Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Svobodný operační systém ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, slaví 30. narozeniny.
Společnost Raspberry Pi má nově v nabídce flash disky Raspberry Pi Flash Drive: 128 GB za 30 dolarů a 256 GB za 55 dolarů.
Technologie Skip pro multiplatformní mobilní vývoj, která umožňuje vývojářům vytvářet iOS a Android aplikace z jediné Swift a SwiftUI kódové základny, se s vydáním verze 1.7 stala open source.
Na GitHubu byl zveřejněn algoritmus "Pro vás" sociální sítě 𝕏.
Byla vydána nová major verze 34.0.0 webového prohlížeče Pale Moon (Wikipedie) vycházejícího z Firefoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Win8DE je desktopové prostředí pro Wayland, inspirované nechvalně proslulým uživatelským rozhraním Metro z Windows 8. Nabízí dlaždicové rozhraní s velkými tlačítky a jednoduchou navigací, optimalizované pro dotyková zařízení. Cílem projektu je přetvořit design operačního systému Windows 8 do funkčního a minimalistického rozhraní vhodného pro každodenní použití na Linuxu.
Laboratoře CZ.NIC vydaly Datovku 4.28.0 a Mobilní Datovku 2.6.0. Hlavní novinkou je ukládání rozpracovaných datových zpráv do konceptů. Datovka je svobodné multiplatformní aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi.
Unix Pipe Game je vzdělávací karetní hra zaměřená na děti a rodiče, která děti učí používat unixové příkazy prostřednictvím interaktivních úkolů. Klíčovým prvkem hry je využití symbolu | pro pipeline neboli 'rouru', který umožňuje propojit výstupy a vstupy jednotlivých unixových příkazů, v tomto případě vytištěných na kartičkách. Předpokládá se, že rodič má alespoň nějaké povědomí o unixových příkazech a jejich provazování pomocí |.
… více »Sociální demagogie chtěla volby. Podle průzkumů mohli vyhrát. Shodili vládu. Následně protlačili 2 ústavní změny a chtěli co nejrychlejší termín voleb. Komukoli, kdo vyzýval k rozvážnosti se ještě včera smáli. Dneska si Jiří Pablbek přečetl nějaký výzkum, podle něhož jsou voliči znechuceni a k volbám jich přijde málo. To by ovšem znamenalo jistou porážku České Strany Sociálně Demagogické ve volbách. A tak volby nebudou, prý už je nechtějí. Jsem zvědav, kolik prostoduchých idiotů je bude volit na jaře.
Masakr. Cohen teda jede. Na veceru MTV se mu povedlo hopsnout eminemovi prdelí do ksichtu. Skřet Eminem to těžce neunesl a k pobavení publika uprchl. ROFL. :-D
Vídím že tématicky navážu. Minule jsem se tu nasíral kvůli KsCd. Po přečtení tohoto blogpostu mu musím dát za pravdu. Shrnutí je to tak trefné, až jsem se v něm našel. KDE4 je první zWindowsovatělý Linuxový projekt. :-D A že se mi to jako KDEčkaři neříká lehce.
Dnes jsem si uvědomil, že od přechodu na KDE4 jsem začal postupně všechny KDE aplikace nahrazovat Qt aplikacemi nezávislými nebo dokonce GTK+. Dnes jsem se po dlouhé době dostal k tomu, abych si pustil Audio CD. Ovšem ten shit co na mě vyskočil, to snad ani nemůže být pravda (viz příloha) Proč jsou všechny KDE4 aplikace horší než ty KDE3? Amarok už není co býval, KSnapshot nefunguje s Printscreen, Openoffice mi cpe Qt3 dialogy, které z poloviny nefungují, protože jim chybí KDE3 (zkuste v takovém dialogu odkaz na media), co bych dal za GTK+ dialog! Jednotlivé aplikace se bijou o zvuk, takže musím vypnout amarok, když chci koukat na SMPlayer a ten musím vypnout, když potřebuju zvuk z Flashe (známý to bug KDE4). Všecko je to s prominutím na hovno.
Tak já už fakt nevím. Vždycky když spouštím KDE nebo restartuju Xserver, objeví se mi na několik vteřin na obrazovace taková hrůza (viz příloha). Když spustím hudbu v Amaroku, nejede mi zvuk z Mplayeru, dokud Amarok nevypnu. totéž platí pro flash v prohlížeči, pokud hraje něco jiného.... Může za to KDE4, Opensuse 11.1 nebo nVidia (za tu grafickou příšernost)
Poměrně zajímavá anketa Linux new media awards již několik let ?asi? nemá pokračování. Zrovna jsem na ní s nostalgií vzpomínal a přemýšlel, jak by asi vypadala dnes. Od té doby se změnilo skutečně hodně. Zatím co takové Ubuntu/Canonical bude stálice, hádám, že například hvězda AMD spadla dolů, Intel naopak stoupá vzhůru. AMD sice otevřelo specifikace grafických karet ATI, ale výsledky to přinese za X let a bůh ví jestli pro v té době aktuální karty. Navíc si vývojáři těžují, že podpora AMD již není jako dřív. Binární ATI driver nestačí na nVidii ani z rychlíku, a Intel dodává specifikace i OSS drivery sám. Navíc z dílny Intelu přišly věci jako GEM a tak vůbec se zdá, že jediná vada Intelu na grafickém poli je nízký výkon HW. Larabee to snad změní. Podpora síťových a wifi karet je u Intelu příkladná, stejně jako chipsetů.
Obrovskou výhodou pro uživatele suse je buildservice. Nejen, že je tam obrvoská hromada balíků, které v hlavních repozitářích nejsou, ale hlavně jsou tam téměř denně aktualizované balíky. Ubuntu má sice velmi obsáhlý hlavní repozitář, ale když v něm něco není, nebo je ve starší verzi, tak má člověk smůlu. Jedinéco jsem našel je Launchpad sekce Ubuntu in launchpad. Bohužel, netuším zda je distribuce software hlavním cílem tohoto projektu, ani nevím k čemu vlastně slouží. Jisté je, že najít tam nějaký balík je nadlidský úkol. Aktulizované KDE 4.2 jsem tam přes vyhledávání nenašel, přestože dle stránek kubuntu ppa repozitář existuje. Je to prostě chaos, ale možná že máte tip, jak se vtom vyznat, nebo mi poradíte nějaký jednoduchý portál ve stylu http://software.opensuse.org/search. Buildservice docela válí, protože kromě debianu a ubuntu tam člověk najde reálně balíky i pro Fedoru nebo Mandrivu.
Jaký je rozdíl mezi buildservice a launchpadem?
Rád bych se zeptal na jednu věc. Zajímalo by mě, který model distribuce softwaru pro Linux je výhodnější a v čem? Mé laické postřehy bych shrnul asi takto. Distribuce s RPM balíky mají většinou menší repozitáře, a větší počet repozitářů. Kvůli závislostem nejen na balících, ale i na souborech se s rozšiřováním softwarové zásoby zvyšuje i počet konfliktů, protože repozitáře nejsou vždy plně kompatibilní a závislost na samostatných souborech tomu taky moc nepřidá. Distibuce s DEB balíky mají většinou obrovské jednotné repozitáře a nemají závislost na souborech. Pokud už je nějaký externí repozitář, většinou je ve 100% souladu a člověk konflikty řešit nemusí. Je skutečně pravda, že s DEB distry má člověk jednodušší správu softwaru a mnohem větší výběr balíků?
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz