Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Anton Carniaux, právní zástupce Microsoft France, pod přísahou: Microsoft nemůže garantovat, že data z EU nepředá do USA bez EU souhlasu, musí dodržovat americké zákony.
Byl vydán Mozilla Firefox 141.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Lokální AI umí uspořádat podobné panely do skupin. Firefox na Linuxu využívá méně paměti. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 141 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Společnost Valve zpřísnila pravidla pro obsah, který je možné distribuovat ve službě Steam. Současně řadu her ze Steamu odstranila. V zásadách a pravidlech přibylo omezení 15: Obsah, který by mohl porušovat pravidla a normy stanovené zpracovateli plateb a souvisejícími sítěmi platebních karet a bankami nebo poskytovateli připojení k internetu. Sem spadají zejména určité druhy obsahu pouze pro dospělé.
Dle analytics.usa.gov je za posledních 90 dnů 6,2 % přístupů k webových stránkám a aplikacím federální vlády Spojených států z Linuxu.
Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Promiňte, nepřesně jsem se vyjádřil. QT 5 verze zapadne dobře, co mi vadí jsou defaultně nastavené faenza ikony. Spíše by bylo lepší, kdyby program převzal ikony dle nastavení systému. (viz obrázek - já faenza ikony nepoužívám, tak mi to tam až tak úplně nesedí).
Jinak já to používám a "pár" lidí v archlinuxu taky, takže díky za Váš čas a práci!
Hledám nějakou náhradu za akregator, případně thunderbird (pro rss, ne poštu) ve QT.
Mám k programu pár návrhů na zlepšení:
a)Nešlo by pro nás, linuxáře, oddělit v balíčku rssguard-2.x.x.tar.gz zdrojové kódy pro linux od resources pro Windows? Jde mi o to, že bych nemusel pokaždé stahovat 40+MB balíček, z kterého při kompilaci v linuxu využiji tak 3 MB odhaduji, většinu toho zabírá 'resources'pro Windows.
b) Další věc, co v RSS Guard k dokonalosti postrádám je možnost filtrovat došlé články. Možnost nastavit si, že když přijde A, má se přesunout do B, nebo rovnou smazat. Nic sofistikovaného, základní věci. Toto umí dobře thunderbird, kde si došlé zprávy můžu automaticky dle pravidel roztřídit.
c) Taky by nebylo špatné načíst celý článek třeba dvojklikem na titulek, teď (verze 2.3.1) musím kliknout na titulek a pak na odkaz, který je ve zprávě, aby se mi otevřela/načetla celá strana.
d) Další věcí, dnes již bohužel nezbytnou, mám-li použít integrovaný prohlížeč pro prohlížení rss zpráv je adblock a blokování reklam. To RSS Guardian chybí (třeba qupzilla má základní intergrovaný adblok, možná by šlo ten kód nějak použít).
Pokud by se tyto popsané problémy nějak podařilo elimovat, neměl by asi RSS Guardian oproti jiným konkurenci, pokud člověk něco hledá pod QT.
Každopádně díky moc!
To je vsechno v poradku. Co ale nechapu je velke pocatecni nadseni pro myslenku propojeni s tt rss viz. puvodni rodmap, kde se resila funkcionalita a po par tydnech konec.
Holt ten sql pres dropbox je killer feature, narozdil od propojeni s api tt rss, ktere uz ma svoje sql.
Ted jsem si mimochodem vzpomel na nejakou diskuzi na phoronixu a tam to rekl typek spravne...velka cast opensource sw je vytvarena jedinci, kteri nejsou spokojeni s funkcionalitou dostupneho sw a tak si vytvori svoje vlastni neco. Pro ne to muze fungovat uspokojive, ale v pripade ze to nabidnou sirsimu publiku, tak pak nejsou casto schopni reagovat na pozadavky na pridani funkcionalit a to opet vytvori jedince co si neco dalsiho zbastli sami, byt to umi vsechno same jak ostatni programy, ale ma to jednu feauture navic a tak furt dokola v uzavrenem kruhu.
A pak tu mame milion verzi ruznych sw, ktere delaji z 98 procent to same, ale holt proc ne...delaji si to pro sebe a je to jejich cas.
Tady se ale, jako uz spousta jedincu prede mnou zamyslim nad tim, kde by dnes mohl byt linux desktop ci opensource sw obecne, kdyby se do vetsich celku spojila invence a skill tolika sikovnych lidi. Soucasny stav je bohuzel takovy, ze kdokoliv ma diru v prdeli a umi trochu kodovat, tak si neco forkne, jedno jestli cele linux distro nebu music player a prida si 1-2 vlastnosti navic a tim to konci.
Dokud se toto nezmeni a skill schopnych jedincu se bude palit na nekonecnem znovuvynalezani kola, tak i za dalsich 100 let budeme vicemene tam, kde jsme ted s linux desktopem.
Nic osobniho, jen takove postesknuti.
Tiskni
Sdílej: