Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »S tím návykem jsem na tom hodně podobně, pípátko mám pro jistotu
Původně jsem měl postavené automatické rozsvěcení podle tohohle (rozsvícení pomocí relé asi 2 sekundy po rozběhu motoru), ale pak jsem zjistil, že VW Golf I má parkovací světla ve dvou odděleně jištených větvích místo jedné, takže bych potřeboval o relé víc (pokud bych nechtěl zprasit instalaci v autě).
Tak jsem to vyřešil takhle a hlavně tím eliminoval možnost byť jen náhodného zhasnutí světel v noci na dálnici ve 130, když se tranzistor rozhodne odejít do křemíkového nebe, popřípadě cívka relé do měděného
eliminoval možnost byť jen náhodného zhasnutí světel v noci na dálnici ve 130Jo, tohle je nepříjemná představa. Něco podobného se mi před lety stalo. Sice to nebylo ve 130, ale "jen" v 90, zato na normální silnici se zatáčkami, která byla lemovaná stromy (takže tma jako v pytli, zato ale spousta cílů možného nárazu). Zpotil jsem se tehdy pořádně
Stará moudrost říká, že na každý složitý problém existuje jednoduché a efektní řešení - které ovšem nefunguje. Přesně to je ten typ řešení, který si vybírají politici, protože jim přinášejí body. A sem spadají všechny ty hurá akce typu permanentního svícení, padesátek v obci, předností chodců atd. Mnohem více by ve skutečnosti pomohlo, kdyby se policie zaměřila na zjišťování a postihování nebezpečného chování řidičů místo pouhého dávání pokut za parkování a měření rychlosti na oblíbených místech s vysokou výtěžností (tj. hlavně tam, kde překročení rychlosti vůbec nebezpečné není). Jenže to by bylo daleko složitější a náročnější a nebylo by to na první pohled tolik vidět, takže do toho se žádný politik nepohrne. Raději budou dál dělat hlučná gesta typu výše uvedených, která ve skutečnosti nepřinesou vůbec nic.
Např. u mnoha aut nejsou ve dne při rozsvícených světlech skoro vidět blinkry.Nějaký příklad, který typ auta tohle dělá? Je to fyzikální vlastnost automobilů, nebo je to konstrukční vada nebo nedomyšlenost, a s povinným celoročním svícením budou konstruktéři více dbát na to, aby k tomuhle jevu nedocházelo?
Ve dne má také mnohem více aut rozsvícená dálková světla, protože to zevnitř není vidět a i ta kontrolka se za světla mnohem snáze přehlédne.Jakým způsobem bylo tohle zjištěno? Oslňují dálková světla ve dne stejně jako v noci? Řidiči s rozsvícenými dálkovými světly reagují méně často na upozornění na rozsvícená dálková světla?
A ani s tou viditelností auta to není tak jednoznačné,Mám to chápat tak, že auto s rozsvícenými světly může být někdy vidět hůř, než auto zhasnuté? Kritické myšlení je hezká věc, zvlášť při čtení novinových článků velmi potřebná, ale být bez přemýšlení v opozici také není to pravé ořechové…
především ty, které nemají barevnou celou krytku blinkru, nýbrž jen žárovkuNapř. u mnoha aut nejsou ve dne při rozsvícených světlech skoro vidět blinkry.Nějaký příklad, který typ auta tohle dělá?
Je to fyzikální vlastnost automobilů, nebo je to konstrukční vada nebo nedomyšlenost,kousek od každého ... jestliže hlavní světlo má nějakých 25 W a v blinkru nějakých 5 W nebo vysocesvítivá dioda, není těžké nechat si strhnout zrak na to hlavní světlo
a s povinným celoročním svícením budou konstruktéři více dbát na to, aby k tomuhle jevu nedocházelo?hahaha, kdyby konstruktéři dbali na takovéto různé bezpečnostní detaily, tak by se například nepřestaly montovat na auta zástěrky hned, jak to předpisy přestaly vyžadovat ... jet za takovým supermoderním vozem za deště je fakt výtečné; nemluvě o tom, že co chvíli sklo schytá šutr
žeby řízením (častěji než na dušičky)? můžu říct, že ve feldě za deního světla většinou nepoznám, jestli mi palubní deska svítí nebo ne, je to vše (bílo-)zelené a svítit to má zeleně, akorát ty dálkovky jsou modré, tak při troše napínání zraku jsem schopen rozlišit, že svítí ...Ve dne má také mnohem více aut rozsvícená dálková světla, protože to zevnitř není vidět a i ta kontrolka se za světla mnohem snáze přehlédne.Jakým způsobem bylo tohle zjištěno?
Oslňují dálková světla ve dne stejně jako v noci?stejně ne, ale přeci jen oslňují a především značně strhávají pozornost; argument o blinkrech pak platí dvojnásob
Řidiči s rozsvícenými dálkovými světly reagují méně často na upozornění na rozsvícená dálková světla?a jak se takové upozornění správně provádí? je pro to nějaký kód? ... já bych totiž řekl, že ano, reagují méně - kdyby konkrétně na mě někdo třeba blikal, myslel bych si, že mě varuje, že za zatáčkou stojí policajt (jojo, kde jsou ty doby, kdy to mezi řidiči bylo považováno za povinnost, dnes tak akorát každej volá do nějakýho rádia, samozřejmě každej do jinýho a stejně poslouchám CD
nevím, jak to myslel kolega, nicméně já bych odpověděl asi takto: občas by měl řidič vidět i něco jiného než to svítící auto ...A ani s tou viditelností auta to není tak jednoznačné,Mám to chápat tak, že auto s rozsvícenými světly může být někdy vidět hůř, než auto zhasnuté?
Kritické myšlení je hezká věc, zvlášť při čtení novinových článků velmi potřebná, ale být bez přemýšlení v opozici také není to pravé ořechové…hehe, tak to bylo na toho pravého
Pokud je to pouhý detail, tak to asi nelze použít jako argument proč je svícení ve dne nebezpečné. Nebo to, že člověk přehlédne nerozsvícené auto, je taky bezpečnostní detial?Např. u mnoha aut nejsou ve dne při rozsvícených světlech skoro vidět blinkry.hahaha, kdyby konstruktéři dbali na takovéto různé bezpečnostní detaily
můžu říct, že ve feldě za deního světla většinou nepoznám, jestli mi palubní deska svítí nebo ne, je to vše (bílo-)zelené a svítit to má zeleně, akorát ty dálkovky jsou modré, tak při troše napínání zraku jsem schopen rozlišit, že svítí ...Abych ve dne nesvítil dálkovými tedy zajišťuji především tím, že dálkovky nezapínám… A když už chci mít jo jistotu, že dálkovými nesvítím, tak nebudu napínat zrak ke kontrolce, ale cvrnknu prstem do páčky a dálkovky se buď vypnou, nebo ne…
kdyby konkrétně na mě někdo třeba blikal, myslel bych si, že mě varuje, že za zatáčkou stojí policajtI kdyby to bylo už dvacáté auto za desátou zatáčkou?
občas by měl řidič vidět i něco jiného než to svítící auto ……což mu možná půjde líp, když nebude muset pátrat, zda se někde neřítí neosvětlené černé auto, ale bude si moci všímat i jiných věcí… Debata o tom, zda svítit, nebo ne, má smysl maximálně v případě, že svícení může být stejně nebezpečné jako nesvícení. Ani jeden z uvedených argumentů (hůře viditelné blinkry, zapomenuté rozsvícené dálkovky) podle mne ve své nebezpečnosti nesahají ani po kotníky nebezpečnosti toho, když přehlédnu auto v protisměru, na hlavní silnici, předjíždějící apod. Navíc všechny argumenty zmíněné proti svícení platí (i když některé možná trochu méně) i v noci, takže podle toho bychom měli jezdit po tmě i v noci…
Pokud je to pouhý detail, tak to asi nelze použít jako argument proč je svícení ve dne nebezpečné.odpusť si to trapné slovíčkaření; děkuji
Abych ve dne nesvítil dálkovými tedy zajišťuji především tím, že dálkovky nezapínám… A když už chci mít jo jistotu, že dálkovými nesvítím, tak nebudu napínat zrak ke kontrolce, ale cvrnknu prstem do páčky a dálkovky se buď vypnou, nebo ne…výtečně, takže ty pokaždé, když sedneš za volant, hrabeš na páčku dálkovek, aby ses ujistil, že není náhodou přepnutá, že se ti nepovedlo náhodou ji při nastupování s věcmi v ruce přehodit, a pak to kontroluješ ještě po každém složitějším manévru, jestlis to náhodou nepřehodil při couvání, když se spíše než na hmatání okolo volantu více soustředíš na to, abys viděl zadním okýnkem nebo přes okraje auta, no a taky během jízdy, jestli se ti to omylem nepodařilo vzít s blinkrem (pokud to máš na stejné páčce), a vůbec polovinu času za volantem trávíš takovýmito kontrolami, fajn ... (no, je fakt, že při použití blinkrů si spíš všimnu, že je to v nestandardní poloze, než kontrolky na palubce ...)
no, pak začnu přemýšlet o tom, co je špatně ... takže k původní otázce ohledně dálkovek stále odpovídám ano, ve dne bych na to reagoval hůřekdyby konkrétně na mě někdo třeba blikal, myslel bych si, že mě varuje, že za zatáčkou stojí policajtI kdyby to bylo už dvacáté auto za desátou zatáčkou?
a tu demagogii si prosím odpusť takéobčas by měl řidič vidět i něco jiného než to svítící auto ……což mu možná půjde líp, když nebude muset pátrat, zda se někde neřítí neosvětlené černé auto, ale bude si moci všímat i jiných věcí…
Debata o tom, zda svítit, nebo ne, má smysl maximálně v případě, že svícení může být stejně nebezpečné jako nesvícení.což je; bohužel většinou ne pro toho svítícího sobeckého lenocha
Ani jeden z uvedených argumentů (hůře viditelné blinkry, zapomenuté rozsvícené dálkovky) podle mne ve své nebezpečnosti nesahají ani po kotníky nebezpečnosti toho,aspoňže uznáš, že je to pouze tvůj názor ...
když přehlédnu auto v protisměru, na hlavní silnici, předjíždějící apod.v tom případě nemáš na silnici co dělat; já mám v řidičáku poznámku "brýle nutné" a dodržuju to, jestli tebe pustí na silnici i když seš slepej jak patrona, pak je v systému někde chyba ...
Navíc všechny argumenty zmíněné proti svícení platí (i když některé možná trochu méně) i v noci, takže podle toho bychom měli jezdit po tmě i v noci…jak již jsem řekl, odpusť si ty pitomosti ...
jak již jsem řekl, odpusť si ty pitomosti ...Fajn, ale pořád jsem se nedozvěděl, jak to, že ve dne rozsvícená světla odpoutají pozornost od blinkrů a v noci ne; jak to, že v noci, když dálková světla vypínám a zapínám, nezapomenu je někdy vypnout, ale ve dne si je neustále zapínám přesouváním nákladu, při dávání blinkru, při couvání, při tlumení hlasitosti rádia a nevím kdy ještě; v jaké situaci je rozsvícené auto nebezpečnější než auto zhasnuté?
Fajn, ale pořád jsem se nedozvěděl, jak to, že ve dne rozsvícená světla odpoutají pozornost od blinkrů a v noci ne;protože v noci je minimum jiného světla ... kromě toho, otázka nestojí, jestli v noci více než ve dne, nýbrž proč vůbec ve dne tento efekt připustit, když za normální viditelnosti není nutné osvětlovat ani cestu, ani sebe
jak to, že v noci, když dálková světla vypínám a zapínám, nezapomenu je někdy vypnout,řekl tady někdo, že v noci dálkovky vždy nezapomene vypnout? - výchozím bodem bylo to, že ve dne si člověk těžko všimne, že je má zapnuté zatímco v noci jsou (mimo obec a nejrušnější silnice) dálkovky default, ve dne jsou default potkávačky, takže mi opět srovnávání noci se dnem přijde jako míchání hrušek s jabky ostatně stejné jako výše - co se v souvislosti se světelnými podmínkami děje nebo neděje v noci není v žádném případě argumentem pro jednání za plné viditelnosti ... je to jako říct, že kapru se docela dobře daří v rybníku, tak může žít i v moři, vždyť se v obou případech jedná o plavání ve vodě ...
v jaké situaci je rozsvícené auto nebezpečnější než auto zhasnuté?především vždy, když světla způsobí přehlédnutí něčeho jiného
v tom případě nemáš na silnici co dělat; já mám v řidičáku poznámku "brýle nutné" a dodržuju to, jestli tebe pustí na silnici i když seš slepej jak patrona, pak je v systému někde chyba…
Za prvé to, čemu říkáte "normální viditelnost" IMHO není ani polovina času (v zimě málokdy, v létě jen za jasného slunečného dne).to je pravda, v noci pochopitelně "normální viditelnost" není, takže jde zcela určitě o méně než polovinu času
A i za toho jasného slunečného dne díky rozsvíceným světlům snáze uvidíte auto na rozpálené silnici, a hlavně auto uvidíte daleko dříve.popírá to někdo? a zvýší to, že auto uvidím na tři kilometry, nějak moji bezpečnost oproti tomu, že ho uvidím jen na dva kilometry?
Např. zavedení povinného svícení pro tramvaje vedlo v Praze ke znatelnému poklesu nehod s tramvajemi.byl by prosím odkaz? mě se nepovedlo vygooglovat ani to, kdy se to zavedlo, nicméně našel jsem tohle: "Zatímco v kolejové dopravě došlo k nárůstu celkového počtu nehod i počtu nehod zaviněných ... výsledků roku 2004 s rokem předcházejícím."
Oslnění od dálkovek ve dne IMHO není způsobené nechtěným zapnutím dálkovek, ale buď špatným seřízením světel,mno, ty dálkovky fakt svítěj do xichtu víc ...
nebo u cvoků záměrným rozsvícením všeho možného (klidně včetně mlhovek), protože když už svítím, tak ať to stojí za to…i takových je dost, ale to samozřejmě naši milí policajti postihovat nebudou, ačkoliv to zákon jasně zakazoval (nevím, jestli to v současném znění ještě je, vzhledem k masivní reklamě jsem zatím nepovažoval za nutné si to číst, když mi to každej cituje ...)
Tam kde je v noci minimum světla se zase asi moc nepoužívají blinkry.zajímavá úvaha - takže v noci se neodbočuje, neparkuje, nepředjíždí ...?
A na přehlédnutí něčeho jiného kvůli světlům nejde reagovat jinak, než citacíá, pán zjevně ještě neslyšel o efektu maskování, ani se s ním v praxi nepotkal ... no tak nechť je tak laskav a zeptá se třeba strýčka Googla, jestli neví něco o překrytí slabšího podnětu silnějším jinak když jsem tak hledal něco o tom svícení tramvají, narazil jsem na zajímavé diskuse, takže bych si dovolil něco málo ocitovat:
v tom případě nemáš na silnici co dělat; já mám v řidičáku poznámku "brýle nutné" a dodržuju to, jestli tebe pustí na silnici i když seš slepej jak patrona, pak je v systému někde chyba…
... ve většině civilizovaného světa se nesvítí, i když je tam doprava ještě hustější. Svícení ve dne je jen legalizací jízdy nepřiměřenou rychlostí a dalších prasáren. Bohužel, moje letité zkušenosti na českých silnicích hovoří zcela jasně: ti, co svítí ve dne, aniž by museli, jsou magoři! Je dokázáno, že řidiči, co svítí, mají zafixováno, že svícení je přes ledasčím ochrání a mohou se za volantem chovat nepředpisově, beztrestně, že jim vše projde. Dále je dokázáno, že na svícení si někteří lidé brzy přivyknou a záhy je nevnímají. Tramvajáci a motorkáři by vám o tom mohli vyprávět. Dále je také dokázáno, že někteří řidiči pak "vyžadují", aby na silnici svítilo úplně vše. Pokud nesvítí cyklista, chodec, lesní zvěř přebíhající přes silnici, nekompromisně ho smetou ze silnice s tím, že jej neviděli, protože nesvítil! Jinak velmi často jezdím do Německa, svícení tam není povinné ani v zimě, na dálnicích se jezdí rychleji než u nás a přesto tam tolik bouraček není. ... Pokud tam nějaké svítící auto potkám, pak je to nějaké Ferrari nebo Lamborhini a nebo - čecháček se svou škodověnkou myslící si, jak je tam IN. Mne osobně je svícení protijedoucích aut nepříjmené a musím nosit sluneční brýle, i když slunce nesvítí. A nejraději to mám v létě, když je všude plno slunce a vy jedete v koloně, napravo rakety, nalevo rakety, NE NE, vepředu svítil, vzadu svítil, nestačí dálkovky, ještě musí zamachrovat, že mají patnáctstovek na nadstandardní výbavu - mlhovky. Když na ně bliknete, ať vás přestanou oslňovat, tak na vás spustí všechno co svítí a v kabině si připadáte jak zalitý atomovým hřibem z Hirošimy. Vaše argumentace "Vjedeš-li z plného slunce na silnici lemovanou alejí s hustými korunami nebo rovnou lesem, potom tvé oči přes nejlepší snahu nezareagují dostatečně rychle... "dokazuje, že u nás jsou za volanty opravdu prasata. Zákon mi ukládá jet takovou rychlostí, na kterou mám rozhled. A pokud pojedu rychle jak prase, tak samozřejmě nestačím rychle zareagovat na něco, co tam je a nesvítí. Odstavené auto, zvěř, chodci, spadlý strom či sloup, opilec ležící na silnici - zkrátka těch nečekaných překážek, se kterými v danou chvíli nepočítáme, tam může být hodně. Jestli ovšem dokážete vůbec reagovat na ten les, co se tam "náhle" objeví. Že náš vozový park je velice zastaralý, přiznávají oficiální místa. A že starší vozidla nejsou konstruována na celodenní svícení, připouštějí také. Jen se to nesmí veřejně říkat ... Auto sice bude nějakou dobu svítit, ale druhý den jej nikdo nenesastartuje, pokud tam nebude mít 14 dní starou baterku. Dynama nebo slabé alternátory baterku nestačí pořádně dobít, zvláště na kratší vzdálenost. Ostatně, jel jste někdy ve dne za svítící škodovkou nebo trabantem nebo jiným RVHP výkvětem? Při rozsvícení brzdových světel např. na křižovatce nevidíte, že vůbec něco svítí. Ostatně, je prokázáno, ale zase se o tom nesmí veřejně mluvit, že na svícení si lidé časem zvyknou a přestanou ho vnímat. Pak přijdou na řadu majáky a houkačky i pro ostatní, ale nevím, čím se pak budou odlišovat policajti, hasiči, sanitky? Ještě chybí před autem běžec s červeným praporkem ... Když to shrnu, tak jestliže někdo argumentuje tím, že v koloně svítích aut pojede auto neosvícené, a on jej nevidí, co bude dělat, když tam místo toho neosvíceného auta bude neosvětlený chodec (jak rádi přebíhají silnici tam, kde se to nemá - v blízkosti přechodu, podchodu...), cyklista, mimo obec zvěř atp. Když tam bude nesvítící dopravní značkou označeno např. chybějící víko kanálu, tak značku smete a do díry vlítne ... Ty, co nejsou schopni ve dne rozeznat na silnici nesvítící objekt, bych poslal k lékařům. K psychiatrovi a na oční. Aspoň by se selekcí nemocných za volantem trochu vyčistil přesycený silniční provoz od těch neschopných něco na silnici rozeznávat.
Jenom je trochu divné označovat za "normální" něco, čeho je výrazně míň, než "nenormální".Za prvé to, čemu říkáte "normální viditelnost" IMHO není ani polovina času (v zimě málokdy, v létě jen za jasného slunečného dne).to je pravda, v noci pochopitelně "normální viditelnost" není, takže jde zcela určitě o méně než polovinu časunicméně nechápu, jaký mají v tomto případě vztah časové poměry k tomu, co se během té doby děje ...
a zvýší to, že auto uvidím na tři kilometry, nějak moji bezpečnost oproti tomu, že ho uvidím jen na dva kilometry?Ano. Čím dřív se o auto dozvím, tím lépe na něj mohu reagovat. Nehledě na to, že v reálu se nebavíme o kilometrech, ale stovkách metrů.
1, 2Např. zavedení povinného svícení pro tramvaje vedlo v Praze ke znatelnému poklesu nehod s tramvajemi.byl by prosím odkaz?
Ti co v noci parkují na neosvětlených místech, parkují dost často do příkopu, protože na neosvětlených místech není moc kam jinam, a to bez blinkru. Odbočuje se taky daleko častěji na osvětlených místech, než neosvětlených, navíc jediné odbočování, které mne z pohledu přehlédnutí blinkru pro rozsvícená světla zajímá je odbočování protijedoucího vozidla vlevo, kdy mi stejně musí dát přednost a přehlédnutí blinkru nevadí. Takže jsme pořád na tom samém místě – při nočním osvětlení oranžovými výbojkami je blinkr vedle potkávacích světel běžně vidět, za denního světla se běžně přehlédne.Tam kde je v noci minimum světla se zase asi moc nepoužívají blinkry.zajímavá úvaha - takže v noci se neodbočuje, neparkuje, nepředjíždí ...?
Strýček Google neví nic o tom, že kvůli osvětlenému auto lze přehlédnout něco jiného, ale kvůli něčemu jinému nelze přehlédnout neosvětlené auto. Předpokládám, že se shodneme na tom, že i když je jasný slunečný den, nebude trvat věčně, a v jistém okamžiku se viditelnost sníží natolik, že je dobré zapnout potkávací světla, aby bylo auto na silnici vidět. V ideálním případě budou mít tuto hranici všichni stejnou,a řidiči budou svědomitě rozsvěcet, když přes sluníčko přejde mrak nebo vjedou do lesa, a opět zhasínat, když z lesa vyjedou nebo se vyjasní. Asi je jasné, že tohoto ideálního případu se nedosáhne. Asi se také shodneme na tom, ž ekdyž svítím, jsem lépe vidět. Takže pud sebezáchovy bude velet raději rozsvítit dřív, i když je viditelnost ještě dobrá, co když ostatní mají tu hranici mezi dobrou a zhoršenou viditelností citlivější. No jo, ale ostatní taky začnou rozsvěcet dřív, tak musím začít rozsvěcet ještě dřív, abych nebyl neosvětlený mezi svítícími. A takhle to bude postupovat dál a dál, než ten práh pro rozsvěcení bude tak nízko, že se bude svítit pořád. Povinné svícení tohle pouze urychlí a zkrátí to období, kdy za šera narazíte na někoho zhasnutého, protože on přece ještě trochu vidí.A na přehlédnutí něčeho jiného kvůli světlům nejde reagovat jinak, než citacíá, pán zjevně ještě neslyšel o efektu maskování, ani se s ním v praxi nepotkal ... no tak nechť je tak laskav a zeptá se třeba strýčka Googla, jestli neví něco o překrytí slabšího podnětu silnějším
jinak když jsem tak hledal něco o tom svícení tramvají, narazil jsem na zajímavé diskuse, takže bych si dovolil něco málo ocitovatA tohle bylo myšleno vážně? Mám udělat výtah z diskuzí, kde diskutující tvrdí, že 1+1 jsou 3?
V Česku si na začátku 90. let vlastní studii vypracoval například Dopravní podnik hlavního města Prahy. "Nehodovost tramvají, které několik měsíců jezdily s rozsvícenými světly, klesla o třicet procent.Ona "nereálná situace nýbrž studie" tedy probíhala tak, že tramvaje jezdily několik měsíců s rozsvícenými světly. Máte nějaký nápad, jak udělat ještě reálnější průzkum?
I proto od roku 2001 naše tramvaje při jízdě svítí neustále," říká tisková mluvčí Dopravního podniku Michaela Kuchařová.V Praze tedy jezdí tramvaje s rozsvícenými světly od roku 2001. Porovnávat by tedy mělo smysl roky 2000 a 2001. Vámi nalezený zdroj porovnává roky 2003 a 2004, takže nesvědčí vůbec o ničem. K efektu maskování se vám nedostalo odpovědi, že je to nesmysl. Naopak, předpokládal jsem, že víte, o co se jedná a že tento efekt považujete za reálný. Takže aby bylo jasnější, o čem mluvím, označím si jednotlivé podněty písmenky: neschopnost zachytit jeden podnět (A) pokud současně působí jiný podnět (B). Vy tvrdíte, že svítící auto (B) může způsobit, že přehlédnu třeba svítícího cyklistu (A). Já tvrdím, že třeba červeně blikající cyklista (B) může způsobit to, že přehlédnu vzdálenější protijedoucí zhasnuté auto (A). Tedy tvrdím, že efekt maskování je reálný a uplatní se v obou zde zmíněných příkladech. Pokud mi to chcete vyvracet, a nechcete sám tvrdit, že efekt maskování je nesmysl, doporučil bych se soustředit na vyvrácení toho, že ve mnou uvedeném druhém příkladě jde o efekt maskování.
Když nestačí odkaz, budu polopatičtější:děkuji - tedy je naprosto zjevné, že se to nevztahuje k reálné situaci po roce 2001, tudíž na mou předchozí žádost o prameny nijak neodpovídá a jen tak mimochodem, několik měsíců - a) hm, přes podzim/zimu nebo přes jaro/léto, pokud ne v létě, co to vypovídá o povinném svícení v létě? b) kolik již bylo v historii lidské vynálezů, jejichž zhoubný vliv se projevil až po (mnoha) letech?V Česku si na začátku 90. let vlastní studii vypracoval například Dopravní podnik hlavního města Prahy. "Nehodovost tramvají, které několik měsíců jezdily s rozsvícenými světly, klesla o třicet procent.
Máte nějaký nápad, jak udělat ještě reálnější průzkum?takový průzkum zcela jistě existuje, jde jen o to najít výsledek - já se bohužel nedopátral
V Praze tedy jezdí tramvaje s rozsvícenými světly od roku 2001. Porovnávat by tedy mělo smysl roky 2000 a 2001.fajn, kde z toho rozhovoru s Humlem plyne, že mluví o rozdílu počtu nehod s účastí tramvají právě mezi těmito dvěma lety? a ta povinnost svítit byla zavedena přesně k 1.1.2001?
Vámi nalezený zdroj porovnává roky 2003 a 2004, takže nesvědčí vůbec o ničem.ale svědčí, svědčí ... jednak zmiňuje dlouhodobý trend poklesu celkového počtu dopravních nehod s účastí pražské MHD (od roku 1990), čímž podkopává úvahy o vyjímečnosti poklesu mezi konkrétními dvěma roky dále říká, že počet nehod tramvají mezi roky 2003 a 2004 vzrostl o 11,3 %, což je číslo velmi dobře srovnatelné s údajem páně Humla (za předpokladu, že mluví o meziročním poklesu třeba 2000-2001), a můžeme tedy přijmout dvě teorie: a) jedná se o zcela běžnou meziroční odchylku; pak ale odkazovaný pokles o 15 % nic nedokazuje b) jedná se o návrat na původní počet nehod, který se po roce 2001 skutečně snížil, ale nyní již to opatření přestalo fungovat další pravděpodobná teorie mě nenapadá ... pokud by se jednalo o případ b), pak by to ovšem jaksi potvrzovalo citáty, jejichž pravdivost byla srovnávána s rovností 1+1 = 3 ...
K efektu maskování se vám nedostalo odpovědi, že je to nesmysl. Naopak, předpokládal jsem, že víte, o co se jedná a že tento efekt považujete za reálný. Takže aby bylo jasnější, o čem mluvím, označím si jednotlivé podněty písmenky: neschopnost zachytit jeden podnět (A) pokud současně působí jiný podnět (B). Vy tvrdíte, že svítící auto (B) může způsobit, že přehlédnu třeba svítícího cyklistu (A). Já tvrdím, že třeba červeně blikající cyklista (B) může způsobit to, že přehlédnu vzdálenější protijedoucí zhasnuté auto (A).omlouvám se, takto jsem to prve nepochopil - asi už pro oči nevidím
Tedy tvrdím, že efekt maskování je reálný a uplatní se v obou zde zmíněných příkladech.a tady končíme, poněvadž nic takového vyvracet nechci tato možnost je opravdu zcela reálná - tedy kdyby se na silnicích vyskytovali silně blikající cyklisté, ovšem v praxi je to zatím tak, že cyklista je neosvětlen (má povinnost jen v noci; nebudu teď rozebírat, že většina na to kašle ...), a tedy to nesvítící auto nepřebije tedy většinou ...
Já to tedy chápu tak, že na začátku 90. let si DPHMP vypracoval studii, která spočívala v tom, že tramvaje jezdily několik měsíců s rozsvícenými světly. Ukázalo se, že se o 30 % snížila nehodovost tramvají, takže následně v roce 2001 byla tato povinnost zahrnuta do zákona. Nevím, ve kterých měsících ona studia probíhala, ale přepdokládám, že ten, kdo jí prováděl, nebyl padlý na hlavu a testoval to především v době, kdy jinak svícení povinné nebylo. Ad b) – jaký může mít povinné denní svícení dlouhodobý nepříznivý vliv?V Česku si na začátku 90. let vlastní studii vypracoval například Dopravní podnik hlavního města Prahy. "Nehodovost tramvají, které několik měsíců jezdily s rozsvícenými světly, klesla o třicet procent.děkuji - tedy je naprosto zjevné, že se to nevztahuje k reálné situaci po roce 2001, tudíž na mou předchozí žádost o prameny nijak neodpovídá a jen tak mimochodem, několik měsíců - a) hm, přes podzim/zimu nebo přes jaro/léto, pokud ne v létě, co to vypovídá o povinném svícení v létě? b) kolik již bylo v historii lidské vynálezů, jejichž zhoubný vliv se projevil až po (mnoha) letech?
Nějaké zmínky o studiích lze najít zde (PDF), hledat konkrétní studie se mi ale moc nechce…Máte nějaký nápad, jak udělat ještě reálnější průzkum?takový průzkum zcela jistě existuje, jde jen o to najít výsledek - já se bohužel nedopátral
V Praze tedy jezdí tramvaje s rozsvícenými světly od roku 2001. Porovnávat by tedy mělo smysl roky 2000 a 2001.fajn, kde z toho rozhovoru s Humlem plyne, že mluví o rozdílu počtu nehod s účastí tramvají právě mezi těmito dvěma lety? a ta povinnost svítit byla zavedena přesně k 1.1.2001?
Citát z rozhovoru s Humlem: Vždyť když vešel v planost předpis, že tramvaje musejí svítit celoročně, snížil se počet bouraček za účasti tramvají o 15 procent. To je slušné číslo, ne?Nemluví o žádném rozdílu mezi dvěma lety, mluví o rozdílu před zavedením a po zavedení. Opět předpokládám, že ten, kdo toto číslo spočítal, byl alespoŃ trochu soudný a nesrovnával den před a den po, ale srovnával delší časové období, třeba jeden rok. A nebo srovnal trendy.
a) jedná se o zcela běžnou meziroční odchylku; pak ale odkazovaný pokles o 15 % nic nedokazuje b) jedná se o návrat na původní počet nehod, který se po roce 2001 skutečně snížil, ale nyní již to opatření přestalo fungovatI v případě meziroční odchylky ±15 % je možné zaznamenat skokovou změnu o 15 %, klidně i o míň. Kdyby vám někdo ukázal třeba graf, bez problémů tam tu změnu uvidíte. Opět – nevím, zda to číslo bylo tímto způsobem zjištěno, ale předpokládám, že nějakou oporu v realitě to má… Ad b) – opět, nedovedu si představit, jak by ono opatření mohlo přestat fungovat (tedy dovedu – přestalo by se svítit i ve dne, ale to jsem u travají nezaznamenal).
tato možnost je opravdu zcela reálná - tedy kdyby se na silnicích vyskytovali silně blikající cyklisté, ovšem v praxi je to zatím tak, že cyklista je neosvětlen (má povinnost jen v noci; nebudu teď rozebírat, že většina na to kašle ...), a tedy to nesvítící auto nepřebijeCož je ovšem problém toho cyklisty, v důsledku pak i nás ostatních, co platíme zdravotní pojištění. Ono za šera nebo i v noci třeba za úplňku by se člověk na kole orientoval líp, kdyby nesvítil – ale svítit by měl právě proto, aby byl viděn, ne aby viděl. Netvrdím, že povinné celoroční svícení je všespasitelné, nebo že nepřinese i nějaké problémy. Ale plusy podle mne jednoznačně převažují nad mínusy. Podobně jako asi u všeho – bezpečnostní pásy nepochybně zachránily mnoho životů, ale ve zcela výjimečných případech naopak mohou uškodit (znám ženu, které nezapnutý pás spolu se dalšími okolnostmi při bouračce zachránil život); airbagy to samé – určitě v mnoha případech pomohou, pokud se ale aktivují na sedačce, kde sedí dítě, nebo když není někdo připoután, naopak mohou uškodit…
... Nevím, ve kterých měsících ona studia probíhala, ale přepdokládám, že ten, kdo jí prováděl, nebyl padlý na hlavu a testoval to především v době, kdy jinak svícení povinné nebylo.poznámka na okraj - na počátku 90. let povinné svícení za normální ("nesnížené", abych byl exaktní) viditelnosti nebylo jinak padlý na hlavu být nemusel, naopak mohl být velmi šikovný, když se mu podařilo získat požadovaný výsledek dokonce v hodnotě dvojnásobné, nežli dle kolegy Humla ukázala praxe mimochodem, není cosi špatně, když se studie, jejímž výsledkem se má praxe řídit, natolik rozejde s reálnou situací?
Ad b) – jaký může mít povinné denní svícení dlouhodobý nepříznivý vliv?otupění pozornosti; již to tu padlo několikrát ...
... Nějaké zmínky o studiích lze najít zde (PDF),nu, tak poznámky z toho, jak si to čtu ... ó, jaký krásný graf tam na straně 2 mají ... a proč se ta pravá větev jmenuje "dosud nestanovené"? proč je Švýcarsko uvedeno v povinném, když to není pravda? proč je tam z mimo-EU států uvedeno Rusko, ale ne třeba Ukrajina, kde se svítit nemusí? následující text o zdravém rozumu a nutnosti přesvědčování, pokud někdo nemá zrovna ten správný "zdravý rozum" - no radši no comment body "Výhody" - * "lepší schopnost vnímání za snížené viditelnosti," - ehm, povinnost svítit za snížené viditelnosti byla "odjakživa", to není výhoda celodenního svícení * "přesnější odhad vzdálenosti a rychlosti blížících se vozidel," - tak zrovna tohle u mě rozhodně není pravda, rychlost svítícího auta odhaduju podstatně hůř * "jasné rozpoznání pohybu dopravních prostředků (rozlišení jedoucích a parkujících vozidel)." - eh, a to jak? jedoucí svítí, parkující taky ... svítící může klidně stát, jak to proboha rozliším jenom podle světel? dále - "jakékoliv přesné definování „snížené viditelnosti“ je objektivně zcela nemožné, jde vždy o subjektivní pocit," - autor této pitomosti zřejmě nevystudoval ani základní školu, jinak by si musel všimnout, že existuje jistá exaktní věda, které se říká fyzika ... "Úspory vztahující se ke snižování nehodovosti (49 bilionů eur) jsou nesrovnatelné se zvyšujícími se emisemi (10 bilionů eur), vyšší cenou světelného systému (7 bilionů eur), větší spotřebou pohonných hmot (7 bilionů eur) a vyšší spotřebou žárovek (9 bilionů eur)." - 10+7+7+9 = 33 je nesrovnatelné se 49, zvláště když ta úspora 16 je vykoupena větší zátěží životního prostředí? ... skvělé, skvělé ... no a kde jsou tam ty čísla o tramvajích? já tam vidím zmínku pouze dvou konkrétních studií, ovšem bez konkretizovaných podmínek, přičemž jedna tvrdí 3%, což není příliš přesvědčivé (ostatně v Německu tu pitomost nezavedli), a druhá 5-15 %, hm, tak co si mám vybrat?
hledat konkrétní studie se mi ale moc nechce…no, mě se chtělo, ale našel jsem jen tu jednu statistiku, asi se neumím zeptat ... tudíž stále nejsem přesvědčen, že by si to číslo Huml nevycucal z prstu, a tedy že mám věřit všem, co říkají že "bylo prokázáno ..."
ano, právě o tom píšu, že neříká nic konkrétního, takže jestliže toto číslo prezentuje fanatický zastánce svícení, pak prostě nemohu implicitně předpokládat "soudnost" a že nevzal pouze to, co se mu hodí do krámu pokud se to pokusíme konkretizovat dodatečně uměle, třeba na srovnání období toho jednoho roku, a to roku před a po zavedení, pak tu v logice věci holt dochází k jistému konfliktu s čísly, která jsem našel pro roky pozdější ...Citát z rozhovoru s Humlem: Vždyť když vešel v planost předpis, že tramvaje musejí svítit celoročně, snížil se počet bouraček za účasti tramvají o 15 procent. To je slušné číslo, ne?Nemluví o žádném rozdílu mezi dvěma lety, mluví o rozdílu před zavedením a po zavedení. Opět předpokládám, že ten, kdo toto číslo spočítal, byl alespoŃ trochu soudný a nesrovnával den před a den po, ale srovnával delší časové období, třeba jeden rok.
A nebo srovnal trendy.viz předchozí - z hlediska trendů se to dalo očekávat i bez svícení
I v případě meziroční odchylky ±15 % je možné zaznamenat skokovou změnu o 15 %, klidně i o míň. Kdyby vám někdo ukázal třeba graf, bez problémů tam tu změnu uvidíte.... stejně tak, jako tam uvidím tu skokovou změnu o 11 % nahoru; není trochu divné naznačovat, že směrem dolů to je výsledek nějakého opatření, ale (skoro) stejný pohyb směrem nahoru neznamená nic?
Ad b) – opět, nedovedu si představit, jak by ono opatření mohlo přestat fungovattak tedy opět - otupění pozornosti
ehm, řeč byla o cyklistovi ve dne, nikoliv za úplňku ...tato možnost je opravdu zcela reálná - tedy kdyby se na silnicích vyskytovali silně blikající cyklisté, ovšem v praxi je to zatím tak, že cyklista je neosvětlen (má povinnost jen v noci; nebudu teď rozebírat, že většina na to kašle ...), a tedy to nesvítící auto nepřebijeCož je ovšem problém toho cyklisty, v důsledku pak i nás ostatních, co platíme zdravotní pojištění. Ono za šera nebo i v noci třeba za úplňku by se člověk na kole orientoval líp, kdyby nesvítil – ale svítit by měl právě proto, aby byl viděn, ne aby viděl.
Netvrdím, že povinné celoroční svícení je všespasitelné, nebo že nepřinese i nějaké problémy. Ale plusy podle mne jednoznačně převažují nad mínusy.no to je právě ten problém krátkozrakého uvažování; to MOJE auto bude líp vidět, tak JÁ jsem v bezpečí, a co bych se staral o ostatní ... jenže to, že jsem v bezpečí, je jen falešná iluze, jejíž přijetí naopak vede ještě k horším rizikům
Dokonce jsem se už setkal s názorem, že po zavedení nového silničního zákona nehodovost spíš vzroste, protože řada řidičů (zejména těch méně zkušených nebo méně jezdících) bude vystresovaná z bodového systému, což bude mít negativní vliv na jejich koncentraci. Netroufám se odhadnout, nakolik to bude pravda, ale moc bych se tomu nedivil.
Apropos, zveřejnil už vůbec někdo nějakou analýzu toho, zda padesátka v obcích nebo přednost chodců skutečně přinesla nějaký pozitivní efekt? Žádné jsem si nevšiml - že by žádný efekt nebyl a média neměla zájem publikovat informace, které mluví proti populistickým opatřením v dopravě? (Stejně jako je nezveřejňovala před tím, než byla ta populistická opatření přijata.)
Nejakou dobu jsem v doprave delal a vim, ze s temi analyzami to je tezke. Tezko se totiz shani poradna data. Nejaka data ma policie, ale tezko se na ne dostava a poradne vyhodnoceni je casove dost narocne.Jakékoli analýzy se dělají velice špatně. Vlivů je strašně moc. Většinou se každá změna dělá v rámci většího balíku, takže se dá posuzovat maximálně dopad balíku jako celku. A to ještě dost špatně, protože jsou tu jiné vlivy (počasí, rozkopanost silnic, aktivita policie, místní úpravy, změny vozového parku atd.).
Apropos, zveřejnil už vůbec někdo nějakou analýzu toho, zda padesátka v obcích nebo přednost chodců skutečně přinesla nějaký pozitivní efekt?takovou analýzu ani zveřejnit nelze, protože efekt byl negativní ... cituju:
Od 1. ledna 2001 nabyla účinnosti stávající úprava povinnosti řidiče umožnit chodci nerušené a bezpečné přejití vozovky. V prvních dvou letech po zavedení tohoto pravidla došlo k výraznému zvýšení nehodovosti a úmrtnosti chodců na přechodech pro chodce (oproti roku 2000, kdy bylo usmrceno 7 osob, zahynulo na přechodech pro chodce v roce 2001 30 osob a v roce 2002 32 osob).
nebo jen nelegální...
Tak znova, připadá vám normální, že policista, tedy člověk, který by měl hlídat dodržování zákonů, tyto zákony sám porušuje? Mně ne. Podle této logiky by totiž bylo normální, že lékař ubližuje, síťař se snaží, aby nic nejelo a pekař chválně pekl housky, co se nedaj jíst.
Totéž chodci. Někdo řekl, že chodci mají "absolutní" přednost a zejména důchodci to pochopili tak, že můžou na přechod vejít kdykoliv a bez jakéhokoliv pudu sebezáchovy tak činí.Ano to je zjevná blbost. Jednak žádná přednost v zákoně o dopravě na pozemních komunikacích nikde není. Nachází se tam pouze pojem dát přednost v jízdě. Z toho je zřejmé, že přednost nejen, že není, ale ani ji nelze mít, pouze se dává. Takže řidič vozidla přednost nemá, ale naopak ten kdo má takovou povinnost ji musí dát. Také je zřejmé, že chodci se přednost v jízdě nedává jelikož chodec nejede, ale chodí. No a v neposlední řadě povinnost dát přednost v jízdě je
§ 2 q) dát přednost v jízdě znamená povinnost řidiče nezahájit jízdu nebo jízdní úkon nebo v nich nepokračovat, jestliže by řidič, který má přednost v jízdě, musel náhle změnit směr nebo rychlost jízdy,Když to srovnáme s
§ 5 Povinnosti řidiče (1) Řidič je kromě povinností uvedených v § 4 dále povinen h) s výjimkou řidiče tramvaje umožnit chodci, který je na přechodu pro chodce nebo jej zřejmě hodlá použít, nerušené a bezpečné přejití vozovky; proto se musí řidič takového vozidla přibližovat k přechodu pro chodce takovou rychlostí, aby mohl zastavit vozidlo před přechodem pro chodce, a pokud je to nutné, je povinen před přechodem pro chodce zastavit vozidlo,je každému, kdo je alespoň elementárně schopen porozumět psanému textu, že chodec nemá přednost ani se mu nedává přednost v jízdě, ale mnohem více. Krom toho je jasné, že řidič auta srazivší chodce na přechodě ani omylem nemohl plnit své povinnosti dané mu zákonem o provozu na pozemních komunikacích, speciálně částí výslovně uvedenou za středníkem v odstavci h) bodu (1) § 5 a nezmění na tom nic ani nějaký Kubeček. Jediný kdo je schopen s tím něco dělat jsou poslanci našeho zákonodárného sboru změnou příslušného textu zákona, nebo každý jednotlivý řidiči včetně páně Kubečka, kteří si konečně uvědomí, že silnice není dostihová dráha, ale že je to prostor, kde každý musí bezpodmínečně dodržovat pravidla daná zákonem, jinak teče krev.
Tie cestarske hovada to napriklad na Slovensku robia tak, ze vyznacia "Usek vymolov 30 km" a vodici vyserte si oko...
Když jsem poprvé na "silnici pro motorová vozidla", k jejímuž používání musím mít dálniční známku, viděl značku nerovná vozovka s dodatkovou tabulkou "4 km", považoval jsem to za nemístný vtip. Věděl jsem samozřejmě, že ta značka odpovídá situaci, ale nečekal jsem, že tím budou takhle drze chlubit…
Pokud si dobře vzpomínám, vycházíte z teoretické konstrukce, že jednak každý pohyb chodce směrem do vozovky lze označit za přecházení a jednak je mezi vozovkou a chodníkem všude nějaká krajnice (mám pocit, že jste dokonce zmínil minimální šířku jeden metr), která je odděluje. Ani jeden z těchto předpokladů ale v praxi univerzálně splněn není, ten druhý dokonce ve městech není splněn skoro nikde.Můžete mi říci, kde se vě větě "proto se musí řidič takového vozidla přibližovat k přechodu pro chodce takovou rychlostí, aby mohl zastavit vozidlo před přechodem pro chodce" vyskytuje jakákoli zmínka o chování chodce, jeho pohybu směrem do vozovky, případně přecházení? Nikde. Kde je tam cokoliv o šířce krajnice? Nikde. Prostě se tam konstatuje, že řidič musí ... Vy a vám podobní tvrdí, že nemusí, pravděpodobně jejich a vaše tvrzení je více než zákon. Chování chodce se týká pouze část "a pokud je to nutné, je povinen před přechodem pro chodce zastavit vozidlo". Tato věta nijak nevylučuje nebo nezmírňuje předchozí větu a tedy nijak nevyvazuje řidiče z jeho povinnosti se přibližovat k přechodu pro chodce určitou rychlostí, pouze říká, k jakému účelu se takovou rychlostí má pohybovat a co má udělat pokud ten důvod nastane. Celé tohle ustanovení za středníkem v § 5 (1) h) jasným a jednoznačným způsobem říká jakým způsobem má řidič splnit povinnost ukládanou mu zákonem v části § 5 (1) h) před středníkem. Pokud jsem se v předchozí diskusi jakkoliv zabýval pohybem chodce, krajnicí, rychlostí vozidla, tak jen proto, abych vysvětlil, ža pro řidiče vozidla plnění § 5 (1) h) není až tak obtížné, jak jste se tam pokoušel naznačit. Obzvlášť obtížné je takové povinnosti plnit v případě, že se na vozovce vyskytuje vozidlo zanechané jiným bezohledným hovadem těsně před přechodem pro chodce (§ 27 c)). Stejně tak se to blbě plní v případě porušování § 17 (5) d) nebo § 18 (4). Při absenci krajnice to až tak velký problém není a už vůbec ho to z jeho povinnosti nevyvazuje.
Ostatně, kdyby tomu tak bylo, nebylo by v zákoně potřeba ono druhé ustanovení, které naopak vymezuje chování chodců a o kterém se ve svých příspěvcích raději nezmiňujete. Čemuž se nedivím, protože jinak byste stejně zkratkovitou úvahou musel dojít také k závěru, že jakýkoli kontakt chodce s vozidlem ve vozovce je (i) chybou chodce - což se vám ale nehodí.Ono druhé ustanovení říká co chodec nemá udělat. Ono prvé ustanovení naopak říká co řidič udělat má. Problém nastvá tehdy jestliže řodič svoji povinnost v § 5 (1) h) nesplní, pak je teprve na tahu chodec v §54 (3) (předposlední věta z 6, srov. celý jeden písmenem označený odstavec v paragrafu s číslem o 49 nižším). Takže si to shrňme, chodec proaktivně něco udělá co mu zakazuje jedna věta z §54 (3) a řidič neudělá to co mu ukládá § 5 (1) h), bum ho. Řidič splní povinnost § 5 (1) h) a chodec si může porušovat co chce a? Nic. Žádná krev, žádné hadrové panenky létající vzduchem, žádní truchlící pozůstalí. To je rozdíl mimo chápání, že.
Můžete mi říci, kde se vě větě "proto se musí řidič takového vozidla přibližovat k přechodu pro chodce takovou rychlostí, aby mohl zastavit vozidlo před přechodem pro chodce" vyskytuje jakákoli zmínka
To je marný… Tak popořadě: napsal jsem
Pokud si dobře vzpomínám, vycházíte z teoretické konstrukce, že jednak každý pohyb chodce směrem do vozovky lze označit za přecházení a jednak je mezi vozovkou a chodníkem všude nějaká krajnice (mám pocit, že jste dokonce zmínil minimální šířku jeden metr), která je odděluje.
Vy jste z nějakého záhadného důvodu usoudil, že si myslím, že tyto dva předpoklady (ve skutečnosti převzaté z vašich příspěvků v dřívějších diskusích) jsou obsaženy v zákoně. Proto jste mi odpověděl
Můžete mi říci, kde se vě větě "proto se musí řidič takového vozidla přibližovat k přechodu pro chodce takovou rychlostí, aby mohl zastavit vozidlo před přechodem pro chodce" vyskytuje jakákoli zmínka o chování chodce, jeho pohybu směrem do vozovky, případně přecházení? Nikde. Kde je tam cokoliv o šířce krajnice? Nikde.
Na toto jsem vám odpověděl, že se nejedná o žádné citace ze zákona, ale o předpoklady, ze kterých jste ve svých úvahách (opět podle vašich vlastních příspěvků z minula) vycházel. O předpoklady, kterými jste zalepil díry ve své úvaze, která je bez nich chybná. Vy jste ovšem - opět z mně neznámého důvodu - usoudil, že napadám některou z vašich četných citací, proto jsem vám vysvětloval, že nic takového nedělám. Že citace jsou pravděpodobně v pořádku a že zpochybňuji pouze závěry, které z nich vyvozujete, ať už za pomoci dodatečných chybných předpokladů nebo bez nich.
Už tomu rozumíte?
A teď už vážně končím. Poskakujte si tu, vykřikujte si, že jste vítěz (tím, že jste mne utahal a znechutil), mně už je to jedno…
Podle mne zde největší zlo napáchal tuším Senát (možná to ale vzniklo už ve sněmovně, to si teď nevzpomínám), protože původní verze zákona obsahovala znění, podle kterého byl řidič povinen zastavit jen v případě, že chodec dal zřetelně najevo, že chce přejít, např. zvednutím ruky. Naši senátoři ale usoudili, že by to pro chodce bylo nedůstojné a zavedli povinnost zastavit vždy. Kvůli tomu si teď vždycky připadám trapně, když kvůli tomu, že se přiblížím k přechodu, zastaví auto, za nímž několik set metrů nikdo nejede. Jenže to militantním bojovníkům proti řidičům nevadí; každý řidič je sice i chodcem, takže se může vcítit do jeho situace a ví, co chodec může nebo nemůže; ale ne každý chodec je i řidičem, takže termíny jako brzdná dráha nebo reakční doba jsou bohužel některým cizí.
Od toho su semafory s tlacitkom pre chodcov.
Semafory jsou drahé na pořízení i na provoz. Zákon (byť hloupý) je levnější a navíc to lépe zní v televizi.
Aby som pred kazdym prechodom, v okoli ktoreho je chodec, mal spomalit na taku rychlost, aby som jeho pripadny sebevrazedny skok do vozovky odvratil, to radsej mozem chodit peso.Ano, právě jste odhalil záměr toho zákona, gratuluji.
Ale chapem to, hovada, ktore takuto sprostost uzakonili, si zapnu modry majacik a mozu sa na zakon vysr*t.Ale to je váš hluboký omyl. K takovému účelu slouží cesty mimo obce a v obci tam kde nejsou žádné přechody pro chodce. Na těch ostatních místch je cesta, potažmo ulice určená pro pohyb chodců a auta jen když se jejich řidiči budou umět chovat. To co píšete, to bejvávalo, Dnes je jiná doba.
Nechapem, preco by mali byt chodci zvyhodnovani voci motorovym vozidlam len preto, ze nemaju airbagy. Na chodzu maju chodnik, tam auta nejazdia. Kde chcu prejst cez cestu sa musia prisposobit situacii, pre ktoru je vozovka urcena (na jazdu niekolkotonovych ocelovych kolosov s airbagmi).
Pokial chcu prejst cez cestu, musia zohladnit hmotnost a rychlost prichadzajuceho auta. Nevidim najmensi dovod, preco by prichadzajuce auto malo byt akokolvek obmedzovane v rychlosti, ked nedokaze 100% urcit, ci chodec cez prechod chce prejst, alebo nie.Ale to tě nikdo nenutí brouku. Pokud s tím máš jakýkoliv problém, tak prostě zpomal vždycky a máš po problému. Spěcháš? Tak to není za volantem místo vhodné pro tebe. Spěchající řidič za volant nepatří. To už se taky změnilo, se prober. Jezdit autem nemusíš a spěchat už vůbec ne.
Kto potom tomu vodicovi preplati naklady na brzdove oblozenie, zvysenu spotrebu paliva, bezdovodne strateny cas, ked ten chodec tam len tak stoji?Viz předchozí. Nejezdi autem jestli spěcháš. Jestli si chceš zazávodit, jdi si zaběhat do parku. Za volantem opravdu nemáš co pohledávat.
jenom co my vysvětlíte jak dojde ke kontaktu vozidla s chodcem na přechodě pro chodce v případě, že řidič onoho vozidla dodržije ustanovení, že "se musí řidič takového vozidla přibližovat k přechodu pro chodce takovou rychlostí, aby mohl zastavit vozidlo před přechodem pro chodce, a pokud je to nutné, je povinen před přechodem pro chodce zastavit vozidlo,"Velice jednoduše – chodec má ze své pozice většinou daleko lepší přehled o tom, kde přechod je a kde není. Značení v ČR je tak špatné, že řidič často neví, že se blíží k přechodu. Svislá značka je schovaná za autem, za semaforem, za bilbordem, vůbec není… Vodorovné značení je x let staré a téměř neviditelné, neviditelné kvůli dešti, neviditelné pro chabé osvětlení… Navíc by se často obcemi muselo projíždět krokem, protože přechody jsou desítky metrů od sebe (což sice neomlouvá, proč se jezdí rychleji, ale vystihuje to přístup zodpovědných úřadů – však ono není potřeba brát ten zákon zas tak vážně, stejně se to nebude dodržovat…). Podle nové úpravy by přechod pro chodce mělo být úřadem zaručené bezpečné místo k přecházení. Jak je možné, že oproti dřívější úpravě, kde přechod byl povolené místo k přecházení, se téměř žádný přechod nezrušil?
každému, kdo je alespoň elementárně schopen porozumět psanému textu a fyzikálním zákonům je jasné, že výše uvedená formulace je pitomost, kterou nelze dodržet, jinak by auto nemohlo přechod nikdy přejet(*), a tedy vyžadovat její bezpodmínečné dodržování a zákládat na tom omluvu chodce, který porušil §54 odst. 3 téhož zákona, svědčí o naprosté ztrátě soudnosti (*) auto před zastavením urazí jistou dráhu, která je determinována především rychlostí; čím je rychlost vyšší, tím je ta dráha delší ... aby auto zastavilo před přechodem, musí být tato dráha menší než vzdálenost přechodu ... takže čím blíže je auto k přechodu, tím pomaleji musí jet ... v limitě se tedy rychlost auta těsně před přechodem musí rovnat nule ... přechod tedy nelze překonat, Q.E.D.§ 5 Povinnosti řidiče h) s výjimkou řidiče tramvaje umožnit chodci, který je na přechodu pro chodce nebo jej zřejmě hodlá použít, nerušené a bezpečné přejití vozovky; proto se musí řidič takového vozidla přibližovat k přechodu pro chodce takovou rychlostí, aby mohl zastavit vozidlo před přechodem pro chodce, a pokud je to nutné, je povinen před přechodem pro chodce zastavit vozidlo,... řidič auta srazivší chodce na přechodě ani omylem nemohl plnit své povinnosti dané mu zákonem o provozu na pozemních komunikacích, speciálně částí výslovně uvedenou za středníkem v odstavci h) bodu (1) § 5 ...
Hluboký omyl. Za snížené viditelnosti musíte svítit už teď a to platilo odjakživa. Takže na tom se vůbec nic nemění…Čí omyl? Problém se sníženou viditelností je ten, že pro někdo začne svítit již při dešti, zatímco jiný svítí až v noci když je naprostá tma. Pak nastává poměrně nebezpečná situace: v koloně svítících aut jede někdo kdo nesvítí.
Omyl každého, kdo si myslí, že podle v tuto chvíli stále ještě platného zákona za hustého deště řidič svítit nemusí. Tedy jak těch nesvítících řidičů, tak váš.Asi došlo k nějaké chybě v telepatii, já si nic takového nemyslím. Ale hodně lidí si to myslí a že se pletou je mi houby platné.
A svým způsobem vlastně i omyl těch, kdo si myslí, že od zítřka všichni svítit budou. Povinnost mít zapnuté pásy je v zákoně (dříve vyhlášce) pěkných pár let a stejně je dost těch, kdo je zapnuté nemají (pro zkratkovitě uvažující jedince doplním, že mezi ně nepatřím). Totéž platí i pro prakticky jakékoli jiné ustanovení, bohužel i v tak extrémních případech, jako je jízda na červenou nebo jízda pod vlivem alkoholu…Jistě, ale alespoň za to můžou dostat pokutu. Zatímco až doposud šlo nesvícení za deště "ukecat".
Jistě, ale alespoň za to můžou dostat pokutu. Zatímco až doposud šlo nesvícení za deště "ukecat".ufff, ona se možnost "ukecání" teď nějak změní? jaký je rozdíl mezi doposavadním ustanovením, že za deště se muselo svítit, a novým, že svítit se musí pořád? on ten předchozí zákon a předtím vyhláška platili tak nějak méně nebo co?
Co se týká nutnosti vypínání a zapínání světel, vycházím z toho, že většina dnes jezdících aut byla vyrobena v době, kdy ustanovení o permanentním svícení ještě neplatilo, a navíc v mnoha zemích takové ustanovení neplatí ani dnes. Proto se při návrhu počítalo primárně s tím, že řidič bude světla zapínat podle momentálních světelných podmínek.
To u některých aut zvládnou i žárovičky pro osvětlení vnitřku auta… Ale např. v mém autě je to navíc doplněno tím, že pokud při zapnutých světlech otevřu dveře řidiče, upozorní mne auto zvukově, že jsou zapnutá světla. Tím se minimalizuje riziko, že nechám světla rozsvícená přes noc.No, to už naštěstí standardem je.
Co se týká nutnosti vypínání a zapínání světel, vycházím z toho, že většina dnes jezdících aut byla vyrobena v době, kdy ustanovení o permanentním svícení ještě neplatilo, a navíc v mnoha zemích takové ustanovení neplatí ani dnes. Proto se při návrhu počítalo primárně s tím, že řidič bude světla zapínat podle momentálních světelných podmínek.Povinnost permanentního svícení v zimním období (tedy vlastně polovinu roku) již platí hodně, hodně dlouho. A myslím že v naprosté většině evropských zemí (možná se ale pletu...).
Jen doufám, že si policie taky konečně začne trochu víc všímat řidičů se špatně seřízenými světly, dálkařů a mlhovkářů…
Tiskni
Sdílej: