Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »
Tiskni
Sdílej:
Tahle myšlenka samozřejmě nikoho programovat nenaučíNejsem si jistý, jestli reagujeme na stejnou myšlenku. Napadají mě dvě možnosti: 1) Výborný programátor se obejde bez intelektu, stačí, když dodržuje pořádek. S takovou myšlenkou nemůžu souhlasit, pokud slovem programátor myslíš stejnou profesi (případně koníček) jako já (tzn ne toho, kdo napíše pár řádků html, pár řádků php a nějaký ten SQL select). 2) Výborný programátor by měl umět vyjadřovat věci jednoduše a konzistentně. S tím naopak souhlasím velmi. Jsou to dvě důležité vlastnosti v jakémkoli oboru, kde lidé na něčem spolupracují. Bohužel text citátu spíš vypadá jako ta první varianta.
Takhle jsem ho pochopil jáMožná je citát právě ukázkou neschopnosti vyjádřit se jasně a srozumitelně, takže je v důsledku svou vlastní kritikou (nebo je jen vytržený z kontextu).
1) Výborný programátor se obejde bez intelektu, stačí, když dodržuje pořádek.Přesněji řečeno je to tak, že záleží víc na tom druhém než na tom prvním. Můžete být dobrý/průměrný/slabý programátor s dobrými návyky, ale jak je nemáte tak jste k ničemu.
tzn ne toho, kdo napíše pár řádků html, pár řádků php a nějaký ten SQL selectNa tomhle naopak záleží ze všeho nejmíň.
…jak to neni jednoduche, bude to asi blbe.Přesně. Dřív jsem míval dojem, že je třeba příslušná část kódu opravdu těžká, že to jednodušej udělat nepůjde. Kdykoliv si dneska uvědomím, že se s něčím hodně peru, začnu přemýšlet, jestli nedělám nějakou kravinu. Většinou jo :)
"never touch a running system"Zrovna tenhle je dost na hovno.
to je taka vseobecna pravda.Souhlasím, jsou to takové blábolivé popisy obecně známých pravd. Někteří lidé si v tom dost libují, a když není co říct, tak do diskuze prostě plácnou "KISS", "DRY" apod. Zvláštní je, že to dělají především - avšak v žádném případně ne výhradně - uživatelé nejmenované distribuce, která je dnes podobnou hračkou, jakou bylo onehdá Gentoo.
a když není co říct, tak do diskuze prostě plácnou "KISS", "DRY" apod.Nejvtipnější je, když to někdo plácne na stránky svého „projektu“ hned vedle zkratek MVC a AJAX
KISS DRY AJAX je pekné kombo
jednoduchost a konvenceNa to pozor. Když se přežene konvence, jednoduchost se ztratí. Mé současné peklo na projektu…
Když se přežene konvenceJe pak taky otázkou, zda je daná konvence dobrá nebo špatná...
treba to rychlo nakodit a pod.Tohle moc nechápu – konvence by přece měla být něco přirozeného, člověk tak píše ze zvyku, nemusí na to nijak zvlášť myslet – tudíž ho to ani nemůže zdržovat. Problém může být leda v tom, že každý můžeme mít ty zvyky jiné – to je potom na vzájemné dohodě.
Problém může být leda v tom, že každý můžeme mít ty zvyky jiné – to je potom na vzájemné dohodě.no niekto ma take navyky, ze na formatovanie uplne dlabe
Opakom toho je, keď pošleš funkčný patch na dôležitý bug, ale pol roka ťa drbú len kvôli štýlu a k skutočnému obsahu sa nikto nevyjadrí. To človeka fakt poteší Ale inak uznávam, že z dlhodobého hľadiska máš pravdu.
Prečo by sa to nemalo dať čítať? Len preto, že to má trochu iný štýl, než je konvencia daného projektu? Fakt úžasné...
Mno, skôr mi ide o to, že občas sa na bugzillách človek stretne až s fanatickými zástancami konvencií, ktorí uprednostňujú formu pred obsahom a trpia tým všetci, lebo treba čakať na dôležité patche. Na druhej strane, z hľadiska dlhodobého sa asi vyplatí počkať.
