V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Samotný jazyk je popsán SLR(1) gramatikou, která je dostatečně silná pro popis obecného programovacího jazyka.To znamená odstranit konflikty z gramatiky? To není příliš pohodlné, ne?
Ano to je pravda je nutné vyřešit SLR(1)
konflikty vznikající v rozkladové tabulce. SLR(1)
gramatika byla zvolena jako dostačující pro řešení původní úlohy v rámci které program yapgen vznikl.
Od té doby jsem jej párkrát využil při implementaci úkolů se kterými jsem se setkal v praxi.
BTW: když píšeš „C/C++“, co to znamená? Umí to generovat zdroják v obou jazycích nebo to generuje C, které se dá přeložit i kompilátorem pro C++?
Třetí možnost je správně: generuje to zdrojový soubor pro kompilátor C++, kde z C++ jsou používány následující funkce, které nebyly součástí jazyka C: metody ve strukturách (třídách), reference, datový typ bool, výčtový typ, a možná některé další.
Ale to není tak důležité, protože v případě potřeby je možné vygenerovat výsledný zdrojový soubor v libovolném jazyce (dostatečně silném). Tvrdá práce: generování DFA (Deterministický Konečný Automat) a LALR tabulky je již hotová a generování C/C++ souboru je v podstatě jen export algoritmů na těmito dvěma strukturami.
Příklady vygenerovaných .cc
souborů odpovídajících překladačům popsaným v kapitolce "Příklad tvorby překladače" je uveden na: 1, 2, 3.
Uvedené soubory obsahují dvě základní funkce recognize_terminal
a parser_parse_source_string
, které dělají všechnu práci.
To je mi dost divné. Sice nebyl nijak moc kvalitní, v podstatě o ničem, ale zápisky Miriam tu taky zůstávají (byť třeba ne na titulní stránce). A protože pod ním byly komentáře, nemohl ho běžný uživatel (jako autor) smazat. Leoš asi není běžný uživatel…
Ad patička:
Výhodná nabídka; Romantická kvelbená kóje v Kyjově (se záchodem!)
To je včetně toho pozemku nad tím nebo to je cena jen za díru v zemi a ty cihly? Kupuješ? Podle kabelů to vypadá, že elektřina tam je. Šlo by tam udělat datacentrum a menší kancelář. Na zahradě by se postavil stožár a bylo by
Kupuješ?Spíš jsem chtěl morálně podpořit majitele v jeho originálně snaze prodat kvelbenou kóji.
Nepochybně máš pravdu, bohužel jsem si zvykl používat základní datové typy tak, že počítám s platností následujících tvrzení:
sizeof(void *) == sizeof(long unsigned)
sizeof(int) == 4
sizeof(unsigned) == 4
sizeof(char) == 1
sizeof(long long int) == 8
sizeof(float) == 4
sizeof(double) == 8
A až narazím na platformu, na které to nebude platit, tak si budu trhat vlasy a vzpomenu si na tebe.
sizeof(void *) == sizeof(long unsigned)Tohle třeba neplatí na Windows, teda né že mi Windows není ukradenej, ale stejně. Pro nějaké takové prasárničky typu pointer na číslo existuje (u)intptr_t.
sizeof(unsigned) == 4S tímhle nepochodíš na různých mikroprocesorech. Na těch "hloupých" typu atmega, to je např. 2.
sizeof(char) == 1Tohle platí vždycky. Ať už má char 8 nebo 256 bitů, pořád to 1 byte, protože byte je totéž co char.
Je neco spatnyho na tom, ze vubec nepouzivam size_t a vsechny velikosti mam pevne omezene napr. uint8_t nebo int64_t a naprosto ignoruju architekturu? Mam porad trochu problem s endianness, ale jinak se muzu spolehnout, ze bude kod fungovat vsude stejne (hlavne na 8bit AVR).
Uplne jsem ale prestal pouzivat packed struktury, to je zlo.
A co kdyz nemam vubec problem s minimalni velikosti, ale potrebuju presne urcite nasobky 8bitu? Napr. kdyz zpracovavam HW udaje a potrebuju 1:1 bitovou reprezentaci. Nebo treba kdyz rozebiram a skladam sitove pakety.
Taky moc se mi nelibi, ze bych vsude psal uint_least32_t misto uint32_t, je to delsi zapis a neprinasi funkcionalitu ani prehlednost.
A co kdyz nemam vubec problem s minimalni velikosti, ale potrebuju presne urcite nasobky 8bitu? Napr. kdyz zpracovavam HW udaje a potrebuju 1:1 bitovou reprezentaci. Nebo treba kdyz rozebiram a skladam sitove pakety.Na platformě, kde neexistuje 8bit typ toho nedocílíte a musíte použít typ větší (a třeba z něho použít jen 8 bitů, to je na vás) a na platformě, kde existuje, tak ho použijete. A když ho vyžadujete, tak není problém otestovat, jestli je nadefinováno nějaké
UINTN_MAX
makro a kydnout tam #error
s vysvětlením proč a co, než nechat kompilaci selhat na nějaké chybě, která třeba nic neřekne potenciálnímu "kompilovači" vašeho kódu. A jestli se vám zdají jména dlouhé, tak použijte kratší, jazyk k tomu poskytuje prostředky (typedef, using).
Na platformě, kde neexistuje 8bit typ toho nedocílíte a musíte použít typ větší (a třeba z něho použít jen 8 bitů, to je na vás) a na platformě, kde existuje, tak ho použijete.Toto je naprosto absurdni situace, ktera by mohla nastat v drevnich dobach pocitacu typu PDP-XY, kdy jeste nebyl byte obecne prijatou jednotkou pro ulozeni informace a velikost slova byla definovana moznostmi hardwaru. Napr. architektura SPARC nebo treba JVM pracuji interne s 32bitovyma hodnotama a jen pri praci s pameti vyuzivaji typy s mensim rozsahem... a nikomu to vetsi problemy necini, protoze prekladac se o to postara sam.
kdybych měl čas
Čemu se teď vlastně věnuješ? Nechceš se někdy rozepsat v blogu?
Tiskni
Sdílej: