V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Věděli jste, že i zvukaři mají svou autorskou organizaci? Já ne, a dozvěděl jsem se to teprve dnes. Jmenuje se OAZA. Netrpělivě očekávám, kdy tu bude například ochranný svaz bedňáků či topičů v nahrávacích studiích a kdy bude každý z těchto svazů požadovat nějaké výpalné.
Ochranný svaz autorský (OSA), zastupující autory hudby a textu (a to již řadu desítek let), je notorický známý. Už krátce před listopadem 1989 se objevil v novinách článek OSA Nostra, přirovnávající praktiky tohoto svazu k nechvalně proslulému spolku organizovaného zločinu. Skoro každý zná také organizaci Intergram (dříve OSVU), zastupující výkonné umělce a vydavatele hudby. Méně známé jsou organizace Dilia (díla literární, dramatická, hudebně-dramatická, choreografická, pantomimická, audiovizuální, scénická hudby zvlášť vytvořená pro užití v díle dramatickém, choreografickém a pantomimickém) a OOA-S (výtvarné umění, architektura a obrazová složky audiovizuálních děl).
Existence dalšího ochranného svazu, tentokrát zvukařského, je pro mě novinkou. Není divu, asociace OAZA vznikla teprve nedávno. Zvukařům samotným se vůbec nedivím, že si takovou organizaci založili - když je tu možnost ukousnout si také z koláče povinně placeného výpalného, proč by to neudělali. Otázka je, jak daleko ministerstvo kultury zajde při udělování pověření ke kolektivní správě autorských práv.
Brzy může nastat situace, že se o svůj díl přihlásí třeba topiči, kteří topí v nahrávacích studiích či koncertních sálech - i oni se totiž aktivně podílejí na vzniku díla (např. hudební nástroje jsou velmi citlivé na teplotu a vlhkost, a na stabilitu těchto parametrů; může se to týkat i výkonných umělců). Také další lidé ze štábu umělců by se mohli chtít přiživit na vybíraném desátku - namátkou stěhováci, uklízečky atd. Některé profese ani nezmiňuji, protože se pravděpodobně již podílejí na příjmech vybíraných organizací Dilia.
Což takhle si také požádat o svůj díl desátku? Kolektivní správu práv k softwaru již ministerstvo zamítlo (a udělalo velice dobře), ale šlo by požádat aspoň o správu k softwaru pro tvorbu hudby, práci se zvukem a s videem atd. - prostě takový software, který se podílí na tvorbě hudebních a audiovizuálních děl. To proto, aby byli tvůrci takového softwaru zrovnoprávněni s jinými zúčastněnými osobami, například zvukaři.
Ne, opravdu mi nejde o to, aby existoval další ochranný svaz. Jen chci zdůraznit absurditu toho všeho. Absurditu situace, kdy se má opakovaně platit z téhož (z televize v hotelu se platí dvakrát - jednak České televizi, která už odvedla autorským svazům peníze za díla, a pak přímo kolektivním správcům). Absurditu situace, kdy je Česká republika dokonce napadána za to, že je desátek pevně stanoven v zákoně a není ochanným svazům (majícím ze zákona zaručen monopol) dána volná ruka ke stanovení jeho výše.
Tiskni
Sdílej:
Luku, seriozne, slo by udelat ochrany svaz autoru internetovych textu, ktery by dostaval taky nejaky dil kolace?To by pravděpodobně nešlo, protože jde o oblast, kterou už téměř jistě pokrývá OOA-S.
Kdo vlastne neco takoveho schvaluje?Ministerstvo kultury na základě žádosti organizace, která o pověření usiluje (§ 98, odst. 1 autorského zákona).
Proc ten debilni system nerozlozit zevnitr, absurdnim hranim podle pravidel a trvanim na nesmyslnych efektech?Protože by to mohlo mít velmi nepříjemné dopady. Pokud by například někdo z těchto důvodů opět požádal o pověření výkonem kolektivních práv k softwaru, a ono by to nějakou podivnou náhodou prošlo (štěstíčku se dá jít naproti, že, páni bafuňáři
No ze zakona ma pravo na desatek jedine OSATo není pravda. OSA ho má jen za autory hudby a textu k hudbě. Pro jiné oblasti jsou tu další kolektivní správci.
Ja tady mluvim o autorskem poplatku, ktery se vybira za media.Právě i za média to jde těm organizacím, kterých se to týká, byť výběr samotný zajišťuje OSA. Tedy konkrétně je to OSA, Intergram, Dilia a OAZA. Do organizace OOA-S zase jdou poplatky z tiskáren, kopírek a kopírovacích služeb.
To nevadí že je diskuse stará 200 dní. Víte že tomuto občanskému sdružení předsedá nějaký Kulíšek a dozoruje to nějaký Jouda? To snad ani memůže být pravda?! ...