V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Softwarový firewall - každý znás si může pod tímto označením představit softwarový produkt se zcela rozdílnými vlastnostmi. Také termíny "SOHO" a "SME" jsou velice široké a zahrnují firmy nebo organizace od jedno či více uživatelů v domácí kanceláři až po firmy s desítkami či stovkami uživatelů s firemní centrálou a pobočkami v každém kraji, okrese nebo s pobočkami například v EU. Rozsah vlastností i počet možných uživatelů závislých na softwarovém firewallu je značný.
Co je to softwarový firewall? Můžete to být specializovaný softwarový produkt poskytovaný zdarma na základě GPL licence nebo komerční produkt nabízený jeho výrobcem, distributorem nebo vaším dodavatelem IT. Bez ohledu na konkrétní detaily implementace takového systému je firewall hraničním bodem mezi interní počítačovou sítí a Internetem, který kontroluje a řídí veškerý příchozí i odchozí datový provoz a propouští pouze provoz odpovídající definované bezpečnostní politice. Pojďme se podívat, jaké hlavní bezpečnostní moduly by dobrý firewall měl mít, a řekněme si, proč jsou tyto moduly pro bezpečnost interní sítě tak důležité (obr. 1).
Firewall kontroluje síťové informace (paketové hlavičky) a aplikační informace (data) a dle nastavených pravidel detekuje a případně blokuje nebezpečnou komunikaci. Kontrolu síťových informací zajišťuje základní kámen každého moderního firewalu, tzv. stateful packet filter - paketový filtr, který na základě definovaných pravidel rozhoduje, zda mohou pakety projít do zabezpečené interní sítě nebo na aplikační proxy servery. Stateful packet filter automaticky otevírá potřebné porty a zároveň tyto porty uzavírá při ukončení datové komunikace. Firewall umožňuje pomocí paketového filtru a několika síťových rozhraní rozdělit interní síť na několik segmentů (event. vytvořit tzv. demilitarizovanou zónu - DMZ) a do těchto segmentů nebo DMZ zóny umístit servery nebo služby poskytované pro ostatní uživatele v Internetu nebo obchodní partnery. Důvodem pro oddělení takových systémů od interních sítí je bezpečnost celého systému. Filozofií řešení je restrikce - povolení přístupu jen k nezbytně nutným službám, pouze na nezbytně nutnou dobu a pouze do nezbytně nutných sítí.
Důležitou vlastností paketového filtru je schopnost řídit kvalitu služeb (QoS). Paketový filtr by měl umožňovat zvýšení nebo snížení priority různých typů síťových protokolů pro zajištění korektní funkce kritických firemních aplikací.
Pokud vás článek firmy Annex NET s.r.o. zaujal, celý si jej můžete přečíst na portálu LinuxBIZ.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz