Jonathan Thomas oznámil vydání nové verze 3.5.0 video editoru OpenShot (Wikipedie). Zdrojové kódy OpenShotu jsou k dispozici na GitHubu. Ke stažení je i balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.1 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 8 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Vláda jmenovala novým zmocněncem pro digitalizaci a strategickou bezpečnost prvního náměstka ministra vnitra Lukáše Klučku. Ten ve funkci nahradil poslance Roberta Králíčka poté, co Králíček na tento post vládního zmocněnce rezignoval. Klučka chce do roka digitalizovat všechny státní služby tak, aby vyhověly zákonu o právu na digitální služby, přičemž dosavadní plán Fialovy vlády počítal s dokončením digitalizace až někdy v roce
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 149.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně, zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view) nebo možnost přidat poznámky k panelům (Firefox Labs). Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 149 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byly vydány nové verze 5.3.0 a 6.0.0 svobodného multiplatformního programu pro skicování, malování a úpravu obrázků Krita (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Obě verze vycházejí ze stejného zdrojového kódu – rozdíl je v použitých verzích Qt a KDE Frameworks. Krita 6.0.0 je první vydání postavené na Qt 6 a stále je považovaná za experimentální. Má lepší podporu Waylandu. Přináší podporu protokolu Wayland
… více »Byla vydána nová verze 10.2 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze nové balíčky Immich, Immich Machine Learning, uv a RustDesk Client.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 6.0. Příští verze 7.0 je kvůli výkonu přepisována do programovacího jazyka Go.
Christian Schaller z Red Hatu na svém blogu popsal své zkušenosti s používáním AI při vývoji open source aplikací pro Linux. Pomocí různých AI aktualizoval nebo vytvořil aplikace Elgato Light GNOME Shell extension, Dell Ultrasharp Webcam 4K, Red Hat Planet, WMDock, XMMS resuscitated (aktualizace z GTK 2 a Esound na GTK 4, GStreamer a PipeWire) a Monkey Bubble. SANE ovladač pro skener Plustek OpticFilm 8200i se mu zatím nepovedl.
Americké firmy Tesla a SpaceX postaví v texaském Austinu moderní komplex na výrobu čipů pro umělou inteligenci (AI). Součástí projektu s názvem Terafab budou dvě moderní továrny na výrobu čipů – jedna se zaměří na automobily a humanoidní roboty, druhá na datová centra ve vesmíru. Uvedl to generální ředitel těchto firem Elon Musk. Projekt by podle odhadů měl stát 20 miliard USD (zhruba 425 miliard Kč).
Byla vydána nová stabilní verze 6.11 (YouTube) multiplatformního frameworku a GUI toolkitu Qt. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
deb http://ppa.launchpad.net/kubuntu-experimental/ubuntu intrepid main(btw. nechápu, jak si to z tohohle mohl nepochopit...)
To chápeš správně. Z toho to skutečně nejde nepochopit. Taky odtamtud KDE 4.2 mám. Jenže můj problém je jiný.
když budu tenhle repozitář hledat přes PPA, tak ho prostě nenajdu. ani pomocí hesel kde, kde4 či kde 4.2. Celé PPA mi přijde jako velký zmatek. V tomto konrkétním případě si najdu repozitář s KDE 4.2 na stránkách kubuntu. Ale co když chci něco jiného? Co nemá vlastní stránky. Jak to v PPA najdu? Bojím se že nijak. A kdybych chtěl náhodou KDE 4.2.x s nějakými opravami tak to už nenajdu taky.
a zkoušel jsi to?
kde, kde4, kde 4?
Vyzkoušej a uvidíš sám. :-D
mimochodem ani heslo kubuntu nevede k cíli.
máte pravdu. Jsem slepý. moje vina.
Ještě mi prosím vysvětlete, jak v Launchpadu rozeznám balíky od nějaké "polooficiální skupiny" od balíků anonymních osobních repozitářů?
Moje představa je taková, že určité projekty jako Openoffice, Videolan, Wine a podobně by logicky měli mít svůj PPA archive, který by se dal považovat za "bezpečný", oproti té anonymní houšťi ve zbytku.
Samozřejmě, že všechny balíky musíš považovat za nebezpečné. To je snad jasné, když tam může vystavovat každý. Pokud chceš nějakému zdroji (víceméně) věřit, tak musí být uveden na domovské stránce daného projektu. Svoje PPA si může pojmenovat "VLC" každej Franta z Horní Dolní.
Pokud by mělo třeba VLC apt repozitář na Launchpadu, tak ho zřejmě uvede na svých stránkách. Pokud něco takového prostě jen vyhledáš na Launchpadu, tak nemáš možnost ověřit, že ten tým, co za tím stojí, je ten stejný tým, co stojí za projektem VLC. A ani Launchpad to těžko může nějak ověřit.
čímž se dostáváme zpět k mé otázce. Existuj něco jako build-service s oficiálními repozitáři různých projektů také pro Ubuntu?
ano. Ale ubuntu ho z nějakých důvodů nevyužívá. Všechny DEB distribuce buildservice bojkotují.
Launchpad je spíše na buildování, než na vyhledávání. Záleží, co očekáváš. Pokud jen chceš svůj projekt buildovat na různých architekturách a na svých stránkách programu poté zveřejnit návod, jak přidat jednotlivé zdroje, tak to je bez problémů. Pokud to nechceš kvůli buildování, ale kvůli vyhledávání, tak to asi ideální nebude.
Instaluješ cizí, neověřený software. Pokud si tedy ručně vždy na daném PPA neprocházíš i zdrojáky.
Jediné, co ti PPA zaručuje, je, že binárka odpovídá uvedeným zdrojákům. Nic víc!
Tiskni
Sdílej: