Intel vydal 42 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20260811 mikrokódů pro své procesory.
Sny o designu GNOME Shellu, článek s náhledy a videi, představuje dlouhodobou vizi týmu GNOME pro vylepšení uživatelského rozhraní GNOME Shellu. Zatímco nedávné verze přinášely spíše drobné úpravy, designéři nyní plánují zásadnější změny.
Byla vydána nová verze 10.5 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu důležitých bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb. Nově vyžaduje podporu ECC (Elliptic Curve Cryptography) v libcrypto, včetně křivky NISTP521.
Byla vydána nová verze 10.6 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. S novými obrazy pro Orange Pi 4 Pro, Orange Pi Zero 3W a Odroid M1/M1S/M2. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Námořní drony používané elitními jednotkami britského královského námořnictva tajně posílaly údaje do Číny. Stroje vybavené čínskými komponenty měly být využívány pro vojenské operace na Blízkém východě. Kamery na dálkově řízených průzkumných člunech K3 Scout byly vybavené součástkami, které bez vědomí britského námořnictva odesílaly informace do spojeného zařízení v Číně. Britské námořní síly využívaly flotilu námořních dronů
… více »Alza.cz nabízí herní AlzaPC s předinstalovaným Linuxem (YouTube), konkrétně s linuxovou distribucí Bazzite (Wikipedie).
Squeak (Wikipedie), open source implementace programovacího jazyka a prostředí Smalltalk, byl vydán ve verzi 6.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Zapscape aneb CVE-2026-64561. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala 6 let (od července 2020 do července 2026).
Počítačová hra Knytt napsaná v Multimedia Fusion 2 byla vydána před 20 lety. Při této příležitosti byl dnes představen moderní port (YouTube) této plošinovky na současné operační systémy pod názvem Knytt Classic. Je zdarma k dispozici na Steamu a GOG.com.
Americká technologická společnost Meta Platforms představila nový model umělé inteligence (AI) Muse Glimmer. Model je menší než přední modely AI od konkurence a má běžet přímo na počítačích uživatelů. Meta model zpřístupní jako open source, tedy otevřený software. Nový model je navržen tak, aby zvládal takzvané agentní úkoly na počítačích se spotřebitelskou grafickou kartou. Klade si tak za cíl uspokojit poptávku po systémech AI, které běží přímo na zařízeních uživatelů.
Programátoři to s vývojem OpenOffice.org nikdy neměli zrovna lehké. Projekt je známý svým enormním rozsahem kódu, který si po mnoha letech vývoje zaslouží pročistit. Navíc, pokud už někdo skutečně usedne a začne psát, bylo zde vždy vysoké riziko, že váš kód nebude zařazen, a to mnohdy ani ne proto, že by o danou funkci nebyl zájem. Známy jsou i situace, kdy byl patch jednoduše odmítnut, a po čase byla ta samá funkčnost připravena samotným Sunem. Východiskem byl vznik projektu Go-OO.org, který se stará o správu takových zamítnutých externích patchů.
Začít programovat nové funkce do OpenOffice.org v léty vyvíjeném nativním rozhraní (C/C++) navíc není úplně triviální úkol, a proto jej mnoho lidí řeší použitím Javy, protože zde je programové rozhraní přece jen uhlazenější. Navzdory tomuto a skutečnosti, že open source svět má i alternativy (kupříkladu KOffice), je jasné, že OpenOffice.org tu s námi bude v té či oné podobě ještě dlouho.
V poslední době jsme byli svědky nemalého převratu – skupině vývojářů se nelíbil přístup Oraclu k vedení projektu, kupříkladu právě ve věci přijímání patchů. Po deseti letech fungování OpenOffice.org tedy nastal čas naplnit, co bylo v začátcích slíbeno, tedy založit nezávislou organizaci spravující vývoj. Na konci září tedy byl oznámen vznik Document Foundation a také název forku: LibreOffice. Rovnou byla veřejnosti nabídnuta betaverze staronového kancelářského balíku, která už hodiny po uvolnění získala hlasitou podporu ze strany nejedné distribuce. LibreOffice bylo z hlediska odvozeno především ze zmiňovaného Go-OO.org, které je už nyní "tou verzí" OpenOffice.org, kterou nalezneme v řadě distribucí.
Oracle byl zakladateli Document Foundation přizván, aby se k nově vzniklé organizaci připojil a aby případně komunitě poskytl ochrannou známku. Oracle popřál projektu hodně zdaru, označil forkování za krásu open source, nicméně odmítl se jakkoliv účastnit. V ten moment bylo jasné, že se dostáváme do situace tak trochu podobné odloučení X.Org od XFree86 – XFree86 jednoznačně prohrálo a jeho vývoj utichl. OpenOffice.org má však za seb ou velmi silnou firmu, která může vývoj vést dále i bez přímé účasti komunity, a tak je otázka, který software si získá větší přízeň u uživatelů. Můj osobní odhad za uživatele Linuxu je LibreOffice.
Protože lidé z Document Foundation mají nadále významné posty v komunitním výboru OpenOffice.org, byli během setkání rady (na IRC kanálu) vyzvání, aby vzhledem ke vzniklému konfliktu zájmů na své funkce rezignovali, protože jednoduše není dobře možné sedět na dvou židlích najednou. Druhou možností, kterou dostali, je změnit svůj postoj a opustit Document Foundation.
První týden vývoje LibreOffice ukázal velkou vůli programátorů přispívat tomuto "vysvobozenému kódu", ale i hezký počáteční zájem uživatelů. LibreOffice byl stažen více než 80 000× a počet zrcadel se téměř zdvojnásobil na 45. Kód se dočkal 80 příspěvků od 27 dobrovolníků. Mailing list s oznámeními o vydáních získal 2000 odběratelů, účet na Twitteru 600 odběratelů a účet na Identi.ca 150. V průměru více než 100 zpráv denně prošlo diskuzním mailing listem.
Situace začala být ještě zajímavější spolu s vydáním OpenOffice.org 3.3.0 RC1. Nyní se nabízí otázka, v jaké podobě bude přejímán kód z dílny Oracle do LibreOffice – dlouholetý vývojář Michael Meeks se nechal v rozhovoru slyšet, že LibreOffice bude zařazovat všechen kód dostupný pod vhodnou licencí. Tento volný přístup má samozřejmě i morální aspekt – ne všem musí připadat zrovna přijatelné brát si práci projektu, vůči kterému se komunita (nebo její část) vyhradila. Tak jako tak přinese OpenOffice.org 3.3.0 RC1 řadu zajímavých novinek; na některé z nich se podíváme.
Splash screen, samozřejmě již s logem Oracle, zobrazuje informace spojené s načítáním rozšíření v podobě textového popisku. (Bohužel se nepodařilo na screenshotu zachytit.)
Hierarchické popisky pro grafy – v sešitu je po hierarchickém vyplnění políček možné nechat tuto strukturu velmi jednoduše promítnout do grafu.
Databázové ovladače je možné rozšiřovat, a to pomocí rozšíření. Mnoho ovladačů postrádá řadu funkcí jako přidání/odstranění klíče v tabulce. Související javovská rozhraní (interface) tedy lze implementovat externě.
Více řádků v sešitech – limit 65536 řádků se zvyšuje na 1048576
Dialog při ukončování GNOME – pokud se budete odhlašovat z GNOME, nový kód umožní zobrazit dialog vyzývající k uložení případných změn.
Panel nástrojů rychlého hledání v dokumentu – neboli funkce, kterou známe z řady jiných programů.
Záložka Bezpečnost ve vlastnostech dokumentu – nabízí zapnutí záznamu změn nebo přepnutí do režimu jen ke čtení.
Přepracovaný dialog tisku – zobrazuje náhled dokumentu a nabízí celou řadu zajímavých voleb.
Schopnější import z CSV – nabízí volby pro interpretaci čísel a většina nastavení z tohoto dialogu se zachovává
Možnost snadno vložit slide s určitým rozvržením – výsledek práce projektu Renaissance
Na jedné straně máme Oracle a na straně druhé Google, Novell, Canonical a další. Ať tedy šarvátka dopadne jakkoliv, myslím si, že budoucnost tohoto kancelářského balíku – ať už pod jakýmkoliv názvem – není ohrožena. A za toto můžeme vděčit právě open source, komunitě a firmám, které open source podporují.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
)
... tak bud nekdo omylem zahodil patch a pak jej pridal
)
kdyby vyvoj vice otevrel, tak by se mu sam zlepsoval a stalo by je to mene penezTak s tímhle zásadně nesouhlasím.
Pokud se podívám na vyvoj okolo Rawtherapee tak zásadně souhlasím. Tam byl původně zcela uzavřený vývoj, pak Gábor uvolnil zdrojáky pod GPL (baví ho vylepšovat algoritmy, nebaví ho programovat GUI). Několik měsíců trvalo, než se ustanovily nějaká pravidla ohledně přispívání, ale pak se to rozjelo a v současné době jde vývoj relativně rychle (několik comitů denně). Mnoho věcí se vylepšilo a celkově to je velký pokrok. Jistě, je rozdíl mezi malým RT a velkým balíkem OO.org. Ale pokud by byl Oracle pružnější v zařazování patchů, případně umožnil některým důvěryhodným vývojářům mimo Oracle přímo zařazovat patche, tak by byl vývoj určitě rychlejší a opravdu by mohl snížit náklady Oraclu. Minimálně by nebylo potřeba tolik lidí na revidování patchů.kdyby vyvoj vice otevrel, tak by se mu sam zlepsoval a stalo by je to mene penezTak s tímhle zásadně nesouhlasím.
+1