Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Instaluji svůj první linux
1. Jaký počítač potřebuji 2. Problematické součásti HW. 3. Co je to distribuce. Live distribuce. Standartní distribuce. 5. Jak je organizován disk (velmi hrubě). 6. S čím se potkám při instalaci (FC,SuSe,MD, atd....)Myslím, že je důležité, aby si potencionální nový uživatel dokázal ošahat Linux v realitě. Pak už může číst i na přeskáčku.
Taktéž zdravím!
Původně jsem měl (a vlastně stále mám) v úmyslu co nejméně se zapojovat do diskusí a více se věnovat tiché práci v pozadí - tvorbě té učebnice (at už kostry či později jejího obsahu). Tento komentář si ale vyžaduje učinit výjimku.
Vyjádřím se v pořadí, ve kterém zazněly jednotlivé výhrady. Pořadí tedy nevyjadřuje míru mého nesouhlasu s tou či onou thesí.
mam trochu pocit, ze si ji autori psali pro sebeNe, rozhodně si ji nepsali pro sebe. Jednoduše proto, že ještě není napsaná. A pak také proto, že ti kteří se ji chystají psát - a ted myslím nemluvím jen za sebe a Honzu, ale i za většinu budoucích autorů jejích článků - už v současné době nemají zapotřebí propedeutické příručky. Kupříkladu já bych si pro svou potřebu spíše začal překládat některou z knih od O'Reilly.
Ale: Základní součásti systému. Příkazová řádka.Nikdo tyto trendy nezpochybnuje, stejně tak tužby lidí po těchto grafických prostředích. Leč (bohudík!) grafické prostředí Microsoftu (a vlastně i Maca) je svou koncepcí diametrálně odlišné od X Window System. Předpokládám, že jisté historické souvislosti (např. vznik X mj. proto, aby se odstínila hardwareová rozmanitost v MIT) jsou Vám známy.
Nikdo tady staromilecky neoplakává příkazovou řádku. Možná z návrhu kostry vyplývá jistá fixace ma CLI, ale to je jenom zdání. Nikdo se nesnaží zatajit existenci grafického rozhraní v unix-like systémech nebo odsunout GUI do pozadí jako cosi nedůstojné skutečného unixmana. Cílem učebnice je naučit čtenáře postupovat unixovsky, dokonce i v tom grafickém rozhraní.
Kapitola o X Window System z úvodní části je prozatím navržena jako zastřešující popis jednotlivých variant GUI v Linuxu, či poněkud přesněji "příchutí" jedné varianty (tj. X) GUI v Linuxu. Také bych chtěl, aby zároven s textem prvního dílu učebnice (to jest. "Základů") byly k disposici ve formě dodatků stručné návody pro rychlý začátek v linuxu (pro oba velké desktopy, XFce, obecný window manager a CLI). Samotný první díl však má být průvodcem k systematickému a hlavně racionálnímu používání unixovských dovedností. Rozhodně však nemá být, cituji: "suchopárné učení příkazů".
je dobre si uvedomit, koho vubec chcete ucit...Rozdělme si možné budoucí čtenáře do čtyř základních skupin na:
Odpověd na Vaši výhradu zní: Chceme učit všechny, totiž chceme učit první tři skupiny tak, aby se z ní časem stala skupina čtvrtá. První skupinu chceme provést začátky tak, aby její členové nezapadli do jistých špatných návyků. Druhé skupině ukázat, že existuje i jiný (a efektivnější) způsob práce počítačem, protože to je převede do skupiny třetí a následně pak čtvrté. V případně třetí skupiny shledávám Vaše "ok" velmi potěšitelným.
Ad občasní a jiní správcové - název druhého dílu (jak je navržen, tj. "Linux z pohledu správce") je jen provisoriem, pracovním názvem, a má zastřešit všechna ta ostatní zákoutí Linuxu, která se jaksi nehodí začlenit do dílu prvního.
Ad granty apod. - tady již za mne odpověděl Honza.
Ad zmatenost vývoje aj. - to je, troufám si říct, jen zdání. Možná tento dojem vzniká nedostatečnou ventilací našich "pracovních" rozhovorů, možná tím, že učebnici netvoří jediný člověk ale jde o kolektivní dílo. Také si možná všimnete, že ne všechny připomínky, které zazní v diskusi, jsou okamžitě začleněny do vznikající kostry učebnice. V tomto ohledu snad s Honzou práci editorů konáme celkem zodpovědně.
S poděkováním za Váš příspěvek do diskuse
Vladimír Kozlovský
Tiskni Sdílej: