Společnost System76 vydala beta verzi Pop!_OS 24.04 LTS s novým desktopovým prostředím COSMIC. Videoukázky na YouTube.
Komunitní Wikikonference 2025 aneb setkání s tvůrci české Wikipedie plné přednášek, diskuzí a novinek ze světa Wikimedia, proběhne v sobotu 8. listopadu 2025 v Didaktikonu Kampusu Hybernská v Praze. Hlavním tématem letošního setkání je otázka, která hýbe nejen komunitou, ale i širší společností: „Je Wikipedie jenom pro boomery?“
Konsorcium devíti evropských bank zakládá novou společnost, která bude vydávat vlastní stablecoin navázaný na euro. Cílem projektu je posílit evropskou pozici v odvětví digitálních financí a omezit dominanci amerických firem na kryptoměnovém trhu.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 20.04 OTA-10, tj. desáté stabilní vydání založené na Ubuntu 20.04 Focal Fossa. V plánu bylo také vydání Ubuntu Touch 24.04-1.0. To bylo ale odloženo. Vyjde ještě jedna RC verze.
Společnost Qualcomm na Snapdragon Summitu 2025 představila nové čipy: Snapdragon 8 Elite Gen 5 pro mobily a Snapdragon X2 Elite Extreme a Snapdragon X2 Elite pro PC. Do LKML (Linux Kernel Mailing List) byly odeslány příslušné patche (Snapdragon 8 Elite Gen 5 a Snapdragon X2 Elite).
Byla vydána verze 32.0 svobodného softwaru OBS Studio (Open Broadcaster Software, Wikipedie) určeného pro streamování a nahrávání obrazovky počítače. Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byl vydán PostgreSQL 18. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
NFS (Network File System) má letos 40 let. Jeho tvůrci zavzpomínali na MSST Conference. Sun Microsystems vydal v prosinci 1985 zdrojové kódy NFS vývojářům mimo Sun.
Po Canonicalu oznámilo také SUSE, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
Laboratoře CZ.NIC vydaly novou verzi 4.27.0 aplikace Datovka, tj. svobodné multiplatformní desktopové aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi. Přidány byly funkce pro přerazítkování datových zpráv systémem ISDS. Uživatel muže zvolit zprávy, jejichž časová razítka má aplikace sledovat. Aplikace jej upozorní na časová razítka, která lze přerazítkovat. Uživatel pak může
… více »Hele, takovyho obhajce bych chtel ...+1, tohle je trochu na hlavu ne?
Získal jsem kopii rozsudku, vybírám z něj důležité pasáže:
Rozsudkem zdejšího soudu čj. 23 C 206/2009-35 ze dne 28.5.2010 byla žaloba na zaplacení částky 85.628,- Kč pro námitku promlčení, vznesenou žalovaným, zamítnuta s odůvodněním, že žalobce si musel být vědom svých nároků vůči žalovanému již při podání jiné žaloby, směřující proti Ing. Lvovi, a jestliže pak proti žalovanému uplatnil nárok na vydání bezdůvodného obohacení v období od 1.11.2006 do 17.5.2007 žalobou podanou u soudu dne 26.10.2009, došlo k jeho promlčení v dvouleté subjektivní promlčecí době (§ 107 odst. 1 Občanského zákoníku – dále jen OZ).
Odvolací Vrchní soud v Olomouci rozsudkem čj. 1 Co 143/2010-61 ze dne 4.8.2010 rozsudek zdejšího soudu potvrdil s tím, že námitka promlčení byla podána důvodně, žalobce poté, co žalovaný přestal platit ke konci roku 2005, musel vědět, že od 1.1.2006 neodstranil televizní a rozhlasové přístroje z pokojů hotelů, ale že tam nepochybně zůstaly i nadále, zejména, když je všeobecně známo, že hotelové pokoje jsou běžně vybaveny televizními či rozhlasovými přístroji. Odvolací soud uvedl, že promlčecí doba začala běžet od 1.1.2006 a tedy hned prvním dnem uplatněného nároku, tj. 1.11.2006 a protože se nárok týká období do 17.5.2007 musela být žaloba podána, aby byla alespoň z části úspěšná, do 17.5.2009. Podána však byla až 26.10.2009.
K dovolání žalobce byly jak rozsudek Krajského soudu v Brně čj. 23 C 206/2009-35 ze dne 28.5.2010, tak i rozsudek Vrchního soudu v Olomouci čj. 1 Co 143/2010-61 ze dne 4.8.2010, zrušeny rozsudkem Nejvyššího soudu čj. 30 Cdo 4499/2010-83 ze dne 14.6.2012 s tím, že otázku určení počátku běhu dvouleté (subjektivní) promlčecí doby podle ustanovení § 107 odst. 1 OZ posoudil soud prvního stupně i odvolací soud v rozporu s konstantní judikaturou dovolacího soudu.
Dle ust. § 107 odst. 1 OZ se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné obohacení, za deset let, kdy k němu došlo (§ 107 odst. 2 OZ). Obě lhůty počínají a běží nezávisle na sobě a jejich vzájemný vztah je takový, že když skončí běh jedné z nich, právo se promlčí a je-li vznesena námitka promlčení, nelze právo přiznat.
Zdejší soud se nejdříve zabýval vznesenou námitkou promlčení, a to s ohledem na závazný právní názor soudu dovolacího. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí čj. 30 Cdo 4499/2010-83 uvedl, že konkrétní výše nároků se odvíjí od počtu televizních a radiových přijímačů, vytíženosti ubytovacího zařízení a dalších faktorů, bez kterých nelze částku konkrétně vyčíslit a až na základě prohlášení, vyplnění formuláře či faktických kontrol ubytování na místě lze zjistit, která ubytovací zařízení se konkrétně obohatila a v jaké výši. Dovolací soud dále poukázal na to, že žalobce sice mohl mít a pravděpodobně měl povědomí, že žalovaný má stále na pokojích televizní a rozhlasové přijímače, ale podle konstantní judikatury takové povědomí není dostačující a vyžaduje se, aby se žalobce skutečně dozvěděl (tj. tedy nikoli pouze předpokládal) o tom, že došlo na jeho úkor k získání bezdůvodného obohacení a kdo je získal (není rozhodné, že měl možnost potřebné skutečnosti dozvědět se již dříve). Den, kdy se takto dozví tyto skutečnosti je rozhodný pro počátek běhu subjektivní promlčecí doby (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2581/98). S poukazem na uvedené závěry Nejvyššího soudu se žalobce jak o počtu televizních a rozhlasových přístrojů, tak o počtu pokojů a vytíženosti ubytovacího zařízení za rok 2006 a 2007 (...) dozvěděl až z podaného návrhu na uzavření licenční smlouvy, jež byl žalobci doručen dne 3.6.2009. (...) K promlčení proto dle Nejvyššího soudu nedošlo.
Malá perlička, soud si v rozsudku spletl pojem žalobce a žalovaný, takže je v něm napsáno:
Žalobce je povinen v téže lhůtě nahradit žalobci k rukám jeho právního zástupce náklady všech řízení ve výši 94.239,50 Kč
To, že si OSA nemá zaplatit náklady sama sobě, je jasné až z odůvodnění.
Hmmm, to sice asi nikoliv, ale stačilo by předvolat třeba vedoucí pokojských, co má na starosti úklid pokojů, a předpokládám, že ta by musela dosvědčit, že ty přístroje tam byly - pokud by tedy nechtěla soudu lhát.
tak si za jednu službu nechává platit dvakrát.Obávám se, že je klidně možný, že to je mnohem víc než dvakrát
Tiskni
Sdílej: