CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Kdyz tak čtu blogový zápisek o distribucích, napadá mě, jak je to s kombinací Gentoo/důležitý server.
Jaké máte zkušenosti s Gentoo na serveru? Myslím tím server, na kterém záleží (tj. ne domácí serveřík).
Jak je to s updaty? Stane se někdy, že by mi bez ptaní změnil kofigurák nějaké služby?
A hlavně, kolik času stávíte administrací toho serveru? Kdyý to porovnáte třeba s Debianem, nebo CentOSem.
Co stabilita?
Tiskni
Sdílej:
takže kompromitace nehrozí.Což asi bude ten zásadní rozdíl mezi "server na hraní" a serverem "produkčním". A beztak je to jen pocit, že kompromitace nehrozí.
. Ten teď z toho asi vychází nejlépe.
Holt asi máme každý jiné priority.
Každopádně podle mě nezáleží ani tak na tom, jestli je ten server na vnitřní síti nebo venku, jako spíš na tom, co přesně od něj potřebuji. A popravdě řečeno, pokud má Snajpa dobré zkušenosti s Debianem a má ho zažitý, asi bych - být jím - u něj zůstal.
Na veřejném se musí aktualizovat stále, což jsem psal.Sice píšete jak často, ale už nepíšete, co. Samozřejmě nemusíte aktualizovat vše, stačí dělat bezpečnostní aktualizace aplikací, které používá někdo jiný (často jsou to jen ty, které jsem vyjmenoval v předchozím komentáři). A bezpečnostních aktualizací takových aplikací není mnoho (a jejich počet bude pro Gentoo i pro Debian zhruba stejný).
Kam se podělo klasické inženýrské "nešťourej do věcí, které fungují..."?Potkalo klasické adminovské "nevrtej se více věcech najednou", smutně se usmálo a skočilo pod sběrnici.
etc-update, který mu pak ukáže rozdíly mezi starou a novou verzí a dá mu na výběr několik možností co má dělat. Spíš bývá problém se závislostmi - například když je nějaký program kompilovaný proti konkrétní verzi nějaké knihovny a po upgradu té knihovny přestane fungovat. Pro takové případy se používá příkaz revdep-rebuild (součást balíku gentoolkit), který projede systém, vypíše seznam postižených balíků a nabídne jejich překompilování (revdep-rebuild -- -av). Nefunguje úplně na 100%, ale už si nepamatuji, kdy jsem s ním měl naposledy problém tohoto typu na systému, který používá pouze ebuildy označené jako stabilní.
Jinak doporučuji pozornosti příkaz glsa-check, který je mj. schopen vypsat všechny balíky v systému, u kterých je hlášena bezpečnostní chyba (glsa-check -t all).
).
Jeste bych doplnil, ze pokud se neaktualizoval seznam baliku, tak neslo nove veci pridavat, protoze uz neplatily stare cesty (v repository nebyly tehdejsi verze baliku). Dale bych doplnil, ze pokud by se toto stavalo jen obcas, tak by mi to zas tak nevadilo, ale bohuzel byl to celkem casty jev zpusoben tim, ze jeden server toho "umel prilis mnoho" nebo alespon chtel toho vic umet najednou...
Nektere veci se mi postupem casu nedaly realizovat uz vubec (ujel mi vlak a uz to neslo bezpecne aktualizovat) a tak jsem se poucil.
Nyni to delam tak, ze vyinstalim holy system, do toho virtualizaci a drobim server na povicero virtualnich serveru, ktere mam mezi sebou spojene vnitrni siti (resp. vlastni rozsah vnitrnich ip adres) a ven sluzby propaguju bud dnatem, nebo virtualnum davam ostre adresy. Timto stylem je muzu prehazovat ze strje na stroj, zalohovat je a uz vubec se nestresovat bohatou konfiguraci na jednom gentoo. Tedy bych to shrnul do vety: "s gentoo na serveru jsem mel nekolikaletou, ale vesmes spatnou zkusenost i pres moje velke nadseni na pocatku".
Máme gentoo serverov viditeľných z internetu asi tak 10. Updatujem to raz týždenne - ak je čo (a väčšinou je). Nie je to žiadna extra práca, ak nepočítam kernel. Vyššie verzie kernelu dám zamaskovať a s updatovaním čakám kým nebudem mať cestu okolo serverovne - raz sa mi stalo, že server po reštarte s novým jadrom nenabehol, a také srandy druhýkrát nechcem zažiť, takže sa reštartu s novým jadrom podľa možnosti účastním osobne.
Konfigurácie emerge neprepisuje, a že by softvér prestal s konfiguráciou fungovať sa stane len občas pri zmene major verzie. Na to mám testovací server, keď sa mení major verzia tak si dávam väčší bacha. Ale toto hrozí s hocijakou distribúciou, nielen s gentoo.
A či sa oplatí gentoo na server? Ťažko mi súdiť, inštalácie nových servrov sú pipľačka. Toho by som sa rád zbavil. Na druhej strane človek ten systém pozná do takých detailov, že keď sa niečo doserie, tak to vie opraviť. Mali sme na pár serveroch ešte Debian, Whitebox (založený na RedHate) a OpenSUSE, ale na nich keď sa niečo pokazilo, tak to už nikto nedal dohromady. Ale príčina kľudne mohla byť medzi klávesnicou a stoličkou...