Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 44 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 14. dubna.
Psal jsem dneska jednoduchou třídu pro animované sprajty v OpenGL. Abych nemusel texturovací souřadnice počítat při každé změně snímku, předpočítal jsem si je všechny předem do bufferu. Když pak dojde na kreslení snímku, texturovací souřadnice zadám jednoduše jako offset do tohohle bufferu. V principu velmi jednoduchý kód, ale stejně se mi v něm podařilo vyrobit chybu, kterou jsem pak dlouho a nespokojeně hledal. Je to klasický přehmat v ukazatelové aritmetice – býval bych řekl, že takovou chybu bych neudělal, no ale zjevně ano:
#include <stdio.h>
typedef struct { int a, b; } dint;
int main()
{
dint foo[] = {{1, 2}, {3, 4}};
printf("%i\n", *(foo + 1));
return 0;
}
Program samozřejmě vypíše trojku, protože operátor plus přičítá násobky základního typu pole, nikoliv bajty. Tenhle post jsem napsal především proto, abych si to pořádně natloukl do hlavy a příště si podobné radosti ušetřil 
Tiskni
Sdílej:

printf("%i\n", *((int*)foo + 1));
float *textureVertices;A za chvilku:
const int textureOffset = currentFrame * 4 * sizeof(float); glTexCoordPointer(2, GL_FLOAT, 0, textureVertices+textureOffset);No a
sizeof(float) bylo samozřejmě navíc, stačilo ho smazat.
textureVertices jen tak pro zajímavost?
int frameNo = 0, i = 0;
while (frameNo <= numFrames)
{
textureVertices[i+0] = …;
textureVertices[i+1] = …;
textureVertices[i+2] = …;
textureVertices[i+3] = …;
i+=4; frameNo++;
}
frameNo < numFrames než větší/rovno, protože frameNo inicializuješ frameNo = 0.* 4 než * sizeof(float).sizeof(float) != 4 a imho to nepůjde, nebo jo?
while jde od nuly do frameNo včetně (⇒ N+1). A když chci offset prvního vrcholu snímku číslo X, musím přeskočit dva vrcholy na každý z předchozích snímků. Dva vrcholy = čtyři floaty, proto *4. Ta optimalizace je celkem zbytečná, ale podle mě není nijak zvlášť nepřehledná, tak jsem ji tam nechal.
typedef struct { int a, b; } dint;
int main() {
dint foo[] = {{1, 2}, {3, 4}};
printf("%i\n", foo[1].a);
return;
}
Já bych si na konstrukci s ukazatelem v tom původním provedení netroufnul. Aniž bych si to uvědomoval, jistě by se mi už při prvním pohledu na strukturu dint mihla hlavou myšlenka "A v jakém vlastně pořadí jsou uložené složky a a b? Nemohl by se mi stát, že to bude potřeba přeložit na něčem, co zvolí pořadí opačné?" - A měl bych jasno.
Obecně známá pravda tvrdí, že ukazatele jsou rychlejší. Moje hlava tvrdí, že to je možné, ale ve většině případů to za ty komplikace nestojí a i potom se to dá udělat mnohem bezpečněji.
Chce to méně spoléhat na obecně známé pravdy a více používat vlastní hlavu:To jsme si asi nerozuměli. Ten kód je jen ukázka, na které je dobře vidět chování operátoru + na ukazatelech. Samozřejmě, že bych se k
foo mohl chovat jako k poli, ale tím by to celé jaksi ztratilo pointu.
Obecně známá pravda tvrdí, že ukazatele jsou rychlejší. Moje hlava tvrdí, že to je možné, ale ve většině případů to za ty komplikace nestojí a i potom se to dá udělat mnohem bezpečněji.Ani v tom původním kódu jsem to nedělal kvůli rychlosti, prostě mi to tak přišlo nejpraktičtější. Asi bych si býval mohl napsat nějaké struktury a pracovat s tím kusem paměti trochu méně „naslepo“, bylo by to bezpečnější a čitelnější. To je fakt.
p+1 a &(p[1]), už bych tak jednoznačně netvrdil, že je druhý zápis je přehlednější.