Michael Meeks, CEO společnosti Collabora, na apríla oznámil, nebyl to ale apríl, že nadace The Document Foundation zastřešující vývoj kancelářského balíku LibreOffice vyloučila ze svých řad všechny zaměstnance a partnery společnosti Collabora, tj. více než třicet lidí, kteří po mnoho let přispívali do LibreOffice. Nadace The Document Foundation po několika dnech publikovala oficiální vyjádření. Přiznává pochybení při zakládání
… více »Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že v úterý 14. dubna (změna!!!) od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Příspěvek na blogu herního enginu Godot představuje aplikaci Xogot přinášející Godot na iPad a iPhone. Instalovat lze z App Storu. Za Xogotem stojí Miguel de Icaza (GitHub) a společnost Xibbon.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Kdyz tak čtu blogový zápisek o distribucích, napadá mě, jak je to s kombinací Gentoo/důležitý server.
Jaké máte zkušenosti s Gentoo na serveru? Myslím tím server, na kterém záleží (tj. ne domácí serveřík).
Jak je to s updaty? Stane se někdy, že by mi bez ptaní změnil kofigurák nějaké služby?
A hlavně, kolik času stávíte administrací toho serveru? Kdyý to porovnáte třeba s Debianem, nebo CentOSem.
Co stabilita?
Tiskni
Sdílej:
takže kompromitace nehrozí.Což asi bude ten zásadní rozdíl mezi "server na hraní" a serverem "produkčním". A beztak je to jen pocit, že kompromitace nehrozí.
. Ten teď z toho asi vychází nejlépe.
Holt asi máme každý jiné priority.
Každopádně podle mě nezáleží ani tak na tom, jestli je ten server na vnitřní síti nebo venku, jako spíš na tom, co přesně od něj potřebuji. A popravdě řečeno, pokud má Snajpa dobré zkušenosti s Debianem a má ho zažitý, asi bych - být jím - u něj zůstal.
Na veřejném se musí aktualizovat stále, což jsem psal.Sice píšete jak často, ale už nepíšete, co. Samozřejmě nemusíte aktualizovat vše, stačí dělat bezpečnostní aktualizace aplikací, které používá někdo jiný (často jsou to jen ty, které jsem vyjmenoval v předchozím komentáři). A bezpečnostních aktualizací takových aplikací není mnoho (a jejich počet bude pro Gentoo i pro Debian zhruba stejný).
Kam se podělo klasické inženýrské "nešťourej do věcí, které fungují..."?Potkalo klasické adminovské "nevrtej se více věcech najednou", smutně se usmálo a skočilo pod sběrnici.
etc-update, který mu pak ukáže rozdíly mezi starou a novou verzí a dá mu na výběr několik možností co má dělat. Spíš bývá problém se závislostmi - například když je nějaký program kompilovaný proti konkrétní verzi nějaké knihovny a po upgradu té knihovny přestane fungovat. Pro takové případy se používá příkaz revdep-rebuild (součást balíku gentoolkit), který projede systém, vypíše seznam postižených balíků a nabídne jejich překompilování (revdep-rebuild -- -av). Nefunguje úplně na 100%, ale už si nepamatuji, kdy jsem s ním měl naposledy problém tohoto typu na systému, který používá pouze ebuildy označené jako stabilní.
Jinak doporučuji pozornosti příkaz glsa-check, který je mj. schopen vypsat všechny balíky v systému, u kterých je hlášena bezpečnostní chyba (glsa-check -t all).
).
Jeste bych doplnil, ze pokud se neaktualizoval seznam baliku, tak neslo nove veci pridavat, protoze uz neplatily stare cesty (v repository nebyly tehdejsi verze baliku). Dale bych doplnil, ze pokud by se toto stavalo jen obcas, tak by mi to zas tak nevadilo, ale bohuzel byl to celkem casty jev zpusoben tim, ze jeden server toho "umel prilis mnoho" nebo alespon chtel toho vic umet najednou...
Nektere veci se mi postupem casu nedaly realizovat uz vubec (ujel mi vlak a uz to neslo bezpecne aktualizovat) a tak jsem se poucil.
Nyni to delam tak, ze vyinstalim holy system, do toho virtualizaci a drobim server na povicero virtualnich serveru, ktere mam mezi sebou spojene vnitrni siti (resp. vlastni rozsah vnitrnich ip adres) a ven sluzby propaguju bud dnatem, nebo virtualnum davam ostre adresy. Timto stylem je muzu prehazovat ze strje na stroj, zalohovat je a uz vubec se nestresovat bohatou konfiguraci na jednom gentoo. Tedy bych to shrnul do vety: "s gentoo na serveru jsem mel nekolikaletou, ale vesmes spatnou zkusenost i pres moje velke nadseni na pocatku".
Máme gentoo serverov viditeľných z internetu asi tak 10. Updatujem to raz týždenne - ak je čo (a väčšinou je). Nie je to žiadna extra práca, ak nepočítam kernel. Vyššie verzie kernelu dám zamaskovať a s updatovaním čakám kým nebudem mať cestu okolo serverovne - raz sa mi stalo, že server po reštarte s novým jadrom nenabehol, a také srandy druhýkrát nechcem zažiť, takže sa reštartu s novým jadrom podľa možnosti účastním osobne.
Konfigurácie emerge neprepisuje, a že by softvér prestal s konfiguráciou fungovať sa stane len občas pri zmene major verzie. Na to mám testovací server, keď sa mení major verzia tak si dávam väčší bacha. Ale toto hrozí s hocijakou distribúciou, nielen s gentoo.
A či sa oplatí gentoo na server? Ťažko mi súdiť, inštalácie nových servrov sú pipľačka. Toho by som sa rád zbavil. Na druhej strane človek ten systém pozná do takých detailov, že keď sa niečo doserie, tak to vie opraviť. Mali sme na pár serveroch ešte Debian, Whitebox (založený na RedHate) a OpenSUSE, ale na nich keď sa niečo pokazilo, tak to už nikto nedal dohromady. Ale príčina kľudne mohla byť medzi klávesnicou a stoličkou...