Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Věděli jste, že i zvukaři mají svou autorskou organizaci? Já ne, a dozvěděl jsem se to teprve dnes. Jmenuje se OAZA. Netrpělivě očekávám, kdy tu bude například ochranný svaz bedňáků či topičů v nahrávacích studiích a kdy bude každý z těchto svazů požadovat nějaké výpalné.
Ochranný svaz autorský (OSA), zastupující autory hudby a textu (a to již řadu desítek let), je notorický známý. Už krátce před listopadem 1989 se objevil v novinách článek OSA Nostra, přirovnávající praktiky tohoto svazu k nechvalně proslulému spolku organizovaného zločinu. Skoro každý zná také organizaci Intergram (dříve OSVU), zastupující výkonné umělce a vydavatele hudby. Méně známé jsou organizace Dilia (díla literární, dramatická, hudebně-dramatická, choreografická, pantomimická, audiovizuální, scénická hudby zvlášť vytvořená pro užití v díle dramatickém, choreografickém a pantomimickém) a OOA-S (výtvarné umění, architektura a obrazová složky audiovizuálních děl).
Existence dalšího ochranného svazu, tentokrát zvukařského, je pro mě novinkou. Není divu, asociace OAZA vznikla teprve nedávno. Zvukařům samotným se vůbec nedivím, že si takovou organizaci založili - když je tu možnost ukousnout si také z koláče povinně placeného výpalného, proč by to neudělali. Otázka je, jak daleko ministerstvo kultury zajde při udělování pověření ke kolektivní správě autorských práv.
Brzy může nastat situace, že se o svůj díl přihlásí třeba topiči, kteří topí v nahrávacích studiích či koncertních sálech - i oni se totiž aktivně podílejí na vzniku díla (např. hudební nástroje jsou velmi citlivé na teplotu a vlhkost, a na stabilitu těchto parametrů; může se to týkat i výkonných umělců). Také další lidé ze štábu umělců by se mohli chtít přiživit na vybíraném desátku - namátkou stěhováci, uklízečky atd. Některé profese ani nezmiňuji, protože se pravděpodobně již podílejí na příjmech vybíraných organizací Dilia.
Což takhle si také požádat o svůj díl desátku? Kolektivní správu práv k softwaru již ministerstvo zamítlo (a udělalo velice dobře), ale šlo by požádat aspoň o správu k softwaru pro tvorbu hudby, práci se zvukem a s videem atd. - prostě takový software, který se podílí na tvorbě hudebních a audiovizuálních děl. To proto, aby byli tvůrci takového softwaru zrovnoprávněni s jinými zúčastněnými osobami, například zvukaři.
Ne, opravdu mi nejde o to, aby existoval další ochranný svaz. Jen chci zdůraznit absurditu toho všeho. Absurditu situace, kdy se má opakovaně platit z téhož (z televize v hotelu se platí dvakrát - jednak České televizi, která už odvedla autorským svazům peníze za díla, a pak přímo kolektivním správcům). Absurditu situace, kdy je Česká republika dokonce napadána za to, že je desátek pevně stanoven v zákoně a není ochanným svazům (majícím ze zákona zaručen monopol) dána volná ruka ke stanovení jeho výše.
Tiskni
Sdílej:
Luku, seriozne, slo by udelat ochrany svaz autoru internetovych textu, ktery by dostaval taky nejaky dil kolace?To by pravděpodobně nešlo, protože jde o oblast, kterou už téměř jistě pokrývá OOA-S.
Kdo vlastne neco takoveho schvaluje?Ministerstvo kultury na základě žádosti organizace, která o pověření usiluje (§ 98, odst. 1 autorského zákona).
Proc ten debilni system nerozlozit zevnitr, absurdnim hranim podle pravidel a trvanim na nesmyslnych efektech?Protože by to mohlo mít velmi nepříjemné dopady. Pokud by například někdo z těchto důvodů opět požádal o pověření výkonem kolektivních práv k softwaru, a ono by to nějakou podivnou náhodou prošlo (štěstíčku se dá jít naproti, že, páni bafuňáři
), to bychom se měli na co těšit - poplatky ze všeho, v čem je nebo může být software (i svobodný), kontroly á la OSA, rozdělování vybraných peněz podle prokázaného počtu poskytnutých licencí (čili, kdo by bral nejvíc?) atd.
No ze zakona ma pravo na desatek jedine OSATo není pravda. OSA ho má jen za autory hudby a textu k hudbě. Pro jiné oblasti jsou tu další kolektivní správci.
).
Ja tady mluvim o autorskem poplatku, ktery se vybira za media.Právě i za média to jde těm organizacím, kterých se to týká, byť výběr samotný zajišťuje OSA. Tedy konkrétně je to OSA, Intergram, Dilia a OAZA. Do organizace OOA-S zase jdou poplatky z tiskáren, kopírek a kopírovacích služeb.
To nevadí že je diskuse stará 200 dní. Víte že tomuto občanskému sdružení předsedá nějaký Kulíšek a dozoruje to nějaký Jouda? To snad ani memůže být pravda?! ...