiskárnu a tvoří to produkt, bude to mít patenty. Tak bacha na to!" … více »
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.4 (𝕏). Přehled novinek a vylepšení v poznámkách k vydání.
Byla objevena zranitelnost Tailworm v Tailscale a Headscale umožňující lokální eskalaci práv přihlášeného uživatele. Následně byla v Tailscale v opravené verzi 1.104.4+ změněna architektura aplikace. Viz příspěvek na blogu Tailscale.
Byl vydán Mozilla Firefox 159.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 159 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Nasazení softwaru, který nyní používá ve svých autech pro čínský trh, zvažuje automobilový koncern Volkswagen také v Evropě, kde by se mohl používat v budoucích vozech značek Volkswagen, Škoda a Cupra. Základem pro budoucí evropské modely by se mohla stát takzvaná China Electronic Architecture, elektronická architektura vyvinutá pro čínské modely ve spolupráci s tamní automobilkou Xpeng.
Vedoucím brněnské pobočky Red Hatu se stal Radek Vokál [LinkedIn].
Open source download manager Fatrat povstal z popela. Autor k dvacetiletému výročí projektu přidal do vínku podporu nejnovější knihovny libtorrent, rozhraní portoval na QT6, došlo k nahrazení podpory java rozšíření pythonem. Webové rozhraní bylo přepsáno s podporou mobilních zařízení. Aplikaci je taktéž možno zkompilovat bez podpory GUI. Více informací v releases.
Zranitelnost Broccoli2Shell (CVE-2026-111497) v kompresní knihovně Brotli se netýká pouze Node.js. Ohroženy jsou také aplikace využívající HTTP. Knihovnu používají webové prohlížeče, servery i řada dalších aplikací a technologií, například také Python nebo Bun. Identifikace všech zranitelných komponent může být obtížná, protože knihovna bývá součástí dalších softwarových balíčků nebo je přímo začleněna do spustitelných souborů aplikací.
Quad9, švýcarský celosvětově působící neziskový poskytovatel DNS, od 24. listopadu 2026 ukončí své služby ve Francii kvůli soudnímu sporu s katarskou televizní stanicí beIN. Ta požadovala blokování domén, které podle ní nelegálně zpřístupňují sportovní přenosy. Francouzský soud Katarům vyhověl a nařídil (🇫🇷, PDF) Quad9 blokaci zavést, pod hrozbou pokuty 1000 eur denně. Provozovatel příkaz odmítá s tím, že blokace
… více »Kdyz tak čtu blogový zápisek o distribucích, napadá mě, jak je to s kombinací Gentoo/důležitý server.
Jaké máte zkušenosti s Gentoo na serveru? Myslím tím server, na kterém záleží (tj. ne domácí serveřík).
Jak je to s updaty? Stane se někdy, že by mi bez ptaní změnil kofigurák nějaké služby?
A hlavně, kolik času stávíte administrací toho serveru? Kdyý to porovnáte třeba s Debianem, nebo CentOSem.
Co stabilita?
Tiskni
Sdílej:
takže kompromitace nehrozí.Což asi bude ten zásadní rozdíl mezi "server na hraní" a serverem "produkčním". A beztak je to jen pocit, že kompromitace nehrozí.
. Ten teď z toho asi vychází nejlépe.
Holt asi máme každý jiné priority.
Každopádně podle mě nezáleží ani tak na tom, jestli je ten server na vnitřní síti nebo venku, jako spíš na tom, co přesně od něj potřebuji. A popravdě řečeno, pokud má Snajpa dobré zkušenosti s Debianem a má ho zažitý, asi bych - být jím - u něj zůstal.
Na veřejném se musí aktualizovat stále, což jsem psal.Sice píšete jak často, ale už nepíšete, co. Samozřejmě nemusíte aktualizovat vše, stačí dělat bezpečnostní aktualizace aplikací, které používá někdo jiný (často jsou to jen ty, které jsem vyjmenoval v předchozím komentáři). A bezpečnostních aktualizací takových aplikací není mnoho (a jejich počet bude pro Gentoo i pro Debian zhruba stejný).
