Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Obrovskou výhodou pro uživatele suse je buildservice. Nejen, že je tam obrvoská hromada balíků, které v hlavních repozitářích nejsou, ale hlavně jsou tam téměř denně aktualizované balíky. Ubuntu má sice velmi obsáhlý hlavní repozitář, ale když v něm něco není, nebo je ve starší verzi, tak má člověk smůlu. Jedinéco jsem našel je Launchpad sekce Ubuntu in launchpad. Bohužel, netuším zda je distribuce software hlavním cílem tohoto projektu, ani nevím k čemu vlastně slouží. Jisté je, že najít tam nějaký balík je nadlidský úkol. Aktulizované KDE 4.2 jsem tam přes vyhledávání nenašel, přestože dle stránek kubuntu ppa repozitář existuje. Je to prostě chaos, ale možná že máte tip, jak se vtom vyznat, nebo mi poradíte nějaký jednoduchý portál ve stylu http://software.opensuse.org/search. Buildservice docela válí, protože kromě debianu a ubuntu tam člověk najde reálně balíky i pro Fedoru nebo Mandrivu.
Jaký je rozdíl mezi buildservice a launchpadem?
Tiskni
Sdílej:
5.2.2009 13:07
hikikomori82 | skóre: 18
| blog: foobar
| Košice
5.2.2009 13:13
Vojtěch Trefný | skóre: 24
| blog: Blog
| Praha
deb http://ppa.launchpad.net/kubuntu-experimental/ubuntu intrepid main(btw. nechápu, jak si to z tohohle mohl nepochopit...)
To chápeš správně. Z toho to skutečně nejde nepochopit. Taky odtamtud KDE 4.2 mám. Jenže můj problém je jiný.
když budu tenhle repozitář hledat přes PPA, tak ho prostě nenajdu. ani pomocí hesel kde, kde4 či kde 4.2. Celé PPA mi přijde jako velký zmatek. V tomto konrkétním případě si najdu repozitář s KDE 4.2 na stránkách kubuntu. Ale co když chci něco jiného? Co nemá vlastní stránky. Jak to v PPA najdu? Bojím se že nijak. A kdybych chtěl náhodou KDE 4.2.x s nějakými opravami tak to už nenajdu taky.
a zkoušel jsi to?
kde, kde4, kde 4?
Vyzkoušej a uvidíš sám. :-D
mimochodem ani heslo kubuntu nevede k cíli.
5.2.2009 14:36
Vojtěch Trefný | skóre: 24
| blog: Blog
| Praha
máte pravdu. Jsem slepý. moje vina.
Ještě mi prosím vysvětlete, jak v Launchpadu rozeznám balíky od nějaké "polooficiální skupiny" od balíků anonymních osobních repozitářů?
Moje představa je taková, že určité projekty jako Openoffice, Videolan, Wine a podobně by logicky měli mít svůj PPA archive, který by se dal považovat za "bezpečný", oproti té anonymní houšťi ve zbytku.
6.2.2009 12:42
Kamil Páral | skóre: 13
| blog: Kamil Páral
| Brno
Samozřejmě, že všechny balíky musíš považovat za nebezpečné. To je snad jasné, když tam může vystavovat každý. Pokud chceš nějakému zdroji (víceméně) věřit, tak musí být uveden na domovské stránce daného projektu. Svoje PPA si může pojmenovat "VLC" každej Franta z Horní Dolní.
Pokud by mělo třeba VLC apt repozitář na Launchpadu, tak ho zřejmě uvede na svých stránkách. Pokud něco takového prostě jen vyhledáš na Launchpadu, tak nemáš možnost ověřit, že ten tým, co za tím stojí, je ten stejný tým, co stojí za projektem VLC. A ani Launchpad to těžko může nějak ověřit.
čímž se dostáváme zpět k mé otázce. Existuj něco jako build-service s oficiálními repozitáři různých projektů také pro Ubuntu?
ano. Ale ubuntu ho z nějakých důvodů nevyužívá. Všechny DEB distribuce buildservice bojkotují.
Launchpad je spíše na buildování, než na vyhledávání. Záleží, co očekáváš. Pokud jen chceš svůj projekt buildovat na různých architekturách a na svých stránkách programu poté zveřejnit návod, jak přidat jednotlivé zdroje, tak to je bez problémů. Pokud to nechceš kvůli buildování, ale kvůli vyhledávání, tak to asi ideální nebude.
6.2.2009 12:44
Kamil Páral | skóre: 13
| blog: Kamil Páral
| Brno
Instaluješ cizí, neověřený software. Pokud si tedy ručně vždy na daném PPA neprocházíš i zdrojáky.
Jediné, co ti PPA zaručuje, je, že binárka odpovídá uvedeným zdrojákům. Nic víc!
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
