Po osmi měsících vývoje byla vydána nová verze 0.16.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 244 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nejnovější X.Org X server 21.1.22 a Xwayland 24.1.10 řeší 5 bezpečnostních chyb: CVE-2026-33999, CVE-2026-34000, CVE-2026-34001, CVE-2026-34002 a CVE-2026-34003.
Po roce vývoje od vydání verze 1.28.0 byla vydána nová stabilní verze 1.30.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.30.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2026-04-13. Přehled novinek poznámkách k vydání. Nově ve výchozím nastavení příkaz sudo vyžaduje heslo.
Společnost Blackmagic Design oznámila vydání verze 21 svého proprietárního softwaru pro editování videí a korekci barev DaVinci Resolve běžícího také na Linuxu. Z novinek je nutno vypíchnout možnost editování fotografií. Základní verze DaVinci Resolve je k dispozici zdarma. Plnou verzi DaVinci Resolve Studio lze koupit za 295 dolarů.
Multipatformní renderovací jádro webového prohlížeče Servo je na crates.io. S vydáním verze 0.1.0 (LTS).
Nadace FreeBSD Foundation před týdnem oznámila projekt Laptop Integration Testing. Vyzvala dobrovolníky, aby pomocí nástroje otestovali podporu FreeBSD na svých zařízeních a výsledky odeslali vývojářům. Vznikla stránka Nejlepší notebooky pro FreeBSD.
Na začátku srpna vstoupí v účinnost nová evropská pravidla transparentnosti pro umělou inteligenci (AI). Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o takzvaných deepfakes a upozornit uživatele, že komunikuje s umělou inteligencí. Cílem opatření je omezit šíření manipulativního či klamavého obsahu, zvýšit důvěru v digitální prostředí a chránit uživatele.
Connor Byrne z USA používal pro přihlašování na svůj iPhone 13 s iOS 18 heslo obsahující háček. Po aktualizaci na iOS 26.4 se už ale do telefonu nepřihlásí. Při přihlašování nelze tento háček zadat. Apple jej prostě odstranil [The Register].
Linus Torvalds vydal jádro Linux 7.0. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Mezi květnovými vydáními figurovaly aktualizace specializovaných distribucí jako Kali, Proxmox Virtual Environment, UBports, Q4OS, BackBox, Kodachi nebo Raspbian (nově Raspberry Pi OS), jakožto i NuTyX, Redcore či Alpine Linux. Ožila „živá“ distribuce Finnix pro správce systémů. Po delší době přišlo vydání experimentální distribuce s alternativní adresářovou strukturou GoboLinux. Vyšlo mezitím také nové OpenBSD.
Druhé letošní čtvrtletní vydání Kali Linuxu tentokrát nepřináší žádné radikální změny, ani zásahy do výběru nástrojů zaměřených na bezpečnost a její testování, ale toliko dolaďuje prostředí a instalátor.
Totiž, zimní vydání překopalo nabídku obrazů systému: místo několika variant s různými desktopovými prostředími zbyla jedna „živá“ s Xfce (a možností instalace, která balíčky stáhne ad-hoc z Internetu) a dvě pouze s instalátorem (buď online, nebo offline). Instalátor přitom nabízel různé skupiny balíčků k instalaci, a to včetně jedné skupiny „všechno“ – její stažení po síti, jak si asi dovedete představit, běh instalátoru pak zabral poněkud delší dobu. Možnost „stáhnout vše“ tedy nyní z instalátoru zmizela. Naopak do obrazu s offline instalátorem přibyla všechna desktopová prostředí a další balíčky pro skutečně offline instalaci. Na druhé straně instalace z „živého“ obrazu již výběr skutečně instalovaných balíčků neumožňuje.
V balíku softwaru pro „velkou“ instalaci přibyl PowerShell a po hlavním desktopovém prostředí Xfce a také GNOME se dočkala faceliftu i KDE Plasma. Z podobného soudku, obměňovány jsou ikonky aplikací. Dílčí významné aktualizace zahrnují Python 3.8 (prozatím zůstává i Python 2 s PIP), GNOME 3.36 nebo správce poznámek Joplin, který se má stát v budoucím vydání výchozím, z bezpečnostních záležitostí pak např. SpiderFoot 3.0.
Jiná významná novinka v zimním vydání spočívala ve vytvoření uživatele root. Netýkalo se to však Kali pro ARM – tam se změna objevila až nyní.
Co se týče, distribuce Androidu NetHunter, rozšiřuje se množina podporovaných zařízení – a dokumentace.
Distribuce Proxmox zaměřená na virtualizaci Virtual Environment v menším vydání 6.2 shrnuje významné aktualizace za posledního bezmála půl roku. Základem je Debian 10.4 s jádrem Linux 5.4, k dispozici jsou QEMU 5.0 a LXC 4.0 s šablonami pro nové verze distribucí Ubuntu, Fedora aj. V downstreamu jsou to pak vylepšení webového administračního rozhraní, API a integrace LDAP pro správu uživatelů nebo komprese záloh pomocí Zstandard.
Ubuntu Touch, komunitou vyvíjené Ubuntu – stále 16.04 – pro mobilní zařízení, ve 12. balíku aktualizací obsahuje Lomiri 8.20 (dříve Unity8) a Mir 1.2 stále vyvíjený Canonicalem, vylepšení vlastního webového prohlížeče Morph postaveného nad QtWebEngine, přístupnější barevné schéma, použitelnější softwarovou klávesnici a na vybraných zařízeních jádro podporující Anbox pro běh androidích aplikací.
Konzervativní desktopová distribuce Q4OS s prostředím Trinity (fork KDE 3) v inkrementální aktualizaci 3.11 má za základ Debian 10.4 a zjednodušuje např. instalaci webových prohlížečů Firefox a Palemoon nebo nastavení rozložení klávesnice.
Historie „živé“ distribuce Finnix se datuje až do 90. let, resp. let nultých, kdy šlo o modifikaci Knoppixu doplněnou o podporu šifrování a nástroje pro správu, diagnostiku či záchranu systému. Vydání ale ustala v roce 2015, a to až do letoška, kdy v půli května Ryan Finnie, po němž se distribuce také jmenuje, zveřejnil verzi 120. Nyní jde o upravený Debian Live s řadou moderních nástrojů, jen pro x86_64 – tedy bez podpory řady starších prostředí včetně architektury PowerPC.
Distribuce BackBox Linux je zaměřená na etické penetrační testování. Jejím základem je Ubuntu, a to v sedmém vydání současné Ubuntu 20.04, jelikož to slibuje dlouhodobou podporu. Oproti řadě jiných derivátů disponuje poměrně aktivní komunitou. Vedle „živého“ obrazu s desktopovým prostředím Xfce jsou registrovaným k dispozici instance v cloudu Amazonu.
OpenBSD s vydáním 6.7 přináší četné opravy a vylepšení, souborový systém UFS2, resp. FFS2 (z BSD Fast File System), – připravený mj. na rok 2038 – nově jako výchozí, OpenSMTPD 6.7.0, LibreSSL 3.1.1, OpenSSH 8.3 aj.
Další čtvrtletní aktualizace distribuce NuTyX vycházející ze specifikace Linux from Scratch pokrývá opravná vydání z upstreamu Linuxu (zvláště větve 4.19 s dlouhodobou podporou, na x86_64 je k dispozici i 5.6), desktopových prostředí (Xfce, KDE Plasma), aplikací atd. Celkem bylo aktualizováno na 700 balíčků. Všechna sestavení Linuxu by měla fungovat i s ovladači GPU Nvidia nebo se řádně integrovat ve VirtualBoxu. Mezi obrazy systému přibylo vedle variant pro „online“ a „offline“ instalaci také „živé“ sestavení s minimalistickým grafickým prostředím využívajícím správce oken Openbox.
Výchozím bodem Redcore Linuxu je pro změnu Gentoo, a sice v nynějším vydání 2004 „Neptune“ jde o větev „testing“ ve stavu z poloviny května. Všechny balíčky byly znovu přeloženy – s využitím GCC 9.3 (k dispozici je i LLVM 10), glibc 2.30 a binutils 2.34. Zahrnuta jsou tvrzená jádra Linux 4.19.123, 5.4.41 (obě větve s dlouhodobou podporou) a 5.6.13. Zjednodušena byla instalace proprietárních ovladačů GPU Nvidia a distribuce přešla ze SysV initu na OpenRC. Obraz systému je k dispozici pouze pro x86_64 a obsahuje předinstalované desktopové prostředí KDE Plasma, již ne LXQt.
GoboLinux se ve veřejném prostoru pohybuje už 17. rokem, ovšem vydání 017 neznačí každoroční kadenci nových verzí: před těmi 17 lety to byla 005, na konci roku 2007 už 014, krátce poté 014.01, ale 015 až v roce 2014 a od 016 již také uteklo skoro tři a půl roku. GoboLinux ve své dlouhé historii vybočoval netradiční organizací adresářů diametrální odlišnou od Filesystem Hierarchy Standard – místo toho software sype do samostatných adresářů v /Programs a tradiční komponenty jsou v /System/Index s využitím symbolických odkazů. Díky vlastní virtualizaci na úrovni souborového systému je snadné provozovat v rámci systému více verzí stejného softwaru.
V novém vydání najdeme nový software: Python 3 (předchozí větev Python 2 byla odstraněna), GTK 3, Qt 5, PulseAudio,… Výchozí desktopové prostředí staví netradičně na „dláždícím“ správci oken Awesome. Specifickou novinkou distribuce je vylepšená správa „receptů“, tedy vlastních předpisů pro sestavení balíčků (asi jako např. PKGBUILD v Arch Linuxu), nyní s využitím gitu podobně jako v Homebrew na macOS.
Po více než roce vychází další aktualizace Linux Kodachi, vlastně Xubuntu 18.04 doplněného o nástroje pro ochranu soukromí na internetu: přednastavenou VPN, Tor a DNSCrypt, jakožto i různé více či méně užitečné desktopové aplikace. Součástí instalace může být také mechanismus pro znepřístupnění diskového oddílu šifrovaného pomocí LUKS. Nová verze 7.0, resp. obratem vydaná opravná 7.1, přechází na Linux 5.4, vyměňuje doplňky webového prohlížeče a některé aplikace (např. přehrávač MPV namísto VLC) nebo přidává USBGuard a usbkill pro autentizaci, resp. odmítnutí některých USB zařízení.
Oficiální operační systém pro jednodeskový počítač Raspberry Pi byl přejmenován z Raspbianu na Raspberry Pi OS. Jeho nové vydání z 27. května vedle aktualizací dílčích komponent systému a oprav chyb – z čehož správci vypichují např. možnost ovládat zvukové výstupy RPi v ALSA zvlášť – obsahuje vylepšenou lupu nejen pro uživatele se slabším zrakem na desktopu. Nabídka časopisů a knih Raspberry Pi Press je nyní přístupná také na desktopu, a to v aplikaci Bookshelf.
Alpine Linux patří mezi populárnější linuxové distribuce takříkajíc bez GNU (používá knihovnu C musl a nástroje BusyBox). Používá se mj. v kontejnerech nebo je také základem postmarketOS, který v různé míře použitelnosti běží na různých smartphonech. Vydání 3.12 bylo prohlášeno za stabilní. Přidává elementární podporu programovacího jazyka D a architektury MIPS64. Aktualizace balíčků oproti předchozímu vydání zahrnují např. GCC 9.3 a LLVM 10, QEMU 5.0, Zabbix 5.0 nebo Nextcloud 18.
The Debian Administrator's Handbook je kniha – příručka správce systému: distribuce Debian, a to nyní Debianu 10 „Buster“, jak oznámil autor Raphaël Hertzog. Zaobírá se instalací Debianu, jak řešit problémy a v druhé části nastavením serveru – webového, souborového, virtualizace,… Papírovou kopii knihy je možné zakoupit, zatímco elektronická verze je online bezplatně. Čtenáři do ní mohou přispět, popř. pomoci ji přeložit (český překlad).
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz