Stanislav Aleksandrov předložil patch rozšiřující KWin (KDE Plasma) na 3D virtuální desktopové prostředí (videoukázka v mp4).
Digg (Wikipedie), "místo, kde můžete sdílet a objevovat to nejlepší z internetu – a nejen to", je zpět. Ve veřejné betě.
Po .deb balíčcích Mozilla nově poskytuje také .rpm balíčky Firefoxu Nightly.
Vývojové prostředí IntelliJ IDEA slaví 25. narozeniny (YouTube).
Vedení společnosti NVIDIA údajně povolilo použití milionů knih ze známého 'warez' archivu Anna's Archive k výcviku umělé inteligence, ačkoliv vědělo, že archiv tyto knihy nezískal legální cestou. Žaloba, ve které se objevují i citace interních dokumentů společnosti NVIDIA, tvrdí, že NVIDIA přímo kontaktovala Anna's Archive a požadovala vysokorychlostní přístup k datům knihovny.
Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Samotný jazyk je popsán SLR(1) gramatikou, která je dostatečně silná pro popis obecného programovacího jazyka.To znamená odstranit konflikty z gramatiky? To není příliš pohodlné, ne?
Ano to je pravda je nutné vyřešit SLR(1) konflikty vznikající v rozkladové tabulce. SLR(1) gramatika byla zvolena jako dostačující pro řešení původní úlohy v rámci které program yapgen vznikl.
Od té doby jsem jej párkrát využil při implementaci úkolů se kterými jsem se setkal v praxi.
BTW: když píšeš „C/C++“, co to znamená? Umí to generovat zdroják v obou jazycích nebo to generuje C, které se dá přeložit i kompilátorem pro C++?
Třetí možnost je správně: generuje to zdrojový soubor pro kompilátor C++, kde z C++ jsou používány následující funkce, které nebyly součástí jazyka C: metody ve strukturách (třídách), reference, datový typ bool, výčtový typ, a možná některé další.
Ale to není tak důležité, protože v případě potřeby je možné vygenerovat výsledný zdrojový soubor v libovolném jazyce (dostatečně silném). Tvrdá práce: generování DFA (Deterministický Konečný Automat) a LALR tabulky je již hotová a generování C/C++ souboru je v podstatě jen export algoritmů na těmito dvěma strukturami.
Příklady vygenerovaných .cc souborů odpovídajících překladačům popsaným v kapitolce "Příklad tvorby překladače" je uveden na: 1, 2, 3.
Uvedené soubory obsahují dvě základní funkce recognize_terminal a parser_parse_source_string, které dělají všechnu práci.
To je mi dost divné. Sice nebyl nijak moc kvalitní, v podstatě o ničem, ale zápisky Miriam tu taky zůstávají (byť třeba ne na titulní stránce). A protože pod ním byly komentáře, nemohl ho běžný uživatel (jako autor) smazat. Leoš asi není běžný uživatel…
Ad patička:
Výhodná nabídka; Romantická kvelbená kóje v Kyjově (se záchodem!)
To je včetně toho pozemku nad tím nebo to je cena jen za díru v zemi a ty cihly? Kupuješ? Podle kabelů to vypadá, že elektřina tam je. Šlo by tam udělat datacentrum a menší kancelář. Na zahradě by se postavil stožár a bylo by 
Kupuješ?Spíš jsem chtěl morálně podpořit majitele v jeho originálně snaze prodat kvelbenou kóji.
Nepochybně máš pravdu, bohužel jsem si zvykl používat základní datové typy tak, že počítám s platností následujících tvrzení:
sizeof(void *) == sizeof(long unsigned)
sizeof(int) == 4
sizeof(unsigned) == 4
sizeof(char) == 1
sizeof(long long int) == 8
sizeof(float) == 4
sizeof(double) == 8
A až narazím na platformu, na které to nebude platit, tak si budu trhat vlasy a vzpomenu si na tebe.
sizeof(void *) == sizeof(long unsigned)Tohle třeba neplatí na Windows, teda né že mi Windows není ukradenej, ale stejně. Pro nějaké takové prasárničky typu pointer na číslo existuje (u)intptr_t.
sizeof(unsigned) == 4S tímhle nepochodíš na různých mikroprocesorech. Na těch "hloupých" typu atmega, to je např. 2.
sizeof(char) == 1Tohle platí vždycky. Ať už má char 8 nebo 256 bitů, pořád to 1 byte, protože byte je totéž co char.
Je neco spatnyho na tom, ze vubec nepouzivam size_t a vsechny velikosti mam pevne omezene napr. uint8_t nebo int64_t a naprosto ignoruju architekturu? Mam porad trochu problem s endianness, ale jinak se muzu spolehnout, ze bude kod fungovat vsude stejne (hlavne na 8bit AVR).
Uplne jsem ale prestal pouzivat packed struktury, to je zlo.
A co kdyz nemam vubec problem s minimalni velikosti, ale potrebuju presne urcite nasobky 8bitu? Napr. kdyz zpracovavam HW udaje a potrebuju 1:1 bitovou reprezentaci. Nebo treba kdyz rozebiram a skladam sitove pakety.
Taky moc se mi nelibi, ze bych vsude psal uint_least32_t misto uint32_t, je to delsi zapis a neprinasi funkcionalitu ani prehlednost.
A co kdyz nemam vubec problem s minimalni velikosti, ale potrebuju presne urcite nasobky 8bitu? Napr. kdyz zpracovavam HW udaje a potrebuju 1:1 bitovou reprezentaci. Nebo treba kdyz rozebiram a skladam sitove pakety.Na platformě, kde neexistuje 8bit typ toho nedocílíte a musíte použít typ větší (a třeba z něho použít jen 8 bitů, to je na vás) a na platformě, kde existuje, tak ho použijete. A když ho vyžadujete, tak není problém otestovat, jestli je nadefinováno nějaké
UINTN_MAX makro a kydnout tam #error s vysvětlením proč a co, než nechat kompilaci selhat na nějaké chybě, která třeba nic neřekne potenciálnímu "kompilovači" vašeho kódu. A jestli se vám zdají jména dlouhé, tak použijte kratší, jazyk k tomu poskytuje prostředky (typedef, using).
Na platformě, kde neexistuje 8bit typ toho nedocílíte a musíte použít typ větší (a třeba z něho použít jen 8 bitů, to je na vás) a na platformě, kde existuje, tak ho použijete.Toto je naprosto absurdni situace, ktera by mohla nastat v drevnich dobach pocitacu typu PDP-XY, kdy jeste nebyl byte obecne prijatou jednotkou pro ulozeni informace a velikost slova byla definovana moznostmi hardwaru. Napr. architektura SPARC nebo treba JVM pracuji interne s 32bitovyma hodnotama a jen pri praci s pameti vyuzivaji typy s mensim rozsahem... a nikomu to vetsi problemy necini, protoze prekladac se o to postara sam.
kdybych měl čas
Čemu se teď vlastně věnuješ? Nechceš se někdy rozepsat v blogu?
Tiskni
Sdílej: