Jihokorejská Národní daňová služba (NTS) zabavila kryptoměnu Pre-retogeum (PRTG) v hodnotě 5,6 milionu dolarů. Pochlubila se v tiskové zprávě, do které vložila fotografii zabavených USB flash disků s kryptoměnovými peněženkami spolu se souvisejícími ručně napsanými mnemotechnickými obnovovacími frázemi. Krátce na to byla kryptoměna v hodnotě 4,8 milionu dolarů odcizena. O několik hodin ale vrácena, jelikož PRTG je extrémně nelikvidní, s denním objemem obchodování kolem 332 dolarů a zalistováním na jediné burze, MEXC [Bitcoin.com].
Komunita kolem Linuxu From Scratch (LFS) vydala nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů Linux From Scratch 13.0 a Beyond Linux From Scratch 13.0. Pouze se systemd.
Byla vydána nová stabilní major verze 25.12 linuxové distribuce primárně určené pro routery a vestavěné systémy OpenWrt (Wikipedie). Jedná se o nástupce předchozí major verze 24.10. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Podporováno je více než 2200 zařízení.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za únor (YouTube). Odstraněn byl veškerý kód napsaný ve Swiftu. JavaScriptový engine LibJS byl reimplementován v Rustu.
Byla vydána verze 1.94.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example. Zveřejněny byly výsledky průzkumu mezi vývojáři v programovacím jazyce Rust: 2025 State of Rust Survey Results.
Google zveřejnil seznam 185 organizací přijatých do letošního Google Summer of Code (GSoC). Dle plánu se zájemci přihlašují od 16. do 31. března. Vydělat si mohou od 750 do 6600 dolarů. V Česku a na Slovensku je to 900 dolarů za malý, 1800 dolarů za střední a 3600 dolarů za velký projekt. Další informace v často kladených otázkách (FAQ). K dispozici jsou také statistiky z minulých let.
Byla vydána únorová aktualizace aneb nová verze 1.110 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.110 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Apple představil 13palcový MacBook Neo s čipem A18 Pro. V základní konfiguraci za 16 990 Kč.
Kalifornský zákon AB 1043 platný od 1. ledna 2027 vyžaduje, aby operační systémy požadovaly po uživatelích věk nebo datum narození a skrze API poskytovaly aplikacím informaci, zda je uživatel mladší 13 let, má 13 až 16 let, má 16 až 18 let nebo má alespoň 18 let. Vývojáři linuxových distribucí řeší, co s tím (Ubuntu, Fedora, …).
Konference LinuxDays 2026 proběhne o víkendu 3. a 4. října v Praze v areálu ČVUT v Dejvicích na FIT. Čekají vás desítky přednášek, workshopy, stánky a setkání se spoustou chytrých lidí.
Myslíte si, že po vás nikdo nemůže chtít finanční náhradu za to, že se řídíte platnou legislativou a ještě k tomu se zpětnou platností? Omyl. Dovolil bych si zde citovat velice zajímavý dopis, který Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, o.s. (OSA) rozeslala hotelům v České republice.
Vážený kliente,
obracíme se na Vás v záležitosti užívání hudebních a jiných autorských děl na hotelových pokojích prostřednictvím televizních a rozhlasových příjmačů, jakož i dalších zařízení schopných zprostředkovat přehrávání zvukových či zvukově obrazových děl. Vzhledem k tomu, že tato činnost byla dlouhodobě předmětem různých právních výkladů, dovolte nejdříve krátkou rekapitulaci vývoje situace:
Prosinec 2000
• nový autorský zákon převzal beze změny dosavadní právní úpravu. Nadále byli tedy provozovatelé hotelů a jiných ubytovacích zařízení oprávněni provozovat hudební a jiná autorská díla na hotelových pokojích (a jiných pokojích sloužících k ubytování) pouze se souhlasem autorů a platit autorské odměny za toto užití.
• tato právní úprava byla v souladu se závazky plynoucími pro ČR z mezinárodních smluv a dohod, k nimž ČR přistoupila, a odpovídala nutnosti harmonizace právních předpisů ČR s právem EU.
Květen 2005
• v platnost vstoupila „poslanecká” novela autorského zákona, která zrušila povinnost platit licenční autorské odměny za užívání hudebních a jiných autorských děl na hotelových pokojích prostřednictvím televizních a rozhlasových přijímačů.
• OSA společně s dalšími kolektivními správci již v rámci schvalovacího procesu opakovaně upozorňoval na vadnost takové novely vzhledem k jejímu rozporu se závazky plynoucími pro ČR jak z mezinárodních smluv, jež mají přednost před zákonem, tak ze vstupu ČR do EU.
• rozpor byl potvrzen mj. stanoviskem Evropské komise, která vznesla požadavek na uvedení předmětných ustanovení AZ v soulad s právem EU. Únor 2008
• v soudním sporu ve věci OSA vs. Lev soud v první instanci potvrdil nárok autora na odměnu za provozování rozhlasového či televizního vysílání děl prostřednictvím rozhlasových a televizních přijímačů umístěných v hotelových pokojích i po nabytí účinnosti novely AZ z r. 2005 s odvoláním na nadřazenost mezinárodního práva.
• podle čl. 10 Ústavy České republiky mají ustanovení mezinárodních smluv, jež jsou pro ČR závazné, přednost před zákonem.
• rozhodnutí soudu 1. stupně bylo v únoru 2008 potvrzeno Vrchním soudem v Praze. Květen 2008
• v platnost vstoupila novela autorského zákona, kterou se výjimka z povinnosti platit autorské odměny za rozhlasové a televizní přijímače v hotelových pokojích ruší.
Z výše uvedené rekapitulace je patrné, že nárok autorů na zaplacení autorské odměny vyplývající z užití autorského díla prostřednictvím radiopřijímačů, televizorů a ostatních k tomu způsobilých přístrojů umístěných v hotelových pokojích a jiných ubytovacích zařízeních nebyl spornou novelou autorského zákona z r. 2005 dotčen, trvá i nadále a provozovatelé hotelů byli i po datu 23. 2. 2005 povinni uzavírat stejně jako v předešlých letech s autorskými organizacemi licenční smlouvy a hradit sjednané autorské odměny.
Jsme si plně vědomi toho, že obě strany, tj. autorské organizace i majitelé resp. provozovatelé ubytovacích zařízení, jsou postaveny před řešení situace, kterou ani jedna ze stran nezavinila. Autorský zákon však kolektivním správcům ukládá povinnost vykonávat svoji činnost s péčí řádného hospodáře. Autorské organizace jsou povinny hájit oprávněné zájmy zastupovaných autorů a s ohledem na výrok Vrchního soudu v Praze jsou oprávněny i povinny požadovat plnění za období po „poslanecké novele” AZ z r. 2005. Vzhledem k citlivosti této problematiky je OSA připraven řešit nastalou situaci maximálně vstřícným způsobem tak, aby výsledné řešení bylo přijatelné pro obě strany.
V celé věci navrhujeme následující:
Pro zpětné období od 1. 1. 2006 až do data nabytí účinnosti novely autorského zákona tj. dne 19. 5. 2008 navrhujeme uzavření dohody o narovnání formou licenční smlouvy s možností splátek, kde bude částka autorských odměn za provozování hudebních a jiných autorských děl vyčíslena na základě uveřejněných sazeb autorských odměn pro r. 2005 včetně autorské odměny pro kolektivního správce DILIA. Uvědomujeme si, že celková částka může představovat nemalé zatížení. Připravili jsme proto možnost rozložit finanční plnění za toto zpětné období do splátkového kalendáře. V závislosti na Vámi zvoleném počtu splátek a délce splácení bude možno uplatnit slevu. Pro výpočet autorské odměny a výše slevy můžete využít kalkulačku umístěnou na našich webových stránkách www.osa.cz.
V případě dotazů a nejasností nás prosím kontaktujte v pracovních dnech v době 9–15 hod.:
pro oblast Čech Jana Francová, T: 220 315 303, E: jana.francova@osa.cz
pro oblast Moravy Jana Gregorová T: 542 215 142, E: jana.gregorova@osa.cz.
Předem děkujeme za spolupráci a zůstáváme s pozdravem
Ing. Roman Strejček
předseda představenstva OSA
Momentálně OSA rozesílá již navazující upomínkový dopis. Je pravděpodobné, že většina hotelů zpětně peníze nezaplatí, nechá se zažalovat a vzniklé náklady bude vyžadovat zcela oprávněně po státu.
Smutným faktem je, že do podobné situace se může dostat kdokoliv kdykoliv. Ač pro vhodná pojmenování vydřiduchů z OSA člověk nemusí chodit daleko, hlavní vina leží na našich zástupcích v parlamentu a můžeme si být jisti, že oni za to potrestáni určitě nebudou.
Bylo by sice krásné, kdyby si poslanci museli z vlastních prostředků platit alespoň komerční pojištění svých výtvorů a přestali tak konečně zaplevelovat právní systém dalšími paskvily, ale to je v našem politickém systému čirá utopie. Alespoň než se dočkáme dostatečně zubatého prováděcího zákona druhého odstavce druhého článku naší ústavy, což se samozřejmě nedočkáme...
