Debian dnes slaví 32 let. Ian Murdock oznámil vydání "Debian Linux Release" 16. srpna 1993.
Policisté zadrželi odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského, který daroval ministerstvu spravedlnosti za tehdejšího ministra Pavla Blažka (ODS) bitcoiny v miliardové hodnotě, a zajistili i darovanou kryproměnu. Zadržení Jiřikovského může být podle ministerstva důležité k rozuzlení kauzy, která vypukla koncem května a vedla ke konci Blažka. Zajištění daru podle úřadu potvrzuje závěry dříve publikovaných právních
… více »Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa jedná o možném převzetí podílu ve výrobci čipů Intel. Agentuře Bloomberg to řekly zdroje obeznámené se situací. Akcie Intelu v reakci na tuto zprávu výrazně posílily. Trump minulý týden označil Tana za konfliktní osobu, a to kvůli jeho vazbám na čínské společnosti, čímž vyvolal nejistotu ohledně dlouholetého úsilí Intelu o obrat v hospodaření. Po pondělní schůzce však prezident o šéfovi Intelu hovořil příznivě.
Společnost Purism stojící za linuxovými telefony a počítači Librem má nově v nabídce postkvantový šifrátor Librem PQC Encryptor.
VirtualBox, tj. multiplatformní virtualizační software, byl vydán v nové verzi 7.2. Přehled novinek v Changelogu. Vypíchnou lze vylepšené GUI.
Eric Migicovsky, zakladatel společnosti Pebble, v lednu oznámil, že má v plánu spustit výrobu nových hodinek Pebble s již open source PebbleOS. V březnu spustil předprodej hodinek Pebble Time 2 (tenkrát ještě pod názvem Core Time 2) za 225 dolarů s dodáním v prosinci. Včera představil jejich konečný vzhled (YouTube).
Byla oznámena nativní podpora protokolu ACME (Automated Certificate Management Environment) ve webovém serveru a reverzní proxy NGINX. Modul nginx-acme je zatím v preview verzi.
Vývojáři KDE oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 25.08. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Společnost Perplexity AI působící v oblasti umělé inteligence (AI) podala nevyžádanou nabídku na převzetí webového prohlížeče Chrome internetové firmy Google za 34,5 miliardy dolarů (zhruba 723 miliard Kč). Informovala o tom včera agentura Reuters. Upozornila, že výše nabídky výrazně převyšuje hodnotu firmy Perplexity. Společnost Google se podle ní k nabídce zatím nevyjádřila.
Intel vydal 34 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20250812 mikrokódů pro své procesory řešící 6 bezpečnostních chyb.
Hele, takovyho obhajce bych chtel ...+1, tohle je trochu na hlavu ne?
Získal jsem kopii rozsudku, vybírám z něj důležité pasáže:
Rozsudkem zdejšího soudu čj. 23 C 206/2009-35 ze dne 28.5.2010 byla žaloba na zaplacení částky 85.628,- Kč pro námitku promlčení, vznesenou žalovaným, zamítnuta s odůvodněním, že žalobce si musel být vědom svých nároků vůči žalovanému již při podání jiné žaloby, směřující proti Ing. Lvovi, a jestliže pak proti žalovanému uplatnil nárok na vydání bezdůvodného obohacení v období od 1.11.2006 do 17.5.2007 žalobou podanou u soudu dne 26.10.2009, došlo k jeho promlčení v dvouleté subjektivní promlčecí době (§ 107 odst. 1 Občanského zákoníku – dále jen OZ).
Odvolací Vrchní soud v Olomouci rozsudkem čj. 1 Co 143/2010-61 ze dne 4.8.2010 rozsudek zdejšího soudu potvrdil s tím, že námitka promlčení byla podána důvodně, žalobce poté, co žalovaný přestal platit ke konci roku 2005, musel vědět, že od 1.1.2006 neodstranil televizní a rozhlasové přístroje z pokojů hotelů, ale že tam nepochybně zůstaly i nadále, zejména, když je všeobecně známo, že hotelové pokoje jsou běžně vybaveny televizními či rozhlasovými přístroji. Odvolací soud uvedl, že promlčecí doba začala běžet od 1.1.2006 a tedy hned prvním dnem uplatněného nároku, tj. 1.11.2006 a protože se nárok týká období do 17.5.2007 musela být žaloba podána, aby byla alespoň z části úspěšná, do 17.5.2009. Podána však byla až 26.10.2009.
K dovolání žalobce byly jak rozsudek Krajského soudu v Brně čj. 23 C 206/2009-35 ze dne 28.5.2010, tak i rozsudek Vrchního soudu v Olomouci čj. 1 Co 143/2010-61 ze dne 4.8.2010, zrušeny rozsudkem Nejvyššího soudu čj. 30 Cdo 4499/2010-83 ze dne 14.6.2012 s tím, že otázku určení počátku běhu dvouleté (subjektivní) promlčecí doby podle ustanovení § 107 odst. 1 OZ posoudil soud prvního stupně i odvolací soud v rozporu s konstantní judikaturou dovolacího soudu.
Dle ust. § 107 odst. 1 OZ se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné obohacení, za deset let, kdy k němu došlo (§ 107 odst. 2 OZ). Obě lhůty počínají a běží nezávisle na sobě a jejich vzájemný vztah je takový, že když skončí běh jedné z nich, právo se promlčí a je-li vznesena námitka promlčení, nelze právo přiznat.
Zdejší soud se nejdříve zabýval vznesenou námitkou promlčení, a to s ohledem na závazný právní názor soudu dovolacího. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí čj. 30 Cdo 4499/2010-83 uvedl, že konkrétní výše nároků se odvíjí od počtu televizních a radiových přijímačů, vytíženosti ubytovacího zařízení a dalších faktorů, bez kterých nelze částku konkrétně vyčíslit a až na základě prohlášení, vyplnění formuláře či faktických kontrol ubytování na místě lze zjistit, která ubytovací zařízení se konkrétně obohatila a v jaké výši. Dovolací soud dále poukázal na to, že žalobce sice mohl mít a pravděpodobně měl povědomí, že žalovaný má stále na pokojích televizní a rozhlasové přijímače, ale podle konstantní judikatury takové povědomí není dostačující a vyžaduje se, aby se žalobce skutečně dozvěděl (tj. tedy nikoli pouze předpokládal) o tom, že došlo na jeho úkor k získání bezdůvodného obohacení a kdo je získal (není rozhodné, že měl možnost potřebné skutečnosti dozvědět se již dříve). Den, kdy se takto dozví tyto skutečnosti je rozhodný pro počátek běhu subjektivní promlčecí doby (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2581/98). S poukazem na uvedené závěry Nejvyššího soudu se žalobce jak o počtu televizních a rozhlasových přístrojů, tak o počtu pokojů a vytíženosti ubytovacího zařízení za rok 2006 a 2007 (...) dozvěděl až z podaného návrhu na uzavření licenční smlouvy, jež byl žalobci doručen dne 3.6.2009. (...) K promlčení proto dle Nejvyššího soudu nedošlo.
Malá perlička, soud si v rozsudku spletl pojem žalobce a žalovaný, takže je v něm napsáno:
Žalobce je povinen v téže lhůtě nahradit žalobci k rukám jeho právního zástupce náklady všech řízení ve výši 94.239,50 Kč
To, že si OSA nemá zaplatit náklady sama sobě, je jasné až z odůvodnění.
Hmmm, to sice asi nikoliv, ale stačilo by předvolat třeba vedoucí pokojských, co má na starosti úklid pokojů, a předpokládám, že ta by musela dosvědčit, že ty přístroje tam byly - pokud by tedy nechtěla soudu lhát.
tak si za jednu službu nechává platit dvakrát.Obávám se, že je klidně možný, že to je mnohem víc než dvakrát
Tiskni
Sdílej: