Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Ten jsem zatím netestoval. Nějak mi na experimentování poslední dobou nezbývá čas. Bohužel jen k mé vlastní škodě.
Myslel jsem že v /etc/yasr/yasr.conf
přepíšu synthesizer port=/usr/bin/eflite
na festival
a nebo obdobně (něco co už česky umí). Ale nestačí. Nevím zatím zcela proč a jak na to.
synthesizer port=/usr/bin/epos
. nemyslím jen napsat fetival, epos. :)
Není zdaleka pravda, že by instalace trvala 2 dny kvalifikovaného technika.
To mohu potvrdit. Nedávno jsem známému reinstaloval systém. Jak jsem napsal moc toho nevidím, ale instalace systému i se všemi ovladači a aplikacemi a s dvacetiminutovým čekáním na telefonickou autorizaci speciálního softwaru mi trvala necelé čtyři hodiny. Zbytek (pošta atd.) už si ten dotyčný nastavil sám jen s pomocí odečítače obrazovky. Normálně vidícímu člověku by ta instalace jistě trvala kratší dobu. Dva dny přeinstalace systému netrvala ani v době, kdy se vše instalovalo z disket.
Není zdaleka pravda, že by instalace trvala 2 dny kvalifikovaného technika. Jediné, co si nevidomý člověk nemůže udělat, je spustit instalaci Jawsu popřípadě jiného odečítače, téměř všechny screenreadery mají ozvučenou i instalaci. Pak už si může všechno dodělat sám.Karle, omlouvá Vás jenom to, že jste velmi mladý v této problematice naprosto nezkušený. Kdybyste nevidomému udělal to, co popisujete výše, tak nebude schopen dělat s počítečem vůbec nic a jako firma dodávají kompenzační pomůcku byste okamžitě zkrachoval. Rozhodně je nepředstavitelné, že by se pomůcka dodávala jako polotovar a uživatel se hodil do vody nechal se tam plácat. Je potřeba všechno precizně nastavit, aby byl počítač a všechny nainstalované aplikace okamžitě připraveny k práci. To není triviální. Veřte tomu, že už se nám vrátil počítač v reklamaci jenom proto, že ve výchozí instalaci byl ztišený vstup pro mikrofon a uživatel nemohl volat přes skype. Je opravdu ryzí šílenství si myslet, že kompenzační pomůcku nainstaluju způsobem next->next->done a šup s tím do krabice.
Rozhodně je nepředstavitelné, že by se pomůcka dodávala jako polotovar a uživatel se hodil do vody nechal se tam plácat. Je potřeba všechno precizně nastavit, aby byl počítač a všechny nainstalované aplikace okamžitě připraveny k práci.
Firmy dodávají počítače opravdu jako polotovary. Nainstalují speciální software a základní příslušenství včetně Microsoft Office a zbytek si musí uživatel donastavit sám. Pokud s počítačem začíná, pak takovému uživateli pomůže pracovník nejbližšího TyfloCentra, ale uživatelé často o takovou pomoc ani nepožádají a donastavují počítač podle znalostí, které nabývají v kurzu. Pokud uživatel v základním kurzu potřebné znalosti nenabude (i to se u některých lidí stává), pak má smůlu a musí se učit metodou pokus - omyl.
To není triviální. Veřte tomu, že už se nám vrátil počítač v reklamaci jenom proto, že ve výchozí instalaci byl ztišený vstup pro mikrofon a uživatel nemohl volat přes skype.
V tomhle ohledu máte pravdu, řada průměrných uživatelů si řadu věcí nenastaví. To ale nic nemění na tom co píši výše.
Je opravdu ryzí šílenství si myslet, že kompenzační pomůcku nainstaluju způsobem next->next->done a šup s tím do krabice.
To ale nejde ani u Linuxu. A protože se Linuxem nikdo nezabývá (Brailcom činovníci SONS jednoduše ignorují), neví průměrný uživatel co si počít po spuštění Live CD/DVD, natož aby si sám Linux nainstaloval. Znám řadu šikovných lidí, ale takový géniové mezi nimi nejsou.
Samostatnou kapitolou jsou braillské řádky. Těch je mezi studenty dost, ale mezi dospělými jich je velice málo a na Moravě jich je mizivé množství. Úřady je nechtějí platit pro jejich vysokou cenu. Co si tedy nevidomý uživatel počne s instalačním médiem Linuxu, když mu ani nepípne? Tady o samostatné instalaci LInuxu, natož o jeho použití po instalaci nemůže být ani řeči. Linux mezi nevidomými propaguji už dost dlouho, ale pokud uživatelům někdo ten systém nenainstaluje a nenastaví aspoň základ, aby jim šel screen-reader nebo měli zvětšené prvky grafického prostředí, nemají šanci stejně jako ve Windows.
Které firmy? Ta, pro kterou dělám já to tedy rozhodně nedělá. Poud to tak dělá konkurence, tak potěš koště a nedivím se, že musí uplácet úředníky, aby jim tam posílali zákazníky.Firmy dodávají počítače opravdu jako polotovary. Nainstalují speciální software a základní příslušenství včetně Microsoft Office a zbytek si musí uživatel donastavit sám.
To ale nejde ani u Linuxu. A protože se Linuxem nikdo nezabývá (Brailcom činovníci SONS jednoduše ignorují), neví průměrný uživatel co si počít po spuštění Live CD/DVD, natož aby si sám Linux nainstaloval. Znám řadu šikovných lidí, ale takový géniové mezi nimi nejsou.Žádní géniové nejsou potřeba. Stačí průměrný programátor, který za to dostane zaplaceno. Za cenu pár licencí software typu Jaws nebo Supernova by se takových dalo najmout několik.
To live CD opravdu citelně chybí.
K instalaci softwaru:
Po instalaci systému a odečítače obrazovky by měl základní nastavení a doinstalaci dalšího softwaru zvládnout průměrný uživatel. Píši „měl by“ - jenže realita je opravdu jinde. Většina i těch zdatnějších uživatelů si do takových věcí netroufne, ti ostatní a méně zdatní se stejně jako vidící lidé bojí, aby v systému něco nepokazili. Takže technicky je možné, aby si uživatelé po základní instalaci nastavili vše sami, prakticky ovšem vyžadují kompletní nastavení systému - a to trvá opravdu dlouho.
Délka instalace:
Základní instalace může být hotová dejme tomu za dvě tři hodiny. To další je dlouhodobá záležitost - vidícímu trvá instalace dalšího softwaru a jeho nastavení několik dalších hodin. Tomu, kdo jako já radši pracuje s odečítačem obrazovky, může zabrat klidně i ty dva dny.
Taková je situace mezi lidmi, používajícími Windows. Lidé, kteří si troufli jít do LInuxu, již mají natolik velké znalosti, že je nějaké změny v systému nerozházejí a s lecčíms si poradí. U řadových uživatelů (a o těch by měla být řeč především) je bohužel jiná situace.
Nezbývá než souhlasit. Pokud chcete nastavit někomu systém na míru včetně třídění pošty a dalších několika desítek až stovek drobností, pak se čas strávený instalací a následným nastavením systému hodně protáhne. Musím přiznat, že když si instaluji systém, pak mi trvá zhruba tři dny, než jej mám ve stavu, kdy jsem schopen pracovat rychle a efektivně. To mluvím o Windows, kde řada nastavení je schována někde v hlubinách registru. V Linuxu většinou stačí zazálohovat domovský adresář a několik systémových souborů. Pokud se verze programů hodně nemění, funguje vše brzy po instalaci jak má. To je propastný rozdíl proti Windows.
...aby mohl zrakově postižený používat windows se speciálním software, tak mu ho nejdřív musí někdo zdravý nainstalovat a nastavit, což není nijak triviální úkon. Průměrně to jsou tak dva dny práce kvalifikovaného technika (a to i přesto, že se vychází z předpřipravených obrazů a využívají se mnohé skripty a utility) a pak to ještě individuálně nastavit podle potřeb klienta. Linux naprotitomu může být plně ozvučený pár sekund po bootu instalačního média a nevidomý si ho může nainstalovat sám.Z těchto 2 odstavců bych pochopil, že zrakově postižený nemá jinou možnost, než přenechat instalaci téměř všeho vidícímu člověku, a neexistuje způsob, jak by si to pod OS Windows mohl udělat sám, kdežto pod Linuxem by mohl mít ozvučení okamžitě (když by se vytvořilo potřebné live CD). Můj názor je ten, že pokud nevidomý chce, má možnost si to nainstalovat sám, dodat do systému ozvučení není to nejobtížnější, ale musí mít potřebné znalosti a to velmi hluboké a v praxi se takových lidí vyskytuje málo. Proto je pro téměř všechny nejlepší si to nechat udělat od dodavatele. Zdaleka netvrdím, že instalace kompenzačních pomůcek je jednoduchá záležitost. Hlídat všechny ty věci kolem, abych náhodou nepoužíval chipset, se kterým Jaws nechodí, nějakou prapodivnou integrovanou zvukovou kartu, se kterou to taky nebudou pořádně mluvit, atd... bych také nechtěl a rozhodně to považuji za pořadnou piplačku. Jinak s ozvučením počítačů, kde není možná instalace (restriktivní práva, apod...), je pokrok zase trošku dál se screenreaderem NVDA, který se dá bez problémů spustit i z USB flashdisku.
Tiskni
Sdílej: