Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Promiňte, nepřesně jsem se vyjádřil. QT 5 verze zapadne dobře, co mi vadí jsou defaultně nastavené faenza ikony. Spíše by bylo lepší, kdyby program převzal ikony dle nastavení systému. (viz obrázek - já faenza ikony nepoužívám, tak mi to tam až tak úplně nesedí).
Jinak já to používám a "pár" lidí v archlinuxu taky, takže díky za Váš čas a práci!
Hledám nějakou náhradu za akregator, případně thunderbird (pro rss, ne poštu) ve QT.
Mám k programu pár návrhů na zlepšení:
a)Nešlo by pro nás, linuxáře, oddělit v balíčku rssguard-2.x.x.tar.gz zdrojové kódy pro linux od resources pro Windows? Jde mi o to, že bych nemusel pokaždé stahovat 40+MB balíček, z kterého při kompilaci v linuxu využiji tak 3 MB odhaduji, většinu toho zabírá 'resources'pro Windows.
b) Další věc, co v RSS Guard k dokonalosti postrádám je možnost filtrovat došlé články. Možnost nastavit si, že když přijde A, má se přesunout do B, nebo rovnou smazat. Nic sofistikovaného, základní věci. Toto umí dobře thunderbird, kde si došlé zprávy můžu automaticky dle pravidel roztřídit.
c) Taky by nebylo špatné načíst celý článek třeba dvojklikem na titulek, teď (verze 2.3.1) musím kliknout na titulek a pak na odkaz, který je ve zprávě, aby se mi otevřela/načetla celá strana.
d) Další věcí, dnes již bohužel nezbytnou, mám-li použít integrovaný prohlížeč pro prohlížení rss zpráv je adblock a blokování reklam. To RSS Guardian chybí (třeba qupzilla má základní intergrovaný adblok, možná by šlo ten kód nějak použít).
Pokud by se tyto popsané problémy nějak podařilo elimovat, neměl by asi RSS Guardian oproti jiným konkurenci, pokud člověk něco hledá pod QT.
Každopádně díky moc!
To je vsechno v poradku. Co ale nechapu je velke pocatecni nadseni pro myslenku propojeni s tt rss viz. puvodni rodmap, kde se resila funkcionalita a po par tydnech konec.
Holt ten sql pres dropbox je killer feature, narozdil od propojeni s api tt rss, ktere uz ma svoje sql.
Ted jsem si mimochodem vzpomel na nejakou diskuzi na phoronixu a tam to rekl typek spravne...velka cast opensource sw je vytvarena jedinci, kteri nejsou spokojeni s funkcionalitou dostupneho sw a tak si vytvori svoje vlastni neco. Pro ne to muze fungovat uspokojive, ale v pripade ze to nabidnou sirsimu publiku, tak pak nejsou casto schopni reagovat na pozadavky na pridani funkcionalit a to opet vytvori jedince co si neco dalsiho zbastli sami, byt to umi vsechno same jak ostatni programy, ale ma to jednu feauture navic a tak furt dokola v uzavrenem kruhu.
A pak tu mame milion verzi ruznych sw, ktere delaji z 98 procent to same, ale holt proc ne...delaji si to pro sebe a je to jejich cas.
Tady se ale, jako uz spousta jedincu prede mnou zamyslim nad tim, kde by dnes mohl byt linux desktop ci opensource sw obecne, kdyby se do vetsich celku spojila invence a skill tolika sikovnych lidi. Soucasny stav je bohuzel takovy, ze kdokoliv ma diru v prdeli a umi trochu kodovat, tak si neco forkne, jedno jestli cele linux distro nebu music player a prida si 1-2 vlastnosti navic a tim to konci.
Dokud se toto nezmeni a skill schopnych jedincu se bude palit na nekonecnem znovuvynalezani kola, tak i za dalsich 100 let budeme vicemene tam, kde jsme ted s linux desktopem.
Nic osobniho, jen takove postesknuti.
Tiskni
Sdílej: