Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Jak jsem instaloval Debian Linux Sarge 15CD verzi z obrazů CD.
Při pátrání po dokonalé distribuci, ve které nebude nic chybět, jsem přešel ke svému třetímu Linuxu - Debian. Patnáct CD na mě udělalo dojem.
Na druhou stranu se mi ta spousta dat nechtěla pálit - s osmirychlostní vypalovačkou moře času, při instalacích hledání správného CD v celé kupce a co když se mi nakonec Debian nebude líbit? (Teď už vím, že to byla zbytečná obava
) Řekl jsem si, že zkusím, jestli to náhodou nepůjde udělat jen z obrazů. Bylo potřeba vypálit aspoň první CD (kdyby někdo věděl, jak nabootovat z ISO obrazu, nechť dá vědět, možná bude i odměna
)
Přijemným překvapením byla "standardní" velikost všech obrazů, okolo 615MB, takže se první obraz bootovacího instalačního CD nechal vypálit i na mé starší CD-RW. Takže s jediným vypáleným CD v ruce jsem se pustil do instalace.
Po restartu mě uvítal instalační program. Je možná trochu spartánský (zvlášť pro ty zmlsané instalacemi a'la SuSE nebo Mandrake), na druhou stranu ovládání klávesnicí v menu je (alespoň pro mě) příjemnější. Jedinou částí, kde jsem měl trochu strach, bylo připojování existujících oddílů. Připadalo mi to trochu nepřehledné a tak jsem radši jen nastavil smazání a vytvoření nových oddílů s tím, že si existující připojím po nainstalování ručně (nerad bych si je zformátoval).
Další sympatickou věcí na instalátoru je, že se nejdříve nainstaluje základní systém (minimum potřebné k tomu, aby se člověk mohl kocht vlastním Linuxem) a instalace zbývajících balíků už probíhá z nainstalovaného systému. A tady začíná zábava s obrazy.
Po restartu se spustil base-config, kde se provedla základní nastavení. Po nastavení uživatelů a rootovského hesla jsem skončíl v menu s ještě dalšími možnostmi nastavení. Přepnul jsem se do druhé konzole a přihlásil se jako root, dál upravil fstab pro připojení ostatních oddílů, které jsem během instalace raději nechal nepřipojené, vytvořil adresáře pro přípojné body a přijpojil jsem zatím ten, na kterém byly obrazy na /mnt/datadisk. Tam v adresáři Debian byly všechny obrazy.
V base-configu na první konzoli jsem zvolil Nastavit APT. V dalším kroku jsem zvolil, že chci zdroj z cdrom. Další dialog chtěl blokové zařízení, které bude obsahovat CD, to může být třeba jednotka cdrom, nebo třeba zařízení pro loopback. Obraz jsem připojil příkazem
losetup /dev/loop0 /mnt/datadisk/Debian/sarge-i386-1.isoa na první kozoli do dialogu pak zadal loopbackové zařízení /dev/loop0 a vida, apt si "osahal" obraz CD.
Potom je možné obraz odpojit (loop -d /dev/loop0) a připojit jiný. To jsem zopakoval pro všech 15 CD.
Při instalaci balíků pak program požádá o vložení příslušného CD. Tady ale čte už adresář, takže bylo potřeba obraz přimountovat
mount -t iso9660 -o loop /mnt/datadisk/Debian/sarge-i386-1.iso /cdromApt pak v poklidu spolupracoval.
A tak jsem si nainstaloval Debian pouze s jedním vypáleným CD.
Tiskni
Sdílej: