Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Do poloviny listopadu Firma Proxmox vydala nový Backup Server a dále byly aktualizovány rozličné linuxové distribuce LibreELEC, Ubuntu Touch, Endless OS, Clonezilla Live, Feren OS, MX Linux, CentOS 7 a Oracle Linux 8, PrimTux a nelinuxové MidnightBSD.
Distribuce LibreELEC primárně pro multimediální krabičky přináší aktualizaci prostředí Kodi na opravné vydání 18.9. Jinak už se schyluje k přechodu na větev 19.x, která mezitím přešla do fáze beta.
Vývojáři Ubuntu Touch v dalším, tentokrát 14. balíku aktualizací pokročili s podporou hardwaru. Za měsíc, který uplynul od minulého vydání, se především soustřeďovali na kompatibilitu s Androidem 9, a tedy plánovaný telefon Volla, a uhlazování uživatelské rozhraní.
Pro příští vydání je plánován přechod na Qt 5.12 a poté opuštění vykreslovacího jádra Oxide založeného na staré verzi Chromia.
Na Debianu a poněkud nezvykle libostree založený systém Endless ve větší aktualizaci 3.9.0 přináší GNOME 3.38 a pod kapotou Linux 5.8, X.Org 1.20.8 aj. Distribuce bývá předinstalována na počítače zvláště v rozvojových zemí a časté použití je převážně offline – nově lze sbírat statistiky o využití systému i tehdy. Dále mezi vypíchnuté zajímavosti patří přepracované a nově jako open source uvolněné výukové prostředí Hack, které usnadňuje zkoumání prostředí a experimentování s kódem.
Specializovaná „živá“ distribuce pro zálohování a obnovu dat Clonezilla přišla s významným vydáním 2.7.0-10. Základem je obraz Debianu Sid ze začátku listopadu, s jádrem Linux 5.9 a výraznými změnami nástrojů ocs-*, a to včetně přejmenování některých parametrů.
Feren OS se řadí mezi deriváty Ubuntu. Dosavadní varianta, vlastně upravený Linux Mint založený na Ubuntu 18.04, dožívá jako Feren OS Classic, zatímco nový obraz 2020.11 už je založený na Ubuntu 20.04, ovšem s desktopovým prostředním KDE Plasma 5 (z projektu Neon), zbrusu novým motivem vzhledu (pro Qt i GTK), uvítací obrazovkou a průvodcem, instalátorem Calamares,… Součástí je také vlastní rozhraní pro instalaci aplikací, které by mělo podporovat Snap i Flatpak, resp. umožnit vypnutí jednoho i druhého.
Nedlouho po vydání spřátelené distribuce antiX následuje také MX Linux jakožto rovněž Debian bez systemd, leč trochu jinak. Aktualizace obrazů MX-19.3 jako obvykle vyšla ve variantách s desktopovým prostředím Xfce nebo KDE Plasma (5.15) a jádrem Linux s dlouhodobou podporou (4.19) nebo novějším (5.8), a každopádně s čerstvějšími balíčky z Debianu „Buster“ (10.6) a v neposlední řadě drobnými vylepšeními distribučního instalátoru či nástroje pro správu balíčků.
Firma Proxmox přišla s novou vlastní specializovanou distribucí, vedle dosavadní e-mailové brány a virtualizačního řešení je to nově Backup Server – 1.0. Také ten vychází z Debianu 10.6 „Buster“. Používá souborový systém ZFS a kompresi Zstandard, poskytuje inkrementální zálohy, deduplikaci, synchronizaci více stanic, a to včetně šifrování, integraci právě s prostředím pro virtualizaci Virtual Environment a webové i textové konfigurační rozhraní vydané pod licencí GNU AGPL 3.
S obvyklým zpožděním za Red Hat Enterprise Linuxem vychází také CentOS – ještě ne 8.3, nýbrž 7.9 odpovídající právě poslednímu balíku aktualizací v řadě 7.x.
To firma Oracle v podobném termínu vydala vlastní sestavení RHEL 8.3 jako obvykle doplněné o sestavení Linuxu 5.4.17 Unbreakable Enterprise Kernel pro x86_64 a AArch64.
MidnightBSD, jedno z desktopových BSD v zásadě vycházejících z FreeBSD, po dalším roce dospělo k vydání 2.0 s velkým balíkem změn. Právě z FreeBSD řady 11 jsou to LLVM 8, OpenSSL 1.0.2u, možnost paralelního připojování souborového systému ZFS, podpora hardwaru zvláště síťového a mnoho dalšího.
Uživatelé se mohou setkat s problémy při zavádění 64bitového systému s UEFI, proto by měli vyčkat na vydání 2.0.1 nebo v případě existující instalace neaktualizovat zavaděč.
Frankofonní distribuce PrimTux se specializuje na využití ve vzdělávání: obsahuje balík aplikací pro mladší děti, zjednodušené rozhraní kancelářského balíku LibreOffice, výchozí webový vyhledávač/portál Qwant Junior a v neposlední řadě „rodičovský filtr“. Nové verze jsou vydávány každoročně na podzim, v té současné jsou založeny na Ubuntu (resp. Lubuntu) 20.04 a 18.04 (pro architekturu x86_64) nebo Debianu „Buster“ (pro x86), naopak obraz pro Raspberry Pi (Debian „Stretch“) nebyl aktualizován po dobu již bezmála dvou let.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: