Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Do poloviny listopadu Firma Proxmox vydala nový Backup Server a dále byly aktualizovány rozličné linuxové distribuce LibreELEC, Ubuntu Touch, Endless OS, Clonezilla Live, Feren OS, MX Linux, CentOS 7 a Oracle Linux 8, PrimTux a nelinuxové MidnightBSD.
Distribuce LibreELEC primárně pro multimediální krabičky přináší aktualizaci prostředí Kodi na opravné vydání 18.9. Jinak už se schyluje k přechodu na větev 19.x, která mezitím přešla do fáze beta.
Vývojáři Ubuntu Touch v dalším, tentokrát 14. balíku aktualizací pokročili s podporou hardwaru. Za měsíc, který uplynul od minulého vydání, se především soustřeďovali na kompatibilitu s Androidem 9, a tedy plánovaný telefon Volla, a uhlazování uživatelské rozhraní.
Pro příští vydání je plánován přechod na Qt 5.12 a poté opuštění vykreslovacího jádra Oxide založeného na staré verzi Chromia.
Na Debianu a poněkud nezvykle libostree založený systém Endless ve větší aktualizaci 3.9.0 přináší GNOME 3.38 a pod kapotou Linux 5.8, X.Org 1.20.8 aj. Distribuce bývá předinstalována na počítače zvláště v rozvojových zemí a časté použití je převážně offline – nově lze sbírat statistiky o využití systému i tehdy. Dále mezi vypíchnuté zajímavosti patří přepracované a nově jako open source uvolněné výukové prostředí Hack, které usnadňuje zkoumání prostředí a experimentování s kódem.
Specializovaná „živá“ distribuce pro zálohování a obnovu dat Clonezilla přišla s významným vydáním 2.7.0-10. Základem je obraz Debianu Sid ze začátku listopadu, s jádrem Linux 5.9 a výraznými změnami nástrojů ocs-*
, a to včetně přejmenování některých parametrů.
Feren OS se řadí mezi deriváty Ubuntu. Dosavadní varianta, vlastně upravený Linux Mint založený na Ubuntu 18.04, dožívá jako Feren OS Classic, zatímco nový obraz 2020.11 už je založený na Ubuntu 20.04, ovšem s desktopovým prostředním KDE Plasma 5 (z projektu Neon), zbrusu novým motivem vzhledu (pro Qt i GTK), uvítací obrazovkou a průvodcem, instalátorem Calamares,… Součástí je také vlastní rozhraní pro instalaci aplikací, které by mělo podporovat Snap i Flatpak, resp. umožnit vypnutí jednoho i druhého.
Nedlouho po vydání spřátelené distribuce antiX následuje také MX Linux jakožto rovněž Debian bez systemd, leč trochu jinak. Aktualizace obrazů MX-19.3 jako obvykle vyšla ve variantách s desktopovým prostředím Xfce nebo KDE Plasma (5.15) a jádrem Linux s dlouhodobou podporou (4.19) nebo novějším (5.8), a každopádně s čerstvějšími balíčky z Debianu „Buster“ (10.6) a v neposlední řadě drobnými vylepšeními distribučního instalátoru či nástroje pro správu balíčků.
Firma Proxmox přišla s novou vlastní specializovanou distribucí, vedle dosavadní e-mailové brány a virtualizačního řešení je to nově Backup Server – 1.0. Také ten vychází z Debianu 10.6 „Buster“. Používá souborový systém ZFS a kompresi Zstandard, poskytuje inkrementální zálohy, deduplikaci, synchronizaci více stanic, a to včetně šifrování, integraci právě s prostředím pro virtualizaci Virtual Environment a webové i textové konfigurační rozhraní vydané pod licencí GNU AGPL 3.
S obvyklým zpožděním za Red Hat Enterprise Linuxem vychází také CentOS – ještě ne 8.3, nýbrž 7.9 odpovídající právě poslednímu balíku aktualizací v řadě 7.x.
To firma Oracle v podobném termínu vydala vlastní sestavení RHEL 8.3 jako obvykle doplněné o sestavení Linuxu 5.4.17 Unbreakable Enterprise Kernel pro x86_64 a AArch64.
MidnightBSD, jedno z desktopových BSD v zásadě vycházejících z FreeBSD, po dalším roce dospělo k vydání 2.0 s velkým balíkem změn. Právě z FreeBSD řady 11 jsou to LLVM 8, OpenSSL 1.0.2u, možnost paralelního připojování souborového systému ZFS, podpora hardwaru zvláště síťového a mnoho dalšího.
Uživatelé se mohou setkat s problémy při zavádění 64bitového systému s UEFI, proto by měli vyčkat na vydání 2.0.1 nebo v případě existující instalace neaktualizovat zavaděč.
Frankofonní distribuce PrimTux se specializuje na využití ve vzdělávání: obsahuje balík aplikací pro mladší děti, zjednodušené rozhraní kancelářského balíku LibreOffice, výchozí webový vyhledávač/portál Qwant Junior a v neposlední řadě „rodičovský filtr“. Nové verze jsou vydávány každoročně na podzim, v té současné jsou založeny na Ubuntu (resp. Lubuntu) 20.04 a 18.04 (pro architekturu x86_64) nebo Debianu „Buster“ (pro x86), naopak obraz pro Raspberry Pi (Debian „Stretch“) nebyl aktualizován po dobu již bezmála dvou let.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: