Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
To je zvlastni, ze kdyz premyslim, tak si dokazu predstavit sama sebe jak mluvim treba i hodinu v kuse, ale v realu to proste nedavam, reknu nejakou blbost a je to. Ztratim se. Nemam co rict. V hlave premitam nad vhodnym novym tematem a nebo uz jsem myslenkama nekde uplne v prdeli. Pritom, abych mluvil, potrebuji byt v pritomnosti. Hezky vnimat to, co rikaji ostatni, a prijimat to, jako by to byl tok mych vlastnich myslenek. Potom mi budou naskakovat asociace – veci s kterymi mohu navazat na vedenou konverzaci, nebo to bude skok nekam jinam a ja muzu zacit mluvit o necem uplne jinem, kdyz mi to pri vnimani ciziho pribehu z niceho nic vskoci do hlavy. Ale bude to prirozene, protoze jsem vse vnimal a takto prirozene se to stalo – proste me pri probiranem tematu napadla jina myslenka na uplne jine tema. To by pri rozhovoru melo potom snad pusobit jinak, nez kdyz z hlavy po dlouhem dumani, o cem mluvit, vylovim neco, o cem bych rad povedel ostatnim – to by pravdepodobneji pusobilo neprirozene.
Ale vsiml jsem si, ze vetsinou, kdyz premyslim, premyslim v budoucnosti – predstavuji si, co budu delat, jak to budu delat, planuji apod. Zato vim, ze kdyz chci mluvit, potrebuji byt v hlave spis v minulosti. Vzpominat, a vykladat moje pribehy z minulosti, to co se mi prihodilo, to co me momentalne trapi, cim se ted zabyvam, co se stalo apod. Takto to alespon dela vetsina lidi, co jsem si vsiml. Pripadne mi ale, ze jsem od techto lidi zcela odlisny – totiz jsou podle me dva typy lidi – ti, co premysli prevazne v minulosti, a ti, co v budoucnosti. Ti co mysli v minulosti jsou podle me vice ovlivneni svymi emocemi, nedokazi se soustredit na nejaky slozitejsi problemy, nejsou tak intelektualne vyvinuti. Melou porad dokola o fajn vecech, co zazily, a jen cekaji az prijde dalsi. Pritom vsak vubec nevnimaji nove udalosti jako neco, o cem by pozdeji vypraveli, proste je prozivaji v pritomnem okamziku a pote si na ne nekdy pozdeji zase prirozene vzpomenou a zacnou vykladat. Tento typ premysleni je podle me mnohem prirozenejsi a zdravejsi, nebot si stavi na pritomnem okamziku. A kdyz neni nic, ceho se momentalne chytit, tak neco takoveho vybuduje z minulych vzpominek – vzkvete nova diskuze, ktera uz bude opet v pritomnosti.
Zato lide, co premysleji dopredu jsou pekne vychcani. Maji veci daleko lepe promyslene, dokazi z urcitych situaci vytezit co nejvic, ale stejne jsou podle me pozadu, protoze je to manipulativni a neprirozene. Maji vrozeny pohled na svet jako pozorovatele. Pozoruji ostatni a pote premysleji, jak se zapojit do deje, misto toho, aby byli soucasti deje stale, bez takoveho premysleni. Mohou tak sice vyvodit cena pouceni, pro nature typ lidi tim, ze analyzuji jejich chovani a vysvetli je, ale sami poradne nemaji ten pravy zivot. Je to jako clovek, ktery je neuveritelny fanda GoTka – porad se cumi na ten serial, porad cte knizky, checkuje Martinuv blog. Vyzna se ve svete GoTka – vyzna se v nem tak, ze vsechny a vsechno zna, hezky si analyzuje vsechny situace, vyvodi zavery – ted vi, co by bylo vhodne, aby kdo co udelal, aby se co jak stalo, je to mistr. Ale je to stale jen pozorovatel. Je bezceny. To ty postavy (i kdyz neexistuji...) maji skutecny zivot. Protoze ony jsou pozorovany, ony zazivaji vse, co ostatni pote jen studuji. Ostatni lide vice reaguji na ne, nez ony na ostatni – maji vyssi status. Za to takovy clovek, ktery je cely zivot znam jako nejvetsi fanda GoTka ma asi zivot celkem nahovno, ze?
Uz kdyz jsem chodil na 1. stupen zakladky, tak mi po dlouhych odpolednich hodinach stravenych u televize doslo to nejvetsi pouceni, jake muze clovek z cuceni na telku ziskat – totiz nikdo (totiz temer nikdo...) v zadnym filmu neztracel cas tim, ze by sledoval televizi o.O Zvlast v tech akcnich filmech, kde maji hrdinove ty nejvic fajne zazitky. A ty zazitky jsou prave to, co by melo byt v lidskem zivote podstatne, protoze v nás vyvolavaji ruzne pocity a emoce. Zazivame neco, na zaklade cehoz jsme zacali rozlisovat dobre a spatne veci. To napriklad takovy obycejny kamen nedokaze.
Lide maji ruzne nazory o tom, proc jsou podle nich duleziti a proc je lidsky zivot cenny. Ale proc je nejaky clovek cenejsi nez napriklad nejaka dlazebni kostka ze zuly. Zula je prece fajn :/ je to tak, ze lide si casto mysli, ze jsou vyjmecni, a proto maji cenu, jenze hadejte co. stejne tak, jako zadny clovek neni stejny jako jiny, tak i zadna kostka zuly neni stejna jako nejaka jina. Proc ma teda kurva clovek vetsi hodnotu nez ta zula? Nekdo by do toho zde mohl zatahnou vice abstrakce a proste rict, ze clovek ma vetsi cenu jenom pro cloveka, proste protoze je to zase clovek. Pro zulu bude mit zase vetsi cenu jina zula, protoze zula... prestanme s tim a podme dokazat, ze clovek ma vetsi cenu nez zula pro cele universum. V cem je clovek tak jiny – v tom, ze uvnitr nej je zivot? Jsou to jen procesy, ktere se odehravaji uvnitr nas, je to jen vlastnost... neznamena to, ze kdyz se nejaka cast uvnitr nas, nebo nejaka nase cast hybe, tak ma vetsi cenu. To nic neznamena.
Clovek je hodnotny prave diky svym emocim – to je to, co jej opravdu odlisuje od vseho jineho. I kdyby clovek byl bez emoci, jen holy rozum – byl by pote jak nejaky vypocetni stroj – je cenejsi robot (at uz ma treba AI level over 9000) nez clovek? Rekl bych, ze takovy robot ma asi stejnou cenu jako ta kostka zuly. Clovek se muze snazit byt jak chce rozumovy, ale tohle nepopre. Vse, o co cloveku jde, jsou jeho emoce. Zensky na to prisly! (lol) je to to, proc clovek dela vsechno, co dela. I kdyz si to clovek neuvedomuje a zapira to jakkoli chce – treba uplne zaprel svoje emoce a dela vse jen pro pokrok ve vede. Nema z toho zadne vyhody – nic, jen pracuje jako stroj. Proc to dela? Asi si mysli, ze je to spravne, ne? A jak se asi clovek citi, kdyz dela neco, o cem si mysli, ze je to spravne? Rekl bych, ze dobre. Takze proc to ten sulin dela? Aby se citil dobre. Proste jen ze sebe bude mit dobry pocit.
Tak jo. Ale neni lepsi, kdyz clovek tohle vi, proste zajit do bordelu a uzit si trochu chvilkovych poteseni, potom se zfetovat atd.? Proc zustavat u pocitu jsem spravny clovek, nedelam nic spatneho – muze totiz zazit mnohem vice pocitu. Nerikam, ze je vhodne ulitavat na sexu a drogach, to by se vratilo v negativnich emocich, coz asi nikdo nechce. Spis jen by se mel kazdy zamerit na ty emoce – vedet, ze ve vysledku vsechno dela kvuli nim. A prizbusobit svuj zivot tak, aby ty emoce byly co nejcastejsi, nejsilnejsi, nejpozitivnejsi a dlouho trvajici tak, aby ten zivot mel smysl. Premysleli jste nekdy o smyslu posmrtneho zivota? Krestane vam reknou, ze smysl jejich zivota je dostat se do nebe. No, OK teda... ale co v tom nebi, ze jo? Jaky to tam asi bude. No, jedina dobra vec, kterou si muzem predstavit je, ze nas postihne nejaky pozar pozitivnich emoci. To je asi jedine, co z naseho pohledu dava smysl. Proc jinak chtit do nebe? Muze byt jiny duvod, ktery nedokazeme pochopit, ale jedina kladna vec co si lze predstavit, jsou dobre pocity. Coz je imho prozatim dobra aproximace.
Tiskni
Sdílej:
Vse, o co cloveku jde, jsou jeho emoce.Vidim to stejne, uz parkrat jsem se tu snazil obhajit teorii, ze velka vetsina lidskeho chovani je motivovana snahou citit se lip.
Ale proc je nejaky clovek cenejsi nez napriklad nejaka dlazebni kostka ze zuly."Cena" v podstate vyjadruje miru subjektivniho pocitu, ktery se lisi clovek od cloveka (a muze se menit v case). Takze otazka, jestli je clovek cennejsi nez zula, nedava smysl.
Vidim to stejne, uz parkrat jsem se tu snazil obhajit teorii, ze velka vetsina lidskeho chovani je motivovana snahou citit se lip.Prečo by to bolo treba obhajovať. To je úplný základ motivácie. A bez motivácie niet nijakej aktivity.
Vidim to stejne, uz parkrat jsem se tu snazil obhajit teorii, ze velka vetsina lidskeho chovani je motivovana snahou citit se lip.
To by mohlo být blízko pravdě za předpokladu, že „dobrý pocit“ není jen vedlejší efekt a skutečná motivace není zakódovaná někde jinde.
Příklad jednoduchý, ale pro přežití druhu klíčový: I puberťák, který se nehecuje s vrstevníky a není vystavený vlivu médií, bude první nadržený (biologicky podmíněno), a proto sexuálně aktivní – až nakonec dojde k sekreci hormonů, díky kterým se bude cítit dobře, což ale má taky svůj důvod (aby u těch aktivit zůstal).
snip
Tolik rádobyhumanitní zeď textu.
Vezmime si "nadržaného" mladíka s vysokou hladinou testosterónu... Aj keby chcel niekomu občas jednu pribiť, alebo skúsiť nejakú tú sex. aktivitu, jednoducho nemôže, lebo by to nebolo v súlde s jeho svedomím.... cítil by sa potom nepríjemne...
TIL správní křesťani nejsou schopni orgasmu mimo manželství.
A keby náhodou zistil, že nie je na ženy, tak s s tým vyrovná sublimáciou:)... pôjde do katolíckeho seminára, alebo do kláštora, len by sa mohol cítiť dobre a nemal výčitky svedomia. :).
No aby ses nerozplakal broučku.Ja neplacu, neboj.
Prostě jen malá ukázka z tvého vysněného anarchistického a narcistického myšlení.Ja snim o anarchii? Co se clovek o sobe nedovi.
Hlavně žádné normy, žádná pravidla, a všechno zprivatizovat.Ja prece nemam problem respektovat normy na soukromem serveru. To s zadnou privatizaci a zakony a anarchii nesouvisi. Co je spatneho na tom, ze poukazu na problem, ktery vnimam (To, ze troll dostane admin prava?)? Imho nic.
v tom katol. Írsku to už vyriešili
Asi by to chtelo rozdelit do odstavcuDone.
Vyzna se ve svete GoTka – vyzna se v nem tak, ze vsechny a vsechno zna, hezky si analyzuje vsechny situacePřipadá taky někomu úvodní znělka, jako by byla z pohledu dysonovy sféry?
.
Nejvtipnější je, že podle této znělky to opravdu vypadá, že svět GoT je na vnitřním povrchu duté koule (nebo něčeho takovýho)
. A potvrzují to i tvůrci té znělky:
If you have a whole world inside a sphere, what would be in the middle of that sphere? The sun! Or whatever the light source of this world is.Každopádně dysonova sféra o průměru +- planety by pak měla lepší parametry z hlediska minimální pevnosti materiálu než klasická o vzdálenosti +- 1AU od slunce. A to slunce s těma obručema by mohl být umělý fůzní reaktor (na rozdíl od tokamaku nemusíš blob vodíku ve vesmíru izolovat od okolí šílenými materiály)
. Ty obruče by pak mohly způsobovat různou délku a intezitu léta a zimy
.
Každopádně dysonova sféra o průměru +- planety by pak měla lepší parametry z hlediska minimální pevnosti materiálu než klasická o vzdálenosti +- 1AU od slunce.Osobně zastávám názor, že dysonovu sféru nemá smysl zkoušet stavět z pevných materiálů. Imho má smysl jedině ten matrioškový roj, ale v tomhle mě asi moc ovlivňuje Accelerando.
.
Přitažlivost by se nicméně dala udělat rotací.