Problém může být leda v tom, že každý můžeme mít ty zvyky jiné – to je potom na vzájemné dohodě.Jo, je důležitější mít jednu strukturu v celém projektu, než systém každej pes jiná ves. Co se týče prostého formátování textu, dnešní nástroje umí na jeden příkaz přeformátovat všechny soubory za několik málo sekund takže není problém takovou konvenci kdykoliv změnit nebo přeformátovat cizí kus kódu (klidně i po praseti). Horší to je bohužel s konvencema ohledně jmen, struktury a obecně stylu psaní. Tam někdy pomáhá code review, někdy motivace a někdy je to boj s větrnými mlýny.
pretoze napr. nestihaju, treba to rychlo nakoditTo je zmáčknutí jedné klávesové zkratky v IDE tak zdržuje?
Skús
:set mouse=a
Druhá možnosť je nabindovať si na nejakú klávesu príkaz
:set invnumber
Gvim sa v tomto ohľade ale chová úplne rovnako ako vim. V defaultnom nastavení kopíruje aj čísla riadkov.
IDE nebo lepší editory mají funkci „zpět“, takže pokud zmáčkneš např. Ctrl+Alt+F a zjistíš, že se ti kód rozhodil, tak zmáčkneš Ctrl+Z a opravíš chybyv editore, co som pouzival CTRL+Z nepomohlo, nepametal si tolko krokov dozadu
a jednak je zarušeno, že všichni budou formátovat stejnětak takyto idealny stav IMHO nikdy nenastane; to by si musel vsetkym developerom, ktori su kdekade po svete a ktorych poznas iba po maily nanutit pouzivat rovnake IDE, co je IMHO nemozne a aj tak by sa nato vela ludi vysralo
tak takyto idealny stav IMHO nikdy nenastane; to by si musel vsetkym developerom, ktori su kdekade po svete a ktorych poznas iba po maily nanutit pouzivat rovnake IDE, co je IMHO nemozne a aj tak by sa nato vela ludi vysraloStačí pro daný projekt nadefinovat konvence formátování. Pokud nejsou nějaké šílené, každý vývojář si to může nastavit ve svém formátovači (případně rovnou můžete vystavit konfigurace pro nejčastěji používané formátovače).![]()
a nepoužívá cizí knihovny, protože to všechno přece zvládne sám daleko lépeTak tady bych byl opatrný. Používání cizích knihoven spolu nese learning curve. A to nejen na úrovni API, ale hlavně na úrovni vnitřní implementace. Není nic lepšího, než se v testech dostat do křížku se side-effectem nějaké knihovny. Jako příklad za vše můžu uvést třeba Apachí Commons Configuration. Nese si s sebou tisíce dalších knihoven a chyb. A přitom člověk zpravidla potřebuje jen nasypat nějaký properties do HashMapy. Pardón, ale připadá mi jedna třída mnohem jednodušší na správu, než tuny balastu, nad kterými nemám kontrolu. Hoši támhle v Anglii takhle vyměnili under-layering knihovny v našem produktu. Vedlo to k tomu, že současné implementace u zákazníků se musí kompletně předesignovat. Jen proto, že někdo udělal kompilát 3rd-party knihoven a teď zamíchal polívčičku. Celý tohleto code reusability je velice ošemetná záležitost a na prvním místě bych to rozhodně nevypichoval. Zvlášť co se open source týče.
Nie pre vsetky jazyky su take idealne IDE ako pre Javu ci C#Nástroje lint, indent a ctags (pro C) tu byly ještě dávno před tím, než Java a C# vznikly.
Kde kdo nepoužívá automatické formátování kódu,Tak minimálně takovýten klasický smartindent je v podstatě nutnost.
nepoužívá IDETo je každého věc.
nepřekládá se zapnutými varováními kompilátoru, nepoužívá automatické testyO tom by se už dalo bavit.
nepoužívá cizí knihovny, protože to všechno přece zvládne sám daleko lépe.Případ od případu.
s codesweepermi nemam dobre skusenosti a nepouzivam ichTo nevadí, ono stačí když to použije příjemce Vašeho zdrojáku.