KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
V červnu byla představena aplikace Myna pro převod řeči na text v prostředí desktopu Ubuntu. Včera byla Myna zpřístupněna širší komunitě Ubuntu formou technologické ukázky dostupné v Ubuntu 24.04 LTS, Ubuntu 26.04 LTS a Ubuntu 26.10 s GNOME na Waylandu.
Ubuntu 27.04 bude Tenacious T-Rex.
Byla vydána nová verze 2026.4.0 "Never-slop" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu. ScummVM oslavil 25 let. Verze 0.0.1 vyšla 8. října 2001.
Kanadský vývojář Anthony Sistilli vytvořil ironický DIY projekt parodující kamerové systémy Flock, s cílem názorně demonstrovat rizika masového sledování jaké provozují tyto komerční ALPR systémy. Z levné IP kamery a vlastního ML softwaru (napsaného s pomocí SI circa za 20 minut, kód se mi bohužel nepodařilo dohledat) běžícího v laptopu sestavil jednoduchý systém, který detekuje výhradně policejní vozidla, zaznamenává jejich SPZ a
… více »my $a = '121' tak na něj lze použít číselný operátor a naopak číslo můžeme přímo vypsat jako řetězec say $a + $a.
my @a = ( 1, 2, 5, );
dd @a.Str; #"1 2 5"
dd @a.Numeric; #3 -- počet prvků
dd @a.so; #Bool::True
dd @a.gist; #"[1 2 5]"
dd @a.perl; #"[1, 2, 5]"
my Str $a = '234';
dd $a.list; #("234",)
dd $a.Numeric; #234
dd $a.so; #Bool::True
dd $a.gist; #"234"
dd $a.perl; #"\"234\""
my Rat $r = 22/7;
dd $r.Str; #"3.142857"
dd $r.perl; #"<22/7>"
say ( '', 0 )>>.so, ().so; #(False False)False
say @a + $a; #237
say @a ~ $r; #1 2 53.142857
Zastavil bych se u .gist, který by měl reprezentovat řetězec v dobře čitelné formě pro lidi, a idea .perl by měl být v řetězci Perl kódu, pomocí kterého přes EVAL dostaneme původní hodnotu.
⊕ na celých číslech
sub infix:<⊕> ( Int $a, Int $b ) {
$a + $b + 1;
}
Tento operátor vrátí požadovanou hodnotu, pokud oba parametry budou typu Int a jinak vyhodí chybu. Tedy můžeme použít 12 ⊕ 10, ale už ne '12' ⊕ 23/12. Perl 6 ale umí snadno řetězec '12' i racionální číslo 23/12 interpretovat jako Int. Náprava je snadná
multi sub infix:<⊕> ( Int $a, Int $b ) {
$a + $b + 1;
}
multi sub infix:<⊕> ( Any $a, Any $b ) {
$a.Int ⊕ $b.Int
}
(Použili jsme další mocnou zbraň Perlu 6 a to multi pro definici podprogramů.)
my $c = class {
method Numeric { 42 };
method gist { 'čtyřicetdva' };
method Str { sprintf " %.2f ", self.Numeric };
};
say $c; #čtyřicetdva
say $c + 12; #54
say $c ~ 'CZK'; # 42.00 CZK
Pokud bude chtít pouze pozměnit některý kontext můžeme to udělat pomocí but.
role length {
method Numeric {
self.chars
}
}
my $s = 'ahoj' but length;
say +$s; #4
my $m = '123';
say +$m; #123
my $n = '123' but length;
say +$n; #3
my @p := [];
say ?@p; #False
my @q := [] but True;
say ?@q; #True
#pro zajímavost, berte prosím s rezervou, jednak je to šílenost a závisí to na implementaci
my $o = 123 but length;
say +$o; #3
say 0 + $o, -$o; #123-123
graph, pomocí které budeme reprezentovat orientované grafy. (Třídu budu vypisovat po částech a nakonec uvedu kompletní definici třídy i s příklady a výstupem.)
Třída bude mít 2 atributy uzly a hrany,
class graph {
has @.vertices;
has @.edges;
kde uzly budou bude pole názvů, např. 1, 2, 3 a hrany bude pole párů např. 1 => 2, 3 => 1,. Definice pak bude vypadat, např. pro kompletní orientovaný graf na pěti uzlech, takto
my graph $k5 .= new: :vertices(^5), :edges( ^5 X=> ^5 );Všimněte si jak se lze v Perlu 6, pomocí
.= vyhnout opakovanému napsání názvu třídy. Operátor X je cross operátor, něco jako kartézský součin.
Dále definujme metodu gist, pro lidsky vřelý řetězec. Vypíše 10 náhodných hran.
method gist {
my @ge = @!edges.map({ .key ~ '→' ~ .value });
join ', ', @ge.elems <= 10 ?? @ge !! ( @ge.pick(10), '…' );
};
Místo @ge.elems <= 10 by jsme mohli napsat i @ge <= 10, pamatujete na numerický kontext pole.
Nyní můžeme použít na objekt naši třídy say
say $k5; #2→3, 0→0, 0→3, 4→4, 4→2, 3→4, 2→4, 1→3, 0→4, 4→0, …A také definujme metody
Str pro operace s řetězci a metodu perl pro replikaci třídy pomocí Perlu 6.
Celý příklad
class graph {
has @.vertices;
has @.edges;
method gist {
my @ge = @!edges.map({ .key ~ '→' ~ .value });
join ', ', @ge.elems <= 10 ?? @ge !! ( @ge.pick(10), '…' );
};
method Str {
join "\n", 'Vertices:', @!vertices.Str, 'Edges:', @!edges.join( "\n" );
};
method perl {
[~] 'graph.new( ', :vertices( |@!vertices ).perl, ', ', :edges( |@!edges ).perl, ' )';
};
};
my graph $k5 .= new: :vertices(^5), :edges( ^5 X=> ^5 );
say 'gist:';
say $k5;
say 'Str:';
put $k5;
say 'perl:';
say $k5.perl;
say 'Ověření perl:';
use MONKEY-SEE-NO-EVAL;
say EVAL( $k5.perl );
Výstup:
gist: 2→4, 2→3, 2→1, 3→1, 0→4, 1→4, 4→4, 0→3, 3→0, 0→0, … Str: Vertices: 0 1 2 3 4 Edges: 0 0 0 1 0 2 0 3 0 4 1 0 1 1 1 2 1 3 1 4 2 0 2 1 2 2 2 3 2 4 3 0 3 1 3 2 3 3 3 4 4 0 4 1 4 2 4 3 4 4 perl: graph.new( :vertices(slip(0, 1, 2, 3, 4)), :edges(slip(0 => 0, 0 => 1, 0 => 2, 0 => 3, 0 => 4, 1 => 0, 1 => 1, 1 => 2, 1 => 3, 1 => 4, 2 => 0, 2 => 1, 2 => 2, 2 => 3, 2 => 4, 3 => 0, 3 => 1, 3 => 2, 3 => 3, 3 => 4, 4 => 0, 4 => 1, 4 => 2, 4 => 3, 4 => 4)) ) Ověření perl: 0→1, 0→0, 0→2, 1→2, 3→2, 3→4, 0→3, 0→4, 2→0, 4→4, …
Tiskni
Sdílej:
+ použijeme jako operátor pro vlastní objekty. To jde v Perlu 6 snadno
multi sub infix:<+> ( graph $a, graph $b ) {
$a.gist~ "\n" ~ $b.gist;
}
say $k5 + $k5;
ale na to, když bychom chtěli předefinovat +, např. na Int,
to mě Perl 6 vyhodil chybu s tím, že jsem příliš abiciózní.
Na Rat to kupodivu prošlo
multi sub infix:<+> ( Rat $a, Rat $b ) {
$a * $b
}
my Rat $a = 1/1;
my Rat $b = 2/1;
say $a + $b + 5; #7
ale není těžké přijít na to, že to není dobrý nápad.
Mimochodem původně jsem tam na místo $a * $b měl $a + $b + 1 a úspěšně jsem se dostal do nekonečné rekurze. Ten výsledek $a + $b + 5, který je 7, může být pro leckoho také překvapivý.
+ se vyjadřuji níže. Děkuji za ocenění. Já jsem zase rád, že někoho moje blogy potěšili.
Co se týká unicode, tak jsem zatím neplánoval udělat o něm díl. Nějak hlouběji jsem do toho zatím nepronikal. Samozřejmě jsem občas na to narazil např. prezentace Normal from grapheme. Za mě je zatím přínos o proti Perlu 5 to, že se vyhnu encode a decode. Na to, že bych se na některé věci s unicode (nejen v Perlu) neměl spoléhat, jsem se dozvěděl v diskuzi pod minulým článkem.
