IuRe (Iuridicum Remedium) vyhlásila Ceny Velkého bratra za rok 2025. Slídily roku jsou automobilka Volkswagen, Meta a česká Ministerstva vnitra a průmyslu a obchodu. Autorem Výroku Velkého bratra je dánský ministr spravedlnosti zpochybňující právo na šifrovanou komunikaci. Naopak Pozitivní cenu získali studenti Masarykovy univerzity za odpor proti nucení do používaní aplikace ISIC.
Po osmi měsících vývoje byla vydána nová verze 0.16.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 244 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nejnovější X.Org X server 21.1.22 a Xwayland 24.1.10 řeší 5 bezpečnostních chyb: CVE-2026-33999, CVE-2026-34000, CVE-2026-34001, CVE-2026-34002 a CVE-2026-34003.
Po roce vývoje od vydání verze 1.28.0 byla vydána nová stabilní verze 1.30.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.30.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2026-04-13. Přehled novinek poznámkách k vydání. Nově ve výchozím nastavení příkaz sudo vyžaduje heslo.
Společnost Blackmagic Design oznámila vydání verze 21 svého proprietárního softwaru pro editování videí a korekci barev DaVinci Resolve běžícího také na Linuxu. Z novinek je nutno vypíchnout možnost editování fotografií. Základní verze DaVinci Resolve je k dispozici zdarma. Plnou verzi DaVinci Resolve Studio lze koupit za 295 dolarů.
Multipatformní renderovací jádro webového prohlížeče Servo je na crates.io. S vydáním verze 0.1.0 (LTS).
Nadace FreeBSD Foundation před týdnem oznámila projekt Laptop Integration Testing. Vyzvala dobrovolníky, aby pomocí nástroje otestovali podporu FreeBSD na svých zařízeních a výsledky odeslali vývojářům. Vznikla stránka Nejlepší notebooky pro FreeBSD.
Na začátku srpna vstoupí v účinnost nová evropská pravidla transparentnosti pro umělou inteligenci (AI). Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o takzvaných deepfakes a upozornit uživatele, že komunikuje s umělou inteligencí. Cílem opatření je omezit šíření manipulativního či klamavého obsahu, zvýšit důvěru v digitální prostředí a chránit uživatele.
Connor Byrne z USA používal pro přihlašování na svůj iPhone 13 s iOS 18 heslo obsahující háček. Po aktualizaci na iOS 26.4 se už ale do telefonu nepřihlásí. Při přihlašování nelze tento háček zadat. Apple jej prostě odstranil [The Register].
Sociální demagogie chtěla volby. Podle průzkumů mohli vyhrát. Shodili vládu. Následně protlačili 2 ústavní změny a chtěli co nejrychlejší termín voleb. Komukoli, kdo vyzýval k rozvážnosti se ještě včera smáli. Dneska si Jiří Pablbek přečetl nějaký výzkum, podle něhož jsou voliči znechuceni a k volbám jich přijde málo. To by ovšem znamenalo jistou porážku České Strany Sociálně Demagogické ve volbách. A tak volby nebudou, prý už je nechtějí. Jsem zvědav, kolik prostoduchých idiotů je bude volit na jaře.
Masakr. Cohen teda jede. Na veceru MTV se mu povedlo hopsnout eminemovi prdelí do ksichtu. Skřet Eminem to těžce neunesl a k pobavení publika uprchl. ROFL. :-D
Vídím že tématicky navážu. Minule jsem se tu nasíral kvůli KsCd. Po přečtení tohoto blogpostu mu musím dát za pravdu. Shrnutí je to tak trefné, až jsem se v něm našel. KDE4 je první zWindowsovatělý Linuxový projekt. :-D A že se mi to jako KDEčkaři neříká lehce.
Dnes jsem si uvědomil, že od přechodu na KDE4 jsem začal postupně všechny KDE aplikace nahrazovat Qt aplikacemi nezávislými nebo dokonce GTK+. Dnes jsem se po dlouhé době dostal k tomu, abych si pustil Audio CD. Ovšem ten shit co na mě vyskočil, to snad ani nemůže být pravda (viz příloha) Proč jsou všechny KDE4 aplikace horší než ty KDE3? Amarok už není co býval, KSnapshot nefunguje s Printscreen, Openoffice mi cpe Qt3 dialogy, které z poloviny nefungují, protože jim chybí KDE3 (zkuste v takovém dialogu odkaz na media), co bych dal za GTK+ dialog! Jednotlivé aplikace se bijou o zvuk, takže musím vypnout amarok, když chci koukat na SMPlayer a ten musím vypnout, když potřebuju zvuk z Flashe (známý to bug KDE4). Všecko je to s prominutím na hovno.
Tak já už fakt nevím. Vždycky když spouštím KDE nebo restartuju Xserver, objeví se mi na několik vteřin na obrazovace taková hrůza (viz příloha). Když spustím hudbu v Amaroku, nejede mi zvuk z Mplayeru, dokud Amarok nevypnu. totéž platí pro flash v prohlížeči, pokud hraje něco jiného.... Může za to KDE4, Opensuse 11.1 nebo nVidia (za tu grafickou příšernost)
Poměrně zajímavá anketa Linux new media awards již několik let ?asi? nemá pokračování. Zrovna jsem na ní s nostalgií vzpomínal a přemýšlel, jak by asi vypadala dnes. Od té doby se změnilo skutečně hodně. Zatím co takové Ubuntu/Canonical bude stálice, hádám, že například hvězda AMD spadla dolů, Intel naopak stoupá vzhůru. AMD sice otevřelo specifikace grafických karet ATI, ale výsledky to přinese za X let a bůh ví jestli pro v té době aktuální karty. Navíc si vývojáři těžují, že podpora AMD již není jako dřív. Binární ATI driver nestačí na nVidii ani z rychlíku, a Intel dodává specifikace i OSS drivery sám. Navíc z dílny Intelu přišly věci jako GEM a tak vůbec se zdá, že jediná vada Intelu na grafickém poli je nízký výkon HW. Larabee to snad změní. Podpora síťových a wifi karet je u Intelu příkladná, stejně jako chipsetů.
Obrovskou výhodou pro uživatele suse je buildservice. Nejen, že je tam obrvoská hromada balíků, které v hlavních repozitářích nejsou, ale hlavně jsou tam téměř denně aktualizované balíky. Ubuntu má sice velmi obsáhlý hlavní repozitář, ale když v něm něco není, nebo je ve starší verzi, tak má člověk smůlu. Jedinéco jsem našel je Launchpad sekce Ubuntu in launchpad. Bohužel, netuším zda je distribuce software hlavním cílem tohoto projektu, ani nevím k čemu vlastně slouží. Jisté je, že najít tam nějaký balík je nadlidský úkol. Aktulizované KDE 4.2 jsem tam přes vyhledávání nenašel, přestože dle stránek kubuntu ppa repozitář existuje. Je to prostě chaos, ale možná že máte tip, jak se vtom vyznat, nebo mi poradíte nějaký jednoduchý portál ve stylu http://software.opensuse.org/search. Buildservice docela válí, protože kromě debianu a ubuntu tam člověk najde reálně balíky i pro Fedoru nebo Mandrivu.
Jaký je rozdíl mezi buildservice a launchpadem?
Rád bych se zeptal na jednu věc. Zajímalo by mě, který model distribuce softwaru pro Linux je výhodnější a v čem? Mé laické postřehy bych shrnul asi takto. Distribuce s RPM balíky mají většinou menší repozitáře, a větší počet repozitářů. Kvůli závislostem nejen na balících, ale i na souborech se s rozšiřováním softwarové zásoby zvyšuje i počet konfliktů, protože repozitáře nejsou vždy plně kompatibilní a závislost na samostatných souborech tomu taky moc nepřidá. Distibuce s DEB balíky mají většinou obrovské jednotné repozitáře a nemají závislost na souborech. Pokud už je nějaký externí repozitář, většinou je ve 100% souladu a člověk konflikty řešit nemusí. Je skutečně pravda, že s DEB distry má člověk jednodušší správu softwaru a mnohem větší výběr balíků?
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz