Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
2.5.2008 13:14
Rezza | skóre: 25
| blog: rezza
| Brno
Plánujeme uvolňovat utility pod GPL, třeba VirusScanner. Jádro ZAVCORE nebude gpl, je to knowhow, které nemůžeme uvolnit.
Líbí se mi váš přístup. Nechtěl byste pro nás dělat zadarmo?
2.5.2008 15:40
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
Líbí se mi váš přístup. Nechtěl byste pro nás dělat zadarmo?Pokud uvolníte jádro pod GPL, tak se určitě někdo najde
Jste dobrý prodejce slibů :) Zkusím to udělat jinak, nejdřív najdu programátory bez nároku na odměnu a pak pouvažujem o GPL.
A vy byste měl zájem, když uvolníme jádro pod GPL?
2.5.2008 16:08
rADOn | skóre: 44
| blog: bloK
| Praha
2.5.2008 18:29
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
2.5.2008 19:00
rADOn | skóre: 44
| blog: bloK
| Praha
- tezko bude vetsi nez u zavedene a zkusene konkurence. Ale to jen tak B.T.W.
2.5.2008 19:28
Rezza | skóre: 25
| blog: rezza
| Brno
Jste dobrý prodejce slibů :) Zkusím to udělat jinak, nejdřív najdu programátory bez nároku na odměnu a pak pouvažujem o GPL.Nevím, jestli jste příspěvek, na který reagujete, nepochopil, nebo ho takto obracíte schválně, ale každopádně to není moc zdařilá argumentace. a) Uvolnit pod GPL _neznamená_ dávat zadarmo. b) Jistě víte, že na (různém) GPL kódu pracuje spousta programátorů zadarmo, i když nejsou zaměstnáni firmami, které daný kód uvolnily. c) Tvrzení, že pokud byste to vydali zadarmo, tak byste nemohli programátory platit, je nesmysl. Jak jistě dobře víte, mnoho firem vyvíjí svůj komerční software pod GPL, ale nepodmiňují to tím, aby pro ně někdo dělal bez nároku na odměnu.
2.5.2008 16:51
Rezza | skóre: 25
| blog: rezza
| Brno
2.5.2008 19:40
Max | skóre: 72
| blog: Max_Devaine
Leda az to uvolnite :)
Nabízíme bezpečnostní řešení a pro nás je velice důležitý kontakt s komunitou a hlavně zpětná vazba. SW nepíšeme pro sebe, ale pro vás a uvítáme jakoukoliv odezvu, i špatnou zkušenost. To je trochu rozdíl od placeného PR, kde se nedává prostor na reakci.
Vývoj je poměrně drahá záležitost a Zoner AntiVirus je a bude pro linux zdarma. Je to trochu jiné od reálného světa :) kde není nic zadarmo. Musím přiznat, nedaří se nám zaměstnávat programátory bez nároku na odměnu :)
2.5.2008 15:16
rADOn | skóre: 44
| blog: bloK
| Praha
Vzorovy priklad budiz Opera - pro bezny distra maji baliky a pro ostatni dehtovou kouli ve dvou verzich podle knihoven (se staticky slinkovanym Qt a bez). Vysledek je ze Opera je funkcni prakticky vsude a nikdy jsem nemel problem s tim ze je closedsource.
Druha moznost je jak to dela (delalo, uz je to dlouho) Kerio. Kdyz jsem potreboval rozbehnout KMS na slackwaru, tak sice clovek na techsupportu byl ochotnej a poslal dehtovou kouli, ale pozdeji jsem se dozvedel ze to byla prakticky piratska akce a ze maji vyslovne zakazano resit cokoliv jinyho nez redhat. Jejich chyba, dneska je tam exchange (ale zdaleka ne jen kvuli tomu). Ne kvuli redhatu, ten jsme tam provozovali a melo to jit na vlastni masinu. Ale proste nebudeme zavisli na manyrech vyrobce, to si muzu dovolit leda na domacim pocitaci.
2.5.2008 18:27
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Vzorovy priklad budiz Opera - pro bezny distra maji baliky a pro ostatni dehtovou kouli ve dvou verzich podle knihoven (se staticky slinkovanym Qt a bez). Vysledek je ze Opera je funkcni prakticky vsude a nikdy jsem nemel problem s tim ze je closedsource.Velmi podobný model používá i ZAV (dehtová koule ještě není tak uplně jistá, ale je to možnost)...
Benny, to je zajímavá myšlenka, co tak do ClamAVu dopsat možnost kontroly se ZAVem. Tím by řešení bylo účinnější a ClamAV by získal schopnost pokročilých technik odhalování, díky které teď výraně ztrácí na komerční AV.
Žádný AV není 100% spolehlivý a ClamAV není špatný v mnoha případech postačuje.
K tomuhle se musim pripojit. Bohudik pro nas adminy a bohuzel pro clamav, AV je prevazne nutnost pro Windows a priznejme si to, dneska uz viry nejsou jako driv, ale jsou to prevazne modifikovane kopie nekolika variant wormu. Diky internetu se sice wormy dneska siri jednoduse a rychle, ale take se diky internetu rychlejsi takove wormy identifikuji a jejich identifikace se v antivirovych DB objevuji hodne brzo. Driv, kdyz se viry prenasely na disketach, clovek mel malou sanci oznamit AV spolecnosti virus a aktualizace se k lidem dostavaly po X tydnech, tehdy jeste byla heuristika opravneny duvod a v fprotu jsem ji vyuzival. Ale ted si nejsem jistej, kolik dnesnich viru je skutecne natolik zakernych, ze se clamavu budou vyhybat delsi dobu pri aktivnim zpusobu sireni, jaky pouzivaji wormy.Žádný AV není 100% spolehlivý a ClamAV není špatný v mnoha případech postačuje.
clamav je OSS, admin si muze dopsat vlastni funkce kolik adminu to dela? kolik adminu je schopno vyresit bug v cizim kodu? kolik adminu si do cizich softwaru dopisuje vlastni funkce? je tohle opravdu tak dulezite?No, tohle je otazka pro samotny adminy. Jsou admini, kteri udelaji default instalaci, max. nastavi spravne hostname a IPcka a to je vse. Proste nic vic nepotrebujou, tak to nechaji byt. No a pak jsou admini, kteri delaji spravu slozitejsi site a potrebujou veci vic priohybat. Samozrejme, nebude to asi denni vec, navic kdyz uz, tak tam stejne nebudou dopisovat tuny kodu, ale proste maji moznost nahlednout do kodu, jestli je chyba v clamav nebo u nich na serveru, pripadne zmenit nejakou tu hodnotu. Ale treba i dopsat nejakou tu funkci na skenovani nejakym externim modulem, at uz je to cokoliv. Je to proste vyhoda, kterou ZAV nema.
Proc by mela epidemie vyradit server z provozu?
Pro mne osobne (nejsem admin) je vyhoda GPL kodu hlavne v tom, ze mi to bezi i na mych dvou pocitacich ktere nejsou x86, a na jednom, ktery je x86_64, ale chapu ze malokdo pouziva nejake obskurni architektury, a to i na poli serveru. Nemusi to byt primo GPL, staci opensource, ale free je vyhodou.
Zverejneni kodu pod GPL by vyhodou byt mohlo - zatim je GPL jenom jeden produkt, a ten nema heuristiku (jak jsem se dozvedel z diskuze), takze byste meli jenom malou konkurenci (i kdyz zrovna s produktem, ktery je velmi rozsireny).
3.5.2008 09:44
stativ | skóre: 54
| blog: SlaNé roury
k cemu by vam byly zdrojove kody samotneho scanovaciho jadra, kdyz byste ho nechtel vykrast?Předpokládám, že vy sami svoje zdojové kódy nevykrádáte, přesto vám jsou k něčemu dobré – můžete např. program vylepšovat, snáze najít a opravit chyby. To samé samozřejmě může dělat i někdo mimo vaši firmu, pokud mu dáte k dispozici zdrojové kódy. Neříkám ale, že máte hned zveřejnit všechny zdrojové kódy. Pokusů „zveřejníme to a ono to pro nás dopadne dobře“ už bylo dost, ale těch úspěšných jen velmi málo. Takže zveřejnit vše jako opensource by nesměl být cíl, cíl by musel být něco jiného a zveřejnění zdrojových kódu by musel být jenom prostředek, jak toho docílit. Hlavně ale zveřejnění jako OSS znamená úplně jiný přístup, změnu myšlení. Pokud první věc, která vás v souvislosti s větou „zveřejněte zdrojové kódy“ napadne, je „někdo nám je vykrade“, nemá smysl se do opensource moc pouštět. Osobně si myslím, že v současné době neexistuje tak ojedinělé skenovací jádro, aby ho někdo musel střežit jako oko v hlavě. A navíc pro programátory antiviru by neměla být žádná velká překážka to, že nemají od nějakého kódu zdrojový kód. Ale jak už jsem psal – pokud vidíte tu nejdůležitější hodnotu práce vaší firmy ve zdrojovém kódu skenovacího jádra a bojíte se, že byste o ni zveřejněním přišli, nezveřejňujte ji. Pro pořádek ještě musím dodat, že jsem nikdy neocenil význam antivirů a používal jsem je pouze výjimečně k jednorázovému proskenování souborů „pro jistotu“. K zabezpečení proti virům mi vlastně stačilo nepovolit uživatelům spustit vir z Outlook Expressu jedním kliknutím – což se nejlépe zařídí tím, že uživatelé OE vůbec nemají
– případně přesouváním e-mailů se spustitelnou přílohou do karantény. No a pak už zbývalo jen nastavit limit odeslaných e-mailů na uživatele za jednotku času a hlídat abnormality. A samozřejmě dobře nastavená práva s tím, že když si někdo smaže svoje data, dokážu mu je obnovit z den staré zálohy, a on si aspoň bude pro příště pamatovat, že nemá spouštět každou blbost. Nakonec na tenhle výchovný prvek za asi 6 let správcování školní sítě ani nedošlo. Pokud tedy nepočítám nástup nového správce, který nastoupil po mně, a údajně stihl síť zavirovat během několika dní a ještě přijít o data, jejich zálohu na jiném harddisku a zálohu na DVD. Ale tomu by pomohlo jedině výrazné snížení jeho sebevědomí na úroveň jeho znalostí, což je asi softwarově neřešitelné
ano, bezesporu se da z OSS hodne naucit. ale zrovna heuristicky engine v antivirovem produktu nemuze slouzit nicemu jinemu nez jako inspirace pro ostatni, kteri pracuji na necem podobnemJak už jsem psal, může sloužit k tomu, že někdo vylepší to vaše jádro, opraví chybu, portuje ho na jinou platformu, atd. a ten kód vrátí zpět tomu, kdo jej zveřejnil (resp. komunitě kolem toho kódu). Ale jak už jsem psal, vydat software jako opensource znamená především změnu myšlení – z přemýšlení o tom, kdo by vám mohl kód ukrást je potřeba se „přepnout“ na přemýšlení o tom, komu byste s kódem mohli pomoci. Netvrdím, že to tak musí fungovat všude – možná je opravdu situace na trhu s antivirovými řešeními taková, že otevření kteréhokoli produktu by znamenalo zánik toho produktu nebo alespoň jeho firmy.
kdyby napriklad takovy Eset/NOD32 vydal zdrojove kody ke svemu enginu, velmi rychle by se stalo, ze: * konkurence by se "inspirovala" * utocnici by si rychle nasli mouchy, a nektere by si nechali jen pro sebe * verejnost by byla spokojena do doby, nez by se produkt kvalitativne v porovnani s ostatnimi pohorsil. byl by to docela slusny pruvan.K prostřednímu bodu – jakmile útočník zneužije nějakou skulinu, většinou tím i prozradí, kde skulina je. Takže útočit ale nechat si pro sebe není dost dobře možné. K tomu zbytku – to pořád předpokládá, že se od sebe jednotlivé enginy nějak výrazně liší, a že tu odlišnost jsou schopni uživatelé rozeznat a ocenit. I pokud by byla pravda to první (což si nemyslím), to druhé pravda nebude určitě. Uživatele zajímá, jestli se příslušný antivir pohybuje ve schopnosti detekce v nějakém populárním žebříčku někde podobně, jako jeho konkurenti – ale jestli je tenhle měsíc zrovna první nebo až čtvrtý je mu jedno. Domů si vybere stejně nějaký zadarmo, a do firemní sítě se bude vybírat podle nákladů, partnerství s firmami, software sdruženém v balíku (antispam, firewall, evidence softwaru apod.), možnosti správy atd. Takže podle mne skenovací jádro nesmí být propadák, ale pak už je asi jedno, zda je průměrné nebo nadprůměrné. Tohle by možná mohla být cesta, jak zveřejnit „antivir“ jako OSS – zveřejnit zadarmo jádro, ale za peníze nabídnout podporu pro větší firmy – napojení na různé e-mailové systémy, centrální správa atd. Tedy čistě teoreticky, když už jsem se zasnil
Ale abych taky přispěl něčím reálným – pokud jsem uvažoval o nasazení antiviru na linux, měl jsem vždy takovou představu, že si já budu řídit, co a jak se má skenovat, a ne že to bude dělat antivir (jako je to běžné ve Windows). To znamená, že budu mít možnost třeba rourou poslat konkrétní data k proskenování, případně název souboru nebo seznam souborů, a dostanu jako výsledek zda je soubor čistý, případně který ze souborů byl infikován a čím. A antivir se spustí buď jednorázově pro daný úkol, nebo poběží jako systémová služba s přednačtenými daty – třeba pro kontrolu e-mailu nechci, aby se musel antivir pokaždé znova startovat a znovu načítat do paměti definice virů apod. Co mne vždy spolehlivě odradilo bylo takové to řešení vše v jednom – před e-mailový server předřadíte náš antivirový e-mailový server, tady se to bude spuště automaticky, tady si to bude automaticky stahovat aktualizace… Na příjem pošty mám vlastní e-mailový server, který asi SMTP komunikaci zvládá lépe, než kterýkoli antivir – a pokud tam budu chtít udělat antivirovou kontrolu, dokážu si tam udělat odbočku, která předá antiviru jeden soubor nebo jeden e-mail. Na pravidelné spouštění úloh mám v systému 
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.czcron a jenom potřebuju, aby šlo antiviru říci, co má proskenovat. Na pravidelné stahování updatů mám třeba cron a wget. A tak dále. Pokud už takhle ZAV funguje, tím lépe
a proc by to nemohlo byt naopak? jadro za penize, ale software okolo toho zdarma a OSS? pomocne programy naprogramuje kde kdo, ale vyvoj jadra antiviroveho systemu skutecne neni zadna levna legrace, kterou by zvladl kazdy.
To znamená, že budu mít možnost třeba rourou poslat konkrétní data k proskenování, případně název souboru nebo seznam souborů, a dostanu jako výsledek zda je soubor čistý, případně který ze souborů byl infikován a čím.
toto je technicky mozne, je to fajn napad, bohuzel ne kazdy administrator tohle vyzaduje - vlastne jich moc neni, kteri by se v tom radi rypali.
Na pravidelné spouštění úloh mám v systému cron a jenom potřebuju, aby šlo antiviru říci, co má proskenovat. Na pravidelné stahování updatů mám třeba cron a wget.
bohuzel, aktualizace nemohou byt pristupne pouze pres standardni HTTP wgetem, a to z mnoha duvodu, o kterych bych se kdyztak zminil pokud by o to byl zajem (hlavne jde ale o zabraneni zneuziti, autentifikaci atp). a je pravda, ze spousta komercnich antivirovych reseni nabizi prave takove spartanske prostredi - demona si tam strc sam, konfigurak si napis sam, do cronu si to dej sam a pokud to nejede, tak si to res pres hotline. mozna to nekdo uvita, ale administratori, kteri chteji mit vse pod kontrolou a zaroven se s tim nechteji moc obtezovat (pul dne rozchazet antivirak a dopisovat si do nej funkce, ktere tam mely byt uz davno) hovori jinak...
no, zkuste se zeptat sam sebe - proc ClamAV technologicky nema na to, aby prosel oficialnimi testy, kdyz je open-source, zatimco ostatni prochazeji testy uz dlouhe roky, v podstate desetileti a jsou uzavreni...Protože u každého softwaru funguje něco jako aktivační energie u chemických reakcí – software musí nejprve jedinec či nějaká úzká komunita vyvinout do stádia, kdy začne být nějak zajímavý – teprve pak začne fungovat efekt sněhové koule a začnou se na komunitu nabalovat další vývojáři. Druhý problém může být v tom, že OSS vývojáři většinou programují software, který sami používají – a mezi linuxovými programátory bude asi podíl uživatelů antiviru výrazně nižší, než je normál.
a proc by to nemohlo byt naopak? jadro za penize, ale software okolo toho zdarma a OSS? pomocne programy naprogramuje kde kdo, ale vyvoj jadra antiviroveho systemu skutecne neni zadna levna legrace, kterou by zvladl kazdy.Protože to je myslím přesně ten způsob „vlk se nažere a koza zůstane celá“ – tedy uděláme si čárku, že máme opensource, a to je vše. Samozřejmě je lepší zveřejnit alespoň něco než vůbec nic, ale zveřejnění těch nástrojů okolo prakticky nic neznamená. Právě proto, že ty pomocné programy naprogramuje kde kdo. To už je užitečnější mít otevřenou architekturu systému, mít ji dobře a podrobně zdokumentovanou, komunikovat s vývojáři – pak alespoň těch pomocných utilit může vzniknou hodně pro nejrůznější účely, a bude přínos alespoň v tom množství možností.
toto je technicky mozne, je to fajn napad, bohuzel ne kazdy administrator tohle vyzaduje - vlastne jich moc neni, kteri by se v tom radi rypali.Myslím, že spousta administrátorů si vybírá Linux právě proto, že si v něm můžou vše nastavit podle svého. Pokud si jej někdo vybral jenom proto, že je zadarmo nebo levnější než Windows, není to podle mne zrovna moc dobrá cílová skupina pro byznys.
bohuzel, aktualizace nemohou byt pristupne pouze pres standardni HTTP wgetem, a to z mnoha duvodu, o kterych bych se kdyztak zminil pokud by o to byl zajem (hlavne jde ale o zabraneni zneuziti, autentifikaci atp).S tím, že první myšlenka, co vás pokaždé napadne, je, že by to mohl někdo zneužít, se opensource opravdu dělat nedá. Na druhou stranu ve vašem oboru je takový přístup asi na místě, kdyby vývojář antiviru spoléhal na to, že lidi nebudou software zneužívat, nemohl by dělat antivir… Ale jinak tohle je přesně to, co mne štve na proprietárních řešeních. Někdo by ten software mohl krást, tak musím já, oprávněný uživatel, za to být potrestán. Aktualizace se budou stahovat buď nějakým extra protokolem, kterému budu muset povolit port na firewallu a nebudu vůbec tušit, co se vlastně odesílá. Nebo to bude HTTP, ale zase musím použít nějakého extra klienta, který dost možná nebude umět zrovna tu funkcionalitu, kterou já potřebuju (třeba autorizace k proxy serveru nějakým méně tradičním způsobem). Přitom by z mého pohledu stačilo posílat s požadavkem na aktualizaci nějaký unikátní identifikátor uživatele – zrovna v případě antiviru, který nemá bez aktualizací smysl, je dost jednoduché zablokovat nějaký klíč v případě, že ho někdo zveřejní. Klidně může být třeba pro firmy i vázán na blok IP adres… Pokud jde o zabezpečení, wget umí komunikovat i přes HTTPS a kontrolovat certifikáty, i použít klientský certifikát – to by pro zabezpečení proti útoku na komunikaci mohlo stačit…
a je pravda, ze spousta komercnich antivirovych reseni nabizi prave takove spartanske prostredi - demona si tam strc sam, konfigurak si napis sam, do cronu si to dej sam a pokud to nejede, tak si to res pres hotline. mozna to nekdo uvita, ale administratori, kteri chteji mit vse pod kontrolou a zaroven se s tim nechteji moc obtezovat (pul dne rozchazet antivirak a dopisovat si do nej funkce, ktere tam mely byt uz davno) hovori jinak...To co jsem psal já ale ještě nutně neznamená spartánské prostředí. Pokud k tomu systému budou existovat balíčky pro všechny možné distribuce a podrobná dokumentace s příklady, jak nastavit cron atd., nejde o žádné spartánské řešení. Podívejte se třeba na Gentoo Handbook. Ten systém se instaluje z příkazového řádku, na začátku si člověk ručně rozdělí disky, naformátuje, nakonfiguruje a přeloží jádro, přeloží další software – takže by se dalo čekat, že je to operace opravdu jen pro ty nejznalejší. Přitom ve skutečnosti to v nejjednodušším případě znamená opsat pár příkazů a je to možná jednodušší, než pouhá aktivace Windows. Ale je to vše podrobně popsané, člověk se tam dozví co a proč dělá, takže pokud chce něco udělat jinak, ví kdy to má udělat jinak, a pokud se někde neumí rozhodnout, má tam vždy nějaké doporučení. Pokud se někdo dívá z pohledu Windows (což nemusí být případ vašeho týmu), opravdu mu může připadat, že v Linuxu je vše spartánské, tak stačí udělat i náš program spartánský a oni už si s tím poradí. Ale tak to není. V linuxu se spousta věcí prostě jen dělá jinak. Takže pokud si třeba někdo myslí, jak těm linuxovým administrátorům pomůže, když jim udělá klikací Next – Next – Next instalátor, ve skutečnosti jim tím jen přidělává práci. Protože linuxový administrátor je zvyklý používat pro správu softwaru balíčkovací systém své distribuce. Takže ten nejlepší způsob, jak mu usnadnit instalaci, je připravit balíček pro jeho distribuci. Podobné je to s konfigurací – unixový způsob konfigurace není „tady máš program, ten má někde konfiguráky, když je najdeš, můžeš je metodou pokus-omyl editovat textovým editorem“. Ten způsob ve skutečnosti vypadá tak, že konfiguráky jsou zdokumentované, popsané a existují k nim příklady. Podobně třeba se startovacími skripty – opět nejde o to mít nějakou univerzální službu jako ve Windows, která se bude starat o vše, ale mít zdokumentovaný postup, jak spouštět jednotlivé úlohy, jak přidat do cronu pravidelný sken, mít v balíčku pro konkrétní distribuci i jejich spouštěcí skripty atd. Pro klientské počítače kde se používá třeba Ubuntu nebo openSUSE by to znamenalo už trochu něco jiného, tam už by bylo potřeba se integrovat i s grafickým konfiguračním nástrojem příslušné distribuce. Ale nezdá se mi, že by o antiviry na Linuxových koncových stanicích byl nějaký zájem – i když Linux na stanicích už přestává být úplně exotický, takže se nejspíš za nějakou dobu dostane i na počítače těch uživatelů, kteří považují za samozřejmost mít na počítači antivir a firewall (obojí samozřejmě stylem „mám to, takže mi nic nehrozí“ – o tom, že zejména u firewallu není důležité, zda je zapnut nebo není, ale jak je nakonfigurován, tihle uživatelé nevědí). To pak bude otázka, kdo na tohle bude nejlépe připraven – myslím, že to nebude ten, kdo má už teď na Linuxu grafickou klikací instalaci, ale ten, kdo bude chápat Linux a přizpůsobí svůj software linuxovým zvyklostem. Mimochodem, na webových stránkách bych ocenil alespoň informaci o tom, pro jaké systémy je ZAV určen – u serverového je napsáno „pro Linux“, ale o distribucích se nedozvím nic. U klientského není napsán ani operační systém, takže bych byl zmaten i jako uživatel Windows (podporují už Visty? Nebo když je to nový produkt, bude mi fungovat na XP?)
akorat ze ClamAV je zde uz necelych deset let a snehova koule kvalitnich hardcore insideru porad nikde...Protože to nezáleží na době, jakou nějaký produkt existuje, ale na tom, jaké poskytuje funkce. ClamAV právě ještě nepřekonal tu hranici, kdy to bude všeobecně použitelný antivir. Je na tom podobně jako třeba Gecko v době, kdy se v něm většina stránek zobrazovala špatně – takový prohlížeč samozřejmě nebude skoro nikdo používat a tím pádem do něj ani nebude přispívat.
schvalne si sezente kasperskyho, noda a mcafeeho a zkuste si je pres jedno odpoledne kompletne rozbehat (tedy s aktualizacemi a s logovanim), uvidite ze se Vam to nepovede a jeste si budete muset spoustu skriptu dopsat, aby to vubec fungovalo.Pravidelné spouštění úloh mám v systému nakonfigurované, systémový log také, wget mi také soubory stahuje. A do cronu i systémového loggeru dokážu snadno přidat další úlohu. Takže pokud to nejde snadno tímto způsobem rozchodit, pokouší se zřejmě autoři řešit jinak něco, co je už dávno vyřešeno.
ktera musi zvladat distribuovane utoky, load-balancing, logovani jednotlivych uzivatelu, support pro licencni klice, priority stahovani, inkrementalni update, bezpecny prenos atd. samotne HTTPS tohle vsechno neresiDistribuované útoky a load-balancing je otázka serverů, nikoli klienta – a třeba internetové portály tohle řešit musí. Logování uživatelů, licenční klíče, bezpečný přenos – to řeší HTTPS, a když tomu důvěřují i banky, asi není důvod, proč by tomu nemohl důvěřovat antivir. Inkrementální update není věc přenosového protokolu, ten prostě jen přenese data, která server na základě parametrů od klienta pošle. Já chápu, že ve Windows není běžné, aby si uživatel nastavoval cron, nastahoval stahování souborů, aby mu systémové služby posílali v případě problémů e-maily, takže se antiviry na Windows musely vydat cestou vše v jednom. Ale na unixech tohle není běžné a každý program,který se tohle bude na unixu pokoušet prosadit si sám ubírá body hned na startu. Kdyby třeba ta komponenta na aktualizaci byla volitelná, a já si mohl vybrat, jestli budu používat obyčejný
wget a cron, nebo jestli použiju nějakou vaši komponentu, která je v něčem lepší, to by bylo něco jiného. Ale přijít s tím „my tvrdíme, že tahle komponenta je lepší, tak ji buď používej, nebo máš s naším softwarem smůlu“, tím si žádného linuxáka nezískáte.
co se tyce podpory distribuci, je to uvedeno tady ( http://zonerantivirus.cz/clanek/faq ) a uz jsme se k tomu vyjadroval i zde - na distribuci v podstate nezalezi, bezi prakticky na vsech.Třeba na mém Gentoo mi
emerge -s zoner i emerge -s zav nalezne 0 aplikací, v FAQ odkaz na ebuild (balíček) také nevidím. Takže kdybych ZAV na Gentoo nějakou nestandardní cestou nainstaloval, možné mi tu poběží. Ale instalovat nestandardním způsobem do systému program, který se mi bude v systému chovat nestandardně a budu ho muset konfigurovat a spravovat jinak, než celý zbytek systému – proč bych to dělal?
Aby nedošlo k nedorozumění, já vás nechci přesvědčit o tom, že mám pravdu, jenom vám chci ukázat, jaký je rozdíl v pohledu uživatele antiviru na Windows a jak by se na to asi díval administrátor linuxového systému. Může vám připadat divné, proč třeba administrátor dává přednost méně bezpečnému stahování aktualizací přes HTTP(S) před vaším systémem, o kterém jste přesvědčeni, že je daleko lepší. Pro administrátora linuxového systému ale bude mít větší hodnotu to, že do toho systému vidí a ví, co dělá, než to, když mu někdo bude tvrdit, že ten jeho systém je lepší.
poprosil bych Vas, jestli byste nebyl ochoten prekonat svuj odpor k ne zcela uplne standardnim linuxovym programum, pokusil se ZAV nekde bokem nainstalovat a sdelit nam Vase konkretni poznatky. docela byste nam pomohl ;)
a muze zcela otevreny antivirus poskytovat lepsi funkce nez antiviry uzavrene?Myslím, že množství a kvalita poskytovaných funkcí nezáleží na tom, zda je software uzavřený či otevřený. Ale otevřený software přináší další možnosti. Jinými slovy, nemyslím si, že by pro samotnou funkčnost programu mohlo být výhodou, pokud je uzavřený. Řekl bych, že pokud je u nějakého programu důležité to, že jeho zdrojové kódy jsou uzavřené, jeho autor se pak příliš soustředí na tajení zdrojových kódů místo toho, aby vylepšoval program samotný.
o tom zadna, vsak my cron pouzivame take :) a nesnazime se objevovat ameriku, standardni programy na ktere jsou linuxaci zvykli pouzivame kde to jde (jina komercni reseni se o to ani nesnazi)Pokud je to tak, že používáte
cron nainstalovaný v systému, pak má u mne ZAV plus. Pak ale předpokládám, že jej musí upravit uživatel, protože různé crony mají lehce odlišné způsoby zápisu. Já bych tenhle způsob preferoval, jen jsem z předchozí diskuze vyrozuměl, že takhle to dělat nechcete. Pak se omlouvám, asi jsem si to špatně vyložil.
akorat s tim "vnitrkem" aktualizaci to proste neni uplne tak jednoduche jak popisujete. samozrejme ze s potesenim vyuzivame funkcionalitu HTTPS, ale jenom s nim si proste nevystacime.Software, který má přístup ke všem e-mailům nebo dokonce běží pod rootem (aby mohl skenovat všechny soubory), a používá pro mne neznámo jak internetové připojení, ve mně zrovna důvěru nebudí. Dovedu si představit dost případů, kdy bych jako administrátor dal přednost horšímu způsobu aktualizace pokud bych zároveň aktualizaci „měl v ruce“. Ale nevím, zda ta složitost aktualizace může být volitelná, nebo zda je potřeba, aby klient při aktualizaci v každém případě spolupracoval.
zde bych poprosil o strpeni, balicky jsou pro nas samozrejmost, akorat cely ten Rim za jednu noc nejak postavit nejdeTo chápu, na druhou stranu tohle je jedna z věcí, na které se pozná, jestli opravdu o linuxový program, nebo jde jen o nechtěného bratříčka programu windowsovského. Takže pokud má být jednou z klíčových vlastností ZAV právě to, že to s linuxem myslí vážně, raději bych ho moc neprezentoval v době, kdy chybí právě tyhle „drobnosti“. Protože jakmile by se taková novinka oznámila a pár šťourů by zjistilo, že zrovna pro jejich distribuci, kterou přece používají miliony lidí, balíček není nebo nefunguje, bude se ZAV téhle nálepky zbavovat těžko. Stejně jako se třeba teď bude KDE4 těžko zbavovat nálepky, že je tak na úrovni první betaverze, nebo jako se Java dodneška nezbavila nálepky, že je pomalá.
poprosil bych Vas, jestli byste nebyl ochoten prekonat svuj odpor k ne zcela uplne standardnim linuxovym programum, pokusil se ZAV nekde bokem nainstalovat a sdelit nam Vase konkretni poznatky. docela byste nam pomohl ;)Pokusím se
Třeba na mém Gentoo miSpolu s uvedením plné verze budou k dispozici základní balíčky, update pak není potřeba provádět systémem ZAV (vypnuto v konfiguračním souboru), ale stačí updatovat balíček. To, že v současnosti neexistují a přesto je zde blog, vám alespoň dává čas si pročíst FAQ nebo se zeptat zde, navíc instalační skript je jednoduchý skript s archivem na konci, který lze také ze zájmu prostudovat, pokud vás opravdu zajímá, co se instaluje.emerge -s zoneriemerge -s zavnalezne 0 aplikací, v FAQ odkaz naebuild(balíček) také nevidím. Takže kdybych ZAV na Gentoo nějakou nestandardní cestou nainstaloval, možné mi tu poběží. Ale instalovat nestandardním způsobem do systému program, který se mi bude v systému chovat nestandardně a budu ho muset konfigurovat a spravovat jinak, než celý zbytek systému – proč bych to dělal? ... Může vám připadat divné, proč třeba administrátor dává přednost méně bezpečnému stahování aktualizací přes HTTP(S) před vaším systémem, o kterém jste přesvědčeni, že je daleko lepší. Pro administrátora linuxového systému ale bude mít větší hodnotu to, že do toho systému vidí a ví, co dělá, než to, když mu někdo bude tvrdit, že ten jeho systém je lepší.
4.5.2008 11:03
Rezza | skóre: 25
| blog: rezza
| Brno
4.5.2008 11:50
Rezza | skóre: 25
| blog: rezza
| Brno
Máme k dispozici sbírku přes 300 tis. virů, takže srovnávací testy připravím a zveřejním na tomto blogu. Jenom předešlu, že vycházíme lépe než ClamAV, ale je to logicky neobjektivní test. V různých objektivních testech ClamAV nevychází dobře před konkurencí, je to zřejmě dáno tím, že nemá pokročilé metody odhalování virů [heuristiku].
3.5.2008 00:15
Max | skóre: 72
| blog: Max_Devaine
ale co se tyce utilit atp, vyjma zavcore skutecne mame v umyslu vypustit nase tooly pod GPL. nevydame pod tim vsechno, ale alespon cast ano.
3.5.2008 00:13
Max | skóre: 72
| blog: Max_Devaine
3.5.2008 00:16
Max | skóre: 72
| blog: Max_Devaine
3.5.2008 01:08
Max | skóre: 72
| blog: Max_Devaine
3.5.2008 00:12
Max | skóre: 72
| blog: Max_Devaine
3.5.2008 01:16
Max | skóre: 72
| blog: Max_Devaine
3.5.2008 09:45
Saljack | skóre: 28
| blog: Saljack
| Praha
3.5.2008 11:16
Max | skóre: 72
| blog: Max_Devaine
3.5.2008 15:45
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Zatím jsem se na platformě Windows nesetkal s žádným "pravým virem" od "pravého hackera", který by znamenal pro můj počítač takové nebezpečí jak se mi stále snaží vtloukat do hlavy.(Dobře, přiznávám, setkal, ale to se ještě psal rok 1996 nebo 1997)
3.5.2008 18:03
stativ | skóre: 54
| blog: SlaNé roury
Zatím jsem se na platformě Windows nesetkal s žádným "pravým virem"Taky tak. Kde jsou ty doby OneHalfu, to byl aspoň vir, který člověka nasral jak se patří
jinak proc uz viry nepisou schopni nadsenci s napadem ale organizovane gangy ktere jdou po penezich, to by bylo na jinou diskuzi pod jinym prispevkem...
Ta tématika organizovaného psaní virů (já bych se nebál použít označení průmyslový terorismus) by mne samozřejmě zajímala, ale to je opravdu na jindy.
3.5.2008 18:48
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
Taky tak. Kde jsou ty doby OneHalfu, to byl aspoň vir, který člověka nasral jak se patříMy se známe?
3.5.2008 18:52
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
3.5.2008 19:09
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
3.5.2008 19:34
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
problem v dnesni dobe neni v kvalite infiltraci, ale v jeho enormnim mnozstvi. ja sam jakozto uzivatel na svem domacim PC take nemam nainstalovany zadny antivir.To jsme minimálně dva, protože nechápu naco takovou kravinu jako antivir vůbec instalovat.
na vetsim postovnim serveru ovsem nemit antivir znamena sebevrazdu.Tvrdíte Vy. Jinak teda nechápu proč, vždyť stejně na tom poštovním serveru nebudu nic otvírat nebo spouštět.
jen pro nazornost, pred deseti lety databaze AV programu citaly desetitisice zaznamu, dnes statisice a rust mnozsti novych vzorku je stale razantnejsi.Pokud považujete za virus kde jaký Remote Administrator nebo ukázkový exploit a všechny jeho kombinace, tak se ani nedivím.
nez az resit dusledky u jednotlivych uzivatelu. verim, ze kazdy spravce postovniho serveru vi o cem hovorim.
Pokud považujete za virus kde jaký Remote Administrator nebo ukázkový exploit a všechny jeho kombinace, tak se ani nedivím.
nikoliv. ja mam na mysli ty stovky a tisice vsemoznymi zpusoby zapakovanych a zakodovanych variant vselijakeho malware ze vsech moznych krajin, ktere dost vytezuji sit jenom svou vlastni existenci. wormy, trojany, trojan downloadery, spyware, adware... kdyz Vam reknu, ze kazdy den je treba pridat nekolik tisic novych zaznamu do databaze, budu se jeste drzet pri zdi.
3.5.2008 20:26
Grunt | skóre: 23
| blog: Expresivní zabručení
| Lanžhot
3.5.2008 09:43
stativ | skóre: 54
| blog: SlaNé roury
Tiskni
Sdílej:
