Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Promiňte, nepřesně jsem se vyjádřil. QT 5 verze zapadne dobře, co mi vadí jsou defaultně nastavené faenza ikony. Spíše by bylo lepší, kdyby program převzal ikony dle nastavení systému. (viz obrázek - já faenza ikony nepoužívám, tak mi to tam až tak úplně nesedí).
Jinak já to používám a "pár" lidí v archlinuxu taky, takže díky za Váš čas a práci!
Hledám nějakou náhradu za akregator, případně thunderbird (pro rss, ne poštu) ve QT.
Mám k programu pár návrhů na zlepšení:
a)Nešlo by pro nás, linuxáře, oddělit v balíčku rssguard-2.x.x.tar.gz zdrojové kódy pro linux od resources pro Windows? Jde mi o to, že bych nemusel pokaždé stahovat 40+MB balíček, z kterého při kompilaci v linuxu využiji tak 3 MB odhaduji, většinu toho zabírá 'resources'pro Windows.
b) Další věc, co v RSS Guard k dokonalosti postrádám je možnost filtrovat došlé články. Možnost nastavit si, že když přijde A, má se přesunout do B, nebo rovnou smazat. Nic sofistikovaného, základní věci. Toto umí dobře thunderbird, kde si došlé zprávy můžu automaticky dle pravidel roztřídit.
c) Taky by nebylo špatné načíst celý článek třeba dvojklikem na titulek, teď (verze 2.3.1) musím kliknout na titulek a pak na odkaz, který je ve zprávě, aby se mi otevřela/načetla celá strana.
d) Další věcí, dnes již bohužel nezbytnou, mám-li použít integrovaný prohlížeč pro prohlížení rss zpráv je adblock a blokování reklam. To RSS Guardian chybí (třeba qupzilla má základní intergrovaný adblok, možná by šlo ten kód nějak použít).
Pokud by se tyto popsané problémy nějak podařilo elimovat, neměl by asi RSS Guardian oproti jiným konkurenci, pokud člověk něco hledá pod QT.
Každopádně díky moc!
To je vsechno v poradku. Co ale nechapu je velke pocatecni nadseni pro myslenku propojeni s tt rss viz. puvodni rodmap, kde se resila funkcionalita a po par tydnech konec.
Holt ten sql pres dropbox je killer feature, narozdil od propojeni s api tt rss, ktere uz ma svoje sql.
Ted jsem si mimochodem vzpomel na nejakou diskuzi na phoronixu a tam to rekl typek spravne...velka cast opensource sw je vytvarena jedinci, kteri nejsou spokojeni s funkcionalitou dostupneho sw a tak si vytvori svoje vlastni neco. Pro ne to muze fungovat uspokojive, ale v pripade ze to nabidnou sirsimu publiku, tak pak nejsou casto schopni reagovat na pozadavky na pridani funkcionalit a to opet vytvori jedince co si neco dalsiho zbastli sami, byt to umi vsechno same jak ostatni programy, ale ma to jednu feauture navic a tak furt dokola v uzavrenem kruhu.
A pak tu mame milion verzi ruznych sw, ktere delaji z 98 procent to same, ale holt proc ne...delaji si to pro sebe a je to jejich cas.
Tady se ale, jako uz spousta jedincu prede mnou zamyslim nad tim, kde by dnes mohl byt linux desktop ci opensource sw obecne, kdyby se do vetsich celku spojila invence a skill tolika sikovnych lidi. Soucasny stav je bohuzel takovy, ze kdokoliv ma diru v prdeli a umi trochu kodovat, tak si neco forkne, jedno jestli cele linux distro nebu music player a prida si 1-2 vlastnosti navic a tim to konci.
Dokud se toto nezmeni a skill schopnych jedincu se bude palit na nekonecnem znovuvynalezani kola, tak i za dalsich 100 let budeme vicemene tam, kde jsme ted s linux desktopem.
Nic osobniho, jen takove postesknuti.
Tiskni
Sdílej: