Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Jak jsem instaloval Debian Linux Sarge 15CD verzi z obrazů CD.
Při pátrání po dokonalé distribuci, ve které nebude nic chybět, jsem přešel ke svému třetímu Linuxu - Debian. Patnáct CD na mě udělalo dojem.
Na druhou stranu se mi ta spousta dat nechtěla pálit - s osmirychlostní vypalovačkou moře času, při instalacích hledání správného CD v celé kupce a co když se mi nakonec Debian nebude líbit? (Teď už vím, že to byla zbytečná obava
) Řekl jsem si, že zkusím, jestli to náhodou nepůjde udělat jen z obrazů. Bylo potřeba vypálit aspoň první CD (kdyby někdo věděl, jak nabootovat z ISO obrazu, nechť dá vědět, možná bude i odměna
)
Přijemným překvapením byla "standardní" velikost všech obrazů, okolo 615MB, takže se první obraz bootovacího instalačního CD nechal vypálit i na mé starší CD-RW. Takže s jediným vypáleným CD v ruce jsem se pustil do instalace.
Po restartu mě uvítal instalační program. Je možná trochu spartánský (zvlášť pro ty zmlsané instalacemi a'la SuSE nebo Mandrake), na druhou stranu ovládání klávesnicí v menu je (alespoň pro mě) příjemnější. Jedinou částí, kde jsem měl trochu strach, bylo připojování existujících oddílů. Připadalo mi to trochu nepřehledné a tak jsem radši jen nastavil smazání a vytvoření nových oddílů s tím, že si existující připojím po nainstalování ručně (nerad bych si je zformátoval).
Další sympatickou věcí na instalátoru je, že se nejdříve nainstaluje základní systém (minimum potřebné k tomu, aby se člověk mohl kocht vlastním Linuxem) a instalace zbývajících balíků už probíhá z nainstalovaného systému. A tady začíná zábava s obrazy.
Po restartu se spustil base-config, kde se provedla základní nastavení. Po nastavení uživatelů a rootovského hesla jsem skončíl v menu s ještě dalšími možnostmi nastavení. Přepnul jsem se do druhé konzole a přihlásil se jako root, dál upravil fstab pro připojení ostatních oddílů, které jsem během instalace raději nechal nepřipojené, vytvořil adresáře pro přípojné body a přijpojil jsem zatím ten, na kterém byly obrazy na /mnt/datadisk. Tam v adresáři Debian byly všechny obrazy.
V base-configu na první konzoli jsem zvolil Nastavit APT. V dalším kroku jsem zvolil, že chci zdroj z cdrom. Další dialog chtěl blokové zařízení, které bude obsahovat CD, to může být třeba jednotka cdrom, nebo třeba zařízení pro loopback. Obraz jsem připojil příkazem
losetup /dev/loop0 /mnt/datadisk/Debian/sarge-i386-1.isoa na první kozoli do dialogu pak zadal loopbackové zařízení /dev/loop0 a vida, apt si "osahal" obraz CD.
Potom je možné obraz odpojit (loop -d /dev/loop0) a připojit jiný. To jsem zopakoval pro všech 15 CD.
Při instalaci balíků pak program požádá o vložení příslušného CD. Tady ale čte už adresář, takže bylo potřeba obraz přimountovat
mount -t iso9660 -o loop /mnt/datadisk/Debian/sarge-i386-1.iso /cdromApt pak v poklidu spolupracoval.
A tak jsem si nainstaloval Debian pouze s jedním vypáleným CD.
Tiskni
Sdílej: