Skotský vývojář Mike Lothian pozastavil vývoj svého otevřeného ovladače Vino (nedostupné) pro dokovací stanice DisplayLink poté, co mu Synaptics v reakci na žádost o pomoc pohrozil žalobou kvůli údajnému porušování patentů. Firma nejprve předložila seznam 125 patentů bez specifikace, které konkrétně měl ovladač porušovat, a následně požadovala 25 tisíc dolarů za náklady na jejich přiřazení ke kódu s hrozbou, že se tato částka bude
… více »Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
$response->as_string !~ /…/), ale výhledově bych chtěl, aby test mohl rovnou poukázat na chybu.
P.S.: Ano, aplikace je v Catalystu
V době překladu těžko, protože jedna z podmínek validity HTML je, že element a nesmí být vnořený. Jakmile budete mít v programu smyčku, neexistuje způsob, jak bez spuštění programu rozhodnout, zda program vloží odkaz do odkazu. To je problém principiální, nikoliv neschopnost programátorů.
Pokud jde o knihovnu, tak za běhu je možné docílit toho, že se to nikdy nestane. Ale to už je za běhu. Jak jsem psal, třeba dom4j to umí. Objektu, přes který se buduje dokument se na počátku vrazí DTD a když aplikace zkusí porušit pravidla, tak dané volání knihovny selže.
Já myslím, že by toho šlo dosáhnout i v běžných jazycích jako je třeba Java. Akorát bych potřeboval docela dost typů -- v podstatě bych do typů zakódoval stavový automat, tj, typy by byly stavy a funkce/metody přechody a jejich návratový typ by určoval cílový stav.
create_div(obsah_divu) a ona mi vygeneruje jak otevírací, tak i uzavírací tag.
Máte pravdu, že jedinečnost id do typového systému budu kódovat dost těžko. Pokud bych chtěl zajít do extrému, tak mohu využít toho, že všechna slova lze očíslovat a čísla už v typovém systému reprezentovat mohu, takže by součástí typu muselo být i jaká id byla použita. Nicméně má to dost problémů.
Další řešení je, že se id budou generovat automaticky -- nicméně, to už je podvod, protože to řeším za běhu.
A třetím řešením je využít možnosti spouštět vlastní kód při běhu kompilátoru (pokud to jazyk podporuje), pak lze ověřit, zda-li id už nebylo použito.
Přesněji mám na mysli něco jako WASH -- ten sice nezaručuje úplnou validitu nicméně s troškou snahy by se i to mohlo podařit.
že element a nesmí být vnořený. Jakmile budete mít v programu smyčku, neexistuje způsob, jak bez spuštění programu rozhodnout
Takový kód by se neměl vůbec přeložit. (Samozřejmě nevylučuji, že nastane situace, kdy program generuje validní kód a kompilátor ho odmítne, protože si tím není jistý. To je obecně nerozhodnutelné -- redukcí na halting problém.)
Pro tento účel může být zajímavý jazyk OCamlDuce viz příklad.
Tiskni
Sdílej: