Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Když už se nakouslo téma "kontejner formát kodek", nemohl by někdo poradit nástroj pro práci s kontejnery videa a audia? Např když bych chtěl překontejnerovat mkv do mp4, flac do ogg a tak podobně?Tohle umí avconv nebo ffmpeg, takže předpokládám, že o tom bude další díl.
Díky za odpověď. Taky jsem slyšel, že HC Encoder je nejlepší freewareový mpeg2 encodér. Ale už neumím posoudit o kolik je lepší tj. jestli se vyplatí ho používat, protože to není komplet soft, kterému bych předhodil video i se zvukem (z DV kamery) a výsledkem bylo mpeg2 (DVD kompatibilní) video. Kvůli jednoduchosti používám HCbatchGUI a rebootuji k vůli němu do Windows (tam je jednodušší instalace).
Proč mpeg2 nepoužíváš? Co používáš?
Proč mpeg2 nepoužíváš?Já proto, že existují formáty, které jsou o dost dál.
Co používáš?H.264. Ne každý lpí na lesklých placičkách (DVD), ještě k tomu aby je přehrával v hardwarovém přehrávači, který neumí nic lepšího…
Jaký nastavuješ bitrate?Vzhledem k tomu, že je pro mé skromné potřeby irelevantní VBV a podobná omezení, tak tomu dávám tolik, kolik tomu dá x264 (--crf ...), s tím, že někdy jsem nucen činit kompromisy, je-li zdrojové video příliš nenažrané (snažím se udržet pod cca 3000-3500 kbps pro ~dvd rozlišení/24fps). Ale x264 dokáže udržet rozumnou kvalitu i při o hodně nižším toku, to jen já jsem tak velkorysý (obsedantní...).
Právě, když dneska není tlak na kapacitu, tak proč ne mpeg2?
Někde jsem zahlédl nějaké komentáře o tom, jaký typ chyby zavádí H.264 a vydedukoval jsem si z toho myšlenku, že moderní komprimační mechanismy (H.264 apod.) vyrobí video o malém bitrate s dobrou kvalitou, ale vždy je trochu horší než mpeg2 s velkým bitrate.
Někde jsem zahlédl nějaké komentáře o tom, jaký typ chyby zavádí H.264 a vydedukoval jsem si z toho myšlenku, že moderní komprimační mechanismy (H.264 apod.) vyrobí video o malém bitrate s dobrou kvalitou, ale vždy je trochu horší než mpeg2 s velkým bitrate.
To určitě není pravda. Viděl bych tu minimálně 2 důvody:
1) mpeg2 má některé technické nedostatky, které tomuto brání. Jako první mě napadá absence weighted prediction, takže když máte stmívačky rztmívačky (nebo například osvětlení měnící barvu), tak enkodér nezvládá predikci, má tuny residuálu a výsledkem je kopa artefaktů nebo rovnou bloků. H.264 umožňuje weighted prediction (zkrátka uloží multiplier/offset - IIRC - který se aplikuje na predikovanou hodnotu, a hned je residual mnohem menší). Dále, mpeg2 nemá bit-exaktní DCT/iDCT, takže dekodér může mít drobnou odchylku od výsledku, s kterým pracuje enkodér. V rámci jednoho framu to může být jedno, ale tato chyba se pak kumuluje predikcí v dalších framech (jeden z důvodů, proč mpeg2 obvykle používá krátký interval mezi klíčovými snímky). Něco, čím si nejsem jistý je maximální vzdálenost, o kterou můžou predikovat pohybové vektory, viděl jsem na DVD scény, které byly prostým globálním posuvem nehybného obrazu, ale i prři vysoké bitrate v tom byla kupa bloků. Je však možné, šlo o selhání enkodéru, který neviděl 'dost daleko'.
2) není důležitý jen formát, ale i enkodér. x264 je v současnosti určitě nejpokročilejší enkodér, a tyto schopnosti nejsou dobré jenom k tomu, aby se dosáhlo nejnižší možné velikosti, ale i pro to, aby kvalita na konstantní velikosti rostla, to, že by H.264 nějak snižovala strop dosažitelné kvality myslím nehrozí, spíš i naopak... x264 je určitě pokročilejší než HC Encoder nebo jiné mpeg2 nástroje.
Jestli mi nevěříte, tak zkusím vysvětlit, proč by to tak mělo být: komprese probíhá tak, že se nejprve najde pohyb, aby se daly budoucí snímky predikovat z předchozích. V tomto kroku má h264 výhodu, protože dokáže používat menší plošky (4x4,4x8,8x4,8x8,8x16,16x8), takže dokáže predikovat přesněji. Také má vyvinutější intra predikci, která zase něco přihodí do mlýna. A výhodu tu také budou mát velmi sofistikované enkodéry - jako je x264. V dalším kroku vezmeme rozdíl mezi predikovaným framem a zdrojem - residual. Čím lépe jsme si v předchozím kroku vedli, tím méně dat bude tento rozdíl obsahovat. V třetím kroku pak tento rozdíl transformujeme (DCT/"HCT") a protože těch dat bude hodně, tak některé koeficienty umažeme (quantization), snažíce se přitom, aby efekt toho byl co nejméně znatelný. Zde vlastně dochází ke ztrátové kompresi. Čím pokročilejší byl náš formát, tím méně zde tedy musíme tlačit na pilu. To, kolik, a kterých koeficientů enkodér vypustí je pak ta nejhorší část, kde se toho dá hodně posrat :) Takže v tomto kroku je důležitý pokročilý enkodér. Následující krok (entropy coding, který operuje nad údaji predikujícími frame a těmi koeficienty transformovného residuálu, které nebyly vypuštěny) už je bezeztrátový, takže nás nezajímá (ale v h.264 je tato bezeztrátová komprese také účinnější).
A teď k té otázce, jestli může pokročilejší formát znamenat, že už se sníží maximální dosažitelná kvalita. V principu je to možné u špatného enkodéru, ovšem špatný enkodér staršího formátu taky bude mít špatné výsledky, takže... Když se podíváte na předchozí odstavec, tak vidíte, že v krocích provádějících predikci nemohou pokročilé techniky h.264 uškodit, protože jakákoliv chyba bdue opravena residuálem. Naopak starší techniky v mpeg2 nebudou tak úspěšné a residuálu bude víc. Čili mpeg2 bude muset víc vypouštět koeficienty, což přímo zasahuje kvalitu. Co se týče té kvantizace, tak mi není známo, že by formát h.264 v tomto ohledu zaváděl něco, co by ubližovalo kvalitě, a navíc dobrý enkodér se v tomto kroku může různým nebezúpečím vyhnout. Tzv. adaptive quantization je zdá se skoro nejdůležitější částí jakéhokoliv slušnějšího enkodéru...
Existuje jedna vyjímka z toho, co jsem řekl, a tou je loopfilter - ten je aplikován až po na celkově hotový snímek, takže v principu může umazat nějaké detaily, které v snímku byly (a už ho residual nemůže opravit). Jenže tento filtr je poměrně dobře vyvážen, jeho síla závisí na síle kvantizace (pokud má blok qp 15 a lepší, neprovede se už vůbec), takže moc neškodí, navíc dobrý enkodér si ho dokáže pohlídat tak, že kdyby někde škodil, sníží qp příslušného bloku, aby se loopfilter oslabil nebo vypnul. Moje zkušenost je taková, že to funguje dobře a škody skutečně nevznikají (oni ti týpci z H.264 a MPEGu nejsou úplně na kočku, heh).
TL;DR
1. x264 je nejlepší současný enkodér (a h.264 nej formát). Není reálné, že by způsobil problémy s kvalitou, které by mpeg2 nepostihly v prvé řadě, a navíc mnohem hůře.
2. Lepší komprese znamená, že máme zdrojů k upotřebení, takže naše video bude vypadat lépe.
3. Lepší enkodér opět přináší více zdrojů k upotřebení -> lépe vypadající video. Naopak špatný enkodér může škodit i když použije spoustu bitů (prostě prosto, že něco zmrví).
(4. Ona ta velikost skoro nikdy není neomezená, takže ten přístup "stačí zvednout bitrate" snadno selže. Příklad: max. bitrate u DVD je 9.8kbps při 720x576 nebo 720x480, a přesto to kolikrát dopadá špatně. Důležité ovšem také je, že náročné scény můžou potřebovat mnohonásobně vyšší tok než je průměr.)
Opravu velice moc děkuji za tak obšírnou odpověď. Hlavně za tu pasáž jak to funguje. Je to pěkně lidsky napsané. Přesvědčilo mne to přestat encódovat do mpeg2. Před 2-3 lety, kdy jsem tu svou úvahu dělal bylo v mém okolí pořád hodně lidí používajících DVD. Dneska už jsme zase někde jinde. Druhým důvodem byla právě ta moje úvaha.
Byl bych Ti také vděčný pokud bys mi poradil jak nejlépe překódovat video z DV kamery (video: dvsd 720x576 a 25 snímků za sekundu s bitrate nějakých 28,8 Mbit/s, audio: stereo pcm 16 bit a vzorkování 48 kHz v kontejneru avi type-2). Kodek je mi jasný (x264), ale jak ho v tomto případě nastavit. Na nějakém tom Mbit/s mi nezáleží, ale HD se z toho stejně nedá udělat. Existuje nějaká hranice pro tak veliký obraz, že se dá říci, že další zvyšování bitrate už nemá smysl?
Docela zajímavé by bylo zkusit bezztrátový profil h.264 :).
Ještě jsem si znovu prošel odpovědi a našel že už jsi o tom něco psal "--crf" parametr pro řízení bitrate. Je pěkně popsaný na této stránce: http://mewiki.project357.com/wiki/X264_Settings#crf. Zajímavé je, že je to jednoprůchodové.
Je tam také uvedeno, že pro bezztrátové video použít --qp 0 nebo --crf 0 s tím, že prý optimalizace na qp dává video se stejnou kvalitou, ale větší soubor.
prý optimalizace na qp dává video se stejnou kvalitou, ale větší soubor.
Pozor, tohle platí jenom pro ztrátovou kompresi. S tím, že --qp je šmejd, který se hodí pouze na debugování, takže to určitě nepoužívat (prostě kvantizuje všechny bloky stejnou měrou - vůbec nefunguje adaptive quantization a podobně, což je velmi neoptimální pro vzhled)
--crf 0 a --qp 0 je speciální, protože oboje znamená bezeztrátovou kompresi, čili že se přeskočí transformace, kvantizace i loopfilter (tedy při 8bitovém kódování; pokud kódujete do high 10 profile, tak bude crf 0 ještě ztrátové, ale to je detail)
Jinak bezeztrátová komprese v reálu užitečná není, protože bitrate bude několikanásobně vyšší (než u pomyslného nekomprimovaného videa) - většinou to vyjde hůř než (už komprimovaný) zdroj.
Co se týče nastavení, tak to je dost jednoduché, protože defaultní nastavení jsou slušná (pokud používáte x264 cli), a stačí používat presety: například --preset veryslow (ne ještě nejpomalejší, ale prakticky maximální kvalita ), psychovizuální optimalizace jsou také v defaultu nastavené rozumně, tedy --psyrdo 1.0:0.0 --aq-mode 1 --aq-strength 1.0. Co se týče crf, tak tam je to trošku složitější, protože zdrojová videa se liší typem nebo i případ od případu, a hlavně lidé mají různé nároky. Defaultní nastavení crf je zaměřené na malou velikost (23), tam už je snadné vidět artefakty a ztráty. Za takový střed se často považuje 18, ale zlepšení lze pozorovat minimálně až do crf 15 až 14 (což už často soubor docela nafukuje). Jinak se doporučuje si to vyzkoušet, a to tak, že si vyberete nějaký nízký crf a pak ho zvyšujete, dokud vám výsledek ještě vyhovuje. Eventuálně, když je člověk rozhazovačný, tak obráceně, a rozhodnout se, jak dlouho ještě to zvyšování bitrate má smysl nebo je únosné.
Zkusil jsem x264 --qp 0 -o out.mkv in.avi
a video je větší než originál 1,1 GiB > 2,7 GiB. Na konci byly informace "encoded 13475 frames, 6.11 fps, 43571.93 kb/s". Pokud se nemýlím, tak se u DV kamery udává 28800 kb/s.
Dívám se tady na ta nastavení x264 a chápu to dobře, že všechno je to jednoprůchodové kódování? Trochu mne to překvapilo. Myslel jsem si, že vyšší kvality se dosahuje právě pomocí dvouprůchodového kódování.
Zřejmě, abych nemusel u každého videa spouštět 3 věci: encódování videa, zvuku a muxování, tak zkusím Handbrake, vypadá jako GUI pro různé nástroje.
Osobně se snažím chytit logiku věci. Většinou do problematiky nejlépe proniknu, když vyjádřím svůj pohled a někdo ho zkoriguje.
Není to náhodou tak, že víceprůchodové kódování má smysl, když chci nastavit konkrétní velikost videa (ať už ve smyslu velikosti nebo bitrate)? První průchod by byl informační pro to, aby se vědělo, jak se v druhém průchodu kódovat. V případě, že mi na velikosti / bitrate nezáleží, by dva průchody neměly smysl. Je to tak? Moc mi do toho nehrají ty další průchody.
Na tuto svou úvahu jsem přišel, když jsem zkusil Handbrake: když zakliknu kódování na bitrate tak je volba dvouprůchodové kódování aktivní, když zakliknu kódování na "konstantní kvalitu" (což si myslím je to "--crf" z příkazové řádky) tak ta volba aktivní není.
Znovu si pročítám odkaz, který jsem tu poslal a začíná mi to dávat smysl. Jsou tři metody řízení:
qp - Constant Quantizer: Jak píše Mandarinka "...kvantizuje všechny bloky stejnou měrou - vůbec nefunguje adaptive quantization a podobně, což je velmi neoptimální pro vzhled..." a ještě uvádí "...se hodí pouze na debugování..." Velikost pro stejnou vizuální kvalitu je větší než u "--crf" a také není známá.Ono je to skutečně taková středověká metoda, konceptuálně špatná a vůbec, takže říct, že "velikost je větší než u crf" a "neoptimální pro vzhled" je dost diplomaticky řečeno. V podstatě je to mód, v kterém je enkodér zkriplený, praktické použití neexistuje (nepočítám lossless, páč to je irelevantní). Prostě zapomeňte, že to tam je :) Jinak bitrate může být i jednoprůchodová, ale kvalita nebude tak dobrá (je těžké docílit nějakou konzistentní kvalitu, když víte, jaký máte rozpočet, ale nevíte, co všechno z něj bude třeba zaplatit).
Tak bych se připojil k otázce, na některých trackerech jsem viděl HD ripy ve vysoký kvalitě, který byly nakódovaný třeba až 10 průchody... Má to cenu?Má to "cenu" v tom smyslu, že zaplatíte na elektřině 10x tolik ;) Jinak ne (u x264).
Díky za to vysvětlení těch víceprůchodů. Mrkni co píšou na webu mencoderu: "Většina kodeků, které podporují ABR enkódování, podporují pouze dvouprůchodové enkódování, zatímco ostatní jako x264, Xvid a libavcodec podporují víceprůchodové enkódování, které s každým průchodem trochu zlepší kvalitu, ačkoli toto zlepšení již není viditelné, nebo měřitelné po asi čtvrtém průchodu. V této sekci budeme považovat dvouprůchodové a víceprůchodové enkódování za rovnocenné."
