Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Open source znamená v překladu i v praxi otevřený kód. Někdo napíše část nebo celek počítačového programu a rozhodne se jej zpřístupnit všem ostatním typicky bezplatně a téměř bez omezení. Kdokoliv si pak může stáhnout otevřený kód, upravit si jej, zkompilovat a vydat. Výsledek své práce pak může dokonce prodávat, jen musí zpřístupnit kód opět ostatním.
Z obchodního hlediska to může být i nemusí být problém. V některých případech nelze použít a dodržet licenci z bezpečnostních důvodů, jindy zase kvůli konkurenci. Většina běžných uživatelů si ale koupí software v jeho hotové podobě, protože jednoduše nemá potřebné znalosti, čas nebo trpělivost ladit kód a kompilovat jej. Přidanou hodnotou ze strany vývojářů nabízejících hotové aplikace bývá jejich podpora.
Jednou z výhod otevřeného softwaru je zajištění kompatibility jednotlivých aplikací, formátů apod. Pokud naprogramujete aplikaci, „obfuscujete“ ji, zkompilujete a vydáte pod uzavřenou licencí, nikdo s tím moc nic nezmění. V důsledku toho může snadno docházet k neřešitelným nekompatibilitám, což je přesně to, po čem nikdo netouží a řada firem to zejména z konkurenčních důvodů dělá. Pokud používáte open source, nemusíte se něčeho takového bát jako čert kříže.
Zřejmě nejznámější svobodnou licencí je GNU General Public License. Právě odtud plyne, že každý může dílo pod ní vydané upravovat, šířit a používat. Jednou podmínkou je zpřístupněný výsledku alespoň v podobě kódu ostatním, což má zajistit jakousi morální spravedlnost a z technického hlediska podklady pro další práci ostatním a v neposledním řadě pak má tato část dopady i na kompatibilitu a podporu dalšího vývoje. Neomezení v prodeji výsledku má zase zajistit, aby byla licence využívaná v širší míře a umožňovala prodávat software, což se nijak nevylučuje s principem svobodného softwaru.
Open source tedy opravdu neznamená, že musíte produkt dostat zadarmo! Dává vám ale širší možnosti, jak s ním nakládat.
Většina uživatelů využívá bezplatné aplikace vydávané pod licencí open source, protože je to z principu věci umožněno a jsou hotové. Umístění programu kromě hostingu na serveru nic nestojí a náklady na jeho šíření jsou proto téměř zanedbatelné a díky řadě projektů pro vývojáře i nulové. Jako dalším příkladem můžeme uvést serverové linuxové distribuce, které jsou prodávané jako hotový projekt včetně technické podpory.
V případě počítačového hardwaru (prostě něčeho hmatatelného) ovšem takový přístup není možný. Výroba například základní desky nebo rozšiřující karty něco stojí, a proto sama o sobě nemůže být zdarma nabízena. K dispozici ale může být volně kompletní technická dokumentace umožňující vlastní výrobu daného zařízení. Každý si ji pak bez placení licenčních poplatků může vyrobit anebo upravit, v případě splnění konkrétních licenčních podmínek zakreslit změny do dokumentace a případně předat je veřejně a bez omezení ostatním.
Samozřejmě z toho plyne vedle mnoho výhod i jedna nevýhoda. A to nemožnost si plně nárokovat celé řešení. Svůj kód anebo obvody jste upravovali na základě práce někoho jiného, a proto v závislosti na použité licenci může existovat povinnost, abyste stejné možnosti dali i dalším.
Co se týče licencí, je to v případě svobodného hardware různé a každý preferuje něco trochu jiného. Za zmínku stojí zejména (L)GPL, BSD nebo Open Hardware License. Nejtypičtějším příkladem svobodného hardware jsou pak miniaturní počítače, moduly s různým účelem a tiskárny.
Jedním z asi nejznámějších příkladů „open source“ hardware je „základní“ deska Arduino. Jedná se o jednoduchou desku založenou na 8-bitovém mikrokontroleru Atmel AVR. K programování je využívána taktéž open source vývojová platforma Wiring podobná k C/C++. Fungovat může buď připojená k počítači anebo zcela samostatně. Jako aplikace lze uvést osciloskop, MIDI řadič, diagnostické zařízení do automobilů nebo třeba UAV (Unmanned Aerial Vehicle) platformu ovládaného dronu.
Hodně projektů jako počítačových systémů využívá procesory ARM, zejména pak rozšířené a cenově dostupné modely Cortex-A8 v kombinaci s grafickým jádrem Mali-400. Na výsledných zařízeních jako přenosných tabletech a jim podobných zařízení nebo samostatných základních desek pak běhá buď Android, nebo nějaká méně náročná linuxová distribuce. Zmínit můžeme například Beagle Board s distribucí Angstrom Linux nebo známé Raspberry Pi, ačkoliv zmiňované procesory ARM jako komponenta open source nejsou.
I tak ale pod svobodnou licencí vznikají i hardwarové komponenty jako takové. V případě procesorů se jedná zejména o jednodušší 32-bitové typy založené na omezené instrukční sadě RISC. Existuje i snaha o vytvoření standardu pro svobodnou grafickou kartu, kterou by mohla využívat celá řada navazujících projektů. Zcela unikátní je v tomto ohledu česká RONJA (Reasonable Optical Near Joint Access) využívající optického záření k bezdrátovému počítačovému propojení počítačových síti na vzdálenost až 1 300 m při rychlosti 10 Mb/s.
Mnoho projektů se zaměřuje na vytvoření komplexního zařízení a nemusí se přitom jednat pouze o základní desky s Androidem nebo Linuxem. Příkladem budiž kapesní počítač Ben NanoNote s malým displejem a klávesnicí nebo řada telefonů, z nichž asi nejznámější je Neo FreeRunner s podporou datových sítí, WiFi, GPS atd. Nevýhodou podobných zařízení je ale prostě ten fakt, že si je vzhledem k nutnosti nějakého šasi a dalších součástí vyrobíte bez cizí pomoci podstatně hůře, než třeba tu základní desku.
Mezi asi vůbec nejpopulárnější využití open source hardwaru v poslední době patří 3D tiskárny. Jejich stavba a používání je velmi zajímavé, praktické a perspektivní. Navíc je to přesně ten kus hardware, který si tak nebo tak musíte postavit, pokud se nechcete omezovat jinak nedostupnými komerčními produkty. Zřejmě nejznámější je RepRap Project. Tuto 3D tiskárnu si je možné postavit údajně už za méně než 15 tisíc korun českých a tisknout na ní mnoho součástí z různých materiálů.
Hodně zajímavé jsou také projekty robotů využívajících různých způsobů pohonů a majících celou řadu rozličných funkcí. Vybrané z nich si představíme v samostatném článku.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
16.5.2013 06:59
Petr Tomášek | skóre: 39
| blog: Vejšplechty
V uvodu se trosku michaji dva pojmy - open source a svobodny. Open source znamena, ze se muzu podivat do zdrojaku a nic vic. To, ze ho muzu modifikovat, znovu prekompilovat a sirit neni automaticke. Viz nektere obskurni licence Microsoftu. Svobodny (anglicky free software) je nad open source a dava nam prave moznost modifikovat/prekompilovat a sirit.Rozdíl mezi svobodným sw a open source sw existuje, je však menší, než popisuješ. Open source totiž, jak je běžně chápán podle definice Open source iniciativy, modifikace výslovně povoluje.
) je dost šílený samo o sobě . Nehledě na to, že moderní FPGA maj už v sobě integrovanej PCIe řadič (virtex-5 deska ve formátu PC-kompatibilní PCIe karty má akademickou cenu $750 a to má na sobě kýbl dalších zbytečných periferií ... a řekl bych, že i tak je stejně předražená).
IMHO se OGD prostě nepovedl, špatně odhadli budoucnost. Na druhou stranu to není žádná katastrofa, s dnešními prostředky je navrhnutí opengl hardware karty mnohem dostupnější. Klidně na to stačí studovat VŠ a na některé kartě udělat ten návrh jako třeba diplomovou práci (hehe: klidně můžete přijít studovat na TUL, minimálně jedna taková karta tu je 
). Jedinej problém bych možná viděl v tom, zda dokáže jeden člověk navrhnout vnitřnosti openGL GPU. Jinak taky, když člověk vidí kvůli jakejm šílenostem (lámání bitcoinu) lidi navrhnou dokonce ASICy, tak to vypadá opravdu snadno.
a kolikrát by chtěli vyrábět novej ASIC :-/ ). Pokud by ale cena výroby hw byla zanedbatelná, tak by ten vývoj imho šel zorganizovat komunitou jako vývoj OSS věcí.
Podle mě je ale za současným stavem hlavně nedostatek motivace. Energie vyložená na reverzní inženýrství ovladačů nebo otravování výrobců o dokumentaci je mnohem nižší než návrh vlastního GPU (nebyla by zde kolize s patenty?).
To bylo jako kdyby jste chtěl pěšky závodit s autem, kdo první bude po D1 z Prahy v Brně.Heh tak zrovna u D1 bych si nebyl jistý
.
.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz