Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Procesory AMD pro socket AM3 patří mezi vskutku povedené počiny, zejména z hlediska přetaktování, a tak je na čase vypouštět do světa nové hi-end desky, které z těchto kousků křemíku dokáží vyždímat maximum výkonu. Jednou z nich bude na Computex chystaná Asus Crosshair III Formula s pravděpodobností hraničící s jistotou využívající osvědčenou kombinaci čipsetu AMD 790FX + SB750. Zvukovou část dostane na starost SupremeFX X-Fi, napájení zase posílená napájecí sekce 8+2phase. Více není známo, jen se tak nějak očekává, že tohle bude i přes nižší celkový počet slotů jeden z nejdražších podvozků pro AM3 (přes 200€).

Do tábora výrobců čipových sad pro procesory Intel Atom naskakuje i SiS. Firma hodlá urvat trochu toho štěstí na prudce se rozvíjejícím trhu netbooků a podobných zařízení. Přichází se staronovou kombinací SiS672/968/307DV. Severní můstek 672 nese starou dobrou integrovanou grafiku Mirage 3+, jižní můstek mimo jiné všechna běžná rozhraní a porty a nakonec video bridge 307DV obstarává kompozitní, komponentní a S-Video, umí rozlišení 480i/p, 720p a 1080i (pro komponentní YPbPr) a zajišťuje funkčnost TMDS transmitteru pro LCD do 1600x1200. Celková spotřeba tohoto řešení se vejde do 22 W a nalezneme jej v projektu Ultra Slim Atom NetTop firmy Pegatron.


Chladič HyperTX od Coolermasteru se vždy řadil mezi ty povedenější, které za celkem nízkou cenu nabízejí výborný výkon. Jeho inovací vzniklý Hyper TX3 jde při stále nízké hmotnosti 470 g výrazně dále, adaptuje totiž systém přímého kontaktu CPU s heatpipe známý v našich končinách z chladičů Xigmatek či OCZ. S nízkou cenou kolem 15€ bude konkurencí pro legendu Arctic Cooling Freezer Pro. Chlazení pasivní části zajišťuje 92mm ventilátor regulovaný (PWM) mezi 800 a 2800 otáčkami za minutu. Osadit půjde i na Socket 1156, na trhu se má objevit již příští měsíc.

Inženýři v Sapphire jsou poměrně hračičkové, což dokazují jejich mnohé nestandardní chladící variace na kartách mnoha generací, a tak nepřekvapí ani nový přírůstek mezi již tak velice rychlé Radeony HD 4890. Varianta zvaná ATOMIC přichází s chlazením na bázi firemního Vapor-X systému, díky němuž Sapphire vymáčkl z GPU rovný 1 GHz (a z GDDR5 pamětí efektivních 4,2 GHz), což představuje nárůst ~15/7 %, který posune výkon (ale i spotřebu) karty ještě výše.

O bájné hranici rychlosti 1 GB/s u SSD hovoří řada významných výrobců stávajících či chystaných hi-end variant těchto datových úložišť, naposledy třeba Micron. Před pár dny se s něčím podobným pochlubila i společnost PhotoFast, která vsadila na osvědčenou kombinaci hardwarového RAIDu s hromadou (zde 256MB ECC DDR2) vyrovnávací paměti obsluhující velké množství flashových čipů, to vše posazené do PCI Express x8 slotu. U nového modelu (G-Monster-Promise PCIe SSD) slibují výkon lehounce pod magickou hranicí, konkrétně 1000 MB/s, na trhu se přitom objeví 256, 512 a 1024GB varianty postavené na MLC čipech. Záruka 5 let a MTBF 2,5 miliónu hodin budiž odpovídajícími hodnotami, ceny v rozmezí ~2000 až 4400 USD pak v podstatě také.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Hrůza, oni do těch desek rvou integrovanou X-FI nu :). To, aby si člověk dokupoval funkční zvukovku.
.
Od jadra 2.6.31
Jo. Pokud premyslim jestli si koupit hw, ktery mi snad nekdy pojede, vyberu radsi jiny.
Ten druhý obrázek u části o SiS a Atomu není nic od Pegatronu, ale Asus EEE Box.
To by mě zajímalo, jak přesně jsou ty superrychlé SSD karty poskládané.
Normální NAND flash čip má nějaké trapné a poměrně pomalé rozhraní - buď paralelní sběrnici dle JEDEC nebo ONFI (8 nebo 16 bitů, intelektuálně na úrovni ISA), nebo LPC, nebo ještě SPI.
Dále existují flash kontroléry pro různá "vnější" rozhraní - SD, MMC, CF/ATA, SATA/SATA2 (vůči flash čipům mluví přes JEDEC/ONFI). Zatím asi nejrychlejší co jsem potkal tak jsou SATA2 řadiče třeba od JMicronu nebo Silicon Motion (Intel má možná něco svého), dá se z toho vytáhnout řádově 100 MBps. Vůči flash čipům mají tyto řadiče 4-8 kanálů, na každém kanálu podporují několik flash čipů. Čili těch cca 100 MBps je získáno paralelní kombinací několika JEDEC/ONFI kanálů.
No a teď si vemte, že takovou věc chcete připojit na PCI-e, nejlíp ještě aby to umělo HW RAID a mělo nějakou RAM cache. Z tradičních čipů by to šlo poskládat takto: RAID procesor (třeba nějaký Intel IOP nebo AMCC PowerPC), vícekanálový SATA2 HBA (třeba klasický Marvell 88SX6081), a pak hrst SATA Flash řadičů, a několik hrstí JEDEC/ONFI flash čipů... Tj. potřebujete dvě vrstvy švábů (konvertorů rozhraní) mezi flash čipy a RAID procesorem! SATA flash řadiče mají svůj firmware a svou vlastní netriviální logiku wear levelingu, svoje vlastní quirky. Pak musíte mít nějaký svůj firmware pro ten RAIDový procesor. Jasně, nepracujete s hot-swap disky ale s onboard flash čipy - takže firmware RAIDu nemusí mít všechny pentličky tradičního RAIDu pro všeobecné použití, naopak by měl být optimalizován pro flashky (resp. pro jejich SATA flash řadiče a quirky těchto řadičů?). Někde v odkazech bylo reklamní video od firmy Micron - mluví se tam o tom, že flashky můžou mít veliký výkon i pro zápis, "pokud s nimi správně zacházíte". To by mě zajímalo, jestli karty Micron používají SATA Flash kontroléry a pokud ano, jestli nějak zasahují do jejich firmwaru...
Alternativou k tomuto složitému šroubovanému řetězci je snad jedině NVMHCI - zatím specifikace PCI rozhraní od Intelu, ví někdo o konkrétních produktech? Pokud tomu správně rozumím, NVMHCI by měl být řadič / konvertor rozhraní, který připojí flash čipy jedním krokem na sběrnici PCI. Takže se ušetří přinejmenším jedna mezivrstva a související potenciální úzká hrdla (SATA2). Pokud by to mělo umět navíc "RAID s keší", patrně by musel být NVMHCI zapojen jako podřízený čip nějakému IOP procesoru... Taky by ten PCI flash řadič mohl mít IQ tykve a management nevycválaných flashí by mohl dělat přímo IOP procesor.
Žeby Micron nebo PhotoFast (co je to za značku?) měli vlastní křemík nebo FPGA pro připojení flash na PCI? Nebo dokonce vlastní implementaci NVMHCI? Fakt je, že JEDEC/ONFI jsou trapně jednoduchá rozhraní, a PCI není o moc složitější, vlastně i PCI-e je už k dispozici ve FPGA... plus by to chtělo nějaký lehký buffering a PCI DMA kvůli hodně rozdílným rychlostem obou sběrnic. Každopádně velikost ventilátoru na kartě Micron a udávané průchodnosti zhruba odpovídají např. procesoru Intel IOP348.