Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová verze 2.51.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 91 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Po roce bylo vydáno nové číslo magazínu Phrack: Phrack 72.
OpenSSL Corporation zve na den otevřených dveří ve středu 20. srpna v Brně a konferenci OpenSSL od 7. do 9. října v Praze.
Konference LinuxDays 2025 proběhne o víkendu 4. a 5. října v Praze. Konference OpenAlt 2025 o víkendu 1. a 2. listopadu v Brně. Blíží se konec přihlašování přednášek. Přihlaste svou přednášku (LinuxDays do 31. srpna a OpenAlt do 3. října) nebo doporučte konference známým.
Raspberry Pi Touch Display 2 je nově vedle 7palcové k dispozici také v 5palcové variantě. Rozlišení stejné 720 × 1280 pixelů. Cena 40 dolarů.
Telnet a ssh klient PuTTY postupně přechází na novou doménu putty.software.
Debian dnes slaví 32 let. Ian Murdock oznámil vydání "Debian Linux Release" 16. srpna 1993.
Policisté zadrželi odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského, který daroval ministerstvu spravedlnosti za tehdejšího ministra Pavla Blažka (ODS) bitcoiny v miliardové hodnotě, a zajistili i darovanou kryproměnu. Zadržení Jiřikovského může být podle ministerstva důležité k rozuzlení kauzy, která vypukla koncem května a vedla ke konci Blažka. Zajištění daru podle úřadu potvrzuje závěry dříve publikovaných právních
… více »Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa jedná o možném převzetí podílu ve výrobci čipů Intel. Agentuře Bloomberg to řekly zdroje obeznámené se situací. Akcie Intelu v reakci na tuto zprávu výrazně posílily. Trump minulý týden označil Tana za konfliktní osobu, a to kvůli jeho vazbám na čínské společnosti, čímž vyvolal nejistotu ohledně dlouholetého úsilí Intelu o obrat v hospodaření. Po pondělní schůzce však prezident o šéfovi Intelu hovořil příznivě.
Promiňte, nepřesně jsem se vyjádřil. QT 5 verze zapadne dobře, co mi vadí jsou defaultně nastavené faenza ikony. Spíše by bylo lepší, kdyby program převzal ikony dle nastavení systému. (viz obrázek - já faenza ikony nepoužívám, tak mi to tam až tak úplně nesedí).
Jinak já to používám a "pár" lidí v archlinuxu taky, takže díky za Váš čas a práci!
Hledám nějakou náhradu za akregator, případně thunderbird (pro rss, ne poštu) ve QT.
Mám k programu pár návrhů na zlepšení:
a)Nešlo by pro nás, linuxáře, oddělit v balíčku rssguard-2.x.x.tar.gz zdrojové kódy pro linux od resources pro Windows? Jde mi o to, že bych nemusel pokaždé stahovat 40+MB balíček, z kterého při kompilaci v linuxu využiji tak 3 MB odhaduji, většinu toho zabírá 'resources'pro Windows.
b) Další věc, co v RSS Guard k dokonalosti postrádám je možnost filtrovat došlé články. Možnost nastavit si, že když přijde A, má se přesunout do B, nebo rovnou smazat. Nic sofistikovaného, základní věci. Toto umí dobře thunderbird, kde si došlé zprávy můžu automaticky dle pravidel roztřídit.
c) Taky by nebylo špatné načíst celý článek třeba dvojklikem na titulek, teď (verze 2.3.1) musím kliknout na titulek a pak na odkaz, který je ve zprávě, aby se mi otevřela/načetla celá strana.
d) Další věcí, dnes již bohužel nezbytnou, mám-li použít integrovaný prohlížeč pro prohlížení rss zpráv je adblock a blokování reklam. To RSS Guardian chybí (třeba qupzilla má základní intergrovaný adblok, možná by šlo ten kód nějak použít).
Pokud by se tyto popsané problémy nějak podařilo elimovat, neměl by asi RSS Guardian oproti jiným konkurenci, pokud člověk něco hledá pod QT.
Každopádně díky moc!
To je vsechno v poradku. Co ale nechapu je velke pocatecni nadseni pro myslenku propojeni s tt rss viz. puvodni rodmap, kde se resila funkcionalita a po par tydnech konec.
Holt ten sql pres dropbox je killer feature, narozdil od propojeni s api tt rss, ktere uz ma svoje sql.
Ted jsem si mimochodem vzpomel na nejakou diskuzi na phoronixu a tam to rekl typek spravne...velka cast opensource sw je vytvarena jedinci, kteri nejsou spokojeni s funkcionalitou dostupneho sw a tak si vytvori svoje vlastni neco. Pro ne to muze fungovat uspokojive, ale v pripade ze to nabidnou sirsimu publiku, tak pak nejsou casto schopni reagovat na pozadavky na pridani funkcionalit a to opet vytvori jedince co si neco dalsiho zbastli sami, byt to umi vsechno same jak ostatni programy, ale ma to jednu feauture navic a tak furt dokola v uzavrenem kruhu.
A pak tu mame milion verzi ruznych sw, ktere delaji z 98 procent to same, ale holt proc ne...delaji si to pro sebe a je to jejich cas.
Tady se ale, jako uz spousta jedincu prede mnou zamyslim nad tim, kde by dnes mohl byt linux desktop ci opensource sw obecne, kdyby se do vetsich celku spojila invence a skill tolika sikovnych lidi. Soucasny stav je bohuzel takovy, ze kdokoliv ma diru v prdeli a umi trochu kodovat, tak si neco forkne, jedno jestli cele linux distro nebu music player a prida si 1-2 vlastnosti navic a tim to konci.
Dokud se toto nezmeni a skill schopnych jedincu se bude palit na nekonecnem znovuvynalezani kola, tak i za dalsich 100 let budeme vicemene tam, kde jsme ted s linux desktopem.
Nic osobniho, jen takove postesknuti.
Tiskni
Sdílej: