Byla vydána první verze 0.0.1 [Mastodon] multipatformního renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Vývoj Serva započal v roce 2012 v Mozilla Corporation. V roce 2020 bylo Servo předáno nadaci Linux Foundation. Servo je napsané v programovacím jazyce Rust.
Cloudovou službu Amazon Web Services (AWS) americké firmy Amazon dnes postihl globální výpadek. Omezil dostupnost řady aplikací a webů, například populární platformu Snapchat nebo aplikaci s prvky umělé inteligence (AI) Perplexity. Podle webu Downdetector hlásily problémy také uživatelé obchodu Amazon, streamovací platformy PrimeVideo nebo platební služby PayPal.
GNU Octave lze nově používat ve webovém prohlížeči v JupyterLite s jádrem Xeus-Octave.
Od 3. do 16. listopadu proběhnou Dny AI 2025. V úterý 11. listopadu proběhne Open source AI day v Red Hatu v Brně.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 158 (pdf) a Hello World 28 (pdf).
Vývojáři GIMPu nově vydávají oficiální snap balíčky GIMPu. Jsou sestavovány přímo v jejich CI (Continuous Integration) systému.
Správce sbírky fotografií digiKam byl vydán ve verzi 8.8.0. Jedná se o převážně opravné vydání provázené aktualizacemi knihoven. Novinky zahrnují implicitní použití systémového barevného profilu monitoru, import/export hierarchie štítků, editační nástroj rozostření aj.
Steve Jobs a superpočítač Cray-1 budou vyobrazeny na pamětních jednodolarových mincích vyražených v příštím roce v rámci série Americká inovace. Série má 57 mincí, tj. 57 inovací. Poslední 4 mince budou vyraženy v roce 2032.
Byl zveřejněn průběžně aktualizovaný program konference OpenAlt 2025 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Konference proběhne o víkendu 1. a 2. listopadu v prostorách FIT VUT v Brně. Vstup je zdarma.
Senát včera opětovně nepřijal návrh ústavního zákona, který měl do Listiny základních práv a svobod zakotvit právo občanů platit v hotovosti nebo být off-line. Návrh předložila skupina senátorů již v roce 2023. Senát dnes návrh neschválil, ale ani nezamítl. Pokud by ho přijal, dostala by ho k projednání Sněmovna a vyjádřila by se k němu vláda.
Instaluji svůj první linux
1. Jaký počítač potřebuji 2. Problematické součásti HW. 3. Co je to distribuce. Live distribuce. Standartní distribuce. 5. Jak je organizován disk (velmi hrubě). 6. S čím se potkám při instalaci (FC,SuSe,MD, atd....)Myslím, že je důležité, aby si potencionální nový uživatel dokázal ošahat Linux v realitě. Pak už může číst i na přeskáčku.
Taktéž zdravím!
Původně jsem měl (a vlastně stále mám) v úmyslu co nejméně se zapojovat do diskusí a více se věnovat tiché práci v pozadí - tvorbě té učebnice (at už kostry či později jejího obsahu). Tento komentář si ale vyžaduje učinit výjimku.
Vyjádřím se v pořadí, ve kterém zazněly jednotlivé výhrady. Pořadí tedy nevyjadřuje míru mého nesouhlasu s tou či onou thesí.
mam trochu pocit, ze si ji autori psali pro sebeNe, rozhodně si ji nepsali pro sebe. Jednoduše proto, že ještě není napsaná. A pak také proto, že ti kteří se ji chystají psát - a ted myslím nemluvím jen za sebe a Honzu, ale i za většinu budoucích autorů jejích článků - už v současné době nemají zapotřebí propedeutické příručky. Kupříkladu já bych si pro svou potřebu spíše začal překládat některou z knih od O'Reilly.
Ale: Základní součásti systému. Příkazová řádka.Nikdo tyto trendy nezpochybnuje, stejně tak tužby lidí po těchto grafických prostředích. Leč (bohudík!) grafické prostředí Microsoftu (a vlastně i Maca) je svou koncepcí diametrálně odlišné od X Window System. Předpokládám, že jisté historické souvislosti (např. vznik X mj. proto, aby se odstínila hardwareová rozmanitost v MIT) jsou Vám známy.
Nikdo tady staromilecky neoplakává příkazovou řádku. Možná z návrhu kostry vyplývá jistá fixace ma CLI, ale to je jenom zdání. Nikdo se nesnaží zatajit existenci grafického rozhraní v unix-like systémech nebo odsunout GUI do pozadí jako cosi nedůstojné skutečného unixmana. Cílem učebnice je naučit čtenáře postupovat unixovsky, dokonce i v tom grafickém rozhraní.
Kapitola o X Window System z úvodní části je prozatím navržena jako zastřešující popis jednotlivých variant GUI v Linuxu, či poněkud přesněji "příchutí" jedné varianty (tj. X) GUI v Linuxu. Také bych chtěl, aby zároven s textem prvního dílu učebnice (to jest. "Základů") byly k disposici ve formě dodatků stručné návody pro rychlý začátek v linuxu (pro oba velké desktopy, XFce, obecný window manager a CLI). Samotný první díl však má být průvodcem k systematickému a hlavně racionálnímu používání unixovských dovedností. Rozhodně však nemá být, cituji: "suchopárné učení příkazů".
je dobre si uvedomit, koho vubec chcete ucit...Rozdělme si možné budoucí čtenáře do čtyř základních skupin na:
Odpověd na Vaši výhradu zní: Chceme učit všechny, totiž chceme učit první tři skupiny tak, aby se z ní časem stala skupina čtvrtá. První skupinu chceme provést začátky tak, aby její členové nezapadli do jistých špatných návyků. Druhé skupině ukázat, že existuje i jiný (a efektivnější) způsob práce počítačem, protože to je převede do skupiny třetí a následně pak čtvrté. V případně třetí skupiny shledávám Vaše "ok" velmi potěšitelným.
Ad občasní a jiní správcové - název druhého dílu (jak je navržen, tj. "Linux z pohledu správce") je jen provisoriem, pracovním názvem, a má zastřešit všechna ta ostatní zákoutí Linuxu, která se jaksi nehodí začlenit do dílu prvního.
Ad granty apod. - tady již za mne odpověděl Honza.
Ad zmatenost vývoje aj. - to je, troufám si říct, jen zdání. Možná tento dojem vzniká nedostatečnou ventilací našich "pracovních" rozhovorů, možná tím, že učebnici netvoří jediný člověk ale jde o kolektivní dílo. Také si možná všimnete, že ne všechny připomínky, které zazní v diskusi, jsou okamžitě začleněny do vznikající kostry učebnice. V tomto ohledu snad s Honzou práci editorů konáme celkem zodpovědně.
S poděkováním za Váš příspěvek do diskuse
Vladimír Kozlovský
Tiskni
Sdílej: