Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Sociální demagogie chtěla volby. Podle průzkumů mohli vyhrát. Shodili vládu. Následně protlačili 2 ústavní změny a chtěli co nejrychlejší termín voleb. Komukoli, kdo vyzýval k rozvážnosti se ještě včera smáli. Dneska si Jiří Pablbek přečetl nějaký výzkum, podle něhož jsou voliči znechuceni a k volbám jich přijde málo. To by ovšem znamenalo jistou porážku České Strany Sociálně Demagogické ve volbách. A tak volby nebudou, prý už je nechtějí. Jsem zvědav, kolik prostoduchých idiotů je bude volit na jaře.
Masakr. Cohen teda jede. Na veceru MTV se mu povedlo hopsnout eminemovi prdelí do ksichtu. Skřet Eminem to těžce neunesl a k pobavení publika uprchl. ROFL. :-D
Vídím že tématicky navážu. Minule jsem se tu nasíral kvůli KsCd. Po přečtení tohoto blogpostu mu musím dát za pravdu. Shrnutí je to tak trefné, až jsem se v něm našel. KDE4 je první zWindowsovatělý Linuxový projekt. :-D A že se mi to jako KDEčkaři neříká lehce.
Dnes jsem si uvědomil, že od přechodu na KDE4 jsem začal postupně všechny KDE aplikace nahrazovat Qt aplikacemi nezávislými nebo dokonce GTK+. Dnes jsem se po dlouhé době dostal k tomu, abych si pustil Audio CD. Ovšem ten shit co na mě vyskočil, to snad ani nemůže být pravda (viz příloha) Proč jsou všechny KDE4 aplikace horší než ty KDE3? Amarok už není co býval, KSnapshot nefunguje s Printscreen, Openoffice mi cpe Qt3 dialogy, které z poloviny nefungují, protože jim chybí KDE3 (zkuste v takovém dialogu odkaz na media), co bych dal za GTK+ dialog! Jednotlivé aplikace se bijou o zvuk, takže musím vypnout amarok, když chci koukat na SMPlayer a ten musím vypnout, když potřebuju zvuk z Flashe (známý to bug KDE4). Všecko je to s prominutím na hovno.
Tak já už fakt nevím. Vždycky když spouštím KDE nebo restartuju Xserver, objeví se mi na několik vteřin na obrazovace taková hrůza (viz příloha). Když spustím hudbu v Amaroku, nejede mi zvuk z Mplayeru, dokud Amarok nevypnu. totéž platí pro flash v prohlížeči, pokud hraje něco jiného.... Může za to KDE4, Opensuse 11.1 nebo nVidia (za tu grafickou příšernost)
Poměrně zajímavá anketa Linux new media awards již několik let ?asi? nemá pokračování. Zrovna jsem na ní s nostalgií vzpomínal a přemýšlel, jak by asi vypadala dnes. Od té doby se změnilo skutečně hodně. Zatím co takové Ubuntu/Canonical bude stálice, hádám, že například hvězda AMD spadla dolů, Intel naopak stoupá vzhůru. AMD sice otevřelo specifikace grafických karet ATI, ale výsledky to přinese za X let a bůh ví jestli pro v té době aktuální karty. Navíc si vývojáři těžují, že podpora AMD již není jako dřív. Binární ATI driver nestačí na nVidii ani z rychlíku, a Intel dodává specifikace i OSS drivery sám. Navíc z dílny Intelu přišly věci jako GEM a tak vůbec se zdá, že jediná vada Intelu na grafickém poli je nízký výkon HW. Larabee to snad změní. Podpora síťových a wifi karet je u Intelu příkladná, stejně jako chipsetů.
Obrovskou výhodou pro uživatele suse je buildservice. Nejen, že je tam obrvoská hromada balíků, které v hlavních repozitářích nejsou, ale hlavně jsou tam téměř denně aktualizované balíky. Ubuntu má sice velmi obsáhlý hlavní repozitář, ale když v něm něco není, nebo je ve starší verzi, tak má člověk smůlu. Jedinéco jsem našel je Launchpad sekce Ubuntu in launchpad. Bohužel, netuším zda je distribuce software hlavním cílem tohoto projektu, ani nevím k čemu vlastně slouží. Jisté je, že najít tam nějaký balík je nadlidský úkol. Aktulizované KDE 4.2 jsem tam přes vyhledávání nenašel, přestože dle stránek kubuntu ppa repozitář existuje. Je to prostě chaos, ale možná že máte tip, jak se vtom vyznat, nebo mi poradíte nějaký jednoduchý portál ve stylu http://software.opensuse.org/search. Buildservice docela válí, protože kromě debianu a ubuntu tam člověk najde reálně balíky i pro Fedoru nebo Mandrivu.
Jaký je rozdíl mezi buildservice a launchpadem?
Rád bych se zeptal na jednu věc. Zajímalo by mě, který model distribuce softwaru pro Linux je výhodnější a v čem? Mé laické postřehy bych shrnul asi takto. Distribuce s RPM balíky mají většinou menší repozitáře, a větší počet repozitářů. Kvůli závislostem nejen na balících, ale i na souborech se s rozšiřováním softwarové zásoby zvyšuje i počet konfliktů, protože repozitáře nejsou vždy plně kompatibilní a závislost na samostatných souborech tomu taky moc nepřidá. Distibuce s DEB balíky mají většinou obrovské jednotné repozitáře a nemají závislost na souborech. Pokud už je nějaký externí repozitář, většinou je ve 100% souladu a člověk konflikty řešit nemusí. Je skutečně pravda, že s DEB distry má člověk jednodušší správu softwaru a mnohem větší výběr balíků?
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz