Byl vydán svobodný kancelářský balík OnlyOffice Docs 8.1. Vedle četných oprav přináší několik funkcí včetně podpory editace textu v PDF a vytváření formulářů v PDF.
Daniel Stenberg, autor nástroje curl, z databáze SteamDB zjistil, že aktuálně 22 734 her na Steamu používá curl.
Společnost Anthropic vydala Claude 3.5 Sonnet, tj. novou verzi své umělé inteligence Claude (Wikipedie). Videoukázky na YouTube. S Claude 3, stejně jak s GPT-3.5, Llama 3 a Mixtral, si lze pokecat bez přihlašování na DuckDuckGo AI Chat.
Byla vydána nová stabilní verze 6.8 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 126. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube. Vypíchnuta jsou vylepšení v integrovaném poštovním klientu.
Příspěvek Aukce domén – měsíc po spuštění na blogu CZ.NIC shrnuje první měsíc provozu Aukce domén .CZ. Aukcemi prošlo celkem 18 174 domén, z toho na 742 z nich byl učiněn alespoň 1 příhoz. Nejdražší aukcí byla na doménu virtualnisidlo.cz s cenou 95 001 Kč, která však nebyla včas uhrazena. Nejdražší aukcí, která byla vydražena i zaplacena je praguecityline.cz s cenovkou 55 600 Kč.
Před 40 lety, 19. června 1984, Bob Scheifler představil první verzi okenního systému X (X Window System). Vycházela z okenního systému W (W Window System).
Desktopové prostředí MATE bylo vydáno ve verzi 1.28. V gitových repozitářích je sice už od února, ale oznámení vydání se na webu objevilo s několikaměsíčním zpožděním (únorové datum zveřejnění je nepravdivé). Jde o první velké vydání od roku 2021. Uživatelsky nejvýznamnější pokrok je v podpoře Waylandu.
Laboratoře CZ.NIC vydaly novou verzi 4.24.0 aplikace Datovka, tj. svobodné multiplatformní desktopové aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi. Přidány byly nové parametry do rozhraní příkazové řádky „export-msg“, „export-msgs“, „import-msg“ a „import-msgs“, které dovolují číst/zapisovat zprávy z/do databází. Veliký panel nástrojů byl nahrazen více nastavitelnými
… více »Mapnik (Wikipedie), tj. open source toolkit pro vykreslování map a vývoj mapových aplikací, byl vydán ve verzi 4.0.0. Přehled změn na GitHubu.
Mozilla koupila firmu Anonym, tj. průkopníka v "digitální reklamě chránící soukromí".
Lze použít disková zařízení různých velikostí, což je další posun oproti systémům raid.
Vzhledem k tomu, že to stejně už z principu nemůže fungovat, v tom žádnou výhodu nevidím. Např. u RAID 1 buď kus nebude mirrorovaný nebo to bude "fungovat" přesně stejně jako u normálního RAID 1, tj. z větších zařízení se použije jen část.
Obecně považuji snahu reimplementovat RAID (a další funkce) na úrovni filesystému za velmi nešťastnou, raději mám řešení na úrovni blokového zařízení, které je univerzální a neomezuje mne na jediný filesystém.
Obecně považuji snahu reimplementovat RAID (a další funkce) na úrovni filesystému za velmi nešťastnou, raději mám řešení na úrovni blokového zařízení, které je univerzální a neomezuje mne na jediný filesystém.
Implementace raid ve FS má své výhody. Například při výměně diskového zařízení není třeba kopírovat všechny bloky, ale jen ty skutečně zabrané. Což je mnohem rychlejší. Tuhle informaci raid na samostatné vrstvě nemá. Dále je možné kdykoliv odebrat jakékoliv zařízení. To už souvisí s tvou první poznámkou:
Vzhledem k tomu, že to stejně už z principu nemůže fungovat, v tom žádnou výhodu nevidím. Např. u RAID 1 buď kus nebude mirrorovaný nebo to bude "fungovat" přesně stejně jako u normálního RAID 1, tj. z větších zařízení se použije jen část.
Toto by platilo u dvou disků. Když tam ale budeš mít mnoho diskových zařízení, tak se FS zkrátka postará o uložení zrcadlených bloků na dvě různá zařízení, nikoliv na dvě konkrétní (předem dané). Tedy ani rozdílná velikost příliš nevadí.
Například při výměně diskového zařízení není třeba kopírovat všechny bloky, ale jen ty skutečně zabrané. Tuhle informaci raid na samostatné vrstvě nemá.Zatím. Pro softwarový RAID v Linuxu je to v plánu.
Nie je mi celkom jasné, prečo sa na tento účel nezačal používať TRIM, ktorý sa aj tak musel implementovať kvôli SSD diskom.Obecně považuji snahu reimplementovat RAID (a další funkce) na úrovni filesystému za velmi nešťastnou, raději mám řešení na úrovni blokového zařízení, které je univerzální a neomezuje mne na jediný filesystém.Implementace raid ve FS má své výhody. Například při výměně diskového zařízení není třeba kopírovat všechny bloky, ale jen ty skutečně zabrané. Což je mnohem rychlejší. Tuhle informaci raid na samostatné vrstvě nemá. Dále je možné kdykoliv odebrat jakékoliv zařízení. To už souvisí s tvou první poznámkou:
LVM/RAID neví, které bloky jsou obsazené, takže některé operace jsou velmi neefektivníTo je ale přece záležitost současné implementace, nikoli principu. Většina souborových systémů používá nějaké bloky, takže tahle vrstva se dá do LVM/RAID implementace přesunout a mohou ji využívat všechny souborové systémy.
Jenže prakticky je to na používání horšíLíbí se mi, kolik lidí si vybere jedno jediné kritérium a use case, a na základě toho tvrdí, že je něco obecně (prakticky) lepší nebo horší.
Náhrada vadného diskuKdyž to tak čtu, zajímalo by mě - jak to dopadne při startu? Ve fstab běžně volba "degraded" nebývá, co když umře jeden ze systémových disků? Pokud by v takovém případě byla nutná asistence na místě, viděl bych to jako problém...
Tato operace se opět a zde poněkud překvapivě vykonává nad připojeným systémem souborů. Někdy může být nutné připojit souborový systém v degradovaném režimu, pomocí volby „degraded“:
btrfs device scan
, takže je nutné uvést seznam zařízení v fstab. Druhým zjištěním bylo, že pokud je explicitně uveden seznam zařízení v fstab, disk se v degradovaném režimu nepřipojí s hláškou, že takové zařízení neexistuje. Nakonec jsem z fstab seznam zařízení vyhodil a před spuštěním initu zkusil ručně spustit btrfs device scan
; v takovém případě se souborový systém bez protestů připojil.
Čili pokud na btrfs v RAIDu závisí start systému, je podle všeho nutné mít do initrd doplněné scanování btrfs...
Inak na btrfs mi vadi jedna vec - je strasne pomaly s postgresql.
Doplnil bych ještě v jaké verzi Btrfs a Postgresu. Na Debianu (2.6.32 a PostgreSQL 8.4) je to brutálně pomalé, ale v benchmarku (počínaje tímto článkem) od Tomáše Vondry (2.6.39-gentoo-r3 a PostgreSQL 9.0.4) už to bylo "normálně" rychlé.
Nejdříve musí být prohlášen za stabilní potom bude následovat několik let testování a až potom půjde do enterprise dister.
Taky jsem si to myslel. Ale vypadá to že ne.
Tiskni Sdílej: