Po 26 letech od protiprávního policejního zásahu, který byl spuštěn na základě podnětu společnosti Microsoft, Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem potvrdil, že Mironet prokázal významnou část svého nároku na náhradu škody vůči Ministerstvu spravedlnosti ČR. Soudem nyní přiznaná část nároku znamená rekordní odškodné, jaké kdy české soudy přiznaly za nesprávný postup státu. Spor byl rozdělen na několik škod, u pravomocně uzavřených částí
… více »Lehké desktopové prostředí LXQt bylo vydáno ve verzi 2.4.0. Jde o převážně opravné vydání s drobnými vylepšeními podpory Waylandu.
Počítačová hra Kingdom Come: Deliverance 2 českého studia Warhorse získala cenu BAFTA v kategorii nejlepší příběh. V konkurenci pěti dalších nominovaných děl porazila i úspěšnou francouzskou hru Clair Obscur: Expedition 33, která v letošním ročníku získala cenu za nejlepší hru roku.
Projekt KDE oslaví v říjnu 30 let. Matthias Ettrich poslal 14. října 1996 do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose KDE.
Byly vyhlášeny výsledky letošní volby vedoucí/ho projektu Debian (DPL, Wikipedie). Poprvé povede Debian žena. Novou vedoucí je Sruthi Chandran. Letos byla jedinou kandidátkou. Kandidovala již v letech 2020, 2021, 2024 a 2025. Na konferenci DebConf19 měla přednášku Is Debian (and Free Software) gender diverse enough?
Byla vydána nová verze 10.3 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přidána byla podpora Orange Pi 4 LTS. Přibyl balíček Prometheus.
Implementace VPN softwaru WireGuard (Wikipedie) pro Windows, tj. WireGuard pro Windows a WireGuardNT, dospěly do verze 1.0.
V Pekingu dnes proběhl 2. ročník půlmaratonu humanoidních robotů. První 3 místa obsadili roboti Honor Lightning v různých týmech. Nový rekord autonomního robota je 50 minut a 26 sekund. Operátorem řízený robot to zvládl i s pádem za 48 minut a 19 sekund. Řízení roboti měli časovou penalizaci 20 %. Před rokem nejrychlejší robot zvládl půlmaraton za 2 hodiny 40 minut a 42 sekund. Aktuální lidský rekord drží Jacob Kiplimo z Ugandy s časem 57 minut a 20 sekund [𝕏].
Stanislav Fort, vedoucí vědecký pracovník z Vlčkovy 'kyberbezpečnostní' firmy AISLE, zkoumal dopady Anthropic Mythos (nový AI model od Anthropicu zaměřený na hledání chyb, který před nedávnem vyplašil celý svět) a předvedl, že schopnosti umělé inteligence nejsou lineárně závislé na velikosti nebo ceně modelu a dokázal, že i některé otevřené modely zvládly v řadě testů odhalit ve zdrojových kódech stejné chyby jako Mythos (například FreeBSD CVE-2026-4747) a to s výrazně nižšími provozními náklady.
Federální návrh zákona H.R.8250 'Parents Decide Act', 13. dubna předložený demokratem Joshem Gottheimerem a podpořený republikánkou Elise Stefanik coby spolupředkladatelkou (cosponsor), by v případě svého schválení nařizoval všem výrobcům operačních systémů při nastavování zařízení ověřovat věk uživatelů a při používání poskytovat tento věkový údaj aplikacím třetích stran. Hlavní rozdíl oproti kalifornskému zákonu AB 1043 a kolorádskému SB26-051 je ten, že federální návrh by platil rovnou pro celé USA.
Po delším čase se opět vrátím ke kauze, v níž OSA vyžadovala od hotelů zpětně doplatit poplatky, protože v té době platná česká právní norma, která hotelové pokoje z placení těchto poplatků osvobozovala, odporovala mezinárodním smlouvám.
Daný hotel sice tyto retroaktivní poplatky se skřípajícími zuby zaplatil, ale odmítl platit i tu část poplatků, která byla promlčena. Za to jej OSA s arogancí sobě vlastní zažalovala u krajského soudu - a soud také prohrála. Podrobnější informace najdete ve starších zápiscích:
OSA se s tímto výsledkem ovšem nehodlala smířit. Následovalo tedy odvolání k vrchnímu soudu, které rovněž prohrála. Ale OSA má peněz, času a nestoudnosti více než dost, takže se odvolala i proti tomuto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu. A ten rozhodnutí obou soudů zrušil a vrátil krajskému soudu.
Krajský soud nijak na svém původním rozhodnutí, které bylo již pravomocné, netrval a plně vyhověl žalobci. Žalovaný hotel tak musí Ochrannému svazu autorskému zaplatit cca 86. tis + úroky a navíc necelých 95 tis. jako náklady řízení. Odvolat se je sice možné, ale dle názoru obhájce zcela zbytečné. Podrobnosti rozsudku bohužel neznám.
Tiskni
Sdílej:
Hele, takovyho obhajce bych chtel ...+1, tohle je trochu na hlavu ne?
