Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Obrovskou výhodou pro uživatele suse je buildservice. Nejen, že je tam obrvoská hromada balíků, které v hlavních repozitářích nejsou, ale hlavně jsou tam téměř denně aktualizované balíky. Ubuntu má sice velmi obsáhlý hlavní repozitář, ale když v něm něco není, nebo je ve starší verzi, tak má člověk smůlu. Jedinéco jsem našel je Launchpad sekce Ubuntu in launchpad. Bohužel, netuším zda je distribuce software hlavním cílem tohoto projektu, ani nevím k čemu vlastně slouží. Jisté je, že najít tam nějaký balík je nadlidský úkol. Aktulizované KDE 4.2 jsem tam přes vyhledávání nenašel, přestože dle stránek kubuntu ppa repozitář existuje. Je to prostě chaos, ale možná že máte tip, jak se vtom vyznat, nebo mi poradíte nějaký jednoduchý portál ve stylu http://software.opensuse.org/search. Buildservice docela válí, protože kromě debianu a ubuntu tam člověk najde reálně balíky i pro Fedoru nebo Mandrivu.
Jaký je rozdíl mezi buildservice a launchpadem?
Tiskni
Sdílej:
5.2.2009 13:07
hikikomori82 | skóre: 18
| blog: foobar
| Košice
5.2.2009 13:13
Vojtěch Trefný | skóre: 24
| blog: Blog
| Praha
deb http://ppa.launchpad.net/kubuntu-experimental/ubuntu intrepid main(btw. nechápu, jak si to z tohohle mohl nepochopit...)
To chápeš správně. Z toho to skutečně nejde nepochopit. Taky odtamtud KDE 4.2 mám. Jenže můj problém je jiný.
když budu tenhle repozitář hledat přes PPA, tak ho prostě nenajdu. ani pomocí hesel kde, kde4 či kde 4.2. Celé PPA mi přijde jako velký zmatek. V tomto konrkétním případě si najdu repozitář s KDE 4.2 na stránkách kubuntu. Ale co když chci něco jiného? Co nemá vlastní stránky. Jak to v PPA najdu? Bojím se že nijak. A kdybych chtěl náhodou KDE 4.2.x s nějakými opravami tak to už nenajdu taky.
a zkoušel jsi to?
kde, kde4, kde 4?
Vyzkoušej a uvidíš sám. :-D
mimochodem ani heslo kubuntu nevede k cíli.
5.2.2009 14:36
Vojtěch Trefný | skóre: 24
| blog: Blog
| Praha
máte pravdu. Jsem slepý. moje vina.
Ještě mi prosím vysvětlete, jak v Launchpadu rozeznám balíky od nějaké "polooficiální skupiny" od balíků anonymních osobních repozitářů?
Moje představa je taková, že určité projekty jako Openoffice, Videolan, Wine a podobně by logicky měli mít svůj PPA archive, který by se dal považovat za "bezpečný", oproti té anonymní houšťi ve zbytku.
6.2.2009 12:42
Kamil Páral | skóre: 13
| blog: Kamil Páral
| Brno
Samozřejmě, že všechny balíky musíš považovat za nebezpečné. To je snad jasné, když tam může vystavovat každý. Pokud chceš nějakému zdroji (víceméně) věřit, tak musí být uveden na domovské stránce daného projektu. Svoje PPA si může pojmenovat "VLC" každej Franta z Horní Dolní.
Pokud by mělo třeba VLC apt repozitář na Launchpadu, tak ho zřejmě uvede na svých stránkách. Pokud něco takového prostě jen vyhledáš na Launchpadu, tak nemáš možnost ověřit, že ten tým, co za tím stojí, je ten stejný tým, co stojí za projektem VLC. A ani Launchpad to těžko může nějak ověřit.
čímž se dostáváme zpět k mé otázce. Existuj něco jako build-service s oficiálními repozitáři různých projektů také pro Ubuntu?
ano. Ale ubuntu ho z nějakých důvodů nevyužívá. Všechny DEB distribuce buildservice bojkotují.
Launchpad je spíše na buildování, než na vyhledávání. Záleží, co očekáváš. Pokud jen chceš svůj projekt buildovat na různých architekturách a na svých stránkách programu poté zveřejnit návod, jak přidat jednotlivé zdroje, tak to je bez problémů. Pokud to nechceš kvůli buildování, ale kvůli vyhledávání, tak to asi ideální nebude.
6.2.2009 12:44
Kamil Páral | skóre: 13
| blog: Kamil Páral
| Brno
Instaluješ cizí, neověřený software. Pokud si tedy ručně vždy na daném PPA neprocházíš i zdrojáky.
Jediné, co ti PPA zaručuje, je, že binárka odpovídá uvedeným zdrojákům. Nic víc!
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
