Ubuntu 26.04 patrně bude ve výchozím nastavení zobrazovat hvězdičky při zadávání hesla příkazu sudo, změna vychází z nové verze sudo-rs. Ta sice zlepší použitelnost systému pro nové uživatele, na které mohlo 'tiché sudo' působit dojmem, že systém 'zamrzl' a nijak nereaguje na stisky kláves, na druhou stranu se jedná o možnou bezpečnostní slabinu, neboť zobrazování hvězdiček v terminálu odhaluje délku hesla. Původní chování příkazu sudo
… více »Projekt systemd schválil kontroverzní pull request, který do JSON záznamů uživatelů přidává nové pole 'birthDate', datum narození, tedy údaj vyžadovaný zákony o ověřování věku v Kalifornii, Coloradu a Brazílii. Jiný pull request, který tuto změnu napravoval, byl správcem projektu Lennartem Poetteringem zamítnut s následujícím zdůvodněním:
… více »Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Věděli jste, že i zvukaři mají svou autorskou organizaci? Já ne, a dozvěděl jsem se to teprve dnes. Jmenuje se OAZA. Netrpělivě očekávám, kdy tu bude například ochranný svaz bedňáků či topičů v nahrávacích studiích a kdy bude každý z těchto svazů požadovat nějaké výpalné.
Ochranný svaz autorský (OSA), zastupující autory hudby a textu (a to již řadu desítek let), je notorický známý. Už krátce před listopadem 1989 se objevil v novinách článek OSA Nostra, přirovnávající praktiky tohoto svazu k nechvalně proslulému spolku organizovaného zločinu. Skoro každý zná také organizaci Intergram (dříve OSVU), zastupující výkonné umělce a vydavatele hudby. Méně známé jsou organizace Dilia (díla literární, dramatická, hudebně-dramatická, choreografická, pantomimická, audiovizuální, scénická hudby zvlášť vytvořená pro užití v díle dramatickém, choreografickém a pantomimickém) a OOA-S (výtvarné umění, architektura a obrazová složky audiovizuálních děl).
Existence dalšího ochranného svazu, tentokrát zvukařského, je pro mě novinkou. Není divu, asociace OAZA vznikla teprve nedávno. Zvukařům samotným se vůbec nedivím, že si takovou organizaci založili - když je tu možnost ukousnout si také z koláče povinně placeného výpalného, proč by to neudělali. Otázka je, jak daleko ministerstvo kultury zajde při udělování pověření ke kolektivní správě autorských práv.
Brzy může nastat situace, že se o svůj díl přihlásí třeba topiči, kteří topí v nahrávacích studiích či koncertních sálech - i oni se totiž aktivně podílejí na vzniku díla (např. hudební nástroje jsou velmi citlivé na teplotu a vlhkost, a na stabilitu těchto parametrů; může se to týkat i výkonných umělců). Také další lidé ze štábu umělců by se mohli chtít přiživit na vybíraném desátku - namátkou stěhováci, uklízečky atd. Některé profese ani nezmiňuji, protože se pravděpodobně již podílejí na příjmech vybíraných organizací Dilia.
Což takhle si také požádat o svůj díl desátku? Kolektivní správu práv k softwaru již ministerstvo zamítlo (a udělalo velice dobře), ale šlo by požádat aspoň o správu k softwaru pro tvorbu hudby, práci se zvukem a s videem atd. - prostě takový software, který se podílí na tvorbě hudebních a audiovizuálních děl. To proto, aby byli tvůrci takového softwaru zrovnoprávněni s jinými zúčastněnými osobami, například zvukaři.
Ne, opravdu mi nejde o to, aby existoval další ochranný svaz. Jen chci zdůraznit absurditu toho všeho. Absurditu situace, kdy se má opakovaně platit z téhož (z televize v hotelu se platí dvakrát - jednak České televizi, která už odvedla autorským svazům peníze za díla, a pak přímo kolektivním správcům). Absurditu situace, kdy je Česká republika dokonce napadána za to, že je desátek pevně stanoven v zákoně a není ochanným svazům (majícím ze zákona zaručen monopol) dána volná ruka ke stanovení jeho výše.
Tiskni
Sdílej:
Luku, seriozne, slo by udelat ochrany svaz autoru internetovych textu, ktery by dostaval taky nejaky dil kolace?To by pravděpodobně nešlo, protože jde o oblast, kterou už téměř jistě pokrývá OOA-S.
Kdo vlastne neco takoveho schvaluje?Ministerstvo kultury na základě žádosti organizace, která o pověření usiluje (§ 98, odst. 1 autorského zákona).
Proc ten debilni system nerozlozit zevnitr, absurdnim hranim podle pravidel a trvanim na nesmyslnych efektech?Protože by to mohlo mít velmi nepříjemné dopady. Pokud by například někdo z těchto důvodů opět požádal o pověření výkonem kolektivních práv k softwaru, a ono by to nějakou podivnou náhodou prošlo (štěstíčku se dá jít naproti, že, páni bafuňáři
), to bychom se měli na co těšit - poplatky ze všeho, v čem je nebo může být software (i svobodný), kontroly á la OSA, rozdělování vybraných peněz podle prokázaného počtu poskytnutých licencí (čili, kdo by bral nejvíc?) atd.
No ze zakona ma pravo na desatek jedine OSATo není pravda. OSA ho má jen za autory hudby a textu k hudbě. Pro jiné oblasti jsou tu další kolektivní správci.
).
Ja tady mluvim o autorskem poplatku, ktery se vybira za media.Právě i za média to jde těm organizacím, kterých se to týká, byť výběr samotný zajišťuje OSA. Tedy konkrétně je to OSA, Intergram, Dilia a OAZA. Do organizace OOA-S zase jdou poplatky z tiskáren, kopírek a kopírovacích služeb.
To nevadí že je diskuse stará 200 dní. Víte že tomuto občanskému sdružení předsedá nějaký Kulíšek a dozoruje to nějaký Jouda? To snad ani memůže být pravda?! ...