Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Programátoři to s vývojem OpenOffice.org nikdy neměli zrovna lehké. Projekt je známý svým enormním rozsahem kódu, který si po mnoha letech vývoje zaslouží pročistit. Navíc, pokud už někdo skutečně usedne a začne psát, bylo zde vždy vysoké riziko, že váš kód nebude zařazen, a to mnohdy ani ne proto, že by o danou funkci nebyl zájem. Známy jsou i situace, kdy byl patch jednoduše odmítnut, a po čase byla ta samá funkčnost připravena samotným Sunem. Východiskem byl vznik projektu Go-OO.org, který se stará o správu takových zamítnutých externích patchů.
Začít programovat nové funkce do OpenOffice.org v léty vyvíjeném nativním rozhraní (C/C++) navíc není úplně triviální úkol, a proto jej mnoho lidí řeší použitím Javy, protože zde je programové rozhraní přece jen uhlazenější. Navzdory tomuto a skutečnosti, že open source svět má i alternativy (kupříkladu KOffice), je jasné, že OpenOffice.org tu s námi bude v té či oné podobě ještě dlouho.
V poslední době jsme byli svědky nemalého převratu – skupině vývojářů se nelíbil přístup Oraclu k vedení projektu, kupříkladu právě ve věci přijímání patchů. Po deseti letech fungování OpenOffice.org tedy nastal čas naplnit, co bylo v začátcích slíbeno, tedy založit nezávislou organizaci spravující vývoj. Na konci září tedy byl oznámen vznik Document Foundation a také název forku: LibreOffice. Rovnou byla veřejnosti nabídnuta betaverze staronového kancelářského balíku, která už hodiny po uvolnění získala hlasitou podporu ze strany nejedné distribuce. LibreOffice bylo z hlediska odvozeno především ze zmiňovaného Go-OO.org, které je už nyní "tou verzí" OpenOffice.org, kterou nalezneme v řadě distribucí.
Oracle byl zakladateli Document Foundation přizván, aby se k nově vzniklé organizaci připojil a aby případně komunitě poskytl ochrannou známku. Oracle popřál projektu hodně zdaru, označil forkování za krásu open source, nicméně odmítl se jakkoliv účastnit. V ten moment bylo jasné, že se dostáváme do situace tak trochu podobné odloučení X.Org od XFree86 – XFree86 jednoznačně prohrálo a jeho vývoj utichl. OpenOffice.org má však za seb ou velmi silnou firmu, která může vývoj vést dále i bez přímé účasti komunity, a tak je otázka, který software si získá větší přízeň u uživatelů. Můj osobní odhad za uživatele Linuxu je LibreOffice.
Protože lidé z Document Foundation mají nadále významné posty v komunitním výboru OpenOffice.org, byli během setkání rady (na IRC kanálu) vyzvání, aby vzhledem ke vzniklému konfliktu zájmů na své funkce rezignovali, protože jednoduše není dobře možné sedět na dvou židlích najednou. Druhou možností, kterou dostali, je změnit svůj postoj a opustit Document Foundation.
První týden vývoje LibreOffice ukázal velkou vůli programátorů přispívat tomuto "vysvobozenému kódu", ale i hezký počáteční zájem uživatelů. LibreOffice byl stažen více než 80 000× a počet zrcadel se téměř zdvojnásobil na 45. Kód se dočkal 80 příspěvků od 27 dobrovolníků. Mailing list s oznámeními o vydáních získal 2000 odběratelů, účet na Twitteru 600 odběratelů a účet na Identi.ca 150. V průměru více než 100 zpráv denně prošlo diskuzním mailing listem.
Situace začala být ještě zajímavější spolu s vydáním OpenOffice.org 3.3.0 RC1. Nyní se nabízí otázka, v jaké podobě bude přejímán kód z dílny Oracle do LibreOffice – dlouholetý vývojář Michael Meeks se nechal v rozhovoru slyšet, že LibreOffice bude zařazovat všechen kód dostupný pod vhodnou licencí. Tento volný přístup má samozřejmě i morální aspekt – ne všem musí připadat zrovna přijatelné brát si práci projektu, vůči kterému se komunita (nebo její část) vyhradila. Tak jako tak přinese OpenOffice.org 3.3.0 RC1 řadu zajímavých novinek; na některé z nich se podíváme.
Splash screen, samozřejmě již s logem Oracle, zobrazuje informace spojené s načítáním rozšíření v podobě textového popisku. (Bohužel se nepodařilo na screenshotu zachytit.)
Hierarchické popisky pro grafy – v sešitu je po hierarchickém vyplnění políček možné nechat tuto strukturu velmi jednoduše promítnout do grafu.
Databázové ovladače je možné rozšiřovat, a to pomocí rozšíření. Mnoho ovladačů postrádá řadu funkcí jako přidání/odstranění klíče v tabulce. Související javovská rozhraní (interface) tedy lze implementovat externě.
Více řádků v sešitech – limit 65536 řádků se zvyšuje na 1048576
Dialog při ukončování GNOME – pokud se budete odhlašovat z GNOME, nový kód umožní zobrazit dialog vyzývající k uložení případných změn.
Panel nástrojů rychlého hledání v dokumentu – neboli funkce, kterou známe z řady jiných programů.
Záložka Bezpečnost ve vlastnostech dokumentu – nabízí zapnutí záznamu změn nebo přepnutí do režimu jen ke čtení.
Přepracovaný dialog tisku – zobrazuje náhled dokumentu a nabízí celou řadu zajímavých voleb.
Schopnější import z CSV – nabízí volby pro interpretaci čísel a většina nastavení z tohoto dialogu se zachovává
Možnost snadno vložit slide s určitým rozvržením – výsledek práce projektu Renaissance
Na jedné straně máme Oracle a na straně druhé Google, Novell, Canonical a další. Ať tedy šarvátka dopadne jakkoliv, myslím si, že budoucnost tohoto kancelářského balíku – ať už pod jakýmkoliv názvem – není ohrožena. A za toto můžeme vděčit právě open source, komunitě a firmám, které open source podporují.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
20.10.2010 11:59
Marián Kyral | skóre: 29
| blog: Sem_Tam
| Frýdek-Místek
20.10.2010 12:07
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
)
... tak bud nekdo omylem zahodil patch a pak jej pridal )
21.10.2010 15:06
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
22.10.2010 09:50
Marián Kyral | skóre: 29
| blog: Sem_Tam
| Frýdek-Místek
22.10.2010 12:16
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
23.10.2010 21:09
otula | skóre: 45
| blog: otakar
| Adamov
20.10.2010 19:40
default | skóre: 22
| Madrid
kdyby vyvoj vice otevrel, tak by se mu sam zlepsoval a stalo by je to mene penezTak s tímhle zásadně nesouhlasím.
22.10.2010 09:48
Marián Kyral | skóre: 29
| blog: Sem_Tam
| Frýdek-Místek
Pokud se podívám na vyvoj okolo Rawtherapee tak zásadně souhlasím. Tam byl původně zcela uzavřený vývoj, pak Gábor uvolnil zdrojáky pod GPL (baví ho vylepšovat algoritmy, nebaví ho programovat GUI). Několik měsíců trvalo, než se ustanovily nějaká pravidla ohledně přispívání, ale pak se to rozjelo a v současné době jde vývoj relativně rychle (několik comitů denně). Mnoho věcí se vylepšilo a celkově to je velký pokrok. Jistě, je rozdíl mezi malým RT a velkým balíkem OO.org. Ale pokud by byl Oracle pružnější v zařazování patchů, případně umožnil některým důvěryhodným vývojářům mimo Oracle přímo zařazovat patche, tak by byl vývoj určitě rychlejší a opravdu by mohl snížit náklady Oraclu. Minimálně by nebylo potřeba tolik lidí na revidování patchů.kdyby vyvoj vice otevrel, tak by se mu sam zlepsoval a stalo by je to mene penezTak s tímhle zásadně nesouhlasím.
+1
20.10.2010 18:53
Jardík | skóre: 40
| blog: jarda_bloguje
23.10.2010 21:32
jose17 | skóre: 44
| blog: Joseho_blog
| Bratislava
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
24.10.2010 23:44