Společnost Hugging Face ve spolupráci se společností Pollen Robotics představila open source robota Reachy Mini (YouTube). Předobjednat lze lite verzi za 299 dolarů a wireless verzi s Raspberry Pi 5 za 449 dolarů.
Dnes v 17:30 bude oficiálně vydána open source počítačová hra DOGWALK vytvořena v 3D softwaru Blender a herním enginu Godot. Release party proběhne na YouTube od 17:00.
McDonald's se spojil se společností Paradox a pracovníky nabírá také pomocí AI řešení s virtuální asistentkou Olivii běžící na webu McHire. Ian Carroll a Sam Curry se na toto AI řešení blíže podívali a opravdu je překvapilo, že se mohli přihlásit pomocí jména 123456 a hesla 123456 a získat přístup k údajům o 64 milionech uchazečů o práci.
Byla vydána (𝕏) červnová aktualizace aneb nová verze 1.102 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.102 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána nová verze 2.4.64 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 8 bezpečnostních chyb.
Společnost xAI na síti 𝕏 představila Grok 4, tj. novou verzi svého AI LLM modelu Grok.
Ministerstvo vnitra odhalilo závažný kyberincident v IT systému resortu. Systém, do kterého se dostal útočník bez oprávnění, byl odpojen a nedošlo k odcizení dat [𝕏].
Před rokem byla streamovací služba HBO Max přejmenována na Max. Dle managementu slovo HBO v názvu nebylo důležité. Včera byl Max přejmenován zpět na HBO Max. Kolik milionů dolarů to stálo? 😂
Byla vydána nová major verze 8.0.0 svobodného systému pro detekci a prevenci průniků a monitorování bezpečnosti počítačových sítí Suricata (Wikipedie). Přehled novinek v oficiálním oznámení a v aktualizované dokumentaci.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.4. Přehled novinek s náhledy a videi v oznámení na blogu.
Sociální demagogie chtěla volby. Podle průzkumů mohli vyhrát. Shodili vládu. Následně protlačili 2 ústavní změny a chtěli co nejrychlejší termín voleb. Komukoli, kdo vyzýval k rozvážnosti se ještě včera smáli. Dneska si Jiří Pablbek přečetl nějaký výzkum, podle něhož jsou voliči znechuceni a k volbám jich přijde málo. To by ovšem znamenalo jistou porážku České Strany Sociálně Demagogické ve volbách. A tak volby nebudou, prý už je nechtějí. Jsem zvědav, kolik prostoduchých idiotů je bude volit na jaře.
Masakr. Cohen teda jede. Na veceru MTV se mu povedlo hopsnout eminemovi prdelí do ksichtu. Skřet Eminem to těžce neunesl a k pobavení publika uprchl. ROFL. :-D
Vídím že tématicky navážu. Minule jsem se tu nasíral kvůli KsCd. Po přečtení tohoto blogpostu mu musím dát za pravdu. Shrnutí je to tak trefné, až jsem se v něm našel. KDE4 je první zWindowsovatělý Linuxový projekt. :-D A že se mi to jako KDEčkaři neříká lehce.
Dnes jsem si uvědomil, že od přechodu na KDE4 jsem začal postupně všechny KDE aplikace nahrazovat Qt aplikacemi nezávislými nebo dokonce GTK+. Dnes jsem se po dlouhé době dostal k tomu, abych si pustil Audio CD. Ovšem ten shit co na mě vyskočil, to snad ani nemůže být pravda (viz příloha) Proč jsou všechny KDE4 aplikace horší než ty KDE3? Amarok už není co býval, KSnapshot nefunguje s Printscreen, Openoffice mi cpe Qt3 dialogy, které z poloviny nefungují, protože jim chybí KDE3 (zkuste v takovém dialogu odkaz na media), co bych dal za GTK+ dialog! Jednotlivé aplikace se bijou o zvuk, takže musím vypnout amarok, když chci koukat na SMPlayer a ten musím vypnout, když potřebuju zvuk z Flashe (známý to bug KDE4). Všecko je to s prominutím na hovno.
Tak já už fakt nevím. Vždycky když spouštím KDE nebo restartuju Xserver, objeví se mi na několik vteřin na obrazovace taková hrůza (viz příloha). Když spustím hudbu v Amaroku, nejede mi zvuk z Mplayeru, dokud Amarok nevypnu. totéž platí pro flash v prohlížeči, pokud hraje něco jiného.... Může za to KDE4, Opensuse 11.1 nebo nVidia (za tu grafickou příšernost)
Poměrně zajímavá anketa Linux new media awards již několik let ?asi? nemá pokračování. Zrovna jsem na ní s nostalgií vzpomínal a přemýšlel, jak by asi vypadala dnes. Od té doby se změnilo skutečně hodně. Zatím co takové Ubuntu/Canonical bude stálice, hádám, že například hvězda AMD spadla dolů, Intel naopak stoupá vzhůru. AMD sice otevřelo specifikace grafických karet ATI, ale výsledky to přinese za X let a bůh ví jestli pro v té době aktuální karty. Navíc si vývojáři těžují, že podpora AMD již není jako dřív. Binární ATI driver nestačí na nVidii ani z rychlíku, a Intel dodává specifikace i OSS drivery sám. Navíc z dílny Intelu přišly věci jako GEM a tak vůbec se zdá, že jediná vada Intelu na grafickém poli je nízký výkon HW. Larabee to snad změní. Podpora síťových a wifi karet je u Intelu příkladná, stejně jako chipsetů.
Obrovskou výhodou pro uživatele suse je buildservice. Nejen, že je tam obrvoská hromada balíků, které v hlavních repozitářích nejsou, ale hlavně jsou tam téměř denně aktualizované balíky. Ubuntu má sice velmi obsáhlý hlavní repozitář, ale když v něm něco není, nebo je ve starší verzi, tak má člověk smůlu. Jedinéco jsem našel je Launchpad sekce Ubuntu in launchpad. Bohužel, netuším zda je distribuce software hlavním cílem tohoto projektu, ani nevím k čemu vlastně slouží. Jisté je, že najít tam nějaký balík je nadlidský úkol. Aktulizované KDE 4.2 jsem tam přes vyhledávání nenašel, přestože dle stránek kubuntu ppa repozitář existuje. Je to prostě chaos, ale možná že máte tip, jak se vtom vyznat, nebo mi poradíte nějaký jednoduchý portál ve stylu http://software.opensuse.org/search. Buildservice docela válí, protože kromě debianu a ubuntu tam člověk najde reálně balíky i pro Fedoru nebo Mandrivu.
Jaký je rozdíl mezi buildservice a launchpadem?
Rád bych se zeptal na jednu věc. Zajímalo by mě, který model distribuce softwaru pro Linux je výhodnější a v čem? Mé laické postřehy bych shrnul asi takto. Distribuce s RPM balíky mají většinou menší repozitáře, a větší počet repozitářů. Kvůli závislostem nejen na balících, ale i na souborech se s rozšiřováním softwarové zásoby zvyšuje i počet konfliktů, protože repozitáře nejsou vždy plně kompatibilní a závislost na samostatných souborech tomu taky moc nepřidá. Distibuce s DEB balíky mají většinou obrovské jednotné repozitáře a nemají závislost na souborech. Pokud už je nějaký externí repozitář, většinou je ve 100% souladu a člověk konflikty řešit nemusí. Je skutečně pravda, že s DEB distry má člověk jednodušší správu softwaru a mnohem větší výběr balíků?
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz