Byla nalezena vážná bezpečnostní chyba v telnetd z balíčku GNU InetUtils. Týká se verzí GNU InetUtils od 1.9.3 z 12. května 2015 až po aktuální 2.7 z 14. prosince 2025. Útočník může obejít autentizaci a získat root přístup, jelikož telnetd nekontroluje předaný obsah proměnné prostředí USER a pokud obsahuje "-f root"…
Stanislav Aleksandrov předložil patch rozšiřující KWin (KDE Plasma) na 3D virtuální desktopové prostředí (videoukázka v mp4).
Digg (Wikipedie), "místo, kde můžete sdílet a objevovat to nejlepší z internetu – a nejen to", je zpět. Ve veřejné betě.
Po .deb balíčcích Mozilla nově poskytuje také .rpm balíčky Firefoxu Nightly.
Vývojové prostředí IntelliJ IDEA slaví 25. narozeniny (YouTube).
Vedení společnosti NVIDIA údajně povolilo použití milionů knih ze známého 'warez' archivu Anna's Archive k výcviku umělé inteligence, ačkoliv vědělo, že archiv tyto knihy nezískal legální cestou. Žaloba, ve které se objevují i citace interních dokumentů společnosti NVIDIA, tvrdí, že NVIDIA přímo kontaktovala Anna's Archive a požadovala vysokorychlostní přístup k datům knihovny.
Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Ve druhé části dubna byly aktualizovány desktopové distribuce Anarchy Linux, FuryBSD, Project Trident a Manjaro, systém pro síťové prvky IPFire, balíčkovací systémy a odpovídající linuxové distribuce Guix a Nix – z velkých vydání mainstreamových distribucí to pak bylo Ubuntu 20.04 tentokrát s dlouhodobou podporou.
Anarchy Linux představuje jeden z vícero obrazů Arch Linuxu s grafickým instalátorem. Poskytuje různé výchozí verze a konfigurace jádra Linux, různé zavaděče systému, ovladače GPU včetně proprietárních Nvidia, desktopová prostředí, z nich některá upravená po svém (GNOME, Cinnamon, Budgie, Xfce), nebo různé správce oken, přichystané nástroje pro připojení k síti, dělení disku včetně volitelného šifrování (LUKS), přichystané skupiny balíčků k instalaci nebo zapnutou podporu uživatelského repozitáře (AUR). K mání je pro architekturu x86_68.
Současná verze 1.1.0 vychází z dubnového obrazu Arch Linuxu, mírně vylepšuje instalátor a např. přidává ovladač Wi-Fi Broadcom.
GNU Guix je moderní správce balíčků v principu podobný Nix (o něm také bude řeč). Založený je na funkcionálním programování – specifikace balíčků se píší v Guile, implementaci jazyka Scheme. Poskytuje krom jiného reprodukovatelná sestavení balíčků, izolaci různých verzí balíčků a také transakční aktualizace, které jde snadno vrátit zpět. Guix System (popř. Guix System Distribution, GuixSD) je pak distribuce tento správce balíčků využívající jako výchozí.
Bezmála rok od oznámení verze 1.0 vychází Guix 1.1.0 shrnující přes 14 tisíc commitů; aktuálně je také k dispozici více než 13 tisíc balíčků. Samotný balíčkovací systém přešel na novější Guille 3, zlepšil se jeho výkon, dále např. umožňuje vzdálenou instalaci na více strojů nebo uživatelům poskytuje více informací jako výpisy rozdílů/změn. Nový Guix System má vylepšený instalátor (v oznámení vydání možno zhlédnout video instalace), více připravených služeb jako např. NFS server, balíčky jsou poměrně aktuální (Linux-libre 5.4.28, libc 2.29, GCC 9.3, nedávno vydaná desktopová prostředí jako MATE 1.24 aj.)… a také zjednodušený graf závislostí směřující k lepší auditovatelnosti.
Druhá letošní várka obrazů desktopového systému FuryBSD založeného na FreeBSD (aktuálně 12.1-p3) představuje pokrok v praktické použitelnosti: automatické nastavení sítě, podpora 32bitových aplikací, v X.Org 1.2.0 výchozí ovladač libinput, základní podpora webkamer, lepší integrace ve virtualizovaném prostředí,… současné vydání dále např. povoluje některé techniky tvrzení systému z FreeBSD. Z hlediska procesu vývoje stojí za zmínku, že systém může být postaven také na GhostBSD, jiném desktopovém derivátu FreeBSD.
Systém pro síťové prvky IPFire ve 143. aktualizaci přechází na mj. GNU libc 2.31 a binutils 2.34, vylepšuje systém pro odhalení průniku (IPS) nebo naopak odstraňuje podporu Bluetooth pro údajné nevyužití.
Ke konci týdne pak následovala aktualizace č. 144 s důležitými bezpečnostními opravami v OpenSSL, DHCP klientovi či webové proxy Squid.
Pravidelné jarní vydání NixOS, tentokrát 20.03, obsahuje četné aktualizace balíčků v systému Nix, který je analogický výše zmíněnému GNU Guix, a řadu nových služeb. Jsou to např. Linux 5.4, GCC 9.2, GNU libc 2.30, OpenSSL 1.1.1d, OpenSSH 8.1, desktopová prostředí (GNOME 3.34, KDE Plasma 5.17.5, zahrnut je také Pantheon z elementary OS), PostgreSQL 11 je nyní výchozí,… Výchozí komprese balíčků je bzip2. SSD trim se na podporovaných zařízeních se ZFS bude spouštět každý týden.
Project Trident po přechodu na Void Linux jako základ distribuce pokračuje další aktualizací obrazů systému. Stěžejní novinkou je nový správce sítě trident-networkmgr mj. jako front-end pro dhcpcd, wpa_supplicant, nftables, VPN wireguard,… Dostalo se ovšem i na další části systému jako integrace ZFS či drobnější nastavení prostředí.
Nové Ubuntu vychází dvakrát do roka – v dubnu a říjnu – a tak je tu s blížícím se koncem dubna i nové Ubuntu a jelikož je rok sudý, je to navíc vydání s dlouhodobou podporou – na příštích pět let a potom ještě pět let bezpečnostních aktualizací. Jsou to varianty desktopová s upraveným prostředím GNOME, serverová, ale také oficiální deriváty s různými desktopovými prostředími, potažmo specializovanými aplikacemi.
Linux 5.4 (také řada s dlouhodobou podporou v upstreamu), GNU libc 2.31, GCC 9.3, Python 3.8 (jako výchozí vzhledem ke konci podpory Pythonu 2), OpenJDK 11 atd. Podporován je souborový systém ZFS, nově např. s možností šifrováním. Dále – zvláště pro serverové nasazení – QEMU 4.2 nebo libvirt 6.0, Bind 9.16, Samba 4.11, PostgreSQL 12, OpenStack Ussuri (vývojová verze, finální přijde v balíčku aktualizací 20.04.1), Kubeflow aj. Zvolená implementace NTP je Chrony 3.5.
Cílová architektura je nejen x86_64, ale v případě serverové varianty i ARM (Raspberry Pi), IBM Power a s390x a mainstreamové cloudové platformy od Amazonu, Google, Microsoftu…
Oficiální desktopové prostředí je GNOME 3.36 s vlastním vzhledem a rozložením panelů podobným Unity, toho času Canonicalem vyvíjenému prostředí. Pod pokličkou pak Mesa 20.0, zatím vývojovou verzi PulseAudio 14.0, BlueZ 5.53‚… Z aplikací Firefox 75, LibreOffice 6.4, Thunderbird 68.7 aj. Více je vedle – nebo i místo – tradičních „debianích“ balíčků využíván formát balíčků Snap (kdežto „konkurenční“ Flatpak je nutné povolit explicitně).
Další deriváty čítají
Ty mají vesměs kratší, tříletou podporu.
Ke kódovému označení, s jehož prvním slovem se setkáme v názvech repozitářů s balíčky: Ubuntu 20.04 je „Focal Fossa“ podle madagarské šelmy příbuzné promykám. Na podzimní vydání vychází iniciály „g“ a za maskota byla zvolena Groovy Gorilla. Před třinácti lety to byl „Feisty Fawn“ a poté „Gutsy Gibbon“.
Desktopová distribuce Manjaro je sice průběžně aktualizována – v zásadě jako Arch Linux, ze kterého vychází, ale tým správců dělá i větší vydání obrazů systému, jež shrnují změny nejen v balíčcích samotných, ale také v distribuční konfiguraci. To současné Manjaro 20.0 „Lysia“ nabízí čerstvý Linux 5.6 a výchozí prostředí Xfce 4.14, KDE Plasma 5.18 nebo GNOME 3.36 s modifikovaným vzhledem a některými předinstalovanými doplňky. Správce balíčků Pamac 9.4 pokryje už i balíčky Snap a Flatpak – ty byly podporovány již minulé léto, až nyní však implicitně. V neposlední řadě stojí za zmínku připravené moduly ZFS v síťovém instalátoru Architect.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: