Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
Příručka Linux From Scratch pro sestavení základního linuxového systému byla aktualizována v pravidelném půlročním termínu. Vydání 13.1 shrnuje přes 40 nových verzí balíčků a několik patchů. Navazující příručka Beyond Linux From Scratch s recepty pro sestavení dalších knihoven a aplikací zatím vydána nebyla, ačkoliv vývojová verze stále dostává aktualizace. Lze je číst online nebo stáhnout v HTML či PDF.
Pokud používáte LTS (long-term-support) verze Ubuntu Linuxu (12.04, 14.04) nebo Linux Mint 13 a 17.0-17.3, tak se možná setkáváte s tím, že některý balík potřebujete v novější verzi, než je k dispozici v repozitáři vaší verze systému. Způsobů, jak si s tím poradit je víc, buď aktualizovat celý operační systém, v Ubuntu je případně řada balíků k dispozici přes PPA repozitáře, některé balíky v deb formátu nabízejí přímo vývojáři, ale pak je i možnost využít zdrojového apt-get repozitáře z novější verze Ubuntu. Pozor, jedná se o něco jiného, než si natvrdo stáhnout již zkompilovanou (binární) verzi balíku z novější verze distribuce, což vřele NEdoporučuji (a taky to skoro nikdy nefunguje kvůli vazbě na jiné verze klíčových systémových knihoven).
Pro ukázku zde uvedu příklad balíku smartmontools obsahující nástroj smartctl, sloužící k zjišťování SMART hodnot disků a SSD a spouštění self-testů. Tento nástroj pak používá i grafická nadstavba gsmartcontrol.
V Linux Mint 17.3, postaveném na Ubuntu 14.04 LTS, existuje verze 6.2 někdy z roku 2013, která nepodporuje názvy řady hodnot vyskytujících se u SSD, a zejména má velký problém s (ne)podporou SMARTu vůbec u řady USB HDD boxů a externích disků.
Novější smartmontools 6.3 v Ubuntu 15.10 a 6.4 z chystaného Ubuntu 16.04 řadu problémů řeší, v mém případě vlastně všechny: jsem schopen přečíst SMART u všech externích USB disků, co mám, a z neznámých atributů u SSD Crucial, které používám, se staly známé včetně popisků.
Nejdřív proč nepoužívat zkompilované binární verze deb balíčků pro novější verze Ubuntu: rozbije to celý systém, vznikne spousta nevyřešených závislostí, a při přidání repozitáře nové verze Ubuntu to zase bude chtít aktualizovat úplně celý systém. Nové verze balíků jsou kompilované s vazbou na nové verze systémových knihoven, počínaje glibc6, na které stojí skoro celý systém 
Pokud chceme novou verzi balíku, musíme ji mít zkompilovanou pro naši verzi knihoven přítomných v současném systému. Některé balíky takto zkompilované jsou přítomné v „backport“ repozitáři, který lze použít, pokud náš balík v tomto repozitáři je. Pro smartmontools tomu tak není a tak zbývá možnost si novou verzi zkompilovat.
K tomu je nejvhodnější použít zdrojový balík z novější verze Ubuntu, který obsahuje všechny instrukce pro automatické zkompilování a vytvoření správného deb balíku pro instalaci. Do seznamu repozitářů apt jsem přidal řádek
deb-src http://ftp.cvut.cz/ubuntu xenial main restricted universe multiverse
tedy využil jsem rovnou místního zrcadla balíků na ČVUT, z chystané distribuce Ubuntu 16.04 Xenial Xerus. Důležité je to, aby se jednalo o řádek začínající deb-src, a nikoli deb, jinak bychom přidávali binární, již zkompilované balíky!
Následuje aktualizace seznamu balíků a stažení závislostí pro zkompilování dané verze balíku:
sudo apt-get update && sudo apt-get build-dep smartmontools/xenial
Teď už stačí stáhnout zdrojový balík a ten zkompilovat do deb balíku kompatibilního s naší distribucí:
sudo apt-get -b source smartmontools/xenial
Vznikl nám tím binární deb soubor, který můžeme nainstalovat a tím naši zastaralou verzi smartmontools aktualizovat (přesné jméno souboru se může lišit, klávesou Tab lze zpravidla nechat název v terminálu dokončit):
sudo dpkg -i ./smartmontools_6.4+svn4214-1_amd64.deb
Pokud by náhodou ještě vznikly nedořešené závislosti, mělo by je opravit
sudo apt-get -f install
Původní verze smartctl:
smartctl 6.2 2013-07-26 r3841 [x86_64-linux-4.2.0-25-generic] (local build) Copyright (C) 2002-13, Bruce Allen, Christian Franke, www.smartmontools.org
Nová verze smartctl:
smartctl 6.5 2016-01-24 r4214 [x86_64-linux-4.2.0-25-generic] (local build) Copyright (C) 2002-16, Bruce Allen, Christian Franke, www.smartmontools.org
Tiskni
Sdílej:
Vypadá to jednoduše, ale bude to tak jednoduché i u balíků jako je LibreOffice nebo i až celé grafické prostředí?... V každém případě +
Možná jo, ale je potřeba počítat s tím, že tam bude mnohem víc závislostí. Osobně bych do takových větších věcí nešel, ale proti gustu žádný dišputát. Libreoffice si osobně tahám z PPA, pokud bych potřeboval mít všechny balíky uptodate, tak si už radši upgraduju celé distro, nebo pojedu na testing / rolling distribuci ala debian testing / opensuse.