Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »K příjmu kódované satelitní televize potřebujeme nejdříve několik pomůcek. Z hardwaru je to podporovaná satelitní karta (nejlépe s podporou DVB-S2) a čtečku SmartCard. Máte-li chuť riskovat, měla by fungovat jakákoliv čtečka. V opačném případě doporučuji jakoukoliv sériovou čtečku Phoenix/SmartMouse. Pro moderní počítače existují čtečky s integrovaným převodníkem, takže není problém s připojením na USB. Vyřeší se tak i napájení. Z vlastní zkušenosti mohu doporučit tuto. (Poznámka: I většina dnešních počítačů má sériový port, který je intergrován na základní desce. Pro více informací doporučuji prostudovat manuál k Vaší základní desce.)
Teď k softwarové části. K samotnému dekódování použijeme vdr-SASC-NG. Nezalekněte se názvu, *SASC* prošel bouřlivým vývojem. Několik jeho starších odnoží se již neudržuje a vývoj se soustřeďuje na vdr-SASC-NG. Malinko zrychlíme tempo a vrhneme se přímo na instalaci. Veškeré kroky budu provádět na Debian Lenny v jeho poslední verzi. Začneme s hlavní částí, tedy s vdr-SASC-NG, kde se budeme muset uchýlit ke kompilování. Nainstalujeme vše potřebné:
apt-get install build-essential linux-headers-`uname -r` mercurial openssl libssl-dev gettext screen
Nyní máme vše potřebné pro kompilaci a přistoupíme k získání zdrojových kódů z repozitáře:
cd ~ hg clone http://85.17.209.13:6100/sc
Po úspěšném získání kódu začneme s kompilací. Pokud používáte VDR, můžete si zkompilovat plugin. My se budeme věnovat pouze kompilaci démona.
cd ~/sc/contrib/sasc-n chmod +x configure chmod +x ./dvbloopback/module/config_dvb.pl
Za --dvb-dir= doplňte případně cestu k ovladačům satelitní karty.
./configure --dvb-dir= make make module
Po kompilaci musíme manuálně nainstalovat démona, knihovny a modul.
cp sasc-ng /usr/local/bin cp ~/sc/contrib/sasc-ng/sc/PLUGINS/lib/* /usr/local/lib/ mkdir /lib/modules/`uname -r`/misc /usr/bin/install dvbloopback.ko /lib/modules/`uname -r`/misc
Načteme moduly.
depmod modprobe dvbloopback
Pokud máte více adaptérů, zadejte je jako paramter (num_adapters=2).
modprobe dvbloopback num_adapters=2
Pokud se vše povedlo, objeví se v systému nový adaptér. Pro ověření použijte:
ls /dev/dvb
V mém případě je v systému jeden adaptér, po načtení dvbloopback se objeví nový adapter1
adapter0 adapter1
Vše je nainstalováno a teď se přesuneme ke konfiguraci.
Nejprve přidáme do systému init skript.
nano /etc/init.d/sasc-ng
A samotný skript:
#! /bin/sh ### BEGIN INIT INFO # Provides: sasc-ng # Required-Start: # Required-Stop: # Default-Start: 2 3 4 5 # Default-Stop: 0 1 6 # Short-Description: Start/Stop the SASC-NG server. ### END INIT INFO # Default service descriptor. Used as prefix in all init.d messages to console and log DESC="SASC-NG" # Default config file DEFAULT_CONFIG="/etc/default/sasc-ng" ENABLED=0 test -f $DEFAULT_CONFIG && . $DEFAULT_CONFIG if [ "$ENABLED" != "1" ]; then echo "$DESC disabled or default config file missing. See $DEFAULT_CONFIG." exit 0 fi if [ $CONFIG_FILE != "" ] && [ -f $CONFIG_FILE ]; then . $CONFIG_FILE else echo "$DESC could not find config file or invalid value specified. See $DEFAULT_CONFIG." exit 1 fi rm -f $TEMP_FILE LOOP=0 case "$1" in start) #if ! ps -C $DAEMON_EXEC > /dev/null 2>&1; then echo "$DESC starting services: $DAEMON_EXEC...\n" $MONITOR & until [ -e $TEMP_FILE ] || [ $LOOP -eq $TIMEOUT ] ; do sleep 1 LOOP=$(($LOOP+1)) done if [ $LOOP -eq $TIMEOUT ]; then echo "$DESC startup failed. \n" echo "$DESC startup sequence has timed out in $TIMEOUT seconds. SASC-NG will not start. \n" exit 1 fi echo "$DESC startup time was $LOOP second(s). \n" echo "$DESC startup sequence completed. \n" #else # echo "$DESC is already running. \n" #fi ;; stop) if ps -C $DAEMON_EXEC > /dev/null 2>&1; then echo -n "$DESC stopping services: $DAEMON_EXEC...." sleep 3 killall -q -TERM $MONITOR_EXEC killall -q -TERM $DAEMON_EXEC sleep 5 rmmod $DRIVER echo "done. \n" else echo "$DESC is not running.\n" fi ;; restart|force-reload) if ps -C $DAEMON_EXEC > /dev/null 2>&1; then echo -n "$DESC restarting services: $DAEMON_EXEC..." sleep 3 echo -n "stopping..." killall -q -TERM $MONITOR_EXEC killall -q -TERM $DAEMON_EXEC sleep 5 rmmod dvbloopback.ko echo -n "stopped..." sleep 2 echo "starting...\n" $MONITOR & until [ -e /tmp/SASC_COMPLETE ] || [ $LOOP -eq $TIMEOUT ] ; do sleep 1 LOOP=$(($LOOP+1)) done if [ $LOOP -eq $TIMEOUT ]; then echo "$DESC restart failed. \n" echo "$DESC startup sequence has timed out in $TIMEOUT seconds. $DESC will not start. \n" exit 1 fi echo "$DESC startup time was $LOOP second(s). \n" echo "$DESC startup sequence completed. \n" else echo "$DESC is not running. \n" fi ;; *) echo "Use: $0 {start|stop|restart|force-reload}" >&2 exit 1 ;; esac rm -f $TEMP_FILE exit 0
Nastavíme potřebná oprávnění a spouštění po startu systému:
chmod +x /etc/init.d/sasc-ng update-rc.d sasc-ng defaults
Dále je potřeba vytvořit pár konfiguračních souborů.
nano /etc/default/sasc-ng
Obsah:
# /etc/default/sasc-ng # Default SASC-NG init.d config file # Změňte na 1 pro zapnutí init skriptu ENABLED=1 # Konfigurační soubor CONFIG_FILE="/etc/sasc/sasc-ng.conf"
Konfigurace samotného démona
nano /etc/sasc/sasc-ng.conf
Obsah:
# Základní spouštěcí konfigurace SASC-NG # Cesta k DVBLoopback modulu DRIVER_DIR="/lib/modules/`uname -r`/misc" DRIVER_EXEC="dvbloopback.ko" # Cesta k SASC-NG démonu DAEMON_DIR="/usr/local/bin" DAEMON_EXEC="sasc-ng" # Cesta k monitorovacímu démonovy MONITOR_DIR="/usr/local/bin" MONITOR_EXEC="sascmonitor" # Cesta ke CAM adresáři CAMDIR="/etc/sasc" # Počet adaptérů, které má SASC-NG využívat ADAPTERS="1" # Parametry, které se předají SASC-NG při spouštění # Parametr -j mapuje adaptéry: -j číslo fyzického adaptéru:číslo virtuálního adaptéru # Ujistěte se, že máte -j pro každý adaptér. Např. : "-j 0:2 -j 1:3 OPTION="-j 0:1 -d 0 --sid-filt 16 --sid-allpid --sid-nocache -o --cam-budget" # Kolikrát při potíží restartovat SASC-NG démona, než skončí chybou? (nastavte 0 pro nekonečněkrát) MAXTRIES=0 # Minimum runtime required (in seconds) for SASC-NG to continue restart attempts MINRUN=20 # DVBLoopback device creation timeout (in seconds) TIMEOUT=60 # Dočasný soubor pro uložení informace, že démon běží TEMP_FILE="/tmp/SASC_COMPLETE" # Service descriptor. Used as prefix in all init.d messages to console and log DESC="SASC-NG" # Neupravujte přímo tyto řádky! Cesty upravte na začátku tohoto souboru DRIVER="$DRIVER_DIR/$DRIVER_EXEC" DAEMON="$DAEMON_DIR/$DAEMON_EXEC" MONITOR="$MONITOR_DIR/$MONITOR_EXEC"
Vytvoříme ještě jeden skript, který bude hlídat démona sasc-ng.
nano /usr/local/bin/sascmonitor
Obsah:
#!/bin/sh # Script to automate running of SASC-NG and Drivers # Updated 1-4-07 # Added Multiple Instance Support # Define the init.d config file DEFAULT_CONFIG="/etc/default/sasc-ng" # Default service descriptor. Used as prefix in all init.d messages to console and log DESC="SASC-NG" if [ -f $DEFAULT_CONFIG ]; then . $DEFAULT_CONFIG else echo "\n$DESC default config file \"$DEFAULT_CONFIG\" not found! Exiting." exit 1 fi if [ "$CONFIG_FILE" != "" ] || [ -f $CONFIG_FILE ]; then . $CONFIG_FILE else echo "\n$DESC config file not specified or found. See \"$DEFAULT_CONFIG\"." exit 0 fi SASCCMD="$DAEMON $OPTION --cam-dir $CAMDIR" KILLCMD="/usr/bin/killall -q -TERM $DAEMON" # Detect whether the DVBLooopback driver is already loaded # and return 0 if it *is* loaded, 1 if not: DriverLoaded() { grep -qse dvbloopback /proc/modules } # Load all DVBLoopback driver modules needed for your hardware: LoadDriver() { echo "$DESC: Installing dvb loopback driver(s)" insmod $DRIVER num_adapters=$ADAPTERS sleep 5 } # Unload all DVBLoopback driver modules loaded in LoadDriver(): UnloadDriver() { echo "$DESC: Removing dvb loopback driver(s)" rmmod $DRIVER } # Load driver if it hasn't been loaded already: if ! DriverLoaded; then LoadDriver fi LASTRESTART=$(date +%s) LOOPCOUNT=0 while (true) do if [ $LOOPCOUNT -le $MAXTRIES ] || [ $MAXTRIES -eq 0 ] ; then echo "$DESC: Starting deamon..." eval "screen -D -m -S sasc-ng $SASCCMD &" # Wait for SASC-NG to initialize then do rest sleep 10 touch $TEMP_FILE else $KILLCMD fi # Remember PID of SASC-NG processes PID=$! echo "$DESC: Started with PID(s): $PID" # Wait for SASC-NG to end or signal to arrive wait $PID # Remember return value of SASC-NG RET=$? if test $RET -eq 0 -o $RET -eq 2; then echo "$DESC: Error code $RET - SASC is shutting down" exit; fi TIMEOFDEATH=$(date +%s) RUNTIME=$(($TIMEOFDEATH - $LASTRESTART)) if [ $TIMEOFDEATH -le $(($LASTRESTART + $MINRUN)) ] ; then echo "$DESC: `date` - Crashed in $RUNTIME seconds. Minimum required runtime for SASC-NG is $MINRUN seconds. Killing sasc process..." $KILLCMD fi echo "$DESC: `date` - Reloading DVBLoopback drivers" $KILLCMD sleep 10 UnloadDriver LoadDriver LASTRESTART=$(date +%s) LOOPCOUNT=$(($LOOPCOUNT+1)) echo "$DESC: `date` - Restarting SASC-NG $LOOPCOUNT time(s). Maximum retries set to $MAXTRIES" done
Ještě nastavíme příslušná oprávnění:
chmod +x /usr/local/bin/sascmonitor
SASC-NG démon je připraven, nyní se přesuneme k nastavení karty.
Pro připojení karty máme několik možností. Kartu můžeme spojit s CardServerem nebo přímo s SASC-NG. Nejprve si ukážeme první možnost. Vlastníte-li sériovou čtečku nebo čtečku s převodníkem, můžete se přímo vrhnout na konfiguraci, pokud máte po ruce pouze USB čtečku, musíte ještě doinstalovat pcsc-lite a ccid.
nano /etc/sasc/cardslot.conf
Obsah:
; ; Komentáře můžou začínat ; nebo # ; ; Phoenix/smartmouse čtečka na sériovém portě ; ; dev - sériové zařízení, např. /dev/ttyS0 ; CD - detekce karty 0=normal 1=obrácená ; RST - reset karty 0=normal 1=obrácený ; clock - frekvence v Hz. Pokud neuvedete nebo bude 0, použije se 3571200 ; ; Ukázka nastavení sériové čtečky s převodníkem serial:/dev/ttyUSB0:0:0 ; Ukázka nastavení sériové čtečky ;serial:/dev/ttyS1:1:0:3579545 ; Čtečka s Smargo Smartreader+ na sériovém portu ; ; srplus:dev:[clock] ; ; dev - sériové zařízení, např. /dev/ttyS0 ; clock - frekvence v Hz. Základní je 3571200 Hz ; ; Frekvence se automaticky nastaví dle normy ISO 7816-3. ; Frekvenci je možné přepsat parametrem pro přetaktování, ; nezkoušejte to, pokud opravdu nevíte, co děláte! ; Můžete tím kartu spálit! ; ;srplus:/dev/ttyUSB0:3571200 ;srplus:/dev/ttyS1:6000000 ; Čtečka komunikující skrz PCSCd pomocí CCID protokolu ; ; ccid:reader ; ; reader - jméno čtečky, které poskytne pcsc_scan ; ; Pro použití musíte mít nainstalovaný pcsc-lite a ccid. ; Taktéž je nutné SASC-NG zkompilovat s podporou PCSC. ; ;ccid:SCR331 USB Smart Card Reader 00 00
Teď už je vše připraveno pro dekódování. Spusťme démona:
/etc/init.d/sasc-ng start
Můžete také sledovat stav démona:
screen -r sasc-ng
Pro vyjetí z okna stiskněte ctrl+a,d.
Gratuluji, nyní máte na virtuálním adaptéru dekódovanou televizi. Teď už jen spusťte nějaký program pro sledování televize a jako adaptér mu nastavte jeden z virtuálních. Příště se podíváme na nastavení pcsc-lite a ccid pro použití USB čtečky. Také si nastavíme cardserver, který nám pomůže, pokud je spojení SASC-NG s kartou problémové.
napsal Luboš Doležel
Rozhodl jsem se do článku přispět vlastními zkušenostmi. Pořídil jsem si kartu Skylink ICE HD, která podporuje jak starší systém Cryptoworks, tak novejší Irdeto PI-sys. Jako čtečku jsem použil laciný výrobek z DealExtreme.com, který se sice nechová jako sériové zařízení skryté za USB, ale je podporován v pcsc. Karta pod sasc-ng funguje v podstatě bez problémů, zápisy na kartu taktéž vypadají, že probíhají v pořádku. Krátce pro registraci karty bylo v konzoli vidět aktivitu, po jejímž skončení mi začaly fungovat úplně všechny kanály. To není samozřejmost, různé softcamy (bez zdrojových kódů) dostupné po internetu si s touto obojetnou kartou neví rady.
Horší ale je, že funguje pouze režim SC-Cryptoworks; pokud by Cryptoworks bylo vyřazeno z provozu (což by se minimálně do konce roku 2012 stát nemělo), budeme mít s dešifrováním smůlu. Navíc karty od Skylinku nyní čerstvě dodávané na trh už Cryptoworks neumí vůbec, CS Link zatím ale na nový systém nepřechází. Vyzkoušel jsem různé softcamy a nabyl jsem dojmu, že budu raději doufat, že se podpora SC-Irdeto2 v sasc-ng brzy objeví. Jedinou další alternativou je zakoupit si hardwarový CA modul, což ale znamená jistá omezení. Na Irdeto PI-sys mimochodem přechází i rakouské ORF.
Dešifrování si bere část výkonu systému, avšak ani na starém procesoru pod 2 GHz mi ani u HD kanálů zátěž nepřekročila 20 %. Horší bylo, když jsem se zkusil dívat na dva šifrované kanály ze stejného multiplexu najednou: využití CPU se náhle zvedlo na 100 % a krátce na to následoval pád VDR. U většiny stanic probíhá dešifrování prakticky okamžitě a ani si neuvědomíte, že se něco takového děje, občas se ale stane, že to trochu trvá a po tuto dobu ve VLC svítí nápis DRM. Jediným problémovým kanálem je ČT HD, u něhož začátek dešifrování vždy trvá více než 10 sekund, Nova HD a ani žádný z placených HD kanálů u mě podobnou věcí netrpí.
...když tu máme DVB-T? DVB-T je z mého pohledu technologie příliš mnoha nevýhod a skoro žádných výhod – na rozdíl od DVB-H nenabízí ani mobilní příjem (neviděl jsem mobilní příjem DVB-T, který by se trvale nehroutil), a přitom trpí celou řadou neduhů.
Zde na ukázce můžete vidět nalevo DVB-T Telefónica O2 a napravo Skylink DVB-S2 s dvojnásobným bitrate. Ačkoliv jsem vpravdě nezachytil zrovna srovnatelné scény, rozdíl je v reálu opravdu viditelný.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
On je rozdil mezi Digi, UPC a Skylinkem docela znatelnej. Nejhur je na tom digi, UPC co se nove restehovali na Thor se zlepsili, ale porad mi prijde ze na skylinku je obraz lepsi.To, co pouští ta dvojka Digi TV a UPC Direct do vzduchu, to by jeden blil. Nejsem s to pochopit, že to od nich někdo kupuje. Ono UPC je vůbec jednička, když blivajz pouští i do kabelovky, kde to teda už opravdu nechápu... Doteď mám hrůzu z té jejich "digitální kvality", co propagují všude po Praze.
Výrazně nižší pořizovací náklady.Není pravda, přinejmenším nejsou náklady výrazně nižší.
k současnému příjmu celé této nabídky stačí dvě DVB-T karty.To nevím, proč bych dělal, nejsem provozovatel IPTV. Ale na streamování po místní síti v domě stačí mít tolik sat. karet, kolik je očekávaný max. počet současných klientů.
Programy jsou FTA, takže odpadá celý problém se SoftCAMmem, který i v případě že je využíván s oprávněnou přístupovou kartou, přinejmenším porušuje patenty výrobců CA-technologií.Patenty porušuje i Linux, to to můžeme zabalit rovnou.
DVB-T signál se dá snadno větvit, není třeba vést od každé karty extra kabel k anténě/multiswitchi.To vůbec nevím, proč by mě mělo pálit. Když jsem natahoval pozemní TV, tak to šlo husími krky z jednoho místa, stejně jako to dělám u sat. Nejsem cikán, abych to třeba tahal oknem od jedné TV ke druhé.
Vyšší bitrate programů MUXu 2 (a tedy pravděpodobně i vyšší kvalita).V tomhle muxu jsou Nova, Nova Cinema, Prima, Prima Cool a TV Barrandov. Souhrnný bitrate DVB-T muxu je 19,1 Mbps, na jednu stanici tedy vychází v průměru 3.82 Mbps. Takže Skylink: Nova HD má určitě vyšší kvalitu než Nova SD, ale nebudu prudit, ta SD má 4 Mbps, Nova Cinema má 3.68 Mbps, TV Barrandov cca. to samé, Prima 5.44 Mbps, Prima Cool má 3.42 Mbps. Takže kde je ten nižší bitrate?
Není pravda, přinejmenším nejsou náklady výrazně nižší.Pokud se nepletu, karta Skylink stojí 1999 Kč, čtečka na ni alespoň 500 Kč. Zbytek je více-méně stejně nákladný (anténa ~ 1000Kč, kabel ~ 200 Kč, DVB karta ~ 500Kč). V tomto modelovém případu je DVB-S o cca. 150 % dražší. Jestli je to výrazně více, nebo ne, to je otázka subjektivní, záleží hlavně, jaké je plánované využití. Pokud někdo požaduje HD programy, či Slováky, beztak nemá jinou možnost, než satelit. Pokud někomu stačí nabídka MUXu 1 a 2, zřejmě se bude 150% navýšení ceny bránit.
To nevím, proč bych dělal, nejsem provozovatel IPTV. Ale na streamování po místní síti v domě stačí mít tolik sat. karet, kolik je očekávaný max. počet současných klientů.No právě. A běžná domácnost má alespoň dva televizní přijímače (=klienty) a obvykle je požadavek ještě zároveň něco jiného nahrávat. To už je třetí klient, takže pro úplné vyloučení kolize potřebuji 3 DVB-S karty.
Když jsem natahoval pozemní TV, tak to šlo husími krky z jednoho místa, stejně jako to dělám u sat. Nejsem cikán, abych to třeba tahal oknem od jedné TV ke druhé.Ono to souvisí s tím používáním vícero karet. Pokud je anténa daleko a karet mnoho (>=2), dají se ušetřit nemalé náklady ani ne tak na kabelu, jako spíš na práci s jeho zavedením. (Televizní anténu mají domy přes 50 let, takže je velká pravděpodobnost že nějaký jeden kabel už je natažen).
Tak zaprvé, nikde jsem napsal nic o HD verzích. Píšu o sítích 1 a 2, protože ty mají rozumné pokrytí. Za druhé: Ta data o bitových tocích na SkyLinku jsou odkud? Možná jsou trochu zastaralá. V každém případě např. zde se tvrdí to samé, co tvrdím já. Ale můžu klidně provést nové měření na nějakém konkrétním pořadu.Vyšší bitrate programů MUXu 2 (a tedy pravděpodobně i vyšší kvalita).V tomhle muxu jsou Nova, Nova Cinema, Prima, Prima Cool a TV Barrandov. Souhrnný bitrate DVB-T muxu je 19,1 Mbps, na jednu stanici tedy vychází v průměru 3.82 Mbps. Takže Skylink: Nova HD má určitě vyšší kvalitu než Nova SD, ale nebudu prudit, ta SD má 4 Mbps, Nova Cinema má 3.68 Mbps, TV Barrandov cca. to samé, Prima 5.44 Mbps, Prima Cool má 3.42 Mbps. Takže kde je ten nižší bitrate?
Myslím si, že problematika není černobílá. Nejsem proti satelitu, ani horlivý zastánce DVB-T, ale dovětek článku ve mě vyvolal dojem, že DVB-S je to jediné správné náboženství. Tak se to snažím rozporovat.
A běžná domácnost má alespoň dva televizní přijímače (=klienty) a obvykle je požadavek ještě zároveň něco jiného nahrávat. To už je třetí klient, takže pro úplné vyloučení kolize potřebuji 3 DVB-S karty.Běžná domácnost nemá televize, které si tahají TV programy po Ethernetu
Ono to souvisí s tím používáním vícero karet. Pokud je anténa daleko a karet mnoho (>=2), dají se ušetřit nemalé náklady ani ne tak na kabelu, jako spíš na práci s jeho zavedením. (Televizní anténu mají domy přes 50 let, takže je velká pravděpodobnost že nějaký jeden kabel už je natažen).Ano, pravda, legacy. Ale to tu bude vždy.
Ta data o bitových tocích na SkyLinku jsou odkud? Možná jsou trochu zastaralá.Ty údaje nejsou zastaralé, je to mé aktuální měření toku.
Tak možná jsou zastaralá moje data :) Je možné, že už to zvedli aspoň tak, že se bitrate DVB-S vyrovná DVB-T, protože jinak by to bylo jen pro ostudu. Třeba já mám doma běžný CRT přijímač s běžným DVB-S2 set-top-boxem. Kdybych chtěl připojit navíc DVB-S kartu, znamená to pro mě znovu provrtat dům a natáhnout nový kabel a pro jistotu koupit i novou anténu, protože ta stávající má pozicionér. Přechod na DVB-T anténní rozvod v mém případě ustál zcela bez úprav, takže volba, jaký druh příjmu zvolit, byla vcelku jasná...Ta data o bitových tocích na SkyLinku jsou odkud? Možná jsou trochu zastaralá.Ty údaje nejsou zastaralé, je to mé aktuální měření toku.
Takže kde je ten nižší bitrate?Já nechápu, o čem se to tady vy dva taliáni zase hádáte:
mplayer -lavdopts vstats …a v souboru vstats_*.log budou všechny zajímavé data, od velikost aktuálního snímku, přes aktuální bitrate, průměrnou bitrate, přibližnou velikost GOP až po kvantizační parametr (Jakékoliv data je možné předat gnuplotu nebo labplotu pro lepší vizualizaci). Mediainfo zase může vypsat nějaké základní údaje o A/V formátu. Data z jakéhokoliv programu z Multiplexu 1-3 jsem schopen ihned poskytnout (jsem ten USB krám holt vyhrabal).
Patenty porušuje i Linux, to to můžeme zabalit rovnou.Ano, to Ballmer a spol. tvrdí poměrně často. On ještě nikdy neřekl nic konkrétního, takže jestlipak něco, co by takové tvrzení podložilo, předvedeš ty...
a prave proto je vse tolikrat kontrolovano nez tam je povolen patch ...
wget "http://localhost:8001/vdradmin.pl?aktion=prog_list&vdr_id=n"kde n je pořadí kanálu v channels.conf, a stáhnou se mi EPG informace do html souboru, který by se mohl dál zpracovat. Ale jako už jsem napsal předtím, nejsem si jistý, jestli jsem pochopil původní záměr. Jirka
Osobně jsem měl problém se zmiňovanou čtečkou 5-crystal-phoenix.
- Jednak je v některých verzích kernelu problém s ovladačem integrovaného USB/Serial převodníku. V aktuálních udržovaných verzích kernelu je problém odstraněn, muže být potíž s některými distribučními kernely. Nejjednoduší cestou ke zjištění potenciálního problém je za běhu pc čtečku vytahnout z USB portu a pokud zůstane v systému "viset" zařízení ttyUSBx je potřeba použít novější kernel.
- Druhý problém byl s novými kartami UPC Direct vydávanými letos. Karta se úspěšně inicializuje načtou se údaje z karty apod..... Jakmile ale dojde k fyzickému dekódování signálu, karta se po chvíli zasekne a úplně přestane komunikovat. Je možné, že se jednalo o nějaký další bug v ovladači převodníku, ale nedokázal jsem najít skutečnou příčinu. Karta nefungovala regulérně ani s SASC ani s oscamem.
Takže 5-crystal-reader skončil v šuplíku a nakonec jsem skončil u systému SASC + oscam + pcsc a MSI čtečky která funguje k plné spokojenosti včetně zapisování aktualizací na kartu.To že nova SD ze skylinku má nižší datový tok a horší kvalitu než nova SD v síti DVB-T si můžete snadno ověřit a je to dáno tím, že vlastník stanice novy se finančně nepodílí na šíření svého SD programu ze satelitu.Před chvíli jsem to měřil a došel jsem k prakticky identickému bitrate...
Žádný televizor pod 42" nemá vůbec smysl dnes domů kupovatNekouká se ze dvou metrů na 42" obrazovku trochu blbě?
Propojení mezi přístoji musí být HDMITrochu off-topic: rád bych někdy slyšel jediný technicků důvod pro používání HDMI místo cat6 kabelů s RJ45 konektory. Přenosová rychlost je více než postačující a kabel je podstatně levnější.
Proč se obtěžovat s DVB-S: velmi malá nabídka kanálů bez výhledu na rozšíření (v ČR);Před poměrně dlouhou dobou jistý klasik napsal do své písně verš
Got thirteen channels of shit on the T.V. to choose from.což i současnou situaci poměrně pěkně vystihuje. V místě bydliště totiž přijímáme ze vzduchu 26 programů a po pravdě dost často je problém si vybrat kvalitní pořad i z tohoto počtu. Osobně mám dojem, že i kdyby těch kanálů bylo 260, pořád to bude jen 260 channels of shit on the T.V. to choose from...
oproti DVB-S nižší bitrate kanálů;Což o to. Bitrate by i stačila ( já osobně už se hrál s 1080p MPEG-1 a průměrnou bitrate něco málo nad 2.5Mbps ), ale ten jejich statistický přidělovaný multiplexovací zázrak je… fakt zázrak ( a věřím, že i vhodně oceněný zázrak ). Doporučuju si udělat o podobné bitrate a s podobnými parametry video třeba pomocí ffmpegu. No o vhodně seštelovaném MJPEGu už radši nemluvím vůbec. Rozhodně to teda dle mého názoru není ukázka Bleeding edge technologie. Ale budiž, musí to být real-time kódování s co nejmenší prodlevou, tak budiž (teda nehledě na to, že MJPEG umí 2-pass kódování na krátké úseky v reálném čase).
signál je velmi náchylný na rušení – zatímco toto se dá často vyřešit použitím vhodnější antény a koaxiálního kabelu, u DVB-S nebývají problémy ani při použití toho nejlevnějšího, co na trhu najdete; zde hraje roli i u nás použitá modulace 64-QAM, která při mých testech v jižních Čechách vedla k tomu, že přeshraniční příjem z Rakouska je při příznivějším QPSK a 16-QAM často stabilnější než příjem českých TV;No, oni musí myslet ekonomicky (čti: za každou cenu musí nacpat co nejvíc kanálu do jednoho multiplexu). Teď mi přijde, že ovšem přešli ze snižování bit-rate na trik mnohem podlejší. Nevím jestli korekční kódy co se v DVB-T používají mají pevně danou délku (nebo jestli se počítají z bloku o pevné šířce), ale osobně mi přijde, že bit-rate už nechali na pokoji a pomalounku začali šetřit na tomhle. Já otočím hlavou doprava, podívám se z okna a hledím na vysílač, no buď mám někde poblíž fakt hodně silný zdroj rušení a nebo si to jinak už nedovedu vysvětlit ( i když televize se neobtěžuje moc nějakou chybu zobrazit). Myslím zas vytáhnu ten no-name USB stick. Jen škoda, že nevím jak si tuto informaci zobrazit a že nevím jaké byly hodnoty v minulosti.
Nevím jestli korekční kódy co se v DVB-T používají mají pevně danou délku (nebo jestli se počítají z bloku o pevné šířce), ale osobně mi přijde, že bit-rate už nechali na pokoji a pomalounku začali šetřit na tomhle.Kdepak, DVB-T vysílání z velkých vysílačů má už léta stále stejné parametry - FEC 3/4 a GI 1/4. Při jiném nastavení by vycházel jiný bitový tok (podle přiložené tabulky).
To jo, jenže je dané standardem pevně, že se musí počítat pevně z velikosti paketu 188-bajtů?Nerozumím. DVB-T pracuje vždy s pevnou délkou paketů 188 oktetů. Ty se zabezpečují blokovým R-S kódem s 16 redundantními oktety, vznikne 204 oktetů. Pak je tam vnější - oktetový - prokladač a bitové punktované konvoluční kódování s volitelným kódovým poměrem m/n, kde m je počet bitů vstupujících a n je počet bitů vystupujících. Poměr m/n je jediný parametr, ovlivňující míru zabezpečení signálu, který se dá nastavovat, všechno ostatní je pevně dané v normě.
S výjimkou měst jako Praha, případně dalších oblastí se silným signálem, je obvykle nutné mít venkovní anténu... která nicméně obvykle bývá namontována, protože málokdo si pořizuje televizi "from scratch"
míření antény je alchymie, nikdo vám nezaručí, že pokud namíříte anténu na vysílač, tak vám to bude fungovat dobře – roli mohou hrát různé odrazy a další místní podmínky;...a proto mají přijímače ukazovátko síly signálu. A jediná místní podmínka, která ti může opravdu překážet, je bydlení v dolíku obklopeném kopci ze všech stran. Takových míst zase moc není.
signál je velmi náchylný na rušeníNeodpovídá pozorování... v paneláku máme jednu společnou anténu pro osm pater a dva vchody a příjem je naprosto bezproblémový. A pokud vím, žádná rekonstrukce se nedělala.
zde hraje roli i u nás použitá modulace 64-QAM, která při mých testech v jižních Čechách vedla k tomu, že přeshraniční příjem z Rakouska je při příznivějším QPSK a 16-QAM často stabilnější než příjem českých TV;Akorát máš při stejné šířce zabraného pásma čtyřikrát/šestnáctkrát menší datový tok. Takže buď musíš na úkor sousedů zabrat větší pásmo, nebo se spokojit s menším počtem kanálů... S ostatním by se dalo víceméně souhlasit, ale ty první tři body jsou vyloženě "kdo chce psa bít" bláboly.
... která nicméně obvykle bývá namontována, protože málokdo si pořizuje televizi "from scratch"Tady bylo cílem ukázat, že tomu schází výhody DVB-H. Tzn. prostě nemůžu vytáhnout netbook a začít se dívat na televizi, kde se mi zlíbí. Leda bych na zádech nosil ještě nějaké to síto.
Akorát máš při stejné šířce zabraného pásma čtyřikrát/šestnáctkrát menší datový tok.Tak takhle jednoduchá matika to není. Podívej se do zde v diskuzi už nahrané tabulky. Navíc DVB-T umí SFN (i kvůli tomu je tam ten Guard interval), takže by teoreticky mohl jeden mux běžet po celé ČR na jediné frekvenci, problémem je neoptimální rozmístění vysílačů, které by se pak moc překřikovaly a lidi by si museli koupit selektivnější antény. Tak jako tak je lepší řešení mít více muxů s umírněnější modulací. I Němci to tak mají. Každopádně na DVB-S(2) si doposud v reálu troufli maximálně na 8PSK, a to si vem, o kolik lepší podmínky to má.
Neodpovídá pozorování...To zakládáš na pozorování z jediného místa a navíc z antény umístěné 8 pater vysoko nad oblastí různých odrazů a pozemních rušení?
...a proto mají přijímače ukazovátko síly signálu. A jediná místní podmínka, která ti může opravdu překážet, je bydlení v dolíku obklopeném kopci ze všech stran. Takových míst zase moc není.Síla signálu je nicneříkající údaj*. Když už, tak odstup signálu od šumu, ale aktuálně lepší hodnota SNR nemusí znamenat obecně nižší BER - u satelitu sice typicky ano, ale u pozemního přenosu nikoliv. Někdy je lepší mít nižší SNR, ale antény odkloněnou od zdrojů rušení. Myslet si, že kopce kolem jsou jediným problémem, je těžká nezkušenost. *) slabou družici taky nechytíš tak, že vezmeš malou parabolu a napálíš za to zesilovač - to by dokonce bylo kontraproduktivní
Tady bylo cílem ukázat, že tomu schází výhody DVB-H. Tzn. prostě nemůžu vytáhnout netbook a začít se dívat na televizi, kde se mi zlíbí. Leda bych na zádech nosil ještě nějaké to síto.Zas tak marné to není. Momentálně jsem v procesu nacpání USB sticku do jednoho Embedded zařízaní a můj skromný odhad je, že když budu v blízkosti vysílače s vhodně tvarovanou anténou, tak by to i mohlo fungovat.
Síla signálu je nicneříkající údaj*. Když už, tak odstup signálu od šumu, ale aktuálně lepší hodnota SNR nemusí znamenat obecně nižší BER - u satelitu sice typicky ano, ale u pozemního přenosu nikoliv. Někdy je lepší mít nižší SNR, ale antény odkloněnou od zdrojů rušení. Myslet si, že kopce kolem jsou jediným problémem, je těžká nezkušenost.V tomhle jsem jednoznačně za Ďolíkem. A zdaleka se to netýká jen DVB-T. Ještě víc se to snad týká 802.11. Jenže to je holt bohužel pod rozlišovací schopnost některých lidí a dokuď jím neukážu nějaký progress-bar (resp. asi nějaké frekvenční brýle), tak prostě v existenci SNR a podobných věcí nebudou věřit.
s umírněnější modulací.Jinak není rovnou třeba hned takové razantní zásahy. Ono můžou stačit i lepší mechanismy pro korekci chyb. Viz. Shannon-Hartleyho. A nebo kombinace obojího. Prostě to dobře poštelovat.
Navíc DVB-T umí SFN (i kvůli tomu je tam ten Guard interval), takže by teoreticky mohl jeden mux běžet po celé ČR na jediné frekvenci, problémem je neoptimální rozmístění vysílačů, které by se pak moc překřikovaly a lidi by si museli koupit selektivnější antény. Tak jako tak je lepší řešení mít více muxů s umírněnější modulací. I Němci to tak mají.No a právě kvůli té SFN máš zřejmě s příjmem DVB-T problém :) My co bydlíme v dosahu jediného vysílače nemusíme měnit antény, prostě všechno funguje stejně jako u analogu. Pokud ti anténa příjme silné odrazy z více míst (ať už z přírodní, nebo aktivní odrazy ostatních SFN vysílačů), dojde k efektu hřebenového filtru, který se postará o potlačení určitých částí spektra. Pokud to smaže zrovna něco, co je klíčově důležité pro demodulaci DVB-T signálu, jsi v háji a nepomůže ti nic.
Každopádně na DVB-S(2) si doposud v reálu troufli maximálně na 8PSK, a to si vem, o kolik lepší podmínky to má.Výkon vysílače kolem 100W pokrývající celý Evropský poloostrov, to mi nepřipadá jako mnohem lepší podmínky proti pozemnímu šíření, kde vysílače s výkony desítek a stovek kW pokrývají území jednoho kraje. Ono každá technologie má něco. Satelit má výhodu přímého šíření, takže nula odrazů, ale zase má z principu velmi nízkou úroveň signálu a tedy i SNR. Proto si tam lze dovolit jen kódová schémata, která nejsou tak náročná na SNR.
No a právě kvůli té SFN máš zřejmě s příjmem DVB-T problémNe, všechny ty vysílače jsou na jiných frekvencích, SFN se v ČR až tak moc nepoužívá. Tady problémy jdou z mnoha zdrojů - rušení způsobují například kilometrové vlaky ČD Cargo, co tu jezdí.
Výkon vysílače kolem 100W pokrývající celý Evropský poloostrov, to mi nepřipadá jako mnohem lepší podmínky proti pozemnímu šíření100W se používá, protože to bohatě stačí
100W se používá, protože to bohatě stačíSpíš protože družici se 100kW vysílačem solární panely prostě neutáhnou. Buď si jistý, že kdyby mohli použít větší vysílací výkon, tak ho taky použijí a místo PSK používají úplně stejné 64 QAM jako DVB-T (vyšší bitrate - víc peněz)
Po kompilaci musíme manuálně nainstalovat démona, knihovny a modul.Ughgh...
Ja jsem to uz vyresil jednou a pro vzdy 2 x DVB-S , puvodne jsem mel dvblast , vlc , mythtv + sasc-ng , ale zadne reseni nebylo dokonale . Pak prisel na radu vdr s sc pluginem a xbmc .
Nyni muzu prehravat tv na jakemkoliv pc pres vlc s automaticky vygenerovanym playlistem a nebo pres xbmc + plugin vdr . Navic s pluginem live pro vdr muzu spravovat nahravky nebo pridavat pres web stranky , ano tohle umi i mythtv , ale ne tak dobre . Umi vse co mythtv a navic vypada i lip . Puvodne jsem myslel ze vdr je nejaky nedodelany soft , ale mnozstvi pluginu co jsou k mani je nespocet . A jeste jedno minus pro mythtv , obcas padal , u vdr jsem tohle nezaznamenal .
Zde je muj vytvor
http://www.youtube.com/watch?v=JfVgf7ElEUI
XBMC to prebira primo z vdr serveru , zadnej stream . XBMC ovlada cele vdr , tazke muzu nahravat cist EPG atd . Je to vlastne nahrada za vdr klienta . Zatim se jedna o testovaci plugin pro vdr . Jeste existuje doplnek , kdy po instalaci najede system primo do xbmc prostredi .
Opravdu ho mají :) Namátkou http://www.gigabyte.us/products/product-page.aspx?pid=3654#sp - dal jsem si na jednom eshopu seřadit podle data a vzal tu nejnovější podle data přidání. Specifikace -> interní konektory -> 1 x serial port header.
Jen to není klasický port vystupující vzadu. Je na desce a musíte si k tomu pořídit ještě redukci, vypadá např. takto