Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Kdyz tak čtu blogový zápisek o distribucích, napadá mě, jak je to s kombinací Gentoo/důležitý server.
Jaké máte zkušenosti s Gentoo na serveru? Myslím tím server, na kterém záleží (tj. ne domácí serveřík).
Jak je to s updaty? Stane se někdy, že by mi bez ptaní změnil kofigurák nějaké služby?
A hlavně, kolik času stávíte administrací toho serveru? Kdyý to porovnáte třeba s Debianem, nebo CentOSem.
Co stabilita?
Tiskni
Sdílej:
takže kompromitace nehrozí.Což asi bude ten zásadní rozdíl mezi "server na hraní" a serverem "produkčním". A beztak je to jen pocit, že kompromitace nehrozí.
. Ten teď z toho asi vychází nejlépe.
Holt asi máme každý jiné priority.
Každopádně podle mě nezáleží ani tak na tom, jestli je ten server na vnitřní síti nebo venku, jako spíš na tom, co přesně od něj potřebuji. A popravdě řečeno, pokud má Snajpa dobré zkušenosti s Debianem a má ho zažitý, asi bych - být jím - u něj zůstal.
Na veřejném se musí aktualizovat stále, což jsem psal.Sice píšete jak často, ale už nepíšete, co. Samozřejmě nemusíte aktualizovat vše, stačí dělat bezpečnostní aktualizace aplikací, které používá někdo jiný (často jsou to jen ty, které jsem vyjmenoval v předchozím komentáři). A bezpečnostních aktualizací takových aplikací není mnoho (a jejich počet bude pro Gentoo i pro Debian zhruba stejný).
Kam se podělo klasické inženýrské "nešťourej do věcí, které fungují..."?Potkalo klasické adminovské "nevrtej se více věcech najednou", smutně se usmálo a skočilo pod sběrnici.
etc-update, který mu pak ukáže rozdíly mezi starou a novou verzí a dá mu na výběr několik možností co má dělat. Spíš bývá problém se závislostmi - například když je nějaký program kompilovaný proti konkrétní verzi nějaké knihovny a po upgradu té knihovny přestane fungovat. Pro takové případy se používá příkaz revdep-rebuild (součást balíku gentoolkit), který projede systém, vypíše seznam postižených balíků a nabídne jejich překompilování (revdep-rebuild -- -av). Nefunguje úplně na 100%, ale už si nepamatuji, kdy jsem s ním měl naposledy problém tohoto typu na systému, který používá pouze ebuildy označené jako stabilní.
Jinak doporučuji pozornosti příkaz glsa-check, který je mj. schopen vypsat všechny balíky v systému, u kterých je hlášena bezpečnostní chyba (glsa-check -t all).
).
Jeste bych doplnil, ze pokud se neaktualizoval seznam baliku, tak neslo nove veci pridavat, protoze uz neplatily stare cesty (v repository nebyly tehdejsi verze baliku). Dale bych doplnil, ze pokud by se toto stavalo jen obcas, tak by mi to zas tak nevadilo, ale bohuzel byl to celkem casty jev zpusoben tim, ze jeden server toho "umel prilis mnoho" nebo alespon chtel toho vic umet najednou...
Nektere veci se mi postupem casu nedaly realizovat uz vubec (ujel mi vlak a uz to neslo bezpecne aktualizovat) a tak jsem se poucil.
Nyni to delam tak, ze vyinstalim holy system, do toho virtualizaci a drobim server na povicero virtualnich serveru, ktere mam mezi sebou spojene vnitrni siti (resp. vlastni rozsah vnitrnich ip adres) a ven sluzby propaguju bud dnatem, nebo virtualnum davam ostre adresy. Timto stylem je muzu prehazovat ze strje na stroj, zalohovat je a uz vubec se nestresovat bohatou konfiguraci na jednom gentoo. Tedy bych to shrnul do vety: "s gentoo na serveru jsem mel nekolikaletou, ale vesmes spatnou zkusenost i pres moje velke nadseni na pocatku".
Máme gentoo serverov viditeľných z internetu asi tak 10. Updatujem to raz týždenne - ak je čo (a väčšinou je). Nie je to žiadna extra práca, ak nepočítam kernel. Vyššie verzie kernelu dám zamaskovať a s updatovaním čakám kým nebudem mať cestu okolo serverovne - raz sa mi stalo, že server po reštarte s novým jadrom nenabehol, a také srandy druhýkrát nechcem zažiť, takže sa reštartu s novým jadrom podľa možnosti účastním osobne.
Konfigurácie emerge neprepisuje, a že by softvér prestal s konfiguráciou fungovať sa stane len občas pri zmene major verzie. Na to mám testovací server, keď sa mení major verzia tak si dávam väčší bacha. Ale toto hrozí s hocijakou distribúciou, nielen s gentoo.
A či sa oplatí gentoo na server? Ťažko mi súdiť, inštalácie nových servrov sú pipľačka. Toho by som sa rád zbavil. Na druhej strane človek ten systém pozná do takých detailov, že keď sa niečo doserie, tak to vie opraviť. Mali sme na pár serveroch ešte Debian, Whitebox (založený na RedHate) a OpenSUSE, ale na nich keď sa niečo pokazilo, tak to už nikto nedal dohromady. Ale príčina kľudne mohla byť medzi klávesnicou a stoličkou...