PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Byl publikován říjnový přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Pracuje se na podpoře M3. Zanedlouho vyjde Fedora Asahi Remix 43. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Iniciativa Open Device Partnership (ODP) nedávno představila projekt Patina. Jedná se o implementaci UEFI firmwaru v Rustu. Vývoj probíhá na GitHubu. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0. Nejnovější verze Patiny je 13.0.0.
Obrovská poptávka po plynových turbínách zapříčinila, že datová centra začala používat v generátorech dodávajících energii pro provoz AI staré dobré proudové letecké motory, konvertované na plyn. Jejich výhodou je, že jsou menší, lehčí a lépe udržovatelné než jejich průmyslové protějšky. Proto jsou ideální pro dočasné nebo mobilní použití.
Typst byl vydán ve verzi 0.14. Jedná se o rozšiřitelný značkovací jazyk a překladač pro vytváření dokumentů včetně odborných textů s matematickými vzorci, diagramy či bibliografií.
Inak nie je to nahodou ten typ co pouzivaju vesmirne sondy? T.j. termoclanok?není, sondy AFAIK využívají rozpadu, tady by mělo jít o štěpení jako v normální jaderce
Nukleární elektrárnu do každé domácnosti!
Palivo si budeme kupovat v prášku v sámošce jako prášek do myčky na nádobí 
Nejrozšířenějším typem na světě jsou lehkovodní reaktory. Jejich předností je vyšší bezpečnost, levný provoz a jednoduchost. Moderátorem a chladivem zároveň je zde lehká voda (H2O), odpadá tedy starost, jak zamezit ve styku moderátoru s chladivem, jako je u grafitových reaktorů. Protože lehká voda má horší moderační vlastnosti než ostatní moderátory, musí se používat jako palivo vysoce obohacený uran, kde koncentrace izotopu U235 dosahuje 4,5 %.[zdroj]
).
Treba se jednou dockame jadernych reaktoru v liskovem orisku, jako v NadaciU subkritickeho reaktoru by se klidne jadro klidne do oriskou veslo, i kdyz by potrebovalo ponekud vetsi externi systemy (chlazeni, stineni, zdroj neutronu atd.). Chtelo by to ale nejaky vhodny neutronovy zdroj, dost inteznivni pro udrzeni reakce v chodu, ktery by ale nebyl velky jako fotbalove hriste. Bohuzel podobne zarizeni by pak bylo temer idealnim kandidatem na "paprsek smrti"
Dokonce dva, pokud se od loni nic nezmenilo, tak oba v provozu.
V Brne na VUT je taky jeden :)
Ano, pod ČVUTem v Troji je, ale to ostatní je fáma 
a v praze repich , plus v kazde velke nemocnici ... ,
No podle informací, které jsem zjistil, by to měla být bezúdržbová elektrárna, s výkonem, který by stačil tak pro 20.000 domácností. Jediný, komu se to u nás nebude líbit, bude ČEZ.
Takže, neštřit na fotovoltaiku, ale složit se na reaktor
Ale nevím, na co narážíte. Já se o ekologii zajímám a právě mám názor podobný jako vy. Návratnost investice za fotovoltaiku, která je ještě ke všemu ultra-dotovaná, je podle mě katastrofální. Já osobně to vidím tak, že pokud nebude účinnost minimálně dvojnásobná, tak to jsou opravdu vyhozené peníze (samozřejmě jako náhrada el. energie z rozvodu).
Někteří ekologové by si měli uvědomit, že atom je "zatím" to nejlepší, co máme.
No podle informací, které jsem zjistil, by to měla být bezúdržbová elektrárna,ehm, "a reactor could remain in place for at least five years before the spent reactor would have to be returned to the factory and recharged with fresh fuel." - to mi zrovna příliš "bezúdržbové" nepřijde mimochodem, začátek věty zní "Installation would take as little as six months and a reactor could remain in place for at least five years ...", na což bych reagoval pouze slovy "a to se vyplatí!"
s výkonem, který by stačil tak pro 20.000 domácností.pro 20000 amerických domácností ...
