Laboratoře CZ.NIC vydaly Datovku 4.28.0 a Mobilní Datovku 2.6.0. Hlavní novinkou je ukládání rozpracovaných datových zpráv do konceptů. Datovka je svobodné multiplatformní aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi.
Unix Pipe Game je vzdělávací karetní hra zaměřená na děti a rodiče, která děti učí používat unixové příkazy prostřednictvím interaktivních úkolů. Klíčovým prvkem hry je využití symbolu | pro pipeline neboli 'rouru', který umožňuje propojit výstupy a vstupy jednotlivých unixových příkazů, v tomto případě vytištěných na kartičkách. Předpokládá se, že rodič má alespoň nějaké povědomí o unixových příkazech a jejich provazování pomocí |.
… více »PCIem je linuxový framework, který vytváří virtuální zařízení PCIe pomocí technik, které umožňují hostitelskému operačnímu systému rozpoznat tyto syntetické 'neexistující' karty jako fyzické zařízení přítomné na sběrnici. Framework PCIem je primárně zamýšlen jako pomůcka pro vývoj a testování ovladačů bez nutnosti použít skutečný hardware. Dle tvrzení projektu si fungování PCIem můžeme představit jako MITM (Man-in-the-Middle), který se nachází mezi ovladači a kernelem.
Byla nalezena vážná bezpečnostní chyba v telnetd z balíčku GNU InetUtils. Týká se verzí GNU InetUtils od 1.9.3 z 12. května 2015 až po aktuální 2.7 z 14. prosince 2025. Útočník může obejít autentizaci a získat root přístup, jelikož telnetd nekontroluje předaný obsah proměnné prostředí USER a pokud obsahuje "-f root"…
Stanislav Aleksandrov předložil patch rozšiřující KWin (KDE Plasma) na 3D virtuální desktopové prostředí (videoukázka v mp4).
Digg (Wikipedie), "místo, kde můžete sdílet a objevovat to nejlepší z internetu – a nejen to", je zpět. Ve veřejné betě.
Po .deb balíčcích Mozilla nově poskytuje také .rpm balíčky Firefoxu Nightly.
Vývojové prostředí IntelliJ IDEA slaví 25. narozeniny (YouTube).
Vedení společnosti NVIDIA údajně povolilo použití milionů knih ze známého 'warez' archivu Anna's Archive k výcviku umělé inteligence, ačkoliv vědělo, že archiv tyto knihy nezískal legální cestou. Žaloba, ve které se objevují i citace interních dokumentů společnosti NVIDIA, tvrdí, že NVIDIA přímo kontaktovala Anna's Archive a požadovala vysokorychlostní přístup k datům knihovny.
Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Věděli jste, že i zvukaři mají svou autorskou organizaci? Já ne, a dozvěděl jsem se to teprve dnes. Jmenuje se OAZA. Netrpělivě očekávám, kdy tu bude například ochranný svaz bedňáků či topičů v nahrávacích studiích a kdy bude každý z těchto svazů požadovat nějaké výpalné.
Ochranný svaz autorský (OSA), zastupující autory hudby a textu (a to již řadu desítek let), je notorický známý. Už krátce před listopadem 1989 se objevil v novinách článek OSA Nostra, přirovnávající praktiky tohoto svazu k nechvalně proslulému spolku organizovaného zločinu. Skoro každý zná také organizaci Intergram (dříve OSVU), zastupující výkonné umělce a vydavatele hudby. Méně známé jsou organizace Dilia (díla literární, dramatická, hudebně-dramatická, choreografická, pantomimická, audiovizuální, scénická hudby zvlášť vytvořená pro užití v díle dramatickém, choreografickém a pantomimickém) a OOA-S (výtvarné umění, architektura a obrazová složky audiovizuálních děl).
Existence dalšího ochranného svazu, tentokrát zvukařského, je pro mě novinkou. Není divu, asociace OAZA vznikla teprve nedávno. Zvukařům samotným se vůbec nedivím, že si takovou organizaci založili - když je tu možnost ukousnout si také z koláče povinně placeného výpalného, proč by to neudělali. Otázka je, jak daleko ministerstvo kultury zajde při udělování pověření ke kolektivní správě autorských práv.
Brzy může nastat situace, že se o svůj díl přihlásí třeba topiči, kteří topí v nahrávacích studiích či koncertních sálech - i oni se totiž aktivně podílejí na vzniku díla (např. hudební nástroje jsou velmi citlivé na teplotu a vlhkost, a na stabilitu těchto parametrů; může se to týkat i výkonných umělců). Také další lidé ze štábu umělců by se mohli chtít přiživit na vybíraném desátku - namátkou stěhováci, uklízečky atd. Některé profese ani nezmiňuji, protože se pravděpodobně již podílejí na příjmech vybíraných organizací Dilia.
Což takhle si také požádat o svůj díl desátku? Kolektivní správu práv k softwaru již ministerstvo zamítlo (a udělalo velice dobře), ale šlo by požádat aspoň o správu k softwaru pro tvorbu hudby, práci se zvukem a s videem atd. - prostě takový software, který se podílí na tvorbě hudebních a audiovizuálních děl. To proto, aby byli tvůrci takového softwaru zrovnoprávněni s jinými zúčastněnými osobami, například zvukaři.
Ne, opravdu mi nejde o to, aby existoval další ochranný svaz. Jen chci zdůraznit absurditu toho všeho. Absurditu situace, kdy se má opakovaně platit z téhož (z televize v hotelu se platí dvakrát - jednak České televizi, která už odvedla autorským svazům peníze za díla, a pak přímo kolektivním správcům). Absurditu situace, kdy je Česká republika dokonce napadána za to, že je desátek pevně stanoven v zákoně a není ochanným svazům (majícím ze zákona zaručen monopol) dána volná ruka ke stanovení jeho výše.
Tiskni
Sdílej:
Luku, seriozne, slo by udelat ochrany svaz autoru internetovych textu, ktery by dostaval taky nejaky dil kolace?To by pravděpodobně nešlo, protože jde o oblast, kterou už téměř jistě pokrývá OOA-S.
Kdo vlastne neco takoveho schvaluje?Ministerstvo kultury na základě žádosti organizace, která o pověření usiluje (§ 98, odst. 1 autorského zákona).
Proc ten debilni system nerozlozit zevnitr, absurdnim hranim podle pravidel a trvanim na nesmyslnych efektech?Protože by to mohlo mít velmi nepříjemné dopady. Pokud by například někdo z těchto důvodů opět požádal o pověření výkonem kolektivních práv k softwaru, a ono by to nějakou podivnou náhodou prošlo (štěstíčku se dá jít naproti, že, páni bafuňáři
), to bychom se měli na co těšit - poplatky ze všeho, v čem je nebo může být software (i svobodný), kontroly á la OSA, rozdělování vybraných peněz podle prokázaného počtu poskytnutých licencí (čili, kdo by bral nejvíc?) atd.
No ze zakona ma pravo na desatek jedine OSATo není pravda. OSA ho má jen za autory hudby a textu k hudbě. Pro jiné oblasti jsou tu další kolektivní správci.
).
Ja tady mluvim o autorskem poplatku, ktery se vybira za media.Právě i za média to jde těm organizacím, kterých se to týká, byť výběr samotný zajišťuje OSA. Tedy konkrétně je to OSA, Intergram, Dilia a OAZA. Do organizace OOA-S zase jdou poplatky z tiskáren, kopírek a kopírovacích služeb.
To nevadí že je diskuse stará 200 dní. Víte že tomuto občanskému sdružení předsedá nějaký Kulíšek a dozoruje to nějaký Jouda? To snad ani memůže být pravda?! ...