Co se týče smyslu Perlu 6, tak bych zkrátka řekl, že tvůrci a komunita (nebo alespoň část) Perlu, měla pocit, že je potřeba nový jazyk. Otázka je co znamená "pomoci dělat věci správně", jestli to znamená umožnit snadno dělat tyto věci, i třeba přesto, že půjdou snadno děla i věci špatně, nebo nějakým způsobem je vynucovat. Pro mě Perl 6 není jeden z mnoha.
tak bych zkrátka řekl, že tvůrci a komunita (nebo alespoň část) Perlu, měla pocit, že je potřeba nový jazyk.Byl to Tim O’Reilly, ktery potreboval dalsi knihy o Perlu (nejlepe novou verzi) a Larry Wall mu to slibil. Jenom se nejak nedohodli, jak dlouho to bude trvat.
Všechny ostatní prosím, aby mi mou práci nenarušovali psaním modulu, který by v perlu zakázal zakázání zákazu předefinování plusu.
„Mimochodem, předefinovat plus nějakému standardnímu číselnému typu může být dokonce užitečné -- představte si, že chcete u floatů analyzovat zakrouhlovací chyby. Jeden z hezkých způsobů, jak to zařídit, je během ladění programu předefinovat floatům všechny operace tak, aby udržovaly statistiky o zaokrouhlování.“
Jestli ony ty zaokrouhlovací chyby nevznikají u naprosto všech operací. Proč tedy nevyměnit všech 3685 předefinovaných operátorů v perlu.
.
X=>, nebo ?? !!. Budu rád, když to upřesníte, abych případně mohl reagovat.
⊕ jako binární operaci v různých strukturách a netušil jsem, že si to někdo bude automaticky spojovat s xor. Tak pokud je to matoucí, tak se omlouvám. Kdyby to bylo příliš matoucí tak to můžu v blogu změnit, popř. na to upozornit, ale to já nedokáži posoudit.
Nahradil jsem definici operátoru na celých číslechza
definici operátoru ⊕ na celých číslechtak snad už to bude jasnější.
.
A třeba čínsky bych se moc učit nechtěl
.
',-,_ (ne samostatně) a nějaký druh mezer (ne na začátku).
Pro operátory taková omezení neplatí, přesně se mi to nepodařilo najít.
Raději pro představu ukáži pár příkladů co funguje
sub postfix:<γ> ($ ) {
say "hi"
};
my $απ='aa';
($απ)γ;
'aa'γ;
my \δ = 21;
say δ;
sub infix:<.⊕.> ( $α, $β ) {
$α + $β;
};
my $ĥoroj=12;
my $ℵ=10;
say $ĥoroj.⊕.$ℵ;
my $ℏ = 1.054571800e-34; # Funguje, jak má say $ℏ; my $μ̂ = 'zdar'; # Ostuda – nefunguje. Perl sucks, python rulez. say $μ̂ ;
my $ĉ=2;
my &term:<μ̂> = { 'ahoj' };
constant aμ̂ = 'ahoj';
say $ĉ;
say μ̂;
say aμ̂;
my \μ̂ = 12; say μ̂; my $μ̂ = 13; say $μ̂;PS. čím ten znak píšeš zkoušel jsem compose i tex mod v emacsu a nepodařilo se :). Šipka nad písmenem se dá vypsat taky?
===SORRY!=== Error while compiling test2.pl6
Term definition requires an initializer
at test2.pl6:1
------> my \μ⏏̂ = 12;
expecting any of:
scoped declarator
Ale možná to bude tím, že mám nějakou archaickou versi perlu6 (stabilní debian)
$ perl6 -v This is perl6 version 2014.07 built on parrot 6.6.0 revision 0Přiznám se, že vzhledem k častotě používání nemám žádný effektivní způsob psaní – většinou si to kopíruji myší z nějakého svého seznamu (na nějž jsem to dostal pomocí kcharselect).
perl6 -v This is Rakudo version 2016.03-86-g0e95cde built on MoarVM version 2016.03-84-g4afd7b6 implementing Perl 6.c.to funguje. Ale moc se v Unicode nevyznám, tak ti neřeknu zda to má jít podle té Sinopse.