Podle mého názoru vůbec ta pasáž z mencoderu je zvláštním způsobem zavádějící / nevhodně napsaná. Člověk získá představu, že CBR určitě ne a že čím více průchodů tím lépe. Kritická je tam tato věta: "V jednoduchých režiměch, jako je CBR, však enkodéry neznají nároky na datový tok budoucích scén a tak nemohou překročit požadovaný střední datový tok na dlouhou dobu. Pokročilejší režimy, jako je víceprůchodové enkódování, umí vzít v potaz statistiky z předchozích režimů, což odstraní výše zmíněný problém."
Nevzniklo to náhodou tak, že ta pasáž je napsaná pro MPEG 4 ASP a H.264 už má jiný přístup?
Počítačů které jsou ještě slabší a zároven je chce někdo používat na přehrávání videa snad zase tolik není.Myslíš, že je pomalejší než vcelku běžné starší Atomy? A tvrzení, že na malym notebooku na cestách si nechci pustit vydeo je přinejmenším přitažené za vlasy :).
Počítačů které jsou ještě slabší a zároven je chce někdo používat na přehrávání videa snad zase tolik není.Záleží na prostředí, kde se člověk pohybuje. Ale i doma mám jeden počítač - Celeron 2GHz, 256 MB RAM, Win2k - který používá moje matka k naprosté spokojenosti, a nevidí důvod ho měnit. A i to video se na něm přehrává. A takový stroj má někdy problém s H264 v PAL rozlišení. Ty testy náročnosti AVC/ASP, jak jsem psal výše, jsem dělal částečně i pro jednu školu, kde tou dobou byly stroje typu Celeron 2GHz a SDRAM paměti ještě běžné. Teď už jsou zlikvidované/rozebrané na díly, ale kdyby nebyl posledních pár let zřizovatel tak štědrý, sloužily by pořád.
Preci jen dekodery MPEG-4 AVC (H.264) jsou pri srovnatelnem rozliseni a bitrate o dost narocnejsi nez dekodery MPEG-4 ASPNo tak tady bych to okořenil nějakým tím
[citation needed]
... Imho náročnost videví v AVC je přecijen dána jejich obvyklým vyšším rozlišením a bitrate.
Nebo máš nějaké srovnání náročnosti při stejném rozlišení a bitrate? Případně ještě objektivnější by bylo stejné rozlišení, ale o něco nižší bitrate u AVC, protože imho dokáže s menším bitrate vyšší kvalitu oproti ASP.
Ještě je potřeba přihodit klíče, ať máme do budoucna aspoň nějakou úroveň zabezpečení ze zmíněného repositáře :Ta uroven bude opravdu nizkawget http://www.debian-multimedia.org/pool/main/d/debian-multimedia-keyring/debian-multimedia-keyring_2010.12.26_all.deb
zdravím vespolek, když už je tu debata o videu a audiu, tak toho využiju a zepatám se:
Máte tušesní, co může způsobova tuhle chybu při přehrávání většiny naprosté videí i audio (např. mp3)
Nemohu zjistit typ proudu.
Dělají mi to tyto přehrávače:
Bez problému jsou naopak
Mám Fedoru 16. Co s tím?
Abych nemusel z příkazové řádky ovládat tři programy (kódování videa, audia a muxování) tak hledám nějaké GUI k těmto CLI nástrojům. Porovnával jsem Handbrake a Avidemux a zdá se mi, že Handbrake se více drží toho, že používá terminologii kodeků, které používá.
Co používáte vy?
A ještě mám jednu otázku. Co považujete za nejperspektivnější z hlediska možnosti přehrávání do budoucna pro komprimaci domácího videa:
Tedy kombinace MKV: H.264 a MP3?
Jaký bitrate pro MP3? 192 kbit/s?
Tiskni
Sdílej: