Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
V první polovině února vyšly Linspire 10 a OpenMandriva LX 4.2. Také byly aktualizovány obrazy dalších linuxových distribucí EndeavourOS, Solus, Ubuntu 20.04, Debian „Buster“, PCLinuxOS, Finnix a Devuan.
EndeavourOS, „živá“ distribuce Arch Linuxu s grafickým instalátorem Calamares, má po půl roce opět čerstvý obraz. Obsahuje Linux 5.10, Mesa 20.3.4, Xfce 4.16 (vedle dlaždicovacího správce oken i3 s novou konfigurací), Firefox 85,… a vedle toho také aktualizovaný instalátor s řadou drobných vylepšení, mezi nimiž figuruje např. možnost automatické instalace balíčků podle seznamu ze souboru, nastavení odkládacího prostoru (swap) v souboru namísto diskového oddílu aj.
Vydány byly také nové obrazy průběžně aktualizované, nezávislé distribuce Solus. Pod číslem verze 4.2 jsou zahrnuty změny z upstreamových projektů za poslední rok – Linux 5.10, Mesa 20.3.3, Firefox 85 či LibreOffice 7.0 – ale také po delší době povýšení vlastního desktopového prostředí Budgie, vedle něj jsou však stále dostupné GNOME (3.38), KDE Plasma (5.20.5) nebo MATE (1.24), to tedy doplněné o spouštěč Brisk Menu, který by měl být rychlejší a lépe nastavitelný.
Vydání Ubuntu s dlouhodobou podporou dostávají v průběhu své existence nové obrazy, které shrnují zásadní opravy chyb a vlastně také zmenšují objem stahovaných aktualizací po instalaci, a tzv. „hardware enablement“ (HWE) balík s jádrem Linux a grafickými knihovnami, které podporují novější hardware.
V případě dosud nejnovějšího vydání 20.04 „Focal Fossa“ je k dispozici druhá várka obrazů a krátce poté následovala jejich oprava 20.04.2.0 kvůli nalezené chybě v instalátoru. Zatímco výchozí jádro pro vydání 20.04 byl Linux 5.4, za HWE verzi byl zvolen Linux řady 5.8. Oproti dřívějším vydáním by měl HWE být v desktopovém Ubuntu výchozí, je-li to možné. Na to si v posledních týdnech řada uživatelů na distribučních fórech stěžovala – kvůli různým regresím. Situaci zčásti vysvětluje Brian Murray.
Také Debian vydal opravné obrazy (10.8) současné stabilní větve „Buster“, ale po toliko dvou měsících. V pozadí se změnil proces sestavování těchto obrazů: paralelizace ho výrazně zrychlila.
Průběžně aktualizovaný PCLinuxOS, desktopová distribuce bez systemd a s poněkud nezvyklou kombinací správce balíčků APT, ale formátu RPM, má nové oficiální „živé“ obrazy systému 2021.02 po více než roce. Měly by být rychlejší a lépe se integrovat při běhu ve VirtualBoxu. Na výběr jsou desktopová prostředí KDE Plasma, MATE nebo Xfce, doprovázená pestrým výběrem desktopových aplikací. Respektive, obrazy s Plasmou a Xfce mají také úspornější ořezané verze, které zabírají zhruba polovinu místa, něco přes 1 GB.
Komunitní sestavení vycházejí průběžně, ty nejnovější jsou s odlehčeným desktopovým prostředím LXQt, případně s KDE Plasma, ale jádrem Linux 5.4 namísto výchozího 5.8. Další, se správcem oken Openbox nebo desktopovým prostředím Trinity, forkem KDE 3, byly naposledy aktualizovány na podzim.
Komerční distribuce Linspire kdysi napodobující uživatelské rozhraní MS Windows (a zpočátku pojmenovaná Lindows) stále existuje. Vydání 10.0 je založené na Ubuntu 20.04 s GNOME 3.36 (mírně upraveným), Linuxem 5.8 a výběrem aplikací včetně proprietárních (např. Google Chrome 88) a předinstalovaných kodeků. Podobně jako např. Linux Mint vypíná Snap a naopak přidává podporu Flatpaku.
Souběžně je tu také bezplatná varianta Freespire, její loňské vydání 7.0 a navazující 7.1 používá Xfce a neobsahuje proprietární kodeky.
Ryan Finnie aktualizoval svou administrátorskou „živou“ distribuci Finnix založenou na Debianu „testing“. Vydání 122 je rychlejší a menší, ale přitom obsahuje o něco více balíčků, např. Flexible I/O Tester (fio), pomocný skript pro připojení k WiFi nebo příkaz finnix pro spuštění průvodce.
Dosud zřejmě největší únorové vydání představuje OpenMandriva LX 4.2 přicházející tentokrát po celém roce. Od verze 4.0 finalizuje port na architekturu AArch64, zato RISC-V zatím hotový není. Jinak samozřejmě nechybí sestavení pro x86_64. Součástí je distribuční specialita: jádro Linux (5.10) sestavené překladačem LLVM/clang (11), který je v ní všeobecně výchozí. Jako obvykle nechybí ani nejnovější desktopové prostředí KDE Plasma (5.20.5) a řada aplikací včetně např. LibreOffice 7.1. Počínaje zmíněným vydáním LX 4.0 je výchozí správcem balíčků DNF s RPMv4, ale nyní je alternativně dostupný i Zypper z openSUSE.
Mezitím se schyluje také k vydání druhého komunitního nástupce distribuce Mandriva Linux – Mageia 8.
A nakonec, projekt Devuan – jeden z vícero derivátů Debianu bez systemd – rovněž aktualizoval obrazy „stabilní“ větve Beowulf, nyní 3.1, založené na Debianu „Buster“. Opravuje několik chyb, povyšuje verze balíčků a přidává možnost výběru ve vydáním před půl rokem přidaných init OpenRC a runit (vedle SysVinit) přímo do instalátoru.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
