Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
Hrůza, oni do těch desek rvou integrovanou X-FI nu :). To, aby si člověk dokupoval funkční zvukovku.
Od jadra 2.6.31
Jo. Pokud premyslim jestli si koupit hw, ktery mi snad nekdy pojede, vyberu radsi jiny.
Ten druhý obrázek u části o SiS a Atomu není nic od Pegatronu, ale Asus EEE Box.
To by mě zajímalo, jak přesně jsou ty superrychlé SSD karty poskládané.
Normální NAND flash čip má nějaké trapné a poměrně pomalé rozhraní - buď paralelní sběrnici dle JEDEC nebo ONFI (8 nebo 16 bitů, intelektuálně na úrovni ISA), nebo LPC, nebo ještě SPI.
Dále existují flash kontroléry pro různá "vnější" rozhraní - SD, MMC, CF/ATA, SATA/SATA2 (vůči flash čipům mluví přes JEDEC/ONFI). Zatím asi nejrychlejší co jsem potkal tak jsou SATA2 řadiče třeba od JMicronu nebo Silicon Motion (Intel má možná něco svého), dá se z toho vytáhnout řádově 100 MBps. Vůči flash čipům mají tyto řadiče 4-8 kanálů, na každém kanálu podporují několik flash čipů. Čili těch cca 100 MBps je získáno paralelní kombinací několika JEDEC/ONFI kanálů.
No a teď si vemte, že takovou věc chcete připojit na PCI-e, nejlíp ještě aby to umělo HW RAID a mělo nějakou RAM cache. Z tradičních čipů by to šlo poskládat takto: RAID procesor (třeba nějaký Intel IOP nebo AMCC PowerPC), vícekanálový SATA2 HBA (třeba klasický Marvell 88SX6081), a pak hrst SATA Flash řadičů, a několik hrstí JEDEC/ONFI flash čipů... Tj. potřebujete dvě vrstvy švábů (konvertorů rozhraní) mezi flash čipy a RAID procesorem! SATA flash řadiče mají svůj firmware a svou vlastní netriviální logiku wear levelingu, svoje vlastní quirky. Pak musíte mít nějaký svůj firmware pro ten RAIDový procesor. Jasně, nepracujete s hot-swap disky ale s onboard flash čipy - takže firmware RAIDu nemusí mít všechny pentličky tradičního RAIDu pro všeobecné použití, naopak by měl být optimalizován pro flashky (resp. pro jejich SATA flash řadiče a quirky těchto řadičů?). Někde v odkazech bylo reklamní video od firmy Micron - mluví se tam o tom, že flashky můžou mít veliký výkon i pro zápis, "pokud s nimi správně zacházíte". To by mě zajímalo, jestli karty Micron používají SATA Flash kontroléry a pokud ano, jestli nějak zasahují do jejich firmwaru...
Alternativou k tomuto složitému šroubovanému řetězci je snad jedině NVMHCI - zatím specifikace PCI rozhraní od Intelu, ví někdo o konkrétních produktech? Pokud tomu správně rozumím, NVMHCI by měl být řadič / konvertor rozhraní, který připojí flash čipy jedním krokem na sběrnici PCI. Takže se ušetří přinejmenším jedna mezivrstva a související potenciální úzká hrdla (SATA2). Pokud by to mělo umět navíc "RAID s keší", patrně by musel být NVMHCI zapojen jako podřízený čip nějakému IOP procesoru... Taky by ten PCI flash řadič mohl mít IQ tykve a management nevycválaných flashí by mohl dělat přímo IOP procesor.
Žeby Micron nebo PhotoFast (co je to za značku?) měli vlastní křemík nebo FPGA pro připojení flash na PCI? Nebo dokonce vlastní implementaci NVMHCI? Fakt je, že JEDEC/ONFI jsou trapně jednoduchá rozhraní, a PCI není o moc složitější, vlastně i PCI-e je už k dispozici ve FPGA... plus by to chtělo nějaký lehký buffering a PCI DMA kvůli hodně rozdílným rychlostem obou sběrnic. Každopádně velikost ventilátoru na kartě Micron a udávané průchodnosti zhruba odpovídají např. procesoru Intel IOP348.
Tiskni
Sdílej: