Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Byl publikován říjnový přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Pracuje se na podpoře M3. Zanedlouho vyjde Fedora Asahi Remix 43. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Iniciativa Open Device Partnership (ODP) nedávno představila projekt Patina. Jedná se o implementaci UEFI firmwaru v Rustu. Vývoj probíhá na GitHubu. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0. Nejnovější verze Patiny je 13.0.0.
Koncem června vyšel Linux Mint 20. A co předtím? Od poloviny června byly vydány balíky aktualizací CentOS a FreeBSD. Ožila distribuce Redo Rescue a její fork Rescuezilla. Vyšel také nový Calculate Linux nebo na Debianu založený Grml pro systémové administrátory. Odvážlivci mohou provozovat Ubuntu jako průběžně aktualizovanou distribuci.
CentOS opět sleduje vydání Red Hat Enterprise Linuxu – tentokrát 8.2 – s přibližně dvouměsíční prodlevou, kdy správci především odstraňovali původní branding. Poznámky k vydání se převážně odvolávají na korespondující dokument vydání Red Hatu.
Bylo vydáno FreeBSD 11.4. Jedná se o poslední balík aktualizací stabilní větve 11 – podporována bude do září 2021, zatímco novější stabilní větev je 12. Změny, převážně opravy chyb či menší povýšení systémových nástrojů, jsou popsány v poznámkách k vydání.
Redo Backup and Recovery byla toho času aplikace pro zálohování/obnovení dat, dostupná také v „živém“ systému založeném na Ubuntu – naposledy Ubuntu 12.04. Na podzim 2019 vznikl fork nazvaný Rescuezilla a krátce poté převedený na Ubuntu 18.04. Nyní, v polovině června, následovalo vydání 1.0.6 založené ve 64bitové verzi na novém Ubuntu 20.04, ale ve 32bitové verzi stále 18.04, jelikož Ubuntu podporu 32bitové architektury x86 pro nová vydání omezilo na vybrané balíčky v repozitářích. Od té doby následovala ještě menší opravná verze 1.0.6.1.
Mezitím ožil i původní projekt Redo, a to jako Redo Rescue. Na GitHubu je možné sledovat betaverze jeho chystaného vydání 2.0 založeného na Debianu 9 „Stretch“ a s novým uživatelským rozhraním aktualizované aplikace pro zálohování/obnovu diskových oddílů, a sice v podobě webové aplikace namísto desktopové využívající GTK.
Rescuezilla bude zřejmě existovat nadále jakožto nezávislý fork zpětně kompatibilní se starými verzemi Redo, několika komunitními úpravami Redo a plánována je i kompatibilita s Clonezillou.
Balík aktualizací 20.6 přichází po půl roce s novějšími verzemi softwaru, opravami chyb a vylepšeními konfiguračních nástrojů. Novinkou je např. použití komprese Zstandard i pro jádro a jaderné moduly nebo zram – komprimované blokové zařízení jako RAM disk – namísto swapu. Desktopová varianta je ke stažení s prostředím KDE Plasma (5.18), Cinnamon (4.4), MATE (1.24), LXQt (0.14.1) nebo Xfce (4.14); výchozí desktopový prohlížeč je Chromium 83 s předinstalovaným doplňkem uBlock Origin pro blokování obsahu, k tomu dále Claws Mail, LibreOffice 6.4, GIMP,… Na serveru je to pak aktuální OpenLDAP (2.4.50), Samba 4.11.8, Bind 9.14.8, Postfix 3.5.1 aj.
„Živý“ obraz Debianu „testing“ se skripty pro systémové administrátory Grml vychází po roce a půl v nové verzi 2020.06. Již nepoužívá vlastní sestavení jádra Linux, nýbrž distribuční (aktuálně 5.6) z Debianu. Skripty již nepoužívají Python 2, jemuž k letošnímu roku skončila podpora. Jaké skripty vlastně? Pro sestavení distribuce, instalaci na USB úložiště, zavedení systému po síti, konfiguraci X serveru, sběr informací o hardwaru, síti nebo virtualizačním prostředí, integrace Z shellu (Zsh) aj.
Jméno vydání je „Ausgehfuahangl“, od záclon („Ausgeh Vorhang“) odvozené označení pro roušku ve vídeňském nářečí.
Je sudý rok, jarní vydání Ubuntu bude mít dlouhodobou podporu, a tak se do řady jeho derivátů přidává i Linux Mint. Vydání 20 „Ulyana“ bude podporováno do roku 2025 jako Ubuntu 20.04. K dispozici je nyní ve třech variantách: s desktopovým prostředím Cinnamon, MATE nebo Xfce. Upgrade z předchozího vydání 19.3 bude povolen až během července, jakožto i promítnutí novinek do varianty distribuce založené na Debianu.
Kromě desktopových prostředí je jednou z odlišností oproti Ubuntu odstranění balíčkovacího systému Snap z výchozí instalace, zvláště kvůli jeho centralizaci pod taktovkou Canonicalu. V Ubuntu je právě Snap jediným oficiálním způsobem, jak nainstalovat webový prohlížeč Chromium – na úkor tradičních repozitářů. Mint proto poskytuje seznam alternativních zdrojů. Použité odkazy vedou na web s novou, pozvolna vznikající oficiální příručkou Linux Mintu.
Co se desktopu týče, společné změny zahrnují mj. drobná vylepšení balíku aplikací XApps (původně vesměs forků aplikací z projektu GNOME), modernizované ikonky v oznamovací oblasti (sjednocený vzhled, podpora obrazovek s vysokým rozlišením, možnost obsluhy akce posouvání kolečkem či trackpadem), barevné palety v motivu vzhledu Mint-Y, integraci Nvidia Optimus/Prime (přepínání hybridních GPU) a novou aplikaci Warpinator pro přenos souborů po místní síti bez nutnosti nastavovat Sambu, FTP nebo jinou službu klient-server pro sdílení dat. Desktopová prostředí jsou Xfce 4.14, MATE 1.24 – a v případě primárně pro Mint vyvíjeného Cinnamonu nová verze 4.6, která především výrazně zlepšuje podporu moderních obrazovek, přidává totiž možnost škálování s faktorem nejen 1 či 2, ale i 1,25, 1,5 a 1,75. Správce souborů Nemo nově prioritizuje načítání obsahu adresářů před generováním náhledů souborů.
Ubuntu samo o sobě je vydáváno co šest měsíců, což je také vývojový cyklus dílčích vydání, která – nejde-li zrovna o vydání s dlouhodobou podporou – dostávají aktualizace toliko devět měsíců, navíc s klesající četností, jak se přesouvá pozornost správců k novému vydání. Kdo má zájem vždy používat ty nejnovější vývojové verze, může nyní pomocí skriptu Rolling Rhino Martina Wimpresse z Canonicalu aktivovat vývojovou větev repozitářů Ubuntu, detekovat repozitáře třetích stran (PPA) atd.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: