Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Promiňte, nepřesně jsem se vyjádřil. QT 5 verze zapadne dobře, co mi vadí jsou defaultně nastavené faenza ikony. Spíše by bylo lepší, kdyby program převzal ikony dle nastavení systému. (viz obrázek - já faenza ikony nepoužívám, tak mi to tam až tak úplně nesedí).
Jinak já to používám a "pár" lidí v archlinuxu taky, takže díky za Váš čas a práci!
Hledám nějakou náhradu za akregator, případně thunderbird (pro rss, ne poštu) ve QT.
Mám k programu pár návrhů na zlepšení:
a)Nešlo by pro nás, linuxáře, oddělit v balíčku rssguard-2.x.x.tar.gz zdrojové kódy pro linux od resources pro Windows? Jde mi o to, že bych nemusel pokaždé stahovat 40+MB balíček, z kterého při kompilaci v linuxu využiji tak 3 MB odhaduji, většinu toho zabírá 'resources'pro Windows.
b) Další věc, co v RSS Guard k dokonalosti postrádám je možnost filtrovat došlé články. Možnost nastavit si, že když přijde A, má se přesunout do B, nebo rovnou smazat. Nic sofistikovaného, základní věci. Toto umí dobře thunderbird, kde si došlé zprávy můžu automaticky dle pravidel roztřídit.
c) Taky by nebylo špatné načíst celý článek třeba dvojklikem na titulek, teď (verze 2.3.1) musím kliknout na titulek a pak na odkaz, který je ve zprávě, aby se mi otevřela/načetla celá strana.
d) Další věcí, dnes již bohužel nezbytnou, mám-li použít integrovaný prohlížeč pro prohlížení rss zpráv je adblock a blokování reklam. To RSS Guardian chybí (třeba qupzilla má základní intergrovaný adblok, možná by šlo ten kód nějak použít).
Pokud by se tyto popsané problémy nějak podařilo elimovat, neměl by asi RSS Guardian oproti jiným konkurenci, pokud člověk něco hledá pod QT.
Každopádně díky moc!
To je vsechno v poradku. Co ale nechapu je velke pocatecni nadseni pro myslenku propojeni s tt rss viz. puvodni rodmap, kde se resila funkcionalita a po par tydnech konec.
Holt ten sql pres dropbox je killer feature, narozdil od propojeni s api tt rss, ktere uz ma svoje sql.
Ted jsem si mimochodem vzpomel na nejakou diskuzi na phoronixu a tam to rekl typek spravne...velka cast opensource sw je vytvarena jedinci, kteri nejsou spokojeni s funkcionalitou dostupneho sw a tak si vytvori svoje vlastni neco. Pro ne to muze fungovat uspokojive, ale v pripade ze to nabidnou sirsimu publiku, tak pak nejsou casto schopni reagovat na pozadavky na pridani funkcionalit a to opet vytvori jedince co si neco dalsiho zbastli sami, byt to umi vsechno same jak ostatni programy, ale ma to jednu feauture navic a tak furt dokola v uzavrenem kruhu.
A pak tu mame milion verzi ruznych sw, ktere delaji z 98 procent to same, ale holt proc ne...delaji si to pro sebe a je to jejich cas.
Tady se ale, jako uz spousta jedincu prede mnou zamyslim nad tim, kde by dnes mohl byt linux desktop ci opensource sw obecne, kdyby se do vetsich celku spojila invence a skill tolika sikovnych lidi. Soucasny stav je bohuzel takovy, ze kdokoliv ma diru v prdeli a umi trochu kodovat, tak si neco forkne, jedno jestli cele linux distro nebu music player a prida si 1-2 vlastnosti navic a tim to konci.
Dokud se toto nezmeni a skill schopnych jedincu se bude palit na nekonecnem znovuvynalezani kola, tak i za dalsich 100 let budeme vicemene tam, kde jsme ted s linux desktopem.
Nic osobniho, jen takove postesknuti.
Tiskni
Sdílej: