Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Procesory AMD pro socket AM3 patří mezi vskutku povedené počiny, zejména z hlediska přetaktování, a tak je na čase vypouštět do světa nové hi-end desky, které z těchto kousků křemíku dokáží vyždímat maximum výkonu. Jednou z nich bude na Computex chystaná Asus Crosshair III Formula s pravděpodobností hraničící s jistotou využívající osvědčenou kombinaci čipsetu AMD 790FX + SB750. Zvukovou část dostane na starost SupremeFX X-Fi, napájení zase posílená napájecí sekce 8+2phase. Více není známo, jen se tak nějak očekává, že tohle bude i přes nižší celkový počet slotů jeden z nejdražších podvozků pro AM3 (přes 200€).
Do tábora výrobců čipových sad pro procesory Intel Atom naskakuje i SiS. Firma hodlá urvat trochu toho štěstí na prudce se rozvíjejícím trhu netbooků a podobných zařízení. Přichází se staronovou kombinací SiS672/968/307DV. Severní můstek 672 nese starou dobrou integrovanou grafiku Mirage 3+, jižní můstek mimo jiné všechna běžná rozhraní a porty a nakonec video bridge 307DV obstarává kompozitní, komponentní a S-Video, umí rozlišení 480i/p, 720p a 1080i (pro komponentní YPbPr) a zajišťuje funkčnost TMDS transmitteru pro LCD do 1600x1200. Celková spotřeba tohoto řešení se vejde do 22 W a nalezneme jej v projektu Ultra Slim Atom NetTop firmy Pegatron.
Chladič HyperTX od Coolermasteru se vždy řadil mezi ty povedenější, které za celkem nízkou cenu nabízejí výborný výkon. Jeho inovací vzniklý Hyper TX3 jde při stále nízké hmotnosti 470 g výrazně dále, adaptuje totiž systém přímého kontaktu CPU s heatpipe známý v našich končinách z chladičů Xigmatek či OCZ. S nízkou cenou kolem 15€ bude konkurencí pro legendu Arctic Cooling Freezer Pro. Chlazení pasivní části zajišťuje 92mm ventilátor regulovaný (PWM) mezi 800 a 2800 otáčkami za minutu. Osadit půjde i na Socket 1156, na trhu se má objevit již příští měsíc.
Inženýři v Sapphire jsou poměrně hračičkové, což dokazují jejich mnohé nestandardní chladící variace na kartách mnoha generací, a tak nepřekvapí ani nový přírůstek mezi již tak velice rychlé Radeony HD 4890. Varianta zvaná ATOMIC přichází s chlazením na bázi firemního Vapor-X systému, díky němuž Sapphire vymáčkl z GPU rovný 1 GHz (a z GDDR5 pamětí efektivních 4,2 GHz), což představuje nárůst ~15/7 %, který posune výkon (ale i spotřebu) karty ještě výše.
O bájné hranici rychlosti 1 GB/s u SSD hovoří řada významných výrobců stávajících či chystaných hi-end variant těchto datových úložišť, naposledy třeba Micron. Před pár dny se s něčím podobným pochlubila i společnost PhotoFast, která vsadila na osvědčenou kombinaci hardwarového RAIDu s hromadou (zde 256MB ECC DDR2) vyrovnávací paměti obsluhující velké množství flashových čipů, to vše posazené do PCI Express x8 slotu. U nového modelu (G-Monster-Promise PCIe SSD) slibují výkon lehounce pod magickou hranicí, konkrétně 1000 MB/s, na trhu se přitom objeví 256, 512 a 1024GB varianty postavené na MLC čipech. Záruka 5 let a MTBF 2,5 miliónu hodin budiž odpovídajícími hodnotami, ceny v rozmezí ~2000 až 4400 USD pak v podstatě také.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Hrůza, oni do těch desek rvou integrovanou X-FI nu :). To, aby si člověk dokupoval funkční zvukovku.
Od jadra 2.6.31
Jo. Pokud premyslim jestli si koupit hw, ktery mi snad nekdy pojede, vyberu radsi jiny.
Ten druhý obrázek u části o SiS a Atomu není nic od Pegatronu, ale Asus EEE Box.
To by mě zajímalo, jak přesně jsou ty superrychlé SSD karty poskládané.
Normální NAND flash čip má nějaké trapné a poměrně pomalé rozhraní - buď paralelní sběrnici dle JEDEC nebo ONFI (8 nebo 16 bitů, intelektuálně na úrovni ISA), nebo LPC, nebo ještě SPI.
Dále existují flash kontroléry pro různá "vnější" rozhraní - SD, MMC, CF/ATA, SATA/SATA2 (vůči flash čipům mluví přes JEDEC/ONFI). Zatím asi nejrychlejší co jsem potkal tak jsou SATA2 řadiče třeba od JMicronu nebo Silicon Motion (Intel má možná něco svého), dá se z toho vytáhnout řádově 100 MBps. Vůči flash čipům mají tyto řadiče 4-8 kanálů, na každém kanálu podporují několik flash čipů. Čili těch cca 100 MBps je získáno paralelní kombinací několika JEDEC/ONFI kanálů.
No a teď si vemte, že takovou věc chcete připojit na PCI-e, nejlíp ještě aby to umělo HW RAID a mělo nějakou RAM cache. Z tradičních čipů by to šlo poskládat takto: RAID procesor (třeba nějaký Intel IOP nebo AMCC PowerPC), vícekanálový SATA2 HBA (třeba klasický Marvell 88SX6081), a pak hrst SATA Flash řadičů, a několik hrstí JEDEC/ONFI flash čipů... Tj. potřebujete dvě vrstvy švábů (konvertorů rozhraní) mezi flash čipy a RAID procesorem! SATA flash řadiče mají svůj firmware a svou vlastní netriviální logiku wear levelingu, svoje vlastní quirky. Pak musíte mít nějaký svůj firmware pro ten RAIDový procesor. Jasně, nepracujete s hot-swap disky ale s onboard flash čipy - takže firmware RAIDu nemusí mít všechny pentličky tradičního RAIDu pro všeobecné použití, naopak by měl být optimalizován pro flashky (resp. pro jejich SATA flash řadiče a quirky těchto řadičů?). Někde v odkazech bylo reklamní video od firmy Micron - mluví se tam o tom, že flashky můžou mít veliký výkon i pro zápis, "pokud s nimi správně zacházíte". To by mě zajímalo, jestli karty Micron používají SATA Flash kontroléry a pokud ano, jestli nějak zasahují do jejich firmwaru...
Alternativou k tomuto složitému šroubovanému řetězci je snad jedině NVMHCI - zatím specifikace PCI rozhraní od Intelu, ví někdo o konkrétních produktech? Pokud tomu správně rozumím, NVMHCI by měl být řadič / konvertor rozhraní, který připojí flash čipy jedním krokem na sběrnici PCI. Takže se ušetří přinejmenším jedna mezivrstva a související potenciální úzká hrdla (SATA2). Pokud by to mělo umět navíc "RAID s keší", patrně by musel být NVMHCI zapojen jako podřízený čip nějakému IOP procesoru... Taky by ten PCI flash řadič mohl mít IQ tykve a management nevycválaných flashí by mohl dělat přímo IOP procesor.
Žeby Micron nebo PhotoFast (co je to za značku?) měli vlastní křemík nebo FPGA pro připojení flash na PCI? Nebo dokonce vlastní implementaci NVMHCI? Fakt je, že JEDEC/ONFI jsou trapně jednoduchá rozhraní, a PCI není o moc složitější, vlastně i PCI-e je už k dispozici ve FPGA... plus by to chtělo nějaký lehký buffering a PCI DMA kvůli hodně rozdílným rychlostem obou sběrnic. Každopádně velikost ventilátoru na kartě Micron a udávané průchodnosti zhruba odpovídají např. procesoru Intel IOP348.