Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Začátek jara přinesl první veřejné vydání AlmaLinuxu (jednoho z pokračovatelů CentOS), hojnost aktualizací linuxových distribucí – Porteus Kiosk, Manjaro, Tails, KaOS, 4MLinux, Debian, IPFire, Parrot, Proxmox Mail Gateway, deepin, JingOS, MX Linux – a také završení jednak poměrně kuriózního projektu Collapse OS, jednak ztrátu financování amerického státního projektu TENS pro zabezpečenou vzdálenou práci.
Jak vypovídá její jméno, Porteus Kiosk je distribuce zaměřená na nasazení v kioscích, kde zprostředkovává běh zvláště webového prohlížeče Google Chrome nebo Mozilla Firefox. Základem systému je stabilní větev Gentoo. Nynější pololetní vydání 5.2.0 povyšuje jádro Linux na řadu 5.10 s dlouhodobou podporou (namísto dosavadní 5.4), Chrome na 87 a Firefox ESR na 78.8. Jedná se o poslední verzi se zásuvným modulem Adobe Flash, který již byl samotnou firmou Adobe zavržen, a naopak se chystá povolení hardwarové akcelerace přes libva
. Další změny a opravy se týkají např. lepšího utěsnění rozhraní webových prohlížečů tak, aby se z nich uživatel neprolomil do zbytku prostředí.
Manjaro je sice, jakožto v zásadě derivát Arch Linuxu, průběžně aktualizovaná distribuce, ale poměrně často vydává nová média, která jdou nad rámec prostého snímku stavu repozitářů. Ostatně, tahákem této distribuce je výchozí konfigurace včetně desktopových prostředí. V březnovém vydání 21.0 „Ornara“ je nově obsažen Linux 5.10 a desktop Xfce 4.16, KDE Plasma 5.21 nebo GNOME stále 3.38, ale mj. bez průvodce počátečním nastavením, který se příliš neosvědčil. Instalátor Calamares také získal novou funkci: podle služby GeoIP se pokusí uhodnout výchozí lokalizaci.
„Živá“ distribuce Tails v pravidelném balíku aktualizací, tentokrát 4.17, povyšuje anonymizační nástroj Tor (0.4.5.7) a odpovídající webový prohlížeč Tor Browser (10.0.14), e-mailový klient Thunderbird (78.8.0) a v neposlední řadě také GRUB (2.04-16) a nesvobodný firmware pro Wi-Fi karty. Součástí je i oprava týkající se neúspěšných systémových aktualizací.
KaOS je průběžně aktualizovaná distribuce podobná Arch Linuxu, ale odlišná – zaměřená na prezentaci nejnovějších verzí prostředí a aplikací KDE, pročež sestavuje balíčky (knihovny aj.) právě s ohledem na závislosti softwaru z projektu KDE. Březnové vydání povyšuje na Plasmu 5.21. Další novinky jsou převážně pod kapotou: nejen např. Linux 5.11 (s nímž byl naopak opuštěn proprietární ovladač -340xx
starších GPU Nvidia), systemd 247.5, ale také vlastní správce komunitních balíčků kcp
napsaný v jazyce Go. I v tomto vydání pokračuje přepis modulů instalátoru Calamares do QML.
Lehkotonážní nezávislá distribuce 4MLinux je dostupná ve variantách pro desktop a LAMP server. V prvním letošním vydání se novinky týkají především desktopu: povýšení verzí aplikací – webové prohlížeče Firefox 87 a Chrome 88, z nichž zmizela podpora Adobe Flash, kancelářský balík LibreOffice 7.1) – mezi něž přibyl šifrovací software VeraCrypt, dále vrstvy Wine (6.1) pro běh aplikací pro MS Windows, vůbec grafických knihoven Mesa (20.3.1), protokolu NBD aj.
Projekt Debian vydal aktualizovaná média stabilní větve „Buster“, již 10.9. Mezi zvláště bezpečnostními opravami figuruje např. podpora SBAT (Secure Boot Advanced Targeting) v nástroji fwupd
, který slouží k aktualizaci firmwaru, v tomto případě v souvislosti s dalšími nalezenými zranitelnostmi v zavaděči systému GRUB2, které umožňují obejít UEFI Secure Boot.
Systém pro síťové prvky IPFire dostal důležitý 155. balík aktualizací reagující na útoky NAT Slipstreaming – zakazuje application-layer gateway – a zranitelnosti v OpenSSL, které tak bylo doplněno o bezpečnostní opravy (1.1.1k) mezi řadou dalších povýšení balíčků, zatímco naopak jsou odstraňovány některé starší knihovny. Novinkou je experimentální podpora architektury RISC-V.
Na Debianu založený, na bezpečnost zaměřený Parrot OS má po půl roce nové obrazy, tentokrát verze již 4.11. Součástí je Linux 5.10 a řada poměrně aktuálních nástrojů pro vývojáře (např. VSCodium 1.54, GCC 10.2, Go 1.15, Python 3.9) či penetrační testování, jejichž výběr byl v poslední době pročištěn; k dispozici jsou stále obrazy s desktopovým prostředím Xfce, KDE Plasma, nebo MATE. Jelikož v Debianu probíhá proces zmrazení větve „testing“, také Parrot 4.x se zřejmě v budoucnu stane distribucí s dlouhodobou podporou.
Poté, co bylo v prosinci rozhodnuto o konci CentOS Linuxu, jak jsme ho znali, jedním z nadějnějších alternativních sestavení Red Hat Enterprise Linuxu měl být AlmaLinux jakožto nově veřejný projekt dříve pro vlastní nasazení firmou CloudLinux. Skutečně, na konci března došlo k vydání stabilních obrazů odpovídajících RHEL 8.3 a skriptů pro konverzi stávajících instalací CentOS, RHEL či Oracle Linuxu. Zároveň firma CloudLinux oznámila založení neziskové organizace pro správu projektu, s představenstvem čítajícím tři představitele firmy, jednoho z hostingové firmy cPanel, dále Simona Phippse (aktivního v řadě open-source organizací včetně dříve OSI) a dvě místa pro zástupce komunity.
Na e-mailové servery cílená distribuce firmy Proxmox, postavená na Debianu, byla aktualizována – vydání Mail Gateway 6.4 odpovídá Debianu 10.9 a vylepšuje vlastní jednak přednastavené antispamové řešení (se SpamAssassinem 3.4.5), jednak grafické administrační rozhraní (např. o nahrávání certifikátů a vytváření nových pomocí Let’s Encrypt), jednak integraci s dalším firemním produktem, poměrně novou distribucí Backup Server.
Čínský deepin byl opět po třech měsících aktualizován – srovnán s Debianem 10.8, který má za základ, doplněn o jádro Linux 5.10 (s dlouhodobou podporou) a 5.11… nemůže chybět balík změn ve vlastním stejnojmenném desktopovém prostředí se sadou základních aplikací, které začínají být výčtem funkcí poměrně zajímavé: ze změn namátkou přibyla podpora inkrementálního zálohování, odloženého odesílání e-mailů, manipulace táhni-a-pusť s hlasovými poznámkami, přidávání vodoznaků při tisku aj.
Taktéž čínský JingOS, ovšem určený pro počítače s dotykovým displejem – tablety s architekturou x86, se posunul k verzi 0.8, která začíná být již dále než jen prototyp. Nově podporuje průběžné aktualizace, obsahuje správce aplikací („App Store“) a uživatelské je stále přepracováváno. Cílem je během jara spustit crowdfunding tabletu JingPad A1.
MX Linux, jedna z variací na Debian bez systemd, dostal nové obrazy 19.4. Jedná se o velmi konzervativní distribuci, např. desktopová prostředí jsou stále KDE Plasma 5.15 a Xfce 4.14. Novinky se týkají prakticky jen distribučních nástrojů (např. instalátoru, nastavení motivu vzhledu prostředí či globálního rozložení klávesnice) a obrazů „Advanced Hardware Support“ s novějším jádrem Linux 5.10 (namísto 4.19) a Mesa 20.3.4 (namísto 18.3.6).
Projekt KDE Neon poskytuje sestavení desktopového prostředí KDE Plasma a příslušných aplikací nad distribucí Ubuntu s dlouhodobou podporou (aktuálně 20.04). K dispozici jsou verze pro jednak uživatele (stabilní vydání), jednak vývojáře a testery (vývojové verze). Z těch zaměřených na uživatele doposud existovaly dvě varianty: s nejnovějším vydáním Plasmy a s vydáním Plasmy s prodlouženou podporou (např. nyní 5.18, předtím 5.12), kde byly průběžně aktualizovány pouze aplikace a jejich závislosti. Správci Neonu ale oznámili, že druhá jmenovaná definitivně skončí k 1. červenci, protože tak docela nepasovala mezi primárně čerstvý projekt Neon a konzervativní distribuce jako např. openSUSE Leap.
K začátku dubna byla také povolena nová funkce offline aktualizace, která v aplikaci Discover pro správu softwaru stahuje aktualizace na pozadí, aby byly aplikovány až při následujícím restartu systému – průběžné nahrazení částí prostředí při práci totiž občas může vést k podivnému chování.
Koncem roku 2019 vzbudil vlnu pozornosti projekt Collapse OS – svobodný operační systém pro architekturu Z80, který měl být potenciálně užitečný, pokud by došlo k „pomalému kolapsu civilizace“, tedy táhlým výpadkům dodavatelských řetězců apod., kdy by se hodilo mít možnost využít součástky z rozšířených zařízení jako kalkulátory Texas Instruments nebo herní konzole Sega, doplněné o adaptér pro SD karty, k programování dalších jednočipů pro nasazení k automatizaci při „restartu“ civilizace.
Nyní autor projekt prohlásil za v zásadě dokončený, hodlá však v jeho vylepšování pokračovat. Zdrojové kódy s dokumentací jsou volně ke stažení, licence je GNU GPLv3.
Pod hlavičkou amerického ministerstva obrany byl vyvíjen projekt LPS (Lightweight Portable Security), resp. posléze TENS (Trusted End Node Security), „živá“ linuxová distribuce pro desktopové počítače (s architekturou x86_64) zaměřená na běh čistě z operační paměti a zabezpečenou komunikaci po síti. Klíčovou součástí je Encryption Wizard, (multiplatformní) nástroj pro šifrování souborů/adresářů napsaný v Javě, a dále prostředí Xfce se základními kancelářskými aplikacemi a klienty pro vzdálené připojení. Po bezmála deseti letech od prvního veřejného vydání, navzdory nárůstu významu pro vzdálenou práci během pandemie COVID-19, se na oficiálním webu objevilo upozornění, že projekt přišel o financování ze strany úřadu pro obranné informační systémy (DISA), a tak hledá nové sponzory, nebo skončí.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: