Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Už samo představení očekávané novinky na sebe připoutalo nemalou pozornost. Odpočítávání běžící na oficiálních webových stránkách bylo totiž jen o několik desítek sekund posunuté od odpočítávání výrobce zejména chytrých telefonů HTC. Diskutovalo se proto, zda se s ním Canonical nedohodl na instalaci svého operačního systému na některé z jejich zařízení. Od HTC by se nemuselo jednat o překvapivý krok, protože kromě operačního systému Windows Mobile nabízí většinu svých zařízení s Androidem. Proč tedy nepřidat do portfolia další operační systém?
HTC nakonec představilo svou novou vlajkou loď HTC One, který se má stát hlavní zbraní proti konkurenčním špičkovým telefonům od Samsungu a Apple iPhone. Jenže na místo operačního systému Ubuntu běží na Androidu s vlastní grafickou nadstavbou HTC Sense.
Zhruba ve stejný čas zveřejnil Canonical na svých stránkách video s operačním systémem Ubuntu přizpůsobeným pro tablety. Jmenuje se jednoduše Ubuntu on tablets a reaguje na poslední boom zařízení tohoto typu.
Ubuntu je známý především jako desktopový operační systém. Vedle toho vydává Canonical po jeho boku serverovou variantu.
V minulosti připravil Canonical také vydání Ubuntu Netbook Edition specializované právě na tzv. netbooky neboli mininotebooky. Jejich popularita ale postupem času ztrácela a v minulém roce výrobci postupně ukončovali celou řadu produktových řad netbooků. Vývoj Ubuntu pro tento typ notebooku specifického nízkým výkonem a malým displejem s nízkým rozlišením byl proto vcelku pochopitelně ukončen.
Tím ale rozšiřování Ubuntu na celou řadu zařízení neskončilo. Počátkem minulého roku bylo představeno Ubuntu TV, které je určeno, jak již název napovídá, k televizorům jako operační systém s uzpůsobeným grafickým prostředím pro multimédia. I přes skutečně povedené uživatelské prostředí a ne mnoho kvalitních alternativ se však Ubuntu TV nedokázalo prosadit.
To však neodradilo Canonical, aby představil v lednu letošního roku Ubuntu for Phones, o které jsme psali. Není proto divu, že se očekávalo, že další představení bude souviset s nějakým konkrétním chytrým telefonem, který byste si mohli koupit (a něco takového, by Ubuntu potřebovalo jako sůl)…
Elegantnější než Android a více funkční než Windows Phone. Tímto uvedl Mark Shuttleworth, CEO Canonicalu, ve videu Ubuntu pro tablety. Systém je opravdu na první pohled pěkný. Samozřejmě nese prvky desktopového Ubuntu a jeho derivací, které se nemusí líbit každému. Ale po designové stránce působí čistým a zároveň svěžím dojmem. Nesnaží se přitom kopírovat od ostatních, ale je svůj a je to vidět.
Využitá je každá část obrazovky. Zachována je levá lišta z Unity. Na jednu stranu pokroková, na druhou stranu řadou uživatelů nenáviděná. Upřímně napsáno, ale právě ovládací prvky jsou jedním z hlavních faktorů, které na první pohled odlišují Ubuntu on tablets od dalších systémů.
Lišta s aplikacemi je tedy, jak je již zvykem po levé straně. Jedná se o jiné řešení, než které mají Android a iOS (klasické ikony) a Windows Mobile (dlaždice). Výhodou na tabletu je ale to, že lišta v ničem nepřekáží (1) a umožňuje spouštět velice jednoduše aplikace bez návratu na menu s aplikacemi (2).
Kromě lišty s aplikacemi se na levé straně může zobrazovat panel z aplikace. Na ukázkovém videu tohoto místa může velice efektně využívat fotografický editor. Naopak pravá strana je vyhrazena komunikacím a spodní část zase ovládání některých aplikací jako třeba časové osy u přehrávaného videa.
Horní část je věnována systémové liště. Naleznete na ní standardní informace jako čas, notifikační ikony a po levé straně pole pro vyhledávání. Funkčně stejnou lištu má plnohodnotné Ubuntu a stejné řešení není nahodilé.
...protože připojením periférií jako doku, klávesnice a myši se tablet s Ubuntu přemění na pracovní stanici. A to nejenom tím, že můžeme používat pro některé činnosti kurzor myši a pro psaní pohodlnější klávesnici. Ale také tím, že se samotné prostředí přepne na plnohodnotné Ubuntu Unity. To znamená, že rázem máte okna a používáte tablet jako desktop.
O výkon se přitom bát nemusíte. Sice tablet není sestavou postavenou na čtyřjádrovém procesoru a 400W zdroji, ale to ještě není žádná katastrofa. Minimální požadavky jsou dvoujádrový procesor architektury Cortex A15 s 2 GB operační pamětí a 8 GB flash paměti.
Pro větší displeje (potenciálně vhodné k hybridům) jsou už ale doporučované už čtyř jádrové procesory Cortex A15 a 4 GB operační paměti. Případně uvádí Canonical i procesory Intel x86 takže může tablet s Ubuntu pohánět dvou jádrový Intel Atom nebo, ale to už opravdu teoreticky, nějaká úsporná varianta procesorů řady Core.
Trochu netypicky nabízí Ubuntu on tablets také možnost vytvořit si více uživatelských účtů. To může být dobré, když v rámci rodiny používá jeden tablet více lidí a nejedná se o ryze osobní zařízení. Zajímavé řešení se nabízí také pro případ, kdy někomu chcete půjčit tablet třeba jen na zhlédnutí e-mailů. Podobně jako u desktopových systémů je připraven účet hosta.
Více aplikací není jen do významu nabídky aplikací, které si můžete na svůj tablet nainstalovat. Ubuntu on tablets totiž umožňuje multitasking. V jeden okamžik tedy můžete na obrazovce pracovat s více (v tomto případě dvěma) aplikacemi. V jeden okamžik můžete po levé a třeba větší části obrazovky brouzdat po internetu nebo projíždět dokument a po pravé straně mít otevřený komunikátor. Tohle je prostě skvělé!
Ani samotná nabídka aplikací ale není vůbec špatná. Canonical pracuje na celém ekosystému a to by se mohlo projevit. První možností jsou HTML5 aplikace, druhou nativní aplikace (vývojářský toolkit) a nakonec třetí možností jsou aplikace určené pro Ubuntu napříč desktopem, tabletem a snad i chytrým telefonem. Již nyní se Ubuntu on tablets může pochlubit aplikacemi pro celou řadu známých služeb jako například Facebook, Gmail, Flickr, Youtube, Skype nebo Evernote. Nechybí samozřejmě ani napojení na vlastní cloudovou službu.
Na první pohled vypadá Ubuntu on tablets opravdu pěkně a zajímavě. Vedle inovativního přístupu a alternativy přináší i něco navíc. Umožňuje mít současně zobrazené dvě aplikace vedle sebe (i když to už některé odnože Androidu také umí), dokáže se případně proměnit v desktop připojením do doku a nakonec je tu i potenciál celého ekosystému. Nakonec ale bude stejně záležet, zda jej dokáže Canonical dostat do koncového zařízení.
Pro uživatele proto bude směrodatné zda Canonical dokáže vyjednat zajímavá hardwarová zařízení, na kterých by mohl Ubuntu on tablets běhat a jakým směrem se vydá celý ekosystém, protože sebekvalitnější operační systém je bez kvalitních aplikací k ničemu.
Operační systém k vyzkoušení si již můžete stáhnout zde. K dispozici je pro tablety Nexus 4, 7, 10 a chytré telefony Galaxy Nexus. Trochu paradoxní, když vezmeme v úvahu, že právě Googlu Canonical konkuruje, a to nejen systémem ale zejména možným ekosystémem.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Ale urcite sa mylim...
Ubuntu, Sailfish and Plasma Active cooperation for sharing common APIs Teams of Canonical Ltd., Jolla and KDE are talking about using common Application Programming Interfaces (APIs) in their work on user interface (UI) design. Sailfish and Plasma Active workspace use Qt 5′s QML – a JavaScript-based language for the design of UI applications. The resulting interface elements are similar, but are not currently compatible with each other. Both teams are working with KDE towards a common architecture, preventing further fragmentation of mobile Linux. This could eventually allow these three systems to share HTML5 apps. The idea of cooperation idea to have common APIs has born in a chat on KDE’s #active IRC channel, and it can have a huge influence on the future of all three projects. Zoltán Balogh, developer at Canonical, confirmed that the discussion about APIs was under-way, and invited anyone interested in QML to participate. “Clearly a productive collaboration between communities and companies would be something revolutionary,” he wrote. The proposed cooperation attempts to not only simplify UI development, but establish long-term links between Canonical, Jolla and KDE staff including "other aspects of the bigger puzzle such as common package formats and delivery strategies,” wrote Aaron Seigo from KDE on his blog. This can lead to the situation when a single app could work and look native on both Ubuntu and Sailfish mobile operating systems, as well as Linux distributions using Plasma Active. This would attract more developers to the platforms and support the ecosystem, resulting in more apps and better effects for developers due to bigger markets. [34]
Nebyli dodnes schopni vyrobit poradne klikaci centrum nastaveni OS veci pro domaci self-adminy - ...
Jak jsem pochopil z mnoha prohlášení UBUNTU, kdo chce lozit do systému, ať tam jde přes terminál. Grafická nadstavba bude generována pro usery. ... a zatím s tím v rámci dister-Linuxu mají úspěch.