Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
5.2.2009 13:07
hikikomori82 | skóre: 18
| blog: foobar
| Košice
5.2.2009 13:13
Vojtěch Trefný | skóre: 24
| blog: Blog
| Praha
deb http://ppa.launchpad.net/kubuntu-experimental/ubuntu intrepid main(btw. nechápu, jak si to z tohohle mohl nepochopit...)
To chápeš správně. Z toho to skutečně nejde nepochopit. Taky odtamtud KDE 4.2 mám. Jenže můj problém je jiný.
když budu tenhle repozitář hledat přes PPA, tak ho prostě nenajdu. ani pomocí hesel kde, kde4 či kde 4.2. Celé PPA mi přijde jako velký zmatek. V tomto konrkétním případě si najdu repozitář s KDE 4.2 na stránkách kubuntu. Ale co když chci něco jiného? Co nemá vlastní stránky. Jak to v PPA najdu? Bojím se že nijak. A kdybych chtěl náhodou KDE 4.2.x s nějakými opravami tak to už nenajdu taky.
a zkoušel jsi to?
kde, kde4, kde 4?
Vyzkoušej a uvidíš sám. :-D
mimochodem ani heslo kubuntu nevede k cíli.
5.2.2009 14:36
Vojtěch Trefný | skóre: 24
| blog: Blog
| Praha
máte pravdu. Jsem slepý. moje vina.
Ještě mi prosím vysvětlete, jak v Launchpadu rozeznám balíky od nějaké "polooficiální skupiny" od balíků anonymních osobních repozitářů?
Moje představa je taková, že určité projekty jako Openoffice, Videolan, Wine a podobně by logicky měli mít svůj PPA archive, který by se dal považovat za "bezpečný", oproti té anonymní houšťi ve zbytku.
6.2.2009 12:42
Kamil Páral | skóre: 13
| blog: Kamil Páral
| Brno
Samozřejmě, že všechny balíky musíš považovat za nebezpečné. To je snad jasné, když tam může vystavovat každý. Pokud chceš nějakému zdroji (víceméně) věřit, tak musí být uveden na domovské stránce daného projektu. Svoje PPA si může pojmenovat "VLC" každej Franta z Horní Dolní.
Pokud by mělo třeba VLC apt repozitář na Launchpadu, tak ho zřejmě uvede na svých stránkách. Pokud něco takového prostě jen vyhledáš na Launchpadu, tak nemáš možnost ověřit, že ten tým, co za tím stojí, je ten stejný tým, co stojí za projektem VLC. A ani Launchpad to těžko může nějak ověřit.
čímž se dostáváme zpět k mé otázce. Existuj něco jako build-service s oficiálními repozitáři různých projektů také pro Ubuntu?
ano. Ale ubuntu ho z nějakých důvodů nevyužívá. Všechny DEB distribuce buildservice bojkotují.
Launchpad je spíše na buildování, než na vyhledávání. Záleží, co očekáváš. Pokud jen chceš svůj projekt buildovat na různých architekturách a na svých stránkách programu poté zveřejnit návod, jak přidat jednotlivé zdroje, tak to je bez problémů. Pokud to nechceš kvůli buildování, ale kvůli vyhledávání, tak to asi ideální nebude.
6.2.2009 12:44
Kamil Páral | skóre: 13
| blog: Kamil Páral
| Brno
Instaluješ cizí, neověřený software. Pokud si tedy ručně vždy na daném PPA neprocházíš i zdrojáky.
Jediné, co ti PPA zaručuje, je, že binárka odpovídá uvedeným zdrojákům. Nic víc!
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
