Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.12.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzi 2.4.0.
Kriminalisté z NCTEKK společně s českými i zahraničními kolegy objasnili mimořádně rozsáhlou trestnou činnost z oblasti kybernetické kriminality. V rámci operací OCTOPUS a CONNECT ukončili činnost čtyř call center na Ukrajině. V prvním případě se jednalo o podvodné investice, v případě druhém o podvodné telefonáty, při kterých se zločinci vydávali za policisty a pod legendou napadeného bankovního účtu okrádali své oběti o vysoké finanční částky.
Na lepší pokrytí mobilním signálem a dostupnější mobilní internet se mohou těšit cestující v Pendolinech, railjetech a InterPanterech Českých drah. Konsorcium firem ČD - Telematika a.s. a Kontron Transportation s.r.o. dokončilo instalaci 5G opakovačů mobilního signálu do jednotek Pendolino a InterPanter. Tento krok navazuje na zavedení této technologie v jednotkách Railjet z letošního jara.
Rozšíření webového prohlížeče Urban VPN Proxy a další rozšíření od stejného vydavatele (např. 1ClickVPN Proxy, Urban Browser Guard či Urban Ad Blocker) od července 2025 skrytě zachytávají a odesílají celé konverzace uživatelů s AI nástroji (včetně ChatGPT, Claude, Gemini, Copilot aj.), a to nezávisle na tom, zda je VPN aktivní. Sběr probíhá bez možnosti jej uživatelsky vypnout a zahrnuje plný obsah dotazů a odpovědí, metadata relací i
… více »QStudio, tj. nástroj pro práci s SQL podporující více než 30 databází (MySQL, PostgreSQL, DuckDB, QuestDB, kdb+, …), se stal s vydáním verze 5.0 open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Už samo představení očekávané novinky na sebe připoutalo nemalou pozornost. Odpočítávání běžící na oficiálních webových stránkách bylo totiž jen o několik desítek sekund posunuté od odpočítávání výrobce zejména chytrých telefonů HTC. Diskutovalo se proto, zda se s ním Canonical nedohodl na instalaci svého operačního systému na některé z jejich zařízení. Od HTC by se nemuselo jednat o překvapivý krok, protože kromě operačního systému Windows Mobile nabízí většinu svých zařízení s Androidem. Proč tedy nepřidat do portfolia další operační systém?
HTC nakonec představilo svou novou vlajkou loď HTC One, který se má stát hlavní zbraní proti konkurenčním špičkovým telefonům od Samsungu a Apple iPhone. Jenže na místo operačního systému Ubuntu běží na Androidu s vlastní grafickou nadstavbou HTC Sense.
Zhruba ve stejný čas zveřejnil Canonical na svých stránkách video s operačním systémem Ubuntu přizpůsobeným pro tablety. Jmenuje se jednoduše Ubuntu on tablets a reaguje na poslední boom zařízení tohoto typu.
Ubuntu je známý především jako desktopový operační systém. Vedle toho vydává Canonical po jeho boku serverovou variantu.
V minulosti připravil Canonical také vydání Ubuntu Netbook Edition specializované právě na tzv. netbooky neboli mininotebooky. Jejich popularita ale postupem času ztrácela a v minulém roce výrobci postupně ukončovali celou řadu produktových řad netbooků. Vývoj Ubuntu pro tento typ notebooku specifického nízkým výkonem a malým displejem s nízkým rozlišením byl proto vcelku pochopitelně ukončen.
Tím ale rozšiřování Ubuntu na celou řadu zařízení neskončilo. Počátkem minulého roku bylo představeno Ubuntu TV, které je určeno, jak již název napovídá, k televizorům jako operační systém s uzpůsobeným grafickým prostředím pro multimédia. I přes skutečně povedené uživatelské prostředí a ne mnoho kvalitních alternativ se však Ubuntu TV nedokázalo prosadit.
To však neodradilo Canonical, aby představil v lednu letošního roku Ubuntu for Phones, o které jsme psali. Není proto divu, že se očekávalo, že další představení bude souviset s nějakým konkrétním chytrým telefonem, který byste si mohli koupit (a něco takového, by Ubuntu potřebovalo jako sůl)…
Elegantnější než Android a více funkční než Windows Phone. Tímto uvedl Mark Shuttleworth, CEO Canonicalu, ve videu Ubuntu pro tablety. Systém je opravdu na první pohled pěkný. Samozřejmě nese prvky desktopového Ubuntu a jeho derivací, které se nemusí líbit každému. Ale po designové stránce působí čistým a zároveň svěžím dojmem. Nesnaží se přitom kopírovat od ostatních, ale je svůj a je to vidět.
Využitá je každá část obrazovky. Zachována je levá lišta z Unity. Na jednu stranu pokroková, na druhou stranu řadou uživatelů nenáviděná. Upřímně napsáno, ale právě ovládací prvky jsou jedním z hlavních faktorů, které na první pohled odlišují Ubuntu on tablets od dalších systémů.
Lišta s aplikacemi je tedy, jak je již zvykem po levé straně. Jedná se o jiné řešení, než které mají Android a iOS (klasické ikony) a Windows Mobile (dlaždice). Výhodou na tabletu je ale to, že lišta v ničem nepřekáží (1) a umožňuje spouštět velice jednoduše aplikace bez návratu na menu s aplikacemi (2).
Kromě lišty s aplikacemi se na levé straně může zobrazovat panel z aplikace. Na ukázkovém videu tohoto místa může velice efektně využívat fotografický editor. Naopak pravá strana je vyhrazena komunikacím a spodní část zase ovládání některých aplikací jako třeba časové osy u přehrávaného videa.
Horní část je věnována systémové liště. Naleznete na ní standardní informace jako čas, notifikační ikony a po levé straně pole pro vyhledávání. Funkčně stejnou lištu má plnohodnotné Ubuntu a stejné řešení není nahodilé.
...protože připojením periférií jako doku, klávesnice a myši se tablet s Ubuntu přemění na pracovní stanici. A to nejenom tím, že můžeme používat pro některé činnosti kurzor myši a pro psaní pohodlnější klávesnici. Ale také tím, že se samotné prostředí přepne na plnohodnotné Ubuntu Unity. To znamená, že rázem máte okna a používáte tablet jako desktop.
O výkon se přitom bát nemusíte. Sice tablet není sestavou postavenou na čtyřjádrovém procesoru a 400W zdroji, ale to ještě není žádná katastrofa. Minimální požadavky jsou dvoujádrový procesor architektury Cortex A15 s 2 GB operační pamětí a 8 GB flash paměti.
Pro větší displeje (potenciálně vhodné k hybridům) jsou už ale doporučované už čtyř jádrové procesory Cortex A15 a 4 GB operační paměti. Případně uvádí Canonical i procesory Intel x86 takže může tablet s Ubuntu pohánět dvou jádrový Intel Atom nebo, ale to už opravdu teoreticky, nějaká úsporná varianta procesorů řady Core.
Trochu netypicky nabízí Ubuntu on tablets také možnost vytvořit si více uživatelských účtů. To může být dobré, když v rámci rodiny používá jeden tablet více lidí a nejedná se o ryze osobní zařízení. Zajímavé řešení se nabízí také pro případ, kdy někomu chcete půjčit tablet třeba jen na zhlédnutí e-mailů. Podobně jako u desktopových systémů je připraven účet hosta.
Více aplikací není jen do významu nabídky aplikací, které si můžete na svůj tablet nainstalovat. Ubuntu on tablets totiž umožňuje multitasking. V jeden okamžik tedy můžete na obrazovce pracovat s více (v tomto případě dvěma) aplikacemi. V jeden okamžik můžete po levé a třeba větší části obrazovky brouzdat po internetu nebo projíždět dokument a po pravé straně mít otevřený komunikátor. Tohle je prostě skvělé!
Ani samotná nabídka aplikací ale není vůbec špatná. Canonical pracuje na celém ekosystému a to by se mohlo projevit. První možností jsou HTML5 aplikace, druhou nativní aplikace (vývojářský toolkit) a nakonec třetí možností jsou aplikace určené pro Ubuntu napříč desktopem, tabletem a snad i chytrým telefonem. Již nyní se Ubuntu on tablets může pochlubit aplikacemi pro celou řadu známých služeb jako například Facebook, Gmail, Flickr, Youtube, Skype nebo Evernote. Nechybí samozřejmě ani napojení na vlastní cloudovou službu.
Na první pohled vypadá Ubuntu on tablets opravdu pěkně a zajímavě. Vedle inovativního přístupu a alternativy přináší i něco navíc. Umožňuje mít současně zobrazené dvě aplikace vedle sebe (i když to už některé odnože Androidu také umí), dokáže se případně proměnit v desktop připojením do doku a nakonec je tu i potenciál celého ekosystému. Nakonec ale bude stejně záležet, zda jej dokáže Canonical dostat do koncového zařízení.
Pro uživatele proto bude směrodatné zda Canonical dokáže vyjednat zajímavá hardwarová zařízení, na kterých by mohl Ubuntu on tablets běhat a jakým směrem se vydá celý ekosystém, protože sebekvalitnější operační systém je bez kvalitních aplikací k ničemu.
Operační systém k vyzkoušení si již můžete stáhnout zde. K dispozici je pro tablety Nexus 4, 7, 10 a chytré telefony Galaxy Nexus. Trochu paradoxní, když vezmeme v úvahu, že právě Googlu Canonical konkuruje, a to nejen systémem ale zejména možným ekosystémem.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Ale urcite sa mylim...
Ubuntu, Sailfish and Plasma Active cooperation for sharing common APIs Teams of Canonical Ltd., Jolla and KDE are talking about using common Application Programming Interfaces (APIs) in their work on user interface (UI) design. Sailfish and Plasma Active workspace use Qt 5′s QML – a JavaScript-based language for the design of UI applications. The resulting interface elements are similar, but are not currently compatible with each other. Both teams are working with KDE towards a common architecture, preventing further fragmentation of mobile Linux. This could eventually allow these three systems to share HTML5 apps. The idea of cooperation idea to have common APIs has born in a chat on KDE’s #active IRC channel, and it can have a huge influence on the future of all three projects. Zoltán Balogh, developer at Canonical, confirmed that the discussion about APIs was under-way, and invited anyone interested in QML to participate. “Clearly a productive collaboration between communities and companies would be something revolutionary,” he wrote. The proposed cooperation attempts to not only simplify UI development, but establish long-term links between Canonical, Jolla and KDE staff including "other aspects of the bigger puzzle such as common package formats and delivery strategies,” wrote Aaron Seigo from KDE on his blog. This can lead to the situation when a single app could work and look native on both Ubuntu and Sailfish mobile operating systems, as well as Linux distributions using Plasma Active. This would attract more developers to the platforms and support the ecosystem, resulting in more apps and better effects for developers due to bigger markets. [34]
Nebyli dodnes schopni vyrobit poradne klikaci centrum nastaveni OS veci pro domaci self-adminy - ...
Jak jsem pochopil z mnoha prohlášení UBUNTU, kdo chce lozit do systému, ať tam jde přes terminál. Grafická nadstavba bude generována pro usery. ... a zatím s tím v rámci dister-Linuxu mají úspěch.