Získal jsem kopii rozsudku, vybírám z něj důležité pasáže:
Rozsudkem zdejšího soudu čj. 23 C 206/2009-35 ze dne 28.5.2010 byla žaloba na zaplacení částky 85.628,- Kč pro námitku promlčení, vznesenou žalovaným, zamítnuta s odůvodněním, že žalobce si musel být vědom svých nároků vůči žalovanému již při podání jiné žaloby, směřující proti Ing. Lvovi, a jestliže pak proti žalovanému uplatnil nárok na vydání bezdůvodného obohacení v období od 1.11.2006 do 17.5.2007 žalobou podanou u soudu dne 26.10.2009, došlo k jeho promlčení v dvouleté subjektivní promlčecí době (§ 107 odst. 1 Občanského zákoníku – dále jen OZ).
Odvolací Vrchní soud v Olomouci rozsudkem čj. 1 Co 143/2010-61 ze dne 4.8.2010 rozsudek zdejšího soudu potvrdil s tím, že námitka promlčení byla podána důvodně, žalobce poté, co žalovaný přestal platit ke konci roku 2005, musel vědět, že od 1.1.2006 neodstranil televizní a rozhlasové přístroje z pokojů hotelů, ale že tam nepochybně zůstaly i nadále, zejména, když je všeobecně známo, že hotelové pokoje jsou běžně vybaveny televizními či rozhlasovými přístroji. Odvolací soud uvedl, že promlčecí doba začala běžet od 1.1.2006 a tedy hned prvním dnem uplatněného nároku, tj. 1.11.2006 a protože se nárok týká období do 17.5.2007 musela být žaloba podána, aby byla alespoň z části úspěšná, do 17.5.2009. Podána však byla až 26.10.2009.
K dovolání žalobce byly jak rozsudek Krajského soudu v Brně čj. 23 C 206/2009-35 ze dne 28.5.2010, tak i rozsudek Vrchního soudu v Olomouci čj. 1 Co 143/2010-61 ze dne 4.8.2010, zrušeny rozsudkem Nejvyššího soudu čj. 30 Cdo 4499/2010-83 ze dne 14.6.2012 s tím, že otázku určení počátku běhu dvouleté (subjektivní) promlčecí doby podle ustanovení § 107 odst. 1 OZ posoudil soud prvního stupně i odvolací soud v rozporu s konstantní judikaturou dovolacího soudu.
Dle ust. § 107 odst. 1 OZ se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné obohacení, za deset let, kdy k němu došlo (§ 107 odst. 2 OZ). Obě lhůty počínají a běží nezávisle na sobě a jejich vzájemný vztah je takový, že když skončí běh jedné z nich, právo se promlčí a je-li vznesena námitka promlčení, nelze právo přiznat.
Zdejší soud se nejdříve zabýval vznesenou námitkou promlčení, a to s ohledem na závazný právní názor soudu dovolacího. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí čj. 30 Cdo 4499/2010-83 uvedl, že konkrétní výše nároků se odvíjí od počtu televizních a radiových přijímačů, vytíženosti ubytovacího zařízení a dalších faktorů, bez kterých nelze částku konkrétně vyčíslit a až na základě prohlášení, vyplnění formuláře či faktických kontrol ubytování na místě lze zjistit, která ubytovací zařízení se konkrétně obohatila a v jaké výši. Dovolací soud dále poukázal na to, že žalobce sice mohl mít a pravděpodobně měl povědomí, že žalovaný má stále na pokojích televizní a rozhlasové přijímače, ale podle konstantní judikatury takové povědomí není dostačující a vyžaduje se, aby se žalobce skutečně dozvěděl (tj. tedy nikoli pouze předpokládal) o tom, že došlo na jeho úkor k získání bezdůvodného obohacení a kdo je získal (není rozhodné, že měl možnost potřebné skutečnosti dozvědět se již dříve). Den, kdy se takto dozví tyto skutečnosti je rozhodný pro počátek běhu subjektivní promlčecí doby (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2581/98). S poukazem na uvedené závěry Nejvyššího soudu se žalobce jak o počtu televizních a rozhlasových přístrojů, tak o počtu pokojů a vytíženosti ubytovacího zařízení za rok 2006 a 2007 (...) dozvěděl až z podaného návrhu na uzavření licenční smlouvy, jež byl žalobci doručen dne 3.6.2009. (...) K promlčení proto dle Nejvyššího soudu nedošlo.
Malá perlička, soud si v rozsudku spletl pojem žalobce a žalovaný, takže je v něm napsáno:
Žalobce je povinen v téže lhůtě nahradit žalobci k rukám jeho právního zástupce náklady všech řízení ve výši 94.239,50 Kč
To, že si OSA nemá zaplatit náklady sama sobě, je jasné až z odůvodnění.
Hmmm, to sice asi nikoliv, ale stačilo by předvolat třeba vedoucí pokojských, co má na starosti úklid pokojů, a předpokládám, že ta by musela dosvědčit, že ty přístroje tam byly - pokud by tedy nechtěla soudu lhát.
Hmm, je to nějaké divné. Ač jsem proti OSE, tak tohle vypadá, jako bych je obhajoval
tak si za jednu službu nechává platit dvakrát.Obávám se, že je klidně možný, že to je mnohem víc než dvakrát
.