Tiskni
Sdílej:
A To to říkám to z pozice umělce
Možná by mi nějaká osoba znalá právnických kliček mohla vysvětlit, jak je možné, že chtějí peníze i za období, kdy bylo legální poplatky neplatit. Přece zákony nelze vymáhat retrospektivně, nebo ano? Nejsem z toho dvakrát chytrý. Navíc se mi chování OSA jeví jako hnus už dlouho.
Právnické kličky neznám, ale zákonů a nařízení platných retrospektivně by se pár našlo. Například výměna občanských a řidičských průkazů. Řidičské průkazy se dřív vydávaly s neomezenou platností, teď se musejí měnit. Podobně to je s OP, které nemají nejnovější formát (ještěže mám nový cestovní pas). Platnost dálničních známek se měla zkracovat se zavedením vinět.
Pokud jeden občan, tak by byl příkladně potrestán. Pokud dva, tak také. Pokud tisíce a desítky tisíc, tak by se musel změnit zákon, protože by to bylo neudržitelné.
Tohle je historická, a setsakra účinná metoda, jak radikálně měnit věci - a mnohokrát v historii použitá. Viz Gándhí třeba. Když se Gándhímu nelíbily zákony pro barevné v Jihoafrické republice, tak jej překročil a šel se udat a nechat se zavřít. A poté to udělalo obrovské množství jiných. Stalo se neudržitelným a zákon musel být zrušen. Podobně třeba reagovala církev na perzekuce v Polsku - a není se tedy co divit, že získala obrovský morální kredit u Poláků.
Pletes si Gandhiho s Nelsonem Mandelou 
:-!
Je jen otázkou času kdy elektrikáři založí "OSE" a budou po hotelech vymáhat paušálně peníze za to že jim jakožto umělci přes kabely a elektroniku nainstalovali tyto kabely a že jen díky tomu může hotel fungovat a mít svítící světla, chladící ledničky a prací pračky.
Tohle je hnus, každému by se doživotně líbilo vybírat paušálně výpalné, ale takhle to snad nejde řešit :(
Už to začalo. Své výpalné chtějí "zvukoví mistři". Nebo jak se to jmenuje ... aha www.svazautoru.org/cesko/ochrany-svaz-zvukaru-vyzaduje-poplatky-jako-osa
+1 co je potreba pro zalozeni?
Co kdybychom zalozili Ochrany svaz programatorsky a vymahali svuj podil z vypalneho ? Programovani spada (narozdil od elektrikaru :)) pod autorske pravo
Má to jeden háček, hudebníci byli zákonem omezeni o některá svá práva, a jako kompenzace vznikly autorské poplatky. Že se to časem rozbujelo do dněšních rozměrů je jiná věc. Žádný soudný programátor nevstoupí do Ochranného svazu autorského, protože by musel přijít o stejná práva jako hudebníci - tedy každý legální uživatel programu by mohl pro svojí osobní potřebu při zakoupení jedné licence použít třeba tisíc licencí, a autor programu by mu to nemohl zakázat. Dále by bylo možné legálně stáhnout jakýkoli program, nainstalovat jej a používat pro svojí osobní potřebu (třeba pro potřebu své firmy), aniž by za něj platil a byl by nepostižitelný. Třeba byste si stáhli nejlepší a plnou verzi AutoCaDu a používali jako nástroj pro svojí vlastní konstrukční firmu - zcela zdarma a legálně. A samozřejmě, aby se mohly platit poplatky do Ochranného svazu programátorského, museli by s tím souhlasit všichni programátoři, výrobci a prodejci programů. A obávám se, že pro programátory by takový svaz byl totálně nevýhodný a hloupý.
Autorské poplatky se prosadily v době, kdy tu vládli soudruzi a nemuseli se nikoho ptát. Měl jste tedy prosadit programátorskou obdobu za stejného režimu 
Mimochodem, oni by se dnes taky neptali, ale firmy typu Adobe, Microsoft, Autodesk a další mají dosti zelených papírků na lobby, a asi byste to neprosadil.
Co kdybychom zalozili Ochrany svaz programatorsky a vymahali svuj podil z vypalneho ? Programovani spada (narozdil od elektrikaru :)) pod autorske pravo
Žádný soudný programátor nevstoupí do Ochranného svazu autorského, protože by musel přijít o stejná práva jako hudebníci - tedy každý legální uživatel programu by mohl pro svojí osobní potřebu při zakoupení jedné licence použít třeba tisíc licencí, a autor programu by mu to nemohl zakázat. Dále by bylo možné legálně stáhnout jakýkoli program, nainstalovat jej a používat pro svojí osobní potřebu (třeba pro potřebu své firmy), aniž by za něj platil a byl by nepostižitelný.
Tak zalozme "Ochrany svaz programatoru Open Source". Open Source je zdarma a legalne k dispozici. A nikto z toho nic nema, takze to vyhovuje, ne?