Kam se podělo klasické inženýrské "nešťourej do věcí, které fungují..."?Potkalo klasické adminovské "nevrtej se více věcech najednou", smutně se usmálo a skočilo pod sběrnici.
etc-update, který mu pak ukáže rozdíly mezi starou a novou verzí a dá mu na výběr několik možností co má dělat. Spíš bývá problém se závislostmi - například když je nějaký program kompilovaný proti konkrétní verzi nějaké knihovny a po upgradu té knihovny přestane fungovat. Pro takové případy se používá příkaz revdep-rebuild (součást balíku gentoolkit), který projede systém, vypíše seznam postižených balíků a nabídne jejich překompilování (revdep-rebuild -- -av). Nefunguje úplně na 100%, ale už si nepamatuji, kdy jsem s ním měl naposledy problém tohoto typu na systému, který používá pouze ebuildy označené jako stabilní.
Jinak doporučuji pozornosti příkaz glsa-check, který je mj. schopen vypsat všechny balíky v systému, u kterých je hlášena bezpečnostní chyba (glsa-check -t all).
).
Jeste bych doplnil, ze pokud se neaktualizoval seznam baliku, tak neslo nove veci pridavat, protoze uz neplatily stare cesty (v repository nebyly tehdejsi verze baliku). Dale bych doplnil, ze pokud by se toto stavalo jen obcas, tak by mi to zas tak nevadilo, ale bohuzel byl to celkem casty jev zpusoben tim, ze jeden server toho "umel prilis mnoho" nebo alespon chtel toho vic umet najednou...
Nektere veci se mi postupem casu nedaly realizovat uz vubec (ujel mi vlak a uz to neslo bezpecne aktualizovat) a tak jsem se poucil.
Nyni to delam tak, ze vyinstalim holy system, do toho virtualizaci a drobim server na povicero virtualnich serveru, ktere mam mezi sebou spojene vnitrni siti (resp. vlastni rozsah vnitrnich ip adres) a ven sluzby propaguju bud dnatem, nebo virtualnum davam ostre adresy. Timto stylem je muzu prehazovat ze strje na stroj, zalohovat je a uz vubec se nestresovat bohatou konfiguraci na jednom gentoo. Tedy bych to shrnul do vety: "s gentoo na serveru jsem mel nekolikaletou, ale vesmes spatnou zkusenost i pres moje velke nadseni na pocatku".
Máme gentoo serverov viditeľných z internetu asi tak 10. Updatujem to raz týždenne - ak je čo (a väčšinou je). Nie je to žiadna extra práca, ak nepočítam kernel. Vyššie verzie kernelu dám zamaskovať a s updatovaním čakám kým nebudem mať cestu okolo serverovne - raz sa mi stalo, že server po reštarte s novým jadrom nenabehol, a také srandy druhýkrát nechcem zažiť, takže sa reštartu s novým jadrom podľa možnosti účastním osobne.
Konfigurácie emerge neprepisuje, a že by softvér prestal s konfiguráciou fungovať sa stane len občas pri zmene major verzie. Na to mám testovací server, keď sa mení major verzia tak si dávam väčší bacha. Ale toto hrozí s hocijakou distribúciou, nielen s gentoo.
A či sa oplatí gentoo na server? Ťažko mi súdiť, inštalácie nových servrov sú pipľačka. Toho by som sa rád zbavil. Na druhej strane človek ten systém pozná do takých detailov, že keď sa niečo doserie, tak to vie opraviť. Mali sme na pár serveroch ešte Debian, Whitebox (založený na RedHate) a OpenSUSE, ale na nich keď sa niečo pokazilo, tak to už nikto nedal dohromady. Ale príčina kľudne mohla byť medzi klávesnicou a stoličkou...