Podpora tvorby po Pirátsku (diskuse)

[Josef Kufner]

Tohle se mi líbí. Je to jednoduché a elegantní.

Jak by to asi šlo použít i na jiné činnosti než jen překlady? Opravy bugů? Tvorba open source software na zakázku?

[Martin Doucha]

S crowdfundingem oprav bugů a přidávání fíčur se experimentuje minimálně 10 let, ale pořád se to neujalo. V podstatě fungují jen projekty, za kterými stojí nějaká velká firma a všechno platí z vlastní kapsy (třeba Google Summer of Code). Aplikovat tenhle systém na tvorbu software od základu zatím moc dobře nejde hlavně kvůli tomu, že se musí vybrat moc peněz, řádově stovky tisíc až miliony korun, aby se ten program vůbec dostal do trochu použitelného stavu. Dokud se tenhle model neosvědčí, tak se takové projekty nemají šanci zaplatit. U překladů zahraniční tvorby je to jednodušší, protože otitulkovat nějakých 25 minut videa (krátký seriálový formát) stojí asi 5-10kKč.

[Franta]

Aplikovat tenhle systém na tvorbu software od základu zatím moc dobře nejde hlavně kvůli tomu, že se musí vybrat moc peněz, řádově stovky tisíc až miliony korun, aby se ten program vůbec dostal do trochu použitelného stavu.

Tohle z principu moc dobře nejde, protože jde o obrovský objem práce -- není to až tak o penězích (hodně lidí dokáže dát dohromady hodně peněz), ale spíš o důvěře -- svěřit někomu předem peníze s tím, že za ně časem něco vyvine... jak mu můžeš věřit? může je ukrást nebo bude myslet dobře, ale nepovede se mu to. Jak se bude hodnotit kvalita atd.?

Řešením je jednak dělat práci po menších kusech (např. ty překlady nebo opravy chyb či drobnější nová funkcionalita), kde se nad tím v případě neúspěchu dá mávnout rukou (což není případ softwaru za miliony) a jednak aby to dělal někdo, kdo za sebou už má několik úspěšných projektů a dá se mu věřit.

[Martin Doucha]

Aplikovat tenhle systém na tvorbu software od základu zatím moc dobře nejde hlavně kvůli tomu, že se musí vybrat moc peněz, řádově stovky tisíc až miliony korun, aby se ten program vůbec dostal do trochu použitelného stavu.

Tohle z principu moc dobře nejde, protože jde o obrovský objem práce -- není to až tak o penězích (hodně lidí dokáže dát dohromady hodně peněz), ale spíš o důvěře -- svěřit někomu předem peníze s tím, že za ně časem něco vyvine... jak mu můžeš věřit? může je ukrást nebo bude myslet dobře, ale nepovede se mu to. Jak se bude hodnotit kvalita atd.?

Přesně na tenhle problém jsem v té citované pasáži nepřímo narážel. IMHO rozpad Diaspory tenhle model na delší dobu zabil.

[pasmen]

Tady bude asi trochu celou věc komplikovat fakt, že odhad nákladů tvorby SW je řádově složitější než odhad nákladů na překlad, který je víceméně pásovou výrobou.

[xxxxxxxxxxx]

Co se pustit za prachy do programení CADu? ))

[Martin Doucha]

Fajn, máš zbytečných pár mega na vývoj?

[xxxxxxxxxxx]

kolik?

[Martin Doucha]

Přesná částka záleží na tom, co by to mělo umět a jestli by už byl nějaký hotový základ.

[Josef Kufner]

Koukni na jeho starší blogy. Slintá tu po tom už pár let.

[xxxxxxxxxxx]

Už téměř desítku let. )

[xkucf03]

Což je ale trochu ostuda, protože za tu dobu to mohlo být klidně napsané – resp. je škoda, že se o tom jen mluví, i když nějaké začátky tu jsou… BTW: myslíš, že by šel udělat CAD použitelný pro strojaře i architekty? Tím by se totiž výrazně zvětšila uživatelská základna a tudíž i počet lidí, kteří by se mohli zapojit nebo to podporovat.

[Josef Kufner]

Hlavně by to chtělo nastřelit základy a zahájit práce. Je jedno, že to půjde pomalu a na začátku bude prd. Když bude připravená infrastruktura (projekt na githubu a specifikace), tak si na tom různí zdejší studenti můžou dělat semestrálky. Kvalita takového kódu sice stojí dost za prd, ale pokud je dobře navržená architektura a specifikovaná API, tak se ta smardlavá hromádka hezky uzavře a nesmrdí ven (a hlavně to není problém později přepsat).

[xxxxxxxxxxx]

Já osobně než psát specifikaci bych to dělal salámovou metodou... plátek po plátku.

[Josef Kufner]

Takový ten Big Picture potřebuješ sepsat tak jako tak, bez toho se nehneš a ostatní nebudou tušit co vlastně dělat. Stejně tak potřebuješ dát dohromady, co vlastně chceš. Teprve až tohle budeš mít, tak můžeš pokračovat salámovou metodou.

[xxxxxxxxxxx]

je zapotřebí sehnat víc šílenců jako jsem já že za to budou puštět prachy. Víc jak pár lidí sám neutáhnu. ) Třebas těch pár místních CADistů co mají firmy na vyrábění peněz by se mohli taktéž přidat. I když popravdě jsem k tomu hodně skeptickej. Každej radši dá 100-250 tisíc za licenci CADu a už se mu nechce dávat něco dalšího. Lidi jsou sobecký no, což chápu, ale je to ve výsledku k hovnu, ale to je to samý v politice a ve všem dokud na to budou lidi takhle srát jak na to serou, tak ti schopní se uživí vždicky a zbytek bude dřít držkou v zemi.

[xkucf03]

Ta sobeckost nemusí být na překážku – věřím, že zapojit se do takového projektu pro ně bude ve výsledku výhodnější než si stále dokola kupovat nějaké licence. Jde spíš o to, v jakém horizontu člověk uvažuje a jestli je ochotný „přetrpět“ to počáteční období, kdy do toho musí vrazit prachy nebo používat nedokonalý software, než se to vypiluje.

[xxxxxxxxxxx]

jo jo takhle to vnímám taky. Věci dělám a měním primárně sám pro sebe. Jenže pořád těch lidí kterým končí vědomí na konci jejich nosu je drtivé množství a tito lidé si nedokáží představit komplexnejší konstrukci jednání, které by vedlo v vyžším osobním/sobeckým ziskům! ))

[xxxxxxxxxxx]

To by bylo dobré zajít pokecat s architektama a stavařema co vlastně chtějí. Myslím si že stavaři a architekti na ty detaily víc pečou. Jde jim o mnohem míň dětailnější záležitosti než strojařům. Jim třebas stačí takovej 3D model s nějakou vizualizací s tím že potom nakreslí jednotlivá patra tam napíšou sem překlad, sem dveře, sem sporák a jedná se spíše o symboliku. Proto se u nich stále drží 2D cady kde si mužou naslintat co se jim jen zlíbí, reál je pak někdy dost jinej hlavně v detailech. Já jsem si třeba nakreslil svuj barák kompletně ve strojařském programu. A musel jsem použít jistou symboliku/zjednodušení. Třebas nemužeš si udělat cihlu a jednu po druhé jí tam vkládat ale uděláš třebas zdi jako jeden model a pak uděláš třebas zvlkášť překlady, zvlášť příčky, má to svoje zákonitosti. Ale v principu modelář muže bejt stejnej. Domnívám se že by šla udělat nadstavba kde by se jednotlivé prvky ve 2D jevili jinak než se jeví ve 3D. tedy že by jim šel přiřadit 2D symbol. ALe nevim, nikdy jsem ve 3D pro stavaře nedělal...

[xkucf03]

To by bylo dobré zajít pokecat s architektama a stavařema co vlastně chtějí.

Chtějí stavět zdi. Tzn. nemůžou to být jen nějaké čáry, ani kvádry nestačí. Musí to být vrstvená zeď – cihly (ne jednotlivé, ale vrstva cihel), izolace, omítka… A pak do toho vkládat okna, dveře, sporáky atd. to budou ty díly a sestavy, to bude podobné jako u strojařů, všechno to musí být parametrizovatelné (i třeba úhel otevření dveří, nebo počet příček v okně, průhlednost skla, barvy). Obecně tu bude víc důraz na vizualizaci, nestačí jednobarevné plochy, jsou potřeba textury… vizualizace by se mohly nechat na nějakém jiném programu (Blender?), ale muselo by to být nějak inteligentně napojené, aby se s tím dalo pohodlně pracovat. A pak takové věci jako počítání materiálu statika atd.

[Josef Kufner]

A když už jsme u toho, připiš si někam do poznámek, ať to umí načítat i odbrázky PCB z Eagle (jako jednu součástku). To kdyby ti náhodou nějaký elektrotechnik dodal desku a chtěl jí tam přišroubovat.

[xxxxxxxxxxx]

No hele mohl bych si tě vyzkoušet co dovedeš. Dokážeš hacknout pro/Ečkový soubory ve kterých jsou 3D data? Protože tuna nejde jenom o to kolik by něco stálo ale jestli vubec umíš a jseš schopen!? Samo zaplatím když to dokážeš!

[Martin Doucha]

Dokážeš hacknout pro/Ečkový soubory ve kterých jsou 3D data?

Hu?

Protože tuna nejde jenom o to kolik by něco stálo ale jestli vubec umíš a jseš schopen!?

Můžeš se podívat na můj GitHub profil a zhodnotit moje programátorské schopnosti podle kódu. Párkrát jsem si hrál i s reverzním inženýrstvím datových formátů.

[xxxxxxxxxxx]

Hu, z toho tvýho profilu poznám hovno. Prdlajs tomu rozmím. ) Mužu ti napsat o co by šlo? že by jsi do toho šel? muj kontakt na jabber je usama@njs.netlab.cz

[mess]

On to myslí s tím CADem vážně, dej na to bacha.

[dfdf]

:D Poznas ten frk o SAP konzultantovi? Horsi uz su len CAD programatori :D

[xxxxxxxxxxx]

)))) ten je good! )

[Pavel Píša]

Jsem přesvědčený, že FreeCAD znáte.

https://sourceforge.net/projects/free-cad/

Tak mě celkem zajímá, proč zde nezaznělo doporučení, přidat se k tomuto projektu. Jak ho z povzdálí sleduji, tak se mi zdá, že je vzniká ze snahy několika (spíše) stavařů/architektů, kteří mají své dobře vydělávající kanceláře, a chtějí, aby vzniklo otevřené řešení. Přitom je zajímavé, že ten základ je spíš na první pohled strojařský.

Protože si myslím, že projekt znáte, tak by mě zajímalo, proč (jestli) o něm neuvažujete. Nebo naopak Vám Vaše znalost spíš dává tušit, že to není ono a je potřeba začít znova a jinak?

Prosím, tohle není provokace, ani náběh na flame. Opravdu mě to zajímá, časem bych byl rád, kdyby jsme ve firmě dokázali obnovit i vývoj nových projektů v oblasti strojařiny, ale moc by mě těšilo mít data v nějakém dostupném a opensource systému. Veškerý ostatní vývoj HW a SW máme na otevřených programech založený.

[xxxxxxxxxxx]

čooveče, tedka jsme si ho znovu nainstaloval a nepřišel jsem mu na chuť ani náhodou. Ale aby to nevypadalo že plivám na jejich práci, jenom mě přijde že jdou takovým tím windows bordel systémem kupředu. Prostě místo toho aby šli krok po kroku a dělali ty věci tak aby byli jednoduchý a srozumitelný tak to má spoustu okýnek klikátek a ve výsledku to umí stejně hovno. Osobně kdbych něco chtěl dělat tak stylem Pro/E 2000/2001 Prostě unix like systém s minimem klikacích ikonek, ale tak aby tě to vedlo pokud možno jednou cestou k výsledku. Prostě prostor. počátek prostoru, roviny, body, a pak skicář, model, sestavy, výkresy, všechno krok po kroku...Vim že ti to asi moc nepomuže to co tu píšu, protože to jsou takovýž žvásty, ale kdybch se do toho chtěl zapojit tak to je na celej redesign...

[Josef Kufner]

A nestačilo by překopat jen GUI?

[xxxxxxxxxxx]

Já tomu nerozumím, netuším kolik by to stálo práce. Jenom vim že je to postavený na opencascade, takže dle mého soudu to mužeš dělat klidně odzačátku s využitím toho jádra z opencascade. )

[AraxoN]

Nepatrím do cieľovej skupiny (angličtina mi nerobí problém), ale nápad sa mi páči. Problémom by mohlo byť, či sa nájde dostatočný crowd...

[depka]

nevim jestli cesi budou ochotni platit...

[Martin Doucha]

V tom případě zase já nebudu ochotný překládat. Jak prosté, milý Watsone...

[Milhouse]

Používali by se nějaké mikroplatby, ala Flatr? Jinak nápad si myslím dobrý.

[Martin Doucha]

Zrovna Flattr se na tohle moc nehodí. Flattr peníze převádí až na konci měsíce a navíc se blbě určuje přesná částka. To se dá použít jako placení zpropitného u hotových překladů, ale ne na dobíjení kreditu.

[Christof]

když po pirátsku, tak bys to měl nejdřív zadarmo přeložit a pak čekat, jestli někdo přispěje, ne?

[Martin Doucha]

Říkal kdo?

[Franta]

jj, měl by to přeložit, všichni by si to stáhli zadarmo... a pak by mohl pořádat třeba veřejné čtení nebo autogramiády, kde by vybíral peníze a doufal, že se mu to zaplatí -- to by bylo pirátské

[Martin Doucha]

Od kdy Piráti něco namítají proti tomu, aby fanouškové sponzorovali tvorbu předem? Já měl celou dobu za to, že se tenhle model Pirátům naopak líbí.

[Franta]

Ne, to co jsem psal je stejné jako to, co dělají piráti filmovému a hudebnímu průmyslu -- stahují (a sdílí) zadarmo a jen na něco chodí do kina nebo jen něco si koupí na CD... a nakonec se to nějak zaplatí, takže díla vznikají stále. Tak proč prostě neuděláš dílo, nenecháš ostatní, aby ho kradli resp. stahovali, a nedoufáš, že se prodá dost "lístků do kina"? Proč chceš mít předem tu jistotu, že se vybere dost peněz, když jiní vydavatelé obsahu ji nemají? (jim se klidně může stát, že investují miliony do filmu a pak přijde málo lidí do kina a DVD se taky moc neprodá)

[j AM]

Protože když jde o piráty samotné tak to vidí jinak, oni jsou ti dobří a mají jsou vždycky v právu

[pavlix]

Ne, to co jsem psal je stejné jako to, co dělají piráti filmovému a hudebnímu průmyslu

Máš namysli průmysl vedený bývalými piráty?

[trekker.dk]

Ve skutečnosti by měl vydat knihu a pak na základě DMCA nařídit její odstranění z webu, když ji někdo nasdílí.

[Sten]

Ne, tohle je právě model, jaký si piráti představují pro financování svobodné tvorby

[pasmen]

Je to dobrý nápad. Mě osobně by zajímalo, jak bys řešil dva krajní případy:

1. Někdo ti přidělí nevratný kredit na překlad nějakého díla. Výsledek uvidí až po dokončení. Co když nebude on nebo více lidí s výsledkem spokojeni? Kredit je nevratný... Chápu, že v takovém případě už třeba ztratí důvěru a příště nic chtít nebudou, ale i v jednom případě si můžeš teoreticky přijít na dost peněz a mohli si předplatit hodně kreditu, který už nevyužijí...
2. Opačný případ, kdy ti hodně lidí přidělí na něco kredit, a těsně před dokončením přepřidělí kredit na jiné dílo (to jsi psal že bude povoleno). V takovém případě přijde tvá práce nazmar a ty třeba ztratíš motivaci na další práci, protože se to může opakovat...

[Josef Kufner]

IMHO přiřazení kreditu k dílu uzamkne v okamžiku zahájení práce.

[pasmen]

Jo, špatně jsem to přečetl. Je tam napsáno dokud nebude zaplacený celý překlad a já to přečetl jako dokud nebude hotový celý překlad...

[Martin Doucha]

Přesně tak.

[Martin Doucha]

Někdo ti přidělí nevratný kredit na překlad nějakého díla. Výsledek uvidí až po dokončení. Co když nebude on nebo více lidí s výsledkem spokojeni? Kredit je nevratný... Chápu, že v takovém případě už třeba ztratí důvěru a příště nic chtít nebudou, ale i v jednom případě si můžeš teoreticky přijít na dost peněz a mohli si předplatit hodně kreditu, který už nevyužijí...

Na to je nejjednodušší řešení nepředplácet si kredit zbytečně dopředu. Navíc minimálně zezačátku se navíc chystám omezit i počet děl, kterým půjde kredit přidělovat. Ze všech návrhů od uživatelů by se napřed vybíralo systémem jeden uživatelský účet-jeden hlas a třeba 5 děl s největším počtem hlasů by pak postoupilo do druhého kola s přidělováním kreditu. To o nevratnosti se týká hlavně nepřiděleného kreditu.

[Josef Kufner]

Já bych žádné hlasy nezaváděl, hezky je nechat volit penězma. Ale aby se prolomila počáteční bariéra, asi by to chtělo umožnit jen slíbit peníze a ten progressbar pak udělat dvojbarevný:

  [############OOOOOOOOOOOO---------]
     zaplaceno   slíbeno     zbývá

Samozřejmě, práce by začala až po zaplacení. Jakmile by byla celá nebo téměř celá částka slíbena, rozeslala by se slibovačům výzva k zaplacení a slíbeným platbám by byla zkrácena expirace na několik dní (dva týdny?).

Pak by asi bylo rozumné nastavit limity na slibování, např. na dvojnásobek toho, co už kdy zaplatil, nebo že jde část zaplatit hned a slíbit ještě třikrát tolik, či něco podobného.

[Martin Doucha]

Podle mě by možnost slibovat peníze byla ještě horší než snažit se vytipovat díla s vysokou šancí na úspěšné zaplacení překladu pomocí obyčejného hlasování. Z pohledu uživatelů je špatně i situace, že by se během prvního měsíce zaplatily překlady na 2 roky dopředu. Když bych to rozjel, tak první půlrok by bylo nejlepší, kdybych všechno dělal sám a případně občas najal externistu na jeden úkol. Když se během prvního měsíce vyberou peníze na hromadu překladů, já na to naberu víc lidí na dlouhodobou smlouvu, a pak uživatelé úplně ztratí zájem, tak je to taky problém.

[Sten]

1. Tohle by se asi (ne)řešilo podobně jako na KickStarteru, Aukru, eBayi, Silk Road a všech podobných webech
2. Ve chvíli, kdy se překládá, již nelze kredity přesouvat

[Franta]

1. Nápad chválím, líbí se mi to.
2. Proč se to sakra jmenuje "po Pirátsku", když to s pirátěním nemá nic společného - pokud jsem do dobře pochopil, vše by mělo být legální a v souladu s licencí původního díla?
3. Jaké budou řádově ceny za překlad?

[Martin Doucha]

Ad 2. Ze dvou důvodů: Jednak se to bude týkat jen svobodné tvorby, a jednak to v případě úspěchu bude další důkaz, že tvorbu jde financovat i bez monopolů. Všimni si, že „po Pirátsku“ je s velkým P.

Ad 3. V průměru bych si účtoval asi tak 300Kč za minutu videa nebo normostranu textu (1 normostrana = 1800 znaků včetně interpunkce a mezer). Těžší překlady ale samozřejmě budou dražší.

[Franta]

Jednak se to bude týkat jen svobodné tvorby, a jednak to v případě úspěchu bude další důkaz, že tvorbu jde financovat i bez monopolů

Stále nechápu, co to má společného s počítačovým pirátstvím -- což je ilegální (i když třeba ne nutně nemorální, to teď nechme stranou, to je subjektivní) užívání softwaru nebo jiných děl.

Smysl by spíš dával název "svobodné" nebo "nezávislé".

[Martin Doucha]

Ještě jednou zdůrazňuji to velké P v sousloví „po Pirátsku“.

[Bystroushaak]

Stále nechápu, co to má společného s počítačovým pirátstvím

Nic. Op chtěl tím velým P imho naznačit, že myslí českou pirátskou stranu a její ideály. Chce to zapojit kontext a rozlišovat kdy se myslí pirát, který na dálnici přejíždí kočárky a žere děti, pirát který stahováním způsobuje hladomor v americe, pirát který přepadá lodě a pirát, který se zapojuje do politiky. Žijeme ve složité době :)

[Franta]

Op chtěl tím velým P imho naznačit...

To je mi jasné od začátku, ale nesouhlasím... je to několikrát přenesený význam, který už nedává smysl.

[pavlix]

Pak tedy používej slovo pirát pouze v jeho základním významu :).

[psholty2]

Myslíš "pokus", "skúsenosť"?

[Vojtěch Trefný]

Ad 3. V průměru bych si účtoval asi tak 300Kč za minutu videa nebo normostranu textu (1 normostrana = 1800 znaků včetně interpunkce a mezer). Těžší překlady ale samozřejmě budou dražší.

Je mi jasné, že to nechceš dělat jako charitu a že z něčeho žít musíš, ale myslíš, že je reálné, že při takových cenách se na nějakou knihu vybere? Když si vezmu, že Svobodná kultura má 620 tisíc znaků a tedy 344 normostran, tak to dělá přes 100 tisíc za překlad. Myslíš, že je reálné, aby se u nás takové peníze vybrali?

[Martin Doucha]

Na jeden zátah asi těžko, ale zase je tu možnost vybírat peníze postupně a překládat po jednotlivých kapitolách. Kvalitní překlad 344 normostran je pro jednoho člověka práce na plný úvazek skoro na 3 měsíce. Zezačátku bych ale čekal spíš zájem o menší věci, třeba povídky o pár desítkách stránek a různé seriály. Prostě věci, které se vejdou do pár tisícovek.

[pasmen]

Můžu se zeptat jak dlouho ti v průměru trvá přeložit normostranu středně těžkého textu?

[Martin Doucha]

Když za standard střední obtížnosti vezmu Falkvingeho trojici ukázek z knihy Swarmwise, tak samotný hrubý překlad trvá asi půl hodiny. K tomu je ale potřeba připočítat ještě dva průchody korektury (první je kontrola významu proti původnímu textu, druhý jsou stylistické opravy) a formátování hotového textu. Když bych měl započítat veškerou práci od ověření licence a zběžného prohlédnutí kvůli odhadu ceny po finální distribuci, bude to spíš kolem 45 minut na normostranu.

[Petr Tomášek]

Bez urážky, ale koukl jsem se na některé ze tvých textů a připadají mi občas trochu kostrbaté. Není to sice tak strašné, jak překlady „Jaderných novin“ tady na Ábíčku, ale pořád to občas trochu drhne. Čili sám bych ti asi žádný překlad nezadal, ale nápad je to jistě chvályhodný...

[Martin Doucha]

Jistě, starší překlady jsou trochu kostrbaté, ale aspoň v nich nejsou vyložené chyby ve významu. Navíc s praxí se to postupně zlepšuje. Jestli chceš probrat konkrétní příklady, tak sem s tím, rád se zase něco přiučím. Na Pirátských novinách mám za letošní rok 12 překladů, většinu z nich ne zrovna jednoduchých. Stačí na PN vybrat libovolnou kategorii a vpravo nahoře nechat vyhledat moje příjmení. Starší překlady ale nemá smysl rozebírat, to je dávná historie.

[TM]

Vaše překlady se velmi dobře čtou. Je to obrovský rozdíl oproti těm typicky amatérským. Mimo jiné nejspíš narozdíl od mnoha Čechů umíte česky.
Takže u vás je ten nápad na místě a mohlo by to fungovat.

[Aminux]

Budeš překládat opravdu cokoliv? Nebo jen svobodná díla?

[Martin Doucha]

Jen to, co budu moct dál legálně sám šířit. To znamená volná díla a díla pod některou svobodnou licencí. Proprietární překlady bych dělal případně jako vedlejšák a jen když nebude na překlad čekat nic svobodného. Samozřejmě jen když to bude právně v pořádku. Na fansuby dělané načerno rovnou zapomeň.

[Bystroushaak]

Jinak trochu offtopic: Už delší dobu se mi líbí kniha Lauren Ipsum. Je to taková počítačová pohádka pro děti, kterou bych rád viděl i v češtině, prostě už pro tu možnost jí někomu dát.

Jakým způsobem by se dalo zařídit, aby vyšla česky? Jak se to běžně u knih dělá? Je to vůbec možné?

[Martin Doucha]

Netuším. Napadá mě jen přesvědčit nějakého vydavatele, že by o takovou knížku byl zájem.

[Sten]

Lauren Ipsum není svobodná kniha, takže tam se to dělá tak, že od autorů koupíte práva na překlad do češtiny (většinou exkluzivní), pak překládáte a nakonec vydáte. Můžete také psát různým nakladatelstvím, nejlépe těm, které se soustředí na příbuznou tvorbu (Albatros?), jestli by to nepřeložili oni. Anebo můžete od autorů zkusit získat nějakou svobodnou licenci a přeložit to pod ní

[Bystroushaak]

Nad kontaktováním nakladatele jsem uvažoval, ale pořád zvažuji jestli by nebyl výhodnější ten plán s atomovými hlavicemi a rukojmími v podobě velkých měst *evilface*.

[Joker]

Mám dobré zkušenosti s levnými věcmi: dynamit, střelný prach, benzín

[Bystroushaak]

Ku mému nesmírnému podivu mi teď někdo kdo se tváří jako autor napsal, s tím že narazil na tenhle blogpost (referer ftw) a nemá nic proti tomu, kdybych se do překladu pustil, naopak mi ještě nabídl honorář, s tím že práva na výsledné dílo zůstanou jemu.

Domnívám se, že na to asi nemám po stránce překladatelské, ale pohrávám si s myšlenkou, že bych k tomu mohl pozitivním psychologickým nátlakem donutit někoho jiného. Nechcete se toho někdo chytit? :D

[psholty2]

A co ked sa objavi nejaky bradaty parchant co bude sledovat tvoj web, a vsetky projekty ktore tam cakaju na preklad prelozi sam a zadarmo niekde inde zverejni?

[Franta]

Funguje neviditelná ruka trhu: aby k tomu došlo, musel by být jeho užitek ze škodolibé radosti větší, než náklady (investovaný čas), což je značně nepravděpodobné. Takže toho bych se nebál.

[Tomáš]

Vidím tam problém v tom, když dílo dostane málo peněz, takže peníze už jsem utratil, ale nějak tak visí ve vzduchu.