Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Hele, takovyho obhajce bych chtel ...+1, tohle je trochu na hlavu ne?
Získal jsem kopii rozsudku, vybírám z něj důležité pasáže:
Rozsudkem zdejšího soudu čj. 23 C 206/2009-35 ze dne 28.5.2010 byla žaloba na zaplacení částky 85.628,- Kč pro námitku promlčení, vznesenou žalovaným, zamítnuta s odůvodněním, že žalobce si musel být vědom svých nároků vůči žalovanému již při podání jiné žaloby, směřující proti Ing. Lvovi, a jestliže pak proti žalovanému uplatnil nárok na vydání bezdůvodného obohacení v období od 1.11.2006 do 17.5.2007 žalobou podanou u soudu dne 26.10.2009, došlo k jeho promlčení v dvouleté subjektivní promlčecí době (§ 107 odst. 1 Občanského zákoníku – dále jen OZ).
Odvolací Vrchní soud v Olomouci rozsudkem čj. 1 Co 143/2010-61 ze dne 4.8.2010 rozsudek zdejšího soudu potvrdil s tím, že námitka promlčení byla podána důvodně, žalobce poté, co žalovaný přestal platit ke konci roku 2005, musel vědět, že od 1.1.2006 neodstranil televizní a rozhlasové přístroje z pokojů hotelů, ale že tam nepochybně zůstaly i nadále, zejména, když je všeobecně známo, že hotelové pokoje jsou běžně vybaveny televizními či rozhlasovými přístroji. Odvolací soud uvedl, že promlčecí doba začala běžet od 1.1.2006 a tedy hned prvním dnem uplatněného nároku, tj. 1.11.2006 a protože se nárok týká období do 17.5.2007 musela být žaloba podána, aby byla alespoň z části úspěšná, do 17.5.2009. Podána však byla až 26.10.2009.
K dovolání žalobce byly jak rozsudek Krajského soudu v Brně čj. 23 C 206/2009-35 ze dne 28.5.2010, tak i rozsudek Vrchního soudu v Olomouci čj. 1 Co 143/2010-61 ze dne 4.8.2010, zrušeny rozsudkem Nejvyššího soudu čj. 30 Cdo 4499/2010-83 ze dne 14.6.2012 s tím, že otázku určení počátku běhu dvouleté (subjektivní) promlčecí doby podle ustanovení § 107 odst. 1 OZ posoudil soud prvního stupně i odvolací soud v rozporu s konstantní judikaturou dovolacího soudu.
Dle ust. § 107 odst. 1 OZ se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné obohacení, za deset let, kdy k němu došlo (§ 107 odst. 2 OZ). Obě lhůty počínají a běží nezávisle na sobě a jejich vzájemný vztah je takový, že když skončí běh jedné z nich, právo se promlčí a je-li vznesena námitka promlčení, nelze právo přiznat.
Zdejší soud se nejdříve zabýval vznesenou námitkou promlčení, a to s ohledem na závazný právní názor soudu dovolacího. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí čj. 30 Cdo 4499/2010-83 uvedl, že konkrétní výše nároků se odvíjí od počtu televizních a radiových přijímačů, vytíženosti ubytovacího zařízení a dalších faktorů, bez kterých nelze částku konkrétně vyčíslit a až na základě prohlášení, vyplnění formuláře či faktických kontrol ubytování na místě lze zjistit, která ubytovací zařízení se konkrétně obohatila a v jaké výši. Dovolací soud dále poukázal na to, že žalobce sice mohl mít a pravděpodobně měl povědomí, že žalovaný má stále na pokojích televizní a rozhlasové přijímače, ale podle konstantní judikatury takové povědomí není dostačující a vyžaduje se, aby se žalobce skutečně dozvěděl (tj. tedy nikoli pouze předpokládal) o tom, že došlo na jeho úkor k získání bezdůvodného obohacení a kdo je získal (není rozhodné, že měl možnost potřebné skutečnosti dozvědět se již dříve). Den, kdy se takto dozví tyto skutečnosti je rozhodný pro počátek běhu subjektivní promlčecí doby (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2581/98). S poukazem na uvedené závěry Nejvyššího soudu se žalobce jak o počtu televizních a rozhlasových přístrojů, tak o počtu pokojů a vytíženosti ubytovacího zařízení za rok 2006 a 2007 (...) dozvěděl až z podaného návrhu na uzavření licenční smlouvy, jež byl žalobci doručen dne 3.6.2009. (...) K promlčení proto dle Nejvyššího soudu nedošlo.
Malá perlička, soud si v rozsudku spletl pojem žalobce a žalovaný, takže je v něm napsáno:
Žalobce je povinen v téže lhůtě nahradit žalobci k rukám jeho právního zástupce náklady všech řízení ve výši 94.239,50 Kč
To, že si OSA nemá zaplatit náklady sama sobě, je jasné až z odůvodnění.
Hmmm, to sice asi nikoliv, ale stačilo by předvolat třeba vedoucí pokojských, co má na starosti úklid pokojů, a předpokládám, že ta by musela dosvědčit, že ty přístroje tam byly - pokud by tedy nechtěla soudu lhát.
tak si za jednu službu nechává platit dvakrát.Obávám se, že je klidně možný, že to je mnohem víc než dvakrát
Tiskni
Sdílej: