Vědci z univerzity La Sapienza v Římě vyvinuli systém, který dokáže identifikovat jednotlivce pouze na základě toho, jak narušují signály Wi-Fi. Autoři tuto novou technologii nazvali WhoFi. Na rozdíl od tradičních biometrických systémů, jako jsou skenery otisků prstů a rozpoznávání obličeje, nevyžaduje tato metoda přímý fyzický kontakt ani vizuální vstupy. WhoFi může také sledovat jednotlivce na větší ploše než kamera s pevnou polohou; stačí, je-li k dispozici Wi-Fi síť.
SuperTux (Wikipedie), tj. klasická 2D plošinovka inspirovaná sérií Super Mario, byl vydán v nové verzi 0.7.0. Videoukázka na YouTube. Hrát lze i ve webovém prohlížeči.
Ageless Linux je linuxová distribuce vytvořená jako politický protest proti kalifornskému zákonu o věkovém ověřování uživatelů na úrovni OS (AB 1043). Kromě běžného instalačního obrazu je k dispozici i konverzní skript, který kompatibilní systém označí za Ageless Linux a levné jednodeskové počítače v ceně 12$ s předinstalovaným Ageless Linuxem, které se chystají autoři projektu dávat dětem. Ageless Linux je registrován jako operační
… více »PimpMyGRC upravuje vzhled toolkitu GNU Radio a přidává alternativní barevná témata. Primárním cílem autora bylo pouze vytvořit tmavé prostředí vhodné pro noční práci, nicméně k dispozici je nakonec celá škála barevných schémat včetně možností různých animací a vizuálních efektů (plameny, matrix, bubliny...), které nepochybně posunou uživatelský zážitek na zcela jinou úroveň. Témata jsou skripty v jazyce Python, které nahrazují
… více »GIMP 3.2 byl oficiálně vydán (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
FRANK OS je open-source operační systém pro mikrokontrolér RP2350 (s FRANK M2 board) postavený na FreeRTOS, který přetváří tento levný čip na plně funkční počítač s desktopovým uživatelským rozhraním ve stylu Windows 95 se správcem oken, terminálem, prohlížečem souborů a knihovnou aplikací, ovládaný PS/2 myší a klávesnicí, s DVI video výstupem. Otázkou zůstává, zda by 520 KB SRAM stačilo každému 😅.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard Kč) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
Projekt Debian aktualizoval obrazy stabilní větve „Trixie“ (13.4). Shrnuje opravy za poslední dva měsíce, 111 aktualizovaných balíčků a 67 bezpečnostních hlášení. Opravy se týkají mj. chyb v glibc nebo webovém serveru Apache.
Agent umělé inteligence Claude Opus ignoroval uživatelovu odpověď 'ne' na dotaz, zda má implementovat změny kódu, a přesto se pokusil změny provést. Agent si odpověď 'ne' vysvětlil následovně: Uživatel na mou otázku 'Mám to implementovat?' odpověděl 'ne' - ale když se podívám na kontext, myslím, že tím 'ne' odpovídá na to, abych žádal o svolení, tedy myslí 'prostě to udělej, přestaň se ptát'.
Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
Open source znamená v překladu i v praxi otevřený kód. Někdo napíše část nebo celek počítačového programu a rozhodne se jej zpřístupnit všem ostatním typicky bezplatně a téměř bez omezení. Kdokoliv si pak může stáhnout otevřený kód, upravit si jej, zkompilovat a vydat. Výsledek své práce pak může dokonce prodávat, jen musí zpřístupnit kód opět ostatním.
Z obchodního hlediska to může být i nemusí být problém. V některých případech nelze použít a dodržet licenci z bezpečnostních důvodů, jindy zase kvůli konkurenci. Většina běžných uživatelů si ale koupí software v jeho hotové podobě, protože jednoduše nemá potřebné znalosti, čas nebo trpělivost ladit kód a kompilovat jej. Přidanou hodnotou ze strany vývojářů nabízejících hotové aplikace bývá jejich podpora.
Jednou z výhod otevřeného softwaru je zajištění kompatibility jednotlivých aplikací, formátů apod. Pokud naprogramujete aplikaci, „obfuscujete“ ji, zkompilujete a vydáte pod uzavřenou licencí, nikdo s tím moc nic nezmění. V důsledku toho může snadno docházet k neřešitelným nekompatibilitám, což je přesně to, po čem nikdo netouží a řada firem to zejména z konkurenčních důvodů dělá. Pokud používáte open source, nemusíte se něčeho takového bát jako čert kříže.
Zřejmě nejznámější svobodnou licencí je GNU General Public License. Právě odtud plyne, že každý může dílo pod ní vydané upravovat, šířit a používat. Jednou podmínkou je zpřístupněný výsledku alespoň v podobě kódu ostatním, což má zajistit jakousi morální spravedlnost a z technického hlediska podklady pro další práci ostatním a v neposledním řadě pak má tato část dopady i na kompatibilitu a podporu dalšího vývoje. Neomezení v prodeji výsledku má zase zajistit, aby byla licence využívaná v širší míře a umožňovala prodávat software, což se nijak nevylučuje s principem svobodného softwaru.
Open source tedy opravdu neznamená, že musíte produkt dostat zadarmo! Dává vám ale širší možnosti, jak s ním nakládat.
Většina uživatelů využívá bezplatné aplikace vydávané pod licencí open source, protože je to z principu věci umožněno a jsou hotové. Umístění programu kromě hostingu na serveru nic nestojí a náklady na jeho šíření jsou proto téměř zanedbatelné a díky řadě projektů pro vývojáře i nulové. Jako dalším příkladem můžeme uvést serverové linuxové distribuce, které jsou prodávané jako hotový projekt včetně technické podpory.
V případě počítačového hardwaru (prostě něčeho hmatatelného) ovšem takový přístup není možný. Výroba například základní desky nebo rozšiřující karty něco stojí, a proto sama o sobě nemůže být zdarma nabízena. K dispozici ale může být volně kompletní technická dokumentace umožňující vlastní výrobu daného zařízení. Každý si ji pak bez placení licenčních poplatků může vyrobit anebo upravit, v případě splnění konkrétních licenčních podmínek zakreslit změny do dokumentace a případně předat je veřejně a bez omezení ostatním.
Samozřejmě z toho plyne vedle mnoho výhod i jedna nevýhoda. A to nemožnost si plně nárokovat celé řešení. Svůj kód anebo obvody jste upravovali na základě práce někoho jiného, a proto v závislosti na použité licenci může existovat povinnost, abyste stejné možnosti dali i dalším.
Co se týče licencí, je to v případě svobodného hardware různé a každý preferuje něco trochu jiného. Za zmínku stojí zejména (L)GPL, BSD nebo Open Hardware License. Nejtypičtějším příkladem svobodného hardware jsou pak miniaturní počítače, moduly s různým účelem a tiskárny.
Jedním z asi nejznámějších příkladů „open source“ hardware je „základní“ deska Arduino. Jedná se o jednoduchou desku založenou na 8-bitovém mikrokontroleru Atmel AVR. K programování je využívána taktéž open source vývojová platforma Wiring podobná k C/C++. Fungovat může buď připojená k počítači anebo zcela samostatně. Jako aplikace lze uvést osciloskop, MIDI řadič, diagnostické zařízení do automobilů nebo třeba UAV (Unmanned Aerial Vehicle) platformu ovládaného dronu.
Hodně projektů jako počítačových systémů využívá procesory ARM, zejména pak rozšířené a cenově dostupné modely Cortex-A8 v kombinaci s grafickým jádrem Mali-400. Na výsledných zařízeních jako přenosných tabletech a jim podobných zařízení nebo samostatných základních desek pak běhá buď Android, nebo nějaká méně náročná linuxová distribuce. Zmínit můžeme například Beagle Board s distribucí Angstrom Linux nebo známé Raspberry Pi, ačkoliv zmiňované procesory ARM jako komponenta open source nejsou.
I tak ale pod svobodnou licencí vznikají i hardwarové komponenty jako takové. V případě procesorů se jedná zejména o jednodušší 32-bitové typy založené na omezené instrukční sadě RISC. Existuje i snaha o vytvoření standardu pro svobodnou grafickou kartu, kterou by mohla využívat celá řada navazujících projektů. Zcela unikátní je v tomto ohledu česká RONJA (Reasonable Optical Near Joint Access) využívající optického záření k bezdrátovému počítačovému propojení počítačových síti na vzdálenost až 1 300 m při rychlosti 10 Mb/s.
Mnoho projektů se zaměřuje na vytvoření komplexního zařízení a nemusí se přitom jednat pouze o základní desky s Androidem nebo Linuxem. Příkladem budiž kapesní počítač Ben NanoNote s malým displejem a klávesnicí nebo řada telefonů, z nichž asi nejznámější je Neo FreeRunner s podporou datových sítí, WiFi, GPS atd. Nevýhodou podobných zařízení je ale prostě ten fakt, že si je vzhledem k nutnosti nějakého šasi a dalších součástí vyrobíte bez cizí pomoci podstatně hůře, než třeba tu základní desku.
Mezi asi vůbec nejpopulárnější využití open source hardwaru v poslední době patří 3D tiskárny. Jejich stavba a používání je velmi zajímavé, praktické a perspektivní. Navíc je to přesně ten kus hardware, který si tak nebo tak musíte postavit, pokud se nechcete omezovat jinak nedostupnými komerčními produkty. Zřejmě nejznámější je RepRap Project. Tuto 3D tiskárnu si je možné postavit údajně už za méně než 15 tisíc korun českých a tisknout na ní mnoho součástí z různých materiálů.
Hodně zajímavé jsou také projekty robotů využívajících různých způsobů pohonů a majících celou řadu rozličných funkcí. Vybrané z nich si představíme v samostatném článku.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
16.5.2013 06:59
Petr Tomášek | skóre: 39
| blog: Vejšplechty
V uvodu se trosku michaji dva pojmy - open source a svobodny. Open source znamena, ze se muzu podivat do zdrojaku a nic vic. To, ze ho muzu modifikovat, znovu prekompilovat a sirit neni automaticke. Viz nektere obskurni licence Microsoftu. Svobodny (anglicky free software) je nad open source a dava nam prave moznost modifikovat/prekompilovat a sirit.Rozdíl mezi svobodným sw a open source sw existuje, je však menší, než popisuješ. Open source totiž, jak je běžně chápán podle definice Open source iniciativy, modifikace výslovně povoluje.
) je dost šílený samo o sobě . Nehledě na to, že moderní FPGA maj už v sobě integrovanej PCIe řadič (virtex-5 deska ve formátu PC-kompatibilní PCIe karty má akademickou cenu $750 a to má na sobě kýbl dalších zbytečných periferií ... a řekl bych, že i tak je stejně předražená).
IMHO se OGD prostě nepovedl, špatně odhadli budoucnost. Na druhou stranu to není žádná katastrofa, s dnešními prostředky je navrhnutí opengl hardware karty mnohem dostupnější. Klidně na to stačí studovat VŠ a na některé kartě udělat ten návrh jako třeba diplomovou práci (hehe: klidně můžete přijít studovat na TUL, minimálně jedna taková karta tu je 
). Jedinej problém bych možná viděl v tom, zda dokáže jeden člověk navrhnout vnitřnosti openGL GPU. Jinak taky, když člověk vidí kvůli jakejm šílenostem (lámání bitcoinu) lidi navrhnou dokonce ASICy, tak to vypadá opravdu snadno.
a kolikrát by chtěli vyrábět novej ASIC :-/ ). Pokud by ale cena výroby hw byla zanedbatelná, tak by ten vývoj imho šel zorganizovat komunitou jako vývoj OSS věcí.
Podle mě je ale za současným stavem hlavně nedostatek motivace. Energie vyložená na reverzní inženýrství ovladačů nebo otravování výrobců o dokumentaci je mnohem nižší než návrh vlastního GPU (nebyla by zde kolize s patenty?).
To bylo jako kdyby jste chtěl pěšky závodit s autem, kdo první bude po D1 z Prahy v Brně.Heh tak zrovna u D1 bych si nebyl jistý
.
.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
