Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
* a nakonec o topic proměnné $_ a jejím nepsání.
-> $a, @b, :$x, :$y, *@positional, *%named { dd $a, $b, $x, $y, @positional, %named }
kde $a, @b jsou poziční parametry a @positional je slurp pole ostatních pozičních parametrů a podobně $x, $y jsou jmenné parametry a %named je slurp hash ostatních jmených parametrů.
Tento blok můžeme definovat, ale i pomocí zástupných proměnných
{ dd $^a, @^b, $:x, $:y, @_, %_ }
#
u pozičních parametrů záleží na lexikografickém uspořádání.
Ukažme několik příkladů:
{ dd ($^a, @^b, $:x, $:y, @_, %_) }(
1, (2, 3), 4, :32x, :12z, :1y
); #(1, (2, 3), 32, 1, [4], {:z(12)})
say (^5)».&{ $^a + 1 }; #(1 2 3 4 5) — voláme podpogram jako metodu, pamatujete první kapitolu
say (^5).map: { $^a + 1 }; #(1 2 3 4 5) — přibližně totéž co výše
for (^6) { #0 2 1
say "$^a $^c $^b"; #3 5 4
};
for (<a b c> Z ^3+1).flat { #(1 a)
say ($^number, $^letter) #(2 b) — number je lexikograficky větší než letter
}; #(3 c)
Všimněte si jak for předá počet hodnot, podle toho kolik je v bloku zástupných (pozičních) parametrů.
**.
Příklady:
say ( *.chars + * )("ahoj", 2); #6
my &multiply_three_numbers = * * * * *; #1. 3. a 5. * jsou parametry
say multiply_three_numbers 2, 3, 2; #12 #2. a 4. * je binární operátor násobení
say (^5)».&( * + 1 ); #(1 2 3 4 5) — kulaté závorky místo hranatých
say (^5).map: * + 1 ; #(1 2 3 4 5) — zápis map bez závorek
say (^5).&( ** + 1 ); #(1 2 3 4 5) — ** je tzv. hyperwhatever
Hvězdičku můžeme použít jako zástupný znak i v jiných případech, většinou když chceme něco bez omezení nebo ve významu co možná nejvíc.
Některé příklady využití whatever:
my @matrix = ( (1, 2, 3), ('a', 'b', 'c'), ('x', 'y', 'z') );
say @matrix[*]; #((1 2 3) (a b c) (x y z))
say @matrix[*-1;*]; #(x y z) — poslední řádek
say @matrix[*;2]; #(3 c z) — druhý sloupec
my @e=@matrix[*;*];
say @e[*]; #(1 2 3 a b c x y z)
say @e[2 .. *]; #(3 a b c x y z)
say @e[0 .. *-4]; #(1 2 3 a b c)
say @e.pick(*); #(3 x c y a z 1 b 2) — náhodné pořadí
for 21 .. * Z~ '×' xx * Z~ @e { #27×x
say $^a if $^a ~~ '27×x' ff *; #28×y
} #29×z
$_$_. Topic proměnná je zapisovatelná. Používají ji různé příkazy a často není potřeba ani psát. Především pro každou metodu jde zapsat .metoda jako zkrácený zápis pro $_.metoda, for a given nastavují $_. Topic proměnnou lze použít jako zástupnou proměnou v bloku. when porovnává s touto proměnou, s/// resp. m// implicitně nahrazuje resp. hledá v této proměnné atd. Raději místo dalšího vypisování uvedu pár příkladů:
$_="ahoj";
say .chars;
say ( $OUTER::_, $_ for ^2 ); #((ahoj 0) (ahoj 1)) — tady nelze použít $^a před for není blok
s/aho/čau /;
.say; #čau j
my ( $a, $b, $c ) = 0, 1, 2;
for $a, $b, $c { #0
say .++; #1
}; #2
say "$a $b $c"; #1 2 3
my @a = < abba kolo oko vede >;
say grep { True when .flip }, @a; #(abba oko)
for 21 .. * Z~ '×' xx * Z~ @e { #27×x — srovnejte s předešlou kapitolou
.say if '27×x' ff *; #28×y
} #29×z
my @b = < ahoj jak se vede >;
say @b.first({ .=chop; .chars > 2 }); #s
say @b; #[aho ja s vede]
Tiskni
Sdílej:
vyjádřili přímo v tomto vlákněTo by platilo tak pred rokmi, dnes musíš ľudí dokopať, aby mali jednoduchú možnosť voľby :) Je pravda, že aj ja som migroval kvôli jednoduchosti na PHP, pretože to fungovalo Out of the box a ostatné jazyky mali úplne kulové, teda jediné naozaj použiteľné boli len Perl, PHP a mne ostatné jazyky prídu aj dnes viac náročné na spojazdnenie a správnu konfiguráciu.
my &multiply_three_numbers = * * * * *; dava uplne nove moznosti pro opravdu poradne obfuscovany kod. Nechapu, kdo mohl neco takoveho vymyslet. Funkcionalita to je zajimava, ale mohli pouzit aspon nejaky jiny znak.
* opatrně, &multiply_three_numbers jsem uvedl jako zajímavost. Někde mi, především u jednoduchých map, grep, … , připadá ten zápis přirozený .grep: * > 3;, .sort: *.chars; atd. A nebál bych se ani čitelnosti u něčeho takového .map: * * 1.328;.
for 21 .. * Z~ '×' xx * Z~ @e { #27×x
say $^a if $^a ~~ '27×x' ff *; #28×y
}