Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
No tak si tak sedím u svého komplu, když to zazvoní zvonek. Říkám si, co kdo zase chce, a když sejdu dolů po schodek a uvidím dědu, tak je mi to hned jasné, zase mě čeká nějaká práce. Když jsem se ho zeptal, o co jde, tak mi odpověděl, že mě potřebuje tak na nejvýš půl hodinky. "Ok", řekl jsem si, to není zas tak dlouho. Co ode mě potřebuješ. No potřeboval bych shrabat kousek louky, mám tam seno pro koně a nedostanu se tam s obracečem. Slíbil mi malou odměnu, a tak jsem šel.
Sice jsem nevěřil, že to bude jen malé pole, ale nakonec jsem zjistil, že toho není moc. A tak jsem se do toho s chutí pustil. Asi za půl hodinky jsem to měl doopravdy hotový. Nechtělo se mi věřit, že by to bylo vše, a taky že nebylo. Když jsem to dohrabal, tak mi děda oznámil, že za chvíli přijedou chlapi s vlečkou, a že jim to pomůžu naložit, že jsem mu to prý slíbil. Nu což, "to ještě zvládnu", řek jsem si, však jsem na to zvyklý.
Asi za půl hodiny přijeli mí dva strejdové a dva známí s vlečkou. Až teprve od nich jsem se dozvěděl, že to seno budem ještě lisovat do balíků. Ani to mě nijak zvlášť nerozhodilo. Co taky můžu čekat od dědy, který když řekne na chvíli, myslí tím půl dne, jestli né víc.
Seno se nám podařilo dostat do vlečky asi tak za jednu hodinku. Byl jsem rád, že se nám tam vlezlo všechno a my nemusíme jezdit dvakrát. Bylo to i mojí zásluhou, protože jsem seno dupal vší silou, co jsem v sobě měl. Potom jeden z mých strejdů, ten starší, řekl: "Co kdybysme zašli na kofolu". Já jsem byl tak žíznivý, že jsem hned souhlasil.
Tak jsme došli do asi tak 100 metrů vzdálené hospody. Když jsme tam dorazili, tak nám na stůl přistály dvě hustě zasněžené zlaté hory(všechny měli stejný název HOLBA - toto je reklama na nej pivo(kofolu )). Řek jsem si, že jsem už neměl pivo alspoň dva dny, naposlet jsem pil na jedničce, což je diskotéka u nás(o tom více v příštím díle). Tak jsem to pivo do sebe hodil, jak se sluší na naší rodinu. Mí strejdové byli překvapeni, jak rychle jsem to zvlád, a tak se mě zeptali, jestli dáme ještě jedno. Abych netrhal partu, odpověděl jsem, "Jistě". A tak jsme dopili druhé a šli zpátky do práce. Už nás čekalo jen "sbalíkování".
S mým starším strejdou, který mi mimochodem platil všechny pivka, jsme jeli traktorem pod pilnici, kde jsme měli seno sbalíkovat. Druhý strejda šel pěšky a ostatní jeli do vedlejšího města, nakoupit háčky na ryby, jelikož plánovali jet ten večer na rybník. Když jsme se strejdou dorazili pod pilnici, tak jsme zjistili, že má lisovač balíků vypuštěné kolo, a proto mladší strejda zavolal chlapům, co byly ve vedlejším městě, ať dovezou nafukovací hadici. Čekali jsme asi hodinu než dorazili, mezi tím jsme snědli(spíš já), všechno co bylo na asi 10 metrů vzdálené zahrádce(hrách, jahody...). No když konečně dorazili, rozhodli jsme se, že se to pokusíme nafoukat. Připojili jsme hadici k traktoru a k ventilu od lisovače a čekali. Uběhlo asi 5 minut a nic se nedělo, žádný náznak že by se kolo dofukovalo. Strejdovi to nedalo a zkontroloval, jestli někdo zapnul dofukování. Je jasný, že bylo vyplí. A tak se zaplo. A asi po 3 minutách bylo kolo nafoknutý. Popojeli jsme s lisovačem pod vlečku se senem a chtěli jsme začít. Jenže čekalo nás nemilé překvapení. Provázky, které mají vázat balíky, byly odpojené a nikdo nevěděl jak je připojit. Nakonec to mí strejdové nějak připojili a chtěli to vyzkoušet.
K tomu aby se stroj zapnul, bylo také zapotřebí připojit hydrauliku a hřídlo. To se nakonec s velkými obtížemi povedlo a tak jsem vyšplhal nahoru na vlečku, abych mohl shazovat seno dolů. Jenže co se nestalo, po zapnutí lisovače nejen že se nevázali balíky tak jak měli, dokonce to došlo tak daleko, že se odpojila hřídel a urvaly se na ní čepy. Doufal jsem v konec, a že už můžu jít domů, ale ne, oni se rozhodli k opravě a dalšímu testu. Nakonec se jim povedlo hřídel připojit pomocí šroubů a zapnout stroj. Ale opět se to urvalo a ještě ktomu upad řetěz, který zajišťoval vsun sena do balíkovače(lisu). Až tato situace domněla mé strýce k závěru, aby počkali na mého otce, který tomu rozumí a je zrovna na dovolené, který jím stím pomůže. Moc mě to potěšilo. Konečně jsem se moh vrátit domů. Strejdové jeli také k nám pro plachtu, aby mohli seno zakrýt, jenže já chtěl jít pěšky, jelikož po cestě rostě třešeň, která má výborné plody.
Konečně jsem dorazil domů a vidím, jak mojí strejdové vypadají sklesle, jelikož plachta, kterou chtěli zakrýt seno, je prožraná od myší. Mě to nijak nevzrušuje, jelikož jsem cestou potkal kámoše, který mi řek ať sním zajdu do hospody na jedno pivko. Tak jsem šel domů, ryche se převlíknul a šel za ním.
Venku bylo dnes pěkně, a tak jsme si sedli na zahrádku a objednali si každý po jednom kousku. Za chvíli přišel další kamarád, a tak jsem jej i mého druhého kamaráda pozval na pivko, jelikož neměli peníze a já jo, protože jsem si je ráno vydělal(ale o tom se taky dozvídety někdy příště). Kamarád který přišel, se zeptal, jestli nedáme brko. Odpověděli jsme, že proč ne. A Tak pro nej skočil. Problém nastal, když se kámoš snažil ubalit špeka, nejak mu to nešlo. Nakonec nás vysvobodil další kámoš, který si balil cigára, a měl dutinky. Nacpali jsme to tam a zhulili. Byl to strašnej shit, takže nám to moc neřeklo, a tak jsem skočil pro další pivka. A tak to šlo dál až jsem jich měl pět. Potom jsme zašli na hřiště. Nebylo moc daleko jen pár metrů. Zde byli nejací kámoši a pár děcek, s kterýma jsme si zahráli fotbal. No náš tým prohrál asi tak 12:6 a tak jsem šel dom ke komplu a píšu tenhle příběh.
Omlouvám se za chyby, ale ve stavu, v kterém to píši, jsem rád, že tu klávesnici vůbec vidím.
Btw. Tento Blog vzniklu kvůli tomu, abych se naučil psát česky. Komusi jsem to tady na abclinuxu slíbil. A proto bych byl rád, kdyby jste mě upozornili na každou z chyb, které tu zde najdete.
THE END
Tiskni
Sdílej:
Omlouvám se za chyby, ale ve stavu v kterém to píši jsem rád, že tu klávesnici vůbec vidím.Veselejší než ony chyby – jakkoli jsou hrozné – je naštěstí obsah, i když ke konci už text působí dost unaveně. Na kontrolu doporučuju aspell, je to lepší než nic.
Prosil bych opravit překlepy. A můj příspěvek ke korektuře: (na konci) ve ale ve stavu v kterém to píši jsem rád bych napsal čárky pro oddělení vedlejší věty. Tedy ... ale ve stavu, v kterém to píši, jsem rád ...
Příběh to neni špatnej, ale...
Pravopis, překlepy, podivnosti...
... že mě potřebuje tak na nejvíš půl hodinky ...
No potřeboval bych zhrabat kousek louky...
Asi za půl hodiny přijeli mí dva strejdové a dvy známí s vlečkou.
...co jsem v sobš měl...
Co kdyby jsme zašli na kofolu...
a tak se mě zeptalim jestli dáme ještě jedno
...jsme jeli traktorem pod pilnici, kde jsme měli eno zbalíkovat...
že se odpojila hřídel a urvali se na ní čepy
...který tomu rozímí...
...který jím stím pomůže...
...jenže já chtěl jít pěžky...
vypadají sklesle, jelikož plchta, kterou
Zachvíli přišel další kamarád...
ale o tom se taky dozvídety někdy příště
A Tak pro nej skočil.
...když se kámoš snažil ubalit špaka nejak mu to nešlo
takze nám to mov neřeklo // Neřeklo? To sem v tomhle spojení ještě neslyšel No co, jiný kraj, jiný mrav...
A ještě je tam toho určitě plno (další chyby, čárky), ale nemám náladu to hledat... Jedu se koupat.