Jediný, komu se to u nás nebude líbit, bude ČEZ.proč by nemělo? - 45 * 27 MW v nějakých prdelích, kam ani nevedou dráty, je fakt nevytrhne
Elektrické energie je dostatek. Každý MW, který si člověk/společnost vyrobí sám, ČEZ samozřejmě pocítí.
45*27MW=1,2GW, při současné ceně 5KČ/kW/den a 2 KČ/kW/noc mi to dává celkem dost
Elektrické energie je dostatek.MUHEHE
Každý MW, který si člověk/společnost vyrobí sám, ČEZ samozřejmě pocítí.nechce se mi to číst znova, v článku tuším byla řeč o nahrazení dieselgenerátorů, čili tam, kde si už teď vyrábí elektřinu sami, se pro ČEZ nic nezmění
45*27MW=1,2GW,no, to je zhruba výkon jednoho bloku Temelína ... momentálně se mluví o (dlouhodobé) potřebě výstavby ekvivalentu původního plánu Temelína (a jedná se ve snaze jej dostavět)
při současné ceně 5KČ/kW/den a 2 KČ/kW/noc mi to dává celkem dosts/kW/kWh/ to je koncová cena pro maloodběratele, která s výrobními náklady souvisí jen pramálo - nechceš to rovnou srovnávat s tím, že elektřina z "ekologických" zdrojů se dotovaně vykupuje za nějakých 11 Kč/kWh? jinak při předpokládané ceně $25M na prvních pět let mi to vychází na nějakých 0,42 Kč/kWh, ale to předpokládá 100% vytížení zdroje (v místě, kam nevedou dráty, těžko budeš přebytky odprodávat do sítě) a nezahrnuje další náklady (např. zakopat takovou věc do země není jen tak), takže mi to jako nějaký extra výhodný kšeft nepřijde - jestli tobě jo, udělej si podnikatelský záměr a jdi si říct do banky o prachy, ať ti pomůžou položit ČEZ na lopatky
jinak při předpokládané ceně $25M na prvních pět let mi to vychází na nějakých 0,42 Kč/kWh, ale to předpokládá 100% vytížení zdroje (v místě, kam nevedou dráty, těžko budeš přebytky odprodávat do sítě)Jenže ty to můžeš postavit v místě kam vedou dráty.
Jenže ty to můžeš postavit v místě kam vedou dráty.... v článku tuším byla řeč o nahrazení dieselgenerátorů, čili tam, kde si už teď vyrábí elektřinu sami ... (aneb když někam vedou dráty, nepotřebuješ tam dieselgenerátor)
Jenže vy asi nechápe, že každá konkurence v energetickém průmyslu bude mít vliv i na právě koncové ceny spotřebitelů. Pokud cena stoupne za určitou hranici, budou lidé hledat alternativy, a když se náhodou stane, že nějaké 20.000 město si pořídí vlastní mini-reaktor, tak z toho ČEZ určitě nebude nadšený.princip konkurence chápu, nicméně energetický trh v Evropě se jistě nechová jako trh ideální dokud bude mít ČEZ kam prodávat, nemá příliš důvod snižovat ceny jen proto, aby si udržel pár "malých ryb" nutno si též uvědomit, že výrobní cena elektřiny je pouze (menší) část ceny pro koncového spotřebitele, a že výrobní cena v minireaktoru není významně nižší než v klasické jaderce(*) - které dvacetitisícové město tedy najde v rozpočtu jenom tak přes půl miliardy, aby zainvestovalo vlastní elektrárnu proto, aby svým obyvatelům možná přineslo úsporu na účtech za elektřinu v řádu procent? (*) které momentálně dotují všechny ostatní zdroje význam by to mělo především u nějakého těžkého průmyslu, kde se energie spotřebuje v místě a není třeba řešit přenosovou soustavu ... což s cenou pro domácnosti, která nás tu asi zajímá, souvisí prachmálo bezúdržbová "elektrárna na klíč" v ceně do miliardy sice umožňuje jednodušší vstup na trh dalším hráčům, to jsou peníze, které si některé firmy mohou dovolit, ale to dle mého názoru neznamená automaticky snížení koncové ceny maloodběratelům (mj. protože sama tato elektrárna nevyrábí výrazně levněji), ani ohrožení tržeb ČEZu (protože zlevnění se nekoná a předpokládanou poptávku v Evropě nenasytí ani stovky těchto zdrojů; které navíc může začít sám používat)
Jako nejlepší úspora se mi jeví nějaký vysoce kapacitní akumulátor, který by se nabil na noční proud a přes den živil spotřebiče, ale to už asi odbočuju.myslíš něco jako Dlouhé stráně?
Tuhlevá jsem poslouchal v rádiu pořad o urychlovači v Cernu a jeden z pánů fyziků se tam vyjádřil, že prý Česká republika by do dvou let mohla vlastnit jaderné zbraně. Samozřejmě kdyby se rozhodla pro jejich vývoj. A já se ptám, proč už dávno nevlastníme jaderný arzenál a nepatříme mezi jaderné velmoci?
Rusové už to (zcela dle očekávání) udělali, a jestli si to s tou "mírovou koulí" rozmyslíme, tak na nás hlavice namíří i USAci, protože tu protopili slušný peníze v PR.
Vzhledem k mnohokrat praxi overene impotenci OSN je uplne egal, kdo tam zaseda.S jakými pravidly se založilo, s takovými (ne)funguje. Dej právo veta několika stranám, z nichž každá má věc jiný názor, většinou protichůdný k ostatním, a takhle to dopadne.
Já bych impotenci OSN rozlišil podle dvou případů:
Jen tak na okraj: pokud mají demokracie západního typu šanci obstát tak to podle mého názoru bude právě cestou supranacionálních organizací popřípadě jejich federalizací.
Podkladů moc není
ÚSD AV vydal nedávno sborník několik nejduležitějších dokumentů + jsou dostupné vzpommínky pamětníků (zajímavé jsou třeba ty gen. mjr. Dr. Vinklera)... nebo zkuste kontaktovat Dr. Luňáka z ÚSDu.
The Soviets secretly deployed the SS-23s in East Germany, Czechoslovakia and Bulgaria in 1986. In the event of war in Europe between NATO and the Warsaw Pact, they would have given the Soviets a clear military advantage by allowing them to launch a surprise nuclear strike at the heart of NATO forces in Germany.Na oficialni stanovisko ruske strany si budete muset pockat jeste hezkych par let, nez odtajni archivy.
pri bojovem poplachu meli u raket prebirat nuklearni hlavice do 20 minut. chtel bych videt jak by je nekdo dopravil z SSSR za tu dobu:) + soveti meli jaderne zbrane pouzivat uz od urovne pluku
A já se ptám, proč už dávno nevlastníme jaderný arzenál a nepatříme mezi jaderné velmociOdpověď je vlastně naznačena: i kdyby ČR měla jaderné zbraně, nebyla by jaderná velmoc. Maximálně tak jaderná bezmoc.
Taky bychom naše bomby museli na místo určení posílat poštou.
.
). Navíc ta zpětná vazba není zdaleka tak silná jako v případě hydridu uranu. U klasických (byť moderních) reaktorů jsou stále potřeba regulační tyče, ani zdaleka se nejedná (a nemůže jednat) o zapečetěný a zcela bezúdržbový systém.
Neříkám že tyhle minireaktory jsou absolutně dokonalé, např. jako chladící médium je použit kapalný kov což má také svá rizika (byť ne nukleární), ale spoustu výhod proti těm velkým mají. Ta decentralizace energetické sítě by byla velmi pěkná.
Ta decentralizace energetické sítě by byla velmi pěkná.Byla, ale moc růžově to nevidím...
V Temelíne je 235. Viď http://www.je-temelin-dukovany.cz/jaderna-elektrarna-technologie.htm
238 sa bežne v JE nepoužíva, aspoň myslím
Brainfuck je zajimavejsi tema
Ehm ...
Prirodni uran ma tak 0.3% U235 (lisi se podle naleziste), palivo pro JE je obohacene na cca 1% U235, uran pro vojenske ucely 3-4%.
. V jadercnych ponorkach a letadlovych lodich se v reaktorech pouziva uran obohaceny od 20% do temer extremnich 95% (viz Nuclear marine propulsion na Wikipedii), pro zbrane je tech 90% minimum - v obou pripadech plati, ze cim vyssi je obohaceni, tim mensi je kriticke mnozstvi, takze jak reaktory, tak hlavice mohou byt mensi (napr. jadro ponorkoveho reaktoru je velke zhruba jako klasicka kulata popelnice).
Jedinou vyjikou je ochuzeny uran (DU), coz je vlastrne "odpad" po obohacovani. Ale ten se pouziva hlavne pro svou velkou hustotu, ostani stejne huste prvky (jako treba zlato, wolfram, osmium ci iridium) jsou oproti uranu silene drahe nebo se spatne zparacovavaji. Navic je uran pyroforicky (zahraty uranovy prach velmi snadno zplane), takze po prostreleni pancire navic odpali pripadne palivo ci munici uvnitr.
Důvodů pro RBMK bylo více. Kontrukčně velmi jednoduchý, nevyžadoval obohacení paliva, netřeba tři okruhy vody, výmena paliva za běhu. Pozitiv hodně. Hlavním negativem bylo to, že se to dost špatně řídilo a také to mělo kladnou zpětnou vazbu.
Pozn pod čarou pro rejpaly, tento komentář je velmi zjednodušený.
Myslel som, že sa štiepi U235, U238 sa v reaktoroch bežných v ČR štiepi trocha ťažšie 
by to mělo být prakticky bezúdržbovéTo je prakticky i normální reaktor... Všimni si, že když už se někde v Temelíně něco rozbije, tak to není rekator, ale cosi někde v tom velkém komplexu (hlavně rozvody vody, čerpadla a tak, což u menších reaktorů už z principu odpadá buď úplně, nebo je to mnohem menší a jednodušší).
že v něm dochází k samoregulaciTo dochází v každém "moderním" reaktoru (aneb negativní zpětná vazba).
To je prakticky i normální reaktor...
A co teprve radioizotopové termoelektrické zdroje, to je podle mě pro podobné použití uplně ideální věc - relativně miniaturní rozměry, slušný výkon, naprosto bezúdržbový provoz desítky let (prakticky ověřeno), jednoduchá výroba, žádné pohyblivé části... Hloupá je akorát ta recyklace, v bývalém SSSR by mohli vyprávět 
Výkon v řádu pouze pár desítek Wattů (maximálně pár set Wattů, ale to už má pak tak obrovský ztrátový tepelný výkon, že to nemá smysl) a účinnost pouhých 3 - 7%. Vývoj se sice nezastavil a termionické nebo termofotovoltaické RTG mají účinnost okolo 10 - 20%, ale to pořád není zas taková výhra a žádný se neosvědčil v praxi.
No a v okamžiku kdy by člověk chtěl nějak účiněji využít to velké ztrátové teplo (a získat tak větší výkon), tak musí počítat s tepelným cyklem a v tu chvíli RTG ztrácí většinu výhod oproti takovýmto malým samoregulujícím se reaktorům.
), takze v noci se prebitecna elektrina pouzije k dobijeni.
A hlavne by nebyl zadny problem s teplem - nekolik desitek kilowatt by stacilo dum vytopit bez problemu i v tuhe zime, v lete se naopak muze teplo pouzit na pohon klimatizace zalozene na absorbcnim systemu. Po zbytek roku s nim muzete treba ohrivat bazen nebo prihrivat zahony a pestovat na nich tropicke plodiny
Huh, a úložiště radioaktivního odpadu do každé domácnosti.
I když Pu-238 (používané v RTG) není uplně nejvhodnější materiál na výrobu špinavé bomby, tak by i tak mohl napáchat spoustu škody (a že by ho v těch RTG článcích vskutku muselo být opravdu hodně pro výkon v řádu stovek Watt, i když by to pravděpodobně bylo ve formě nějaké vysoceodolné keramiky). A cena Pu-238 (okolo 1000 USD za gram) také není nejpříznivější, když by ho tam musely být kilogramy
Prostě nechci tu slevu zadarmo 
Tiskni
Sdílej: