Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
$response->as_string !~ /…/), ale výhledově bych chtěl, aby test mohl rovnou poukázat na chybu.
P.S.: Ano, aplikace je v Catalystu
V době překladu těžko, protože jedna z podmínek validity HTML je, že element a nesmí být vnořený. Jakmile budete mít v programu smyčku, neexistuje způsob, jak bez spuštění programu rozhodnout, zda program vloží odkaz do odkazu. To je problém principiální, nikoliv neschopnost programátorů.
Pokud jde o knihovnu, tak za běhu je možné docílit toho, že se to nikdy nestane. Ale to už je za běhu. Jak jsem psal, třeba dom4j to umí. Objektu, přes který se buduje dokument se na počátku vrazí DTD a když aplikace zkusí porušit pravidla, tak dané volání knihovny selže.
Já myslím, že by toho šlo dosáhnout i v běžných jazycích jako je třeba Java. Akorát bych potřeboval docela dost typů -- v podstatě bych do typů zakódoval stavový automat, tj, typy by byly stavy a funkce/metody přechody a jejich návratový typ by určoval cílový stav.
create_div(obsah_divu) a ona mi vygeneruje jak otevírací, tak i uzavírací tag.
Máte pravdu, že jedinečnost id do typového systému budu kódovat dost těžko. Pokud bych chtěl zajít do extrému, tak mohu využít toho, že všechna slova lze očíslovat a čísla už v typovém systému reprezentovat mohu, takže by součástí typu muselo být i jaká id byla použita. Nicméně má to dost problémů.
Další řešení je, že se id budou generovat automaticky -- nicméně, to už je podvod, protože to řeším za běhu.
A třetím řešením je využít možnosti spouštět vlastní kód při běhu kompilátoru (pokud to jazyk podporuje), pak lze ověřit, zda-li id už nebylo použito.
Přesněji mám na mysli něco jako WASH -- ten sice nezaručuje úplnou validitu nicméně s troškou snahy by se i to mohlo podařit.
že element a nesmí být vnořený. Jakmile budete mít v programu smyčku, neexistuje způsob, jak bez spuštění programu rozhodnout
Takový kód by se neměl vůbec přeložit. (Samozřejmě nevylučuji, že nastane situace, kdy program generuje validní kód a kompilátor ho odmítne, protože si tím není jistý. To je obecně nerozhodnutelné -- redukcí na halting problém.)
Pro tento účel může být zajímavý jazyk OCamlDuce viz příklad.
Tiskni
Sdílej: