Na YouTube byly zveřejněny videozáznamy přednášek z hackerské konference DEF CON 33, jež proběhla 7. až 10. srpna v Las Vegas.
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.3. Představení novinek také na YouTube. Bun je naprogramován v programovacím jazyce Zig.
V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
make && make modules_install??
make oldconfig # chceme-li stejnou konfiguraci jádra jako předchozí make menuconfig # nepovinně, chceme-li ještě něco doupravit make bzImage && make modules && make modules_install # jdeme na kafea pak se už jen upraví![]()
/etc/lilo.conf
a jádro nakopíruje do /boot
a provést příkaz lilo
a restartovat počítač.
System.map
atd... ale to je snad jasné.
Stále hledám co možná nejjednodušší popis kompilace kernelu, aby byl ale zároveň co možná nejsrozumitelnější. Tohle je možná už zase až moc stručné...
make bzImage && make modules && make modules_install
make modules
je u jader 2.6 skutečně zbytečné. Úplně stačí zadat
make && make modules_install
make help
' a zjistíte, že 'make
' je totéž jako
make vmlinux make bzImage make modules
Vzhledem k tomu, že cíle vmlinux
a bzImage
se liší jen nepatrně, je to prakticky totéž, jako používá tazatel.
make install
udělá v první řadě to, že zkotroluje, jestli existuje /sbin/installkernel, a když ano, tak ho spustí. Takže to nedělám patnáctrát ručně, ale jednou si napíšu skript (případně ho za mě už někdo napsal) a pak ho přes make install
spouštím...
Tiskni
Sdílej: