Společnost Anthropic oznámila Projekt Glasswing a s ní související AI model Claude Mythos Preview. Jedná se o iniciativu zaměřenou na kybernetickou bezpečnost, do které se zapojily velké technologické společnosti Amazon Web Services, Anthropic, Apple, Broadcom, Cisco, CrowdStrike, Google, JPMorganChase, Linux Foundation, Microsoft, NVIDIA a Palo Alto Networks. Anthropic věří, že nový AI model Claude Mythos Preview dokáže
… více »Firma Ojective Development vydala svůj nástroj pro monitorování a řízení odchozích síťových připojení Little Snitch i pro operační systém Linux. Linuxová verze se skládá ze tří komponent: eBPF program pro zachytávání provozu a webové rozhraní jsou uvolněny pod GNU GPLv2 a dostupné na GitHubu (převážně Rust a JavaScript), jádro backendu je proprietární pod vlastní licencí, nicméně zdarma k použití a redistribuci (cena přitom normálně … více »
Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerské skupiny APT28, která je spojovaná s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes slabě zabezpečené routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v ČR i zahraničí. Operaci vedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně … více »
Tvůrcem nejpopulárnější kryptoměny bitcoin, který se skrývá za pseudonymem Satoši Nakamoto (Satoshi Nakamoto), je britský kryptograf Adam Back. Na základě vlastní investigativní práce to tvrdí americký deník The New York Times (NYT). Několik indicií podle autorů jasně ukazuje na to, že Back a Nakamoto jsou stejný člověk. Jde mimo jiné o podobný odborný a osobnostní profil či totožné chyby a manýry v psaném projevu.
Google Chrome 147 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 147.0.7727.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. Přehled novinek v Chrome DevTools 145 až 147 také na YouTube.
Vývojáři z Laboratoří CZ.NIC vydali nové verze aplikací Datovka (Datovka 4.29.0, Mobilní Datovka 2.6.2). V případě desktopové verze přibyly možnosti projít všechny uložené zprávy, zkontrolovat časy expirací časových razítek a přerazítkovat datové zprávy, které lze v ISDS přerazítkovat. Novinkou je také možnost vytahovat myší ze seznamu ZFO soubory datových zpráv, tento úkon jde udělat i pomocí tlačítek Ctrl+C. Nová verze Mobilní Datovky přináší jen drobné úpravy.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.28.0. Z novinek lze vypíchnout novou třídu machine.CAN.
Michael Meeks, CEO společnosti Collabora, na apríla oznámil, nebyl to ale apríl, že nadace The Document Foundation zastřešující vývoj kancelářského balíku LibreOffice vyloučila ze svých řad všechny zaměstnance a partnery společnosti Collabora, tj. více než třicet lidí, kteří po mnoho let přispívali do LibreOffice. Nadace The Document Foundation po několika dnech publikovala oficiální vyjádření. Přiznává pochybení při zakládání
… více »Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že v úterý 14. dubna (změna!!!) od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
Jelikož Linux používá část RAM jako diskovou cache, může při výpadku napájení nastat nekonzistence dat na disku. Pokud se jedná o pracovní stanici doma, není to tak tragické, ale když stavíte firemní fileserver, jde o vážný problém (mimochodem, tento problém se netýká jen Linuxu). Řešením je záložní zdroj napájení neboli UPS (Uninterruptible Power Supply). Jedná se vlastně o průběžně dobíjený akumulátor (obvykle průmyslový Pb 12V), ochranu proti napájecím špičkám a hlavně komunikační část, která dokáže říci PC: "Došlo k výpadku - máš X minut na korektní vypnutí".
UPS se vyrábí buď ve standalone provedení (bedna, která se postaví vedle case počítače) nebo pro montáž do 19" racku (výška obvykle 2U,3U,5U). Výdrž akumulátoru běžné (kancelářské) UPS je zhruba 5-10 minut a výrazně závisí na tom, jestli je k UPS připojen monitor (uvažovaný odběr do 200W, typ UPS 350-500VA). Komunikace s PC probíhá pomocí sériového kabelu (speciální zapojení - obvykle alespoň RxD, TxD, GND + ev. pár pasivních součástek kvůli open-collector výstupu, CANNON 9pin) nebo u nejnovějších modelů pomocí USB. Kabel lze vyrobit svépomocí, schémata jsou k dispozici na internetu.
Existují dvě kategorie UPS - dumb a smart, které se liší v míře konfigurovatelnosti přes komunikační kabel. Základní funkčnost, tj. indikaci výpadku napájení, ztráty komunikace nebo vybití akumulátoru, zvládají obě kategorie. Smart UPS jsou zpětně kompabilní a je možné s nimi komunikovat v dumb režimu, což využívají GPL ovladače (ne všichni výrobci jsou ochotni zveřejňovat detaily smart komunikace).
Ovladače k UPS lze buď získat od výrobce (nejznámější jsou firmy APC, BEST
a TrippLite) ve formě předkompilovaných rpm nebo lze použít GPL ovladače
(tarball/rpm). Nejznámější komunikační balíky jsou PowerChute (APC),
powerd (GPL) a apcupsd (GPL). K jedné UPS lze připojit více počítačů, kde
jeden počítač komunikuje s UPS a při výpadku přepošle upozornění ostatním.
Je také možné sledovat stav napájení pomocí webového rozhraní (cgi scripty).
Osobně bych doporučil spíše GPL ovladače, protože se nemusíte vázat na
konkrétní distribuce či verze jiných programů. Pokud zvolíte rpm balíček,
je instalace pod Linuxem jednoduchá, před kompilací tarballu doporučuji
pročíst alespoň INSTALL_HOWTO. Pokud hodláte komunikovat pomocí USB, bude
to pro vás znamenat stejnou funkčnost za cenu trochu složitější konfigurace
a zřejmě budete muset použít tarball.
Moje volba padla na apcupsd ve formě rpm balíčku. Po nainstalování balíčku
je nutné ručně upravit soubor /etc/apcupsd/apcupsd.conf. Vyberte druh
kabelu: standardní APC kabel je ve verzi pro Linux označován jako
940-0023A, pro NT jako 940-0020B, (použitelné by měly být oba, vyzkoušel
jsem jen Linux verzi, kterou prodejce označoval jako AP9823)
typ UPS: backups, smartups apod. a sériový port: zřejmě /dev/ttyS1.
Chování UPS při výpadku lze ovlivnit pomocí voleb BATTERYLEVEL
(min. % zbývající kapacity akumulátoru), MINUTES (min. odhadované výdrže
akumulátoru), TIMEOUT (max. doba běhu na akumulátor). Výdrž akumulátoru si
odhaduje sama UPS z napětí na akumulátoru a odebíraného proudu a je jen
orientační! Pokud hodláte UPS sdílet mezi více počítači, použijete ještě
volby UPSCLASS, UPSMODE a NETACCESS.
Jako lahůdku si můžete nastavit
BATTDATE - expiraci akumulátoru. Po jejím uplynutí vám přijde upozornění
mailem, abyste akumulátor vyměnili. Konfigurační soubor je hojně
komentován včetně příkladů nastavení, takže konfigurace by měla být snadná.
Fri Feb 21 17:21:01 CET 2002 apcupsd 3.8.5 (4 January 2002) redhat startup succeeded
Fri Feb 21 17:25:01 CET 2002 Power failure.
Fri Feb 21 17:25:06 CET 2002 Power is back. UPS running on mains.
Fri Feb 21 17:25:26 CET 2002 Power failure.
Fri Feb 21 17:25:31 CET 2002 Running on UPS batteries.
Fri Feb 21 17:25:36 CET 2002 Reached run time limit on batteries.
Fri Feb 21 17:25:36 CET 2002 Initiating system shutdown!
Fri Feb 21 17:25:36 CET 2002 User logins prohibited
Fri Feb 21 17:25:44 CET 2002 apcupsd exiting, signal 15
Fri Feb 21 17:25:44 CET 2002 apcupsd shutdown succeeded
UPSCABLE 940-0023A
UPSTYPE backups
DEVICE /dev/ttyS0
LOCKFILE /var/lock
BATTERYLEVEL 10
MINUTES 3
TIMEOUT 300
ANNOY 0
ANNOYDELAY 15
NOLOGON disable
KILLDELAY 0
NETSERVER on
NISPORT 7000
EVENTSFILE /var/log/apcupsd.events
STATTIME 0
STATFILE /var/log/apcupsd.status
LOGSTATS off
DATATIME 0
UPSNAME Back400
UPSCLASS standalone
UPSMODE disable
NETACCESS true
TIMEOUT není plýtvání.
Navíc pokud pracovní stanice nedisponují UPS, je jim k ničemu, když server
při výpadku poběží o pár minut déle.
/etc/apcupsd obsahuje užitečné scripty commfailure, commok,
changeme, mainsback a onbattery, které se spouští vždy, když dojde na UPS
k nějaké události. Sem je vhodné doplňovat notifikaci pomocí SMS apod.
(pozor, aby se SMS stihla odeslat ještě před shutdownem, jinak vám přijde
až společně s hláškou o startupu).
sync (raději dvakrát za sebou), abyste
při eventuelním fsck nepřišli o data v cache.
Komunikační SW balíky
Oficiální UPS-HOWTO
Přehled typů UPS od APC
Dokumentace k Powerchute (bohužel DOC)
Zapojení komunikačního kabelu
Záznamy o UPS na ABC Linuxu
Hodně štěstí při zprovozňování
Příspěvky do diskuze, zejména zkušenosti se sdílením UPS a konfigurací, jiných SW balíků jsou vítány!
Jiří Bajer
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Používal jsem to původně na Red Hatu 7.1, teď na Mandrake 8.2. V balíčku apcupsd u mdk jsem tyto cgi skripty nenašel, ale fungují i ty, které jsem používal v Red Hatu (stačilo je zkopírovat).
Zkoušel jsem i powerchute od APC, textové i grafické rozhraní k programu je totožné jako u Novellu, více se mi ale líbí práce s apcupsd.
Este by som podotkol, ze existuje aj verzia apcupsd pod windows a pre ludi pouzivajucich heterogenne siete je jednoduchsie pracovat s jednym softom. Tiez mi v clanku chybala ukazka nastavenia apcupsd pre pracu s viacerymi ups, ci s viacerymi strojmi.
Mohl byste zverejnit ty vase skripty pro kresleni grafu? :)