Americká společnost Reflection AI světu představila Beam, open-weight model s 501 miliardami parametrů (z toho 23 miliard aktivních), určený především pro programování a práci autonomních agentů. Podle autorů jejich model nabízí výkon srovnatelný s většími modely při výrazně nižších nárocích na výpočetní výkon. Beam nyní ještě prochází závěrečným testováním, na stránkách Reflection AI se však lze zaregistrovat a získat předběžný přístup. Váhy modelu, dokumentace a nástroje pro vývojáře mají být zveřejněny v průběhu tohoto měsíce.
OpenCourant je komunitní fork OpenRadioss, tj. open source softwaru pro simulace havárií, nárazů a vysoce nelineárních dynamických dějů metodou konečných prvků. Společnost Siemens v loňském roce dokončila akvizici společnosti Altair Engineering, jež před čtyřmi lety uvolnila open source verzi OpenRadioss svého proprietárního softwaru Radioss. Minulý týden Siemens OpenRadioss pohřbil. Integroval jej do svého softwaru Simcenter, webovou stránku OpenRadioss přesměroval na Simcenter a repozitář OpenRadioss na GitHubu odstranil.
Pořadatelé devátého ročníku komunitního setkání správců nejen českých a slovenských sítí – CSNOG 2027, které se uskuteční 20. a 21. ledna, vyhlásili Call for Abstracts. Náměty na vystoupení mohou zájemci přihlašovat do 31. října na webu akce a vybírat mohou ze tří sekcí – správa sítí, legislativa a regulace a akademické projekty. Zveřejněny byly také Call of Partners určené sponzorům a partnerům setkání, kteří by například chtěli mít na
… více »Strata je open-source inferenční engine, který umožňuje lokálně provozovat rozsáhlý čínský model Qwen3.8-Flash-Next, který by jinak nejspíše vyžadoval serverovou infrastrukturu, na běžném herním počítači s alespoň 12 GB VRAM, 32 GB RAM a dostatkem místa na SSD. Nároky na paměť a rychlost generování se liší s použitou variantou modelu Qwen. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Americký prezident Donald Trump oznámil vznik federální Jednotky pro superinteligenci (Super Intelligence Force), která má koordinovat postup vlády, technologických firem, náboženských organizací a dalších institucí v oblasti rychle se rozvíjející umělé inteligence (Trumpem oficiálně nazývanou superinteligencí). SIF, podřízená přímo Trumpovi, má pomoci Spojeným státům udržet v oblasti SI technologický náskok nad světem a
… více »Klient je e-mailový klient pro GNOME s nativní podporou Proton Mailu, PGP a spamfiltrem řízeným AI. Napsaný je v Go s GTK4 a libadwaita. Připojuje se přímo k Proton Mailu (bez Proton Bridge), ke Gmailu, k Seznam.cz a k libovolné schránce IMAP/SMTP. Každou novou zprávu nejdřív posoudí spamfiltr a teprve potom ji ukáže a ohlásí. Rozhraní je česky a anglicky.
Hra Doom nově běží také v SQL databázi CedarDB. Představen byl SQLDoom. Vyzkoušet lze online demo. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Multiplatformní open source aplikace scrcpy (Wikipedie) pro zrcadlení připojeného zařízení se systémem Android na desktopu a umožňující ovládání tohoto zařízení z desktopu, byla vydána v nové verzi 5.0. S podporou hardwarového dekódování videa na desktopu.
Moderní linker mold, rychlejší alternativa k LLVM lld nebo wild, byl vydán v nové major verzi 3.0.0. Přepsán byl z C++ do Rustu.
Po osmi letech od vydání verze 2.0 byla vydána nová major verze 3.0 multiplatformního editoru tagů MusicBrainz Picard (Wikipedie). Přehled novinek, vylepšení a oprav v changelogu.
Ve světě linuxových distribucích se na přelomu zimy a jara urodila vydání Hyperbola GNU/Linux-libre směřujícího k přechodu na základ BSD, korporátního síťového DENT OS, Linux Mint Debian Edition nad Debianem „Bullseye“, ale jinak spíše v duchu balíků aktualizací: XCP-ng, ChimeraOS, (Beyond) Linux From Scratch, Tails, LibreELEC, IPFire, Lakka nebo OSMC.
Citrix na sklonku vydal souhrnný balík aktualizací virtualizační distribuce Hypervisor – s hypervizorem Xen. O pár měsíců později tak činí i projekt XCP-ng, který poskytuje bezplatné sestavení systému bez omezení, ale také aktivní komunitu nebo integraci s administračním prostředím Xen Orchestra. Nový obraz systému je verze 8.2.1, tedy stále patří do řady 8.2 s dlouhodobou podporou, stávající instalace stačí aktualizovat.
Hyperbola je jedna z několika linuxových, resp. GNU/Linux-libre distribucí, které splňují požadavky Free Software Foundation, tedy že nesmí obsahovat ani doporučovat proprietární software. Není to ani stará distribuce, první vydání založená na Arch Linuxu jsou z roku 2017, nicméně na sklonku roku 2019, nedlouho po vydání 0.3, vývojáři zveřejnili rozhodnutí přejít z Linuxu na BSD, totiž začít přepisovat kód OpenBSD tak, aby nový byl pod licencí GNU GPL. Uplynuly další více než dva roky a vychází – Hyperbola stále GNU/Linux-libre verze 0.4. Kroky směrem k BSD jsou však součástí.
Distribuce totiž nejenže používá implementaci X serveru Xenocara z OpenBSD nebo knihovnu LibreSSL, nyní zahazuje řadu již zavedených komponent linuxového desktopu: Avahi, D-Bus, ConsoleKit, PolicyKit, PAM, PulseAudio i podporu Bluetooth. Stejně tak jsou zavržena běhová prostředí Node.js a Rust. Samozřejmostí je v takovém kontextu nezávislost na systemd. Jako desktopové prostředí zůstává toliko minimalistická Lumina.
Již v dřívějších Distribučních novinkách padla zmínka o GamerOS, distribuci s připraveným klientem herní služby Steam včetně rozhraní „Big Picture“ pro použití „u televize v obýváku“. Od té doby byl projekt přejmenován na ChimeraOS. Nová sestavení (založená na Arch Linuxu) ale stále vycházejí skoro každý měsíc, např. to březnové přináší mj. lepší integraci obchodu s hrami Epic. Totiž ChimeraOS usnadňuje přístup ke hrám nejen na Steamu, ale i od Epicu, GOG a z Flathubu, potažmo v emulátorech přes RetroArch, a to právě ve vlastní aplikaci Chimera, dříve Steam Buddy.
Příručky Linux From Scratch a Beyond Linux From Scratch dostaly pravidelnou pololetní aktualizaci. Instrukce pro sestavení linuxového systému „na zelené louce“ nyní počítají s jádrem 5.16.9, glibc 2.35 a binutils 2.38,… a v příslušné variantě také se systemd 250. BLFS pak pokrývá na 900 nových verzí softwaru.
DENT je poměrně mladý projekt Linux Foundation, který usiluje o společný vývoj linuxového operačního systému pro síťové prvky – především směrovače ve větších prostředích např. skladišť – v němž se angažuje několik různých korporací s Amazonem v čele. Samotná distribuce je založená na starší větvi Debianu („Buster“). První vydání je z prosince 2020, verze 2.0 byla vydána nyní v březnu.
Pravidelná aktualizace na ochranu soukromí specializované „živé“ distribuce Tails přináší obvyklé povýšení prohlížeče Tor Browser (11.0.7, založený na Firefoxu 91.7 ESR) a tentokrát i Toru samotného (0.4.6.10) a e-mailového klienta Thunderbird (91.6.1). Na pozadí pak byly vylepšeny některé testy prostředí, zvláště funkčnosti Toru. Souběžně akcelerují práce na Tails 5.0 založeném na již „stabilním“ Debianu 11 „Bullseye“; avšak vydání lze očekávat nejdříve v létě.
Po vydání multimediálního prostředí Kodi 19.4 následuje také distribuce LibreELEC s verzí 10.0.2. Krom povýšení této klíčové aplikace vývojáři pokročili ve zlepšování podpory Raspberry Pi 4 – novinkou je možnost HDR, 10- či 12bitového obrazu na výstupu nebo prokládání obrazu – a vrací se také podpora Raspberry Pi 2 a 3, ačkoliv bez hardwarového dekódování H265 videa; podpora starších RPi už zřejmě opravdu skončila definitivně. Stále se však mohou vyskytovat dosud neodhalené chyby.
Systém IPFire míří na síťové prvky zvláště v roli firewallu a právě nový, 164. balík aktualizací tuto funkcionalitu vylepšuje o účinnější zahazování paketů a více možností logování aktivity. Další stěžejní novinky spočívají v povýšení jádra Linux na řadu 5.15 s dlouhodobou podporou, provázeném opravami zranitelnosti Dirty Pipe, a rozšíření podpory virtualizace – pro QEMU je dostupný balíček s agentem hosta a na AArch64 byla vůbec přidána možnost virtualizace přes libvirt/KVM.
Vedle LibreELEC povýšila na Kodi 19.4 také druhá taková distribuce – OSMC. Základem první letošní aktualizace je zatím stále Debian 10 „Buster“ a změny jsou spíše menší napříč systémem, např. přebalený BlueZ (5.62) a lepší podpora některých dálkových ovládání nebo běhu na Raspberry Pi (2/3) a přehrávání videa na vlajkových zařízeních Vero 4K a 4K+.
Lakka distribuuje především herní a multimediální prostředí RetroArch nad základním linuxovým systémem podobným výše zmíněnému LibreELEC – zvláště pro jednodeskové počítače jako Raspberry Pi či příbuzné generické herní konzole. Nejprve na začátku března byla po delší odmlce vydána verze 3.7 s RetroArch 1.10.0, obvyklými aktualizacemi jádra Linux 5.10 a knihovny Mesa (21.3.6) nebo novými emulátory převážně historických konzolí, ale také podporou WASM4 nad WebAssembly.
Avšak nejnovější vydání je 4.0. Výchozím bodem nové řady jsou nástroje pro sestavení taktéž nového LibreELEC 10.0.2, což vedle posunutí knihovny Mesa na (vývojovou verzi) 22.0.0 provázejí práce na podporovaném hardwaru, využití architektury AArch64, kde je to možné, a přepracován byl také port na Nintendo Switch. Pro některé desky ale zatím možnost přechodu na novou řadu chybí.
Hlavní větev distribuce Linux Mint je stále derivátem dosud nejnovějšího Ubuntu s dlouhodobou podporou, tj. 20.04, nicméně LMDE (Debian Edition) zůstává jako vývojová platforma pro případ, že by základ Ubuntu přestal vyhovovat. A tak se i tato varianta dočkala přechodu na Debian 11 „Bullseye“ v podobě vydání LMDE 5 „Elsie“. To v zásadě odpovídá Mintu 20.3 s prostředím Cinnamon, ovšem jinak s repozitáři Debianu a potenciálně hrubšími hranami z pohledu běžného uživatele.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: