Příručka Linux From Scratch pro sestavení základního linuxového systému byla aktualizována v pravidelném půlročním termínu. Vydání 13.1 shrnuje přes 40 nových verzí balíčků a několik patchů. Navazující příručka Beyond Linux From Scratch s recepty pro sestavení dalších knihoven a aplikací zatím vydána nebyla, ačkoliv vývojová verze stále dostává aktualizace. Lze je číst online nebo stáhnout v HTML či PDF.
Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ koordinovaný sdružením CZ.NIC přichází se službou Strážci internetu, která má sjednotit způsob hlášení doménových jmen zneužívaných k páchání trestné činnosti. Službu mohou uživatelé využívat také prostřednictvím rozšíření do prohlížeče. Nový nástroj podporuje jak hlášení vyžadující autorizaci, tak anonymní reporting, u kterého však nebude možné zapojit takovou míru automatizace jako u
… více »Firefox pro iOS přichází s integrovaným blokováním reklam. Funkce je ve výchozím nastavení vypnutá a lze ji aktivovat v Settings > Browsing > Ad Blocker.
Společnost Hugging Face ve spolupráci se společností Pollen Robotics představila (𝕏) open-source robota Microduck. Předobjednat jej lze za 340 eur.
Open-source autonomní AI agent OpenClaw (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2026.8.1 aneb 2.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Věděli jste, že i zvukaři mají svou autorskou organizaci? Já ne, a dozvěděl jsem se to teprve dnes. Jmenuje se OAZA. Netrpělivě očekávám, kdy tu bude například ochranný svaz bedňáků či topičů v nahrávacích studiích a kdy bude každý z těchto svazů požadovat nějaké výpalné.
Ochranný svaz autorský (OSA), zastupující autory hudby a textu (a to již řadu desítek let), je notorický známý. Už krátce před listopadem 1989 se objevil v novinách článek OSA Nostra, přirovnávající praktiky tohoto svazu k nechvalně proslulému spolku organizovaného zločinu. Skoro každý zná také organizaci Intergram (dříve OSVU), zastupující výkonné umělce a vydavatele hudby. Méně známé jsou organizace Dilia (díla literární, dramatická, hudebně-dramatická, choreografická, pantomimická, audiovizuální, scénická hudby zvlášť vytvořená pro užití v díle dramatickém, choreografickém a pantomimickém) a OOA-S (výtvarné umění, architektura a obrazová složky audiovizuálních děl).
Existence dalšího ochranného svazu, tentokrát zvukařského, je pro mě novinkou. Není divu, asociace OAZA vznikla teprve nedávno. Zvukařům samotným se vůbec nedivím, že si takovou organizaci založili - když je tu možnost ukousnout si také z koláče povinně placeného výpalného, proč by to neudělali. Otázka je, jak daleko ministerstvo kultury zajde při udělování pověření ke kolektivní správě autorských práv.
Brzy může nastat situace, že se o svůj díl přihlásí třeba topiči, kteří topí v nahrávacích studiích či koncertních sálech - i oni se totiž aktivně podílejí na vzniku díla (např. hudební nástroje jsou velmi citlivé na teplotu a vlhkost, a na stabilitu těchto parametrů; může se to týkat i výkonných umělců). Také další lidé ze štábu umělců by se mohli chtít přiživit na vybíraném desátku - namátkou stěhováci, uklízečky atd. Některé profese ani nezmiňuji, protože se pravděpodobně již podílejí na příjmech vybíraných organizací Dilia.
Což takhle si také požádat o svůj díl desátku? Kolektivní správu práv k softwaru již ministerstvo zamítlo (a udělalo velice dobře), ale šlo by požádat aspoň o správu k softwaru pro tvorbu hudby, práci se zvukem a s videem atd. - prostě takový software, který se podílí na tvorbě hudebních a audiovizuálních děl. To proto, aby byli tvůrci takového softwaru zrovnoprávněni s jinými zúčastněnými osobami, například zvukaři.
Ne, opravdu mi nejde o to, aby existoval další ochranný svaz. Jen chci zdůraznit absurditu toho všeho. Absurditu situace, kdy se má opakovaně platit z téhož (z televize v hotelu se platí dvakrát - jednak České televizi, která už odvedla autorským svazům peníze za díla, a pak přímo kolektivním správcům). Absurditu situace, kdy je Česká republika dokonce napadána za to, že je desátek pevně stanoven v zákoně a není ochanným svazům (majícím ze zákona zaručen monopol) dána volná ruka ke stanovení jeho výše.
Tiskni
Sdílej:
Luku, seriozne, slo by udelat ochrany svaz autoru internetovych textu, ktery by dostaval taky nejaky dil kolace?To by pravděpodobně nešlo, protože jde o oblast, kterou už téměř jistě pokrývá OOA-S.
Kdo vlastne neco takoveho schvaluje?Ministerstvo kultury na základě žádosti organizace, která o pověření usiluje (§ 98, odst. 1 autorského zákona).
Proc ten debilni system nerozlozit zevnitr, absurdnim hranim podle pravidel a trvanim na nesmyslnych efektech?Protože by to mohlo mít velmi nepříjemné dopady. Pokud by například někdo z těchto důvodů opět požádal o pověření výkonem kolektivních práv k softwaru, a ono by to nějakou podivnou náhodou prošlo (štěstíčku se dá jít naproti, že, páni bafuňáři
), to bychom se měli na co těšit - poplatky ze všeho, v čem je nebo může být software (i svobodný), kontroly á la OSA, rozdělování vybraných peněz podle prokázaného počtu poskytnutých licencí (čili, kdo by bral nejvíc?) atd.
No ze zakona ma pravo na desatek jedine OSATo není pravda. OSA ho má jen za autory hudby a textu k hudbě. Pro jiné oblasti jsou tu další kolektivní správci.
).
Ja tady mluvim o autorskem poplatku, ktery se vybira za media.Právě i za média to jde těm organizacím, kterých se to týká, byť výběr samotný zajišťuje OSA. Tedy konkrétně je to OSA, Intergram, Dilia a OAZA. Do organizace OOA-S zase jdou poplatky z tiskáren, kopírek a kopírovacích služeb.
To nevadí že je diskuse stará 200 dní. Víte že tomuto občanskému sdružení předsedá nějaký Kulíšek a dozoruje to nějaký Jouda? To snad ani memůže být pravda?! ...