Byla vydána říjnová aktualizace aneb nová verze 1.106 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.106 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Canonical pro své zákazníky, předplatitele Ubuntu Pro, prodloužil podporu Ubuntu LTS z 12 let na 15 let (Legacy add-on). Týká se verzí od 14.04 (Trusty Tahr).
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 5.0.0. Nově je oficiálně podporován Linux ARM64/AArch64. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byla vydána verze 10 dnes již multiplatformního open source frameworku .NET (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu Microsoftu. Další informace v poznámkách k vydání na GitHubu nebo v přednáškách na právě probíhající konferenci .NET Conf 2025.
Rodina hardwaru služby Steam se začátkem roku 2026 rozroste. Steam Deck doplní nový Steam Controller, herní PC Steam Machine se SteamOS s KDE Plasmou a bezdrátový VR headset s vlastními ovladači Steam Frame.
Amazon Web Services (AWS) oznámil (en) výstavbu Fastnetu – strategického transatlantického optického kabelu, který propojí americký stát Maryland s irským hrabstvím Cork a zajistí rychlý a spolehlivý přenos cloudových služeb a AI přes Atlantik. Fastnet je odpovědí na rostoucí poptávku po rychlém a spolehlivém přenosu dat mezi kontinenty. Systém byl navržen s ohledem na rostoucí provoz související s rozvojem umělé inteligence a
… více »Evropská komise zkoumá možnosti, jak přinutit členské státy Evropské unie, aby ze svých telekomunikačních sítí postupně vyloučily čínské dodavatele Huawei a ZTE. Místopředsedkyně EK Henna Virkkunenová chce změnit doporučení nepoužívat rizikové dodavatele při budování mobilních sítí z roku 2020 v právně závazný požadavek.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsané do programovacího jazyka Rust, již obsaženo v Ubuntu 25.10, bylo vydáno ve verzi 0.2.10. Opraveny jsou 2 bezpečnostní chyby.
Kaspersky pro Linux je nově k dispozici také pro domácí uživatele.
Společnost Avalonia UI oznámila, že pracuje na .NET MAUI pro Linux a webový prohlížeč. Vyzkoušet lze demo v prohlížeči. Když bude backend stabilní, bude vydán jako open source pod licencí MIT.
Hele, takovyho obhajce bych chtel ...+1, tohle je trochu na hlavu ne?
Získal jsem kopii rozsudku, vybírám z něj důležité pasáže:
Rozsudkem zdejšího soudu čj. 23 C 206/2009-35 ze dne 28.5.2010 byla žaloba na zaplacení částky 85.628,- Kč pro námitku promlčení, vznesenou žalovaným, zamítnuta s odůvodněním, že žalobce si musel být vědom svých nároků vůči žalovanému již při podání jiné žaloby, směřující proti Ing. Lvovi, a jestliže pak proti žalovanému uplatnil nárok na vydání bezdůvodného obohacení v období od 1.11.2006 do 17.5.2007 žalobou podanou u soudu dne 26.10.2009, došlo k jeho promlčení v dvouleté subjektivní promlčecí době (§ 107 odst. 1 Občanského zákoníku – dále jen OZ).
Odvolací Vrchní soud v Olomouci rozsudkem čj. 1 Co 143/2010-61 ze dne 4.8.2010 rozsudek zdejšího soudu potvrdil s tím, že námitka promlčení byla podána důvodně, žalobce poté, co žalovaný přestal platit ke konci roku 2005, musel vědět, že od 1.1.2006 neodstranil televizní a rozhlasové přístroje z pokojů hotelů, ale že tam nepochybně zůstaly i nadále, zejména, když je všeobecně známo, že hotelové pokoje jsou běžně vybaveny televizními či rozhlasovými přístroji. Odvolací soud uvedl, že promlčecí doba začala běžet od 1.1.2006 a tedy hned prvním dnem uplatněného nároku, tj. 1.11.2006 a protože se nárok týká období do 17.5.2007 musela být žaloba podána, aby byla alespoň z části úspěšná, do 17.5.2009. Podána však byla až 26.10.2009.
K dovolání žalobce byly jak rozsudek Krajského soudu v Brně čj. 23 C 206/2009-35 ze dne 28.5.2010, tak i rozsudek Vrchního soudu v Olomouci čj. 1 Co 143/2010-61 ze dne 4.8.2010, zrušeny rozsudkem Nejvyššího soudu čj. 30 Cdo 4499/2010-83 ze dne 14.6.2012 s tím, že otázku určení počátku běhu dvouleté (subjektivní) promlčecí doby podle ustanovení § 107 odst. 1 OZ posoudil soud prvního stupně i odvolací soud v rozporu s konstantní judikaturou dovolacího soudu.
Dle ust. § 107 odst. 1 OZ se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné obohacení, za deset let, kdy k němu došlo (§ 107 odst. 2 OZ). Obě lhůty počínají a běží nezávisle na sobě a jejich vzájemný vztah je takový, že když skončí běh jedné z nich, právo se promlčí a je-li vznesena námitka promlčení, nelze právo přiznat.
Zdejší soud se nejdříve zabýval vznesenou námitkou promlčení, a to s ohledem na závazný právní názor soudu dovolacího. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí čj. 30 Cdo 4499/2010-83 uvedl, že konkrétní výše nároků se odvíjí od počtu televizních a radiových přijímačů, vytíženosti ubytovacího zařízení a dalších faktorů, bez kterých nelze částku konkrétně vyčíslit a až na základě prohlášení, vyplnění formuláře či faktických kontrol ubytování na místě lze zjistit, která ubytovací zařízení se konkrétně obohatila a v jaké výši. Dovolací soud dále poukázal na to, že žalobce sice mohl mít a pravděpodobně měl povědomí, že žalovaný má stále na pokojích televizní a rozhlasové přijímače, ale podle konstantní judikatury takové povědomí není dostačující a vyžaduje se, aby se žalobce skutečně dozvěděl (tj. tedy nikoli pouze předpokládal) o tom, že došlo na jeho úkor k získání bezdůvodného obohacení a kdo je získal (není rozhodné, že měl možnost potřebné skutečnosti dozvědět se již dříve). Den, kdy se takto dozví tyto skutečnosti je rozhodný pro počátek běhu subjektivní promlčecí doby (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2581/98). S poukazem na uvedené závěry Nejvyššího soudu se žalobce jak o počtu televizních a rozhlasových přístrojů, tak o počtu pokojů a vytíženosti ubytovacího zařízení za rok 2006 a 2007 (...) dozvěděl až z podaného návrhu na uzavření licenční smlouvy, jež byl žalobci doručen dne 3.6.2009. (...) K promlčení proto dle Nejvyššího soudu nedošlo.
Malá perlička, soud si v rozsudku spletl pojem žalobce a žalovaný, takže je v něm napsáno:
Žalobce je povinen v téže lhůtě nahradit žalobci k rukám jeho právního zástupce náklady všech řízení ve výši 94.239,50 Kč
To, že si OSA nemá zaplatit náklady sama sobě, je jasné až z odůvodnění.
Hmmm, to sice asi nikoliv, ale stačilo by předvolat třeba vedoucí pokojských, co má na starosti úklid pokojů, a předpokládám, že ta by musela dosvědčit, že ty přístroje tam byly - pokud by tedy nechtěla soudu lhát.
Hmm, je to nějaké divné. Ač jsem proti OSE, tak tohle vypadá, jako bych je obhajoval
tak si za jednu službu nechává platit dvakrát.Obávám se, že je klidně možný, že to je mnohem víc než dvakrát
.
Tiskni
Sdílej: