Chcete vědět, co se odehrálo ve světě techniky za poslední měsíc? Nebo si popovídat o tom, co zrovna bastlíte? Pak doražte na listopadovou Virtuální Bastlírnu s mikrofonem a kamerou, nalijte si něco k pití a ponořte se s strahovskými bastlíři do diskuze u virtuálního piva o technice i všem možném okolo. Mezi nejvýznamnější novinky patří Průšovo oznámení Core One L, zavedení RFID na filamentech, tisk silikonu nebo nový slicer. Dozvíte se ale i
… více »Vývojáři OpenMW (Wikipedie) oznámili vydání verze 0.50.0 této svobodné implementace enginu pro hru The Elder Scrolls III: Morrowind. Přehled novinek i s náhledy obrazovek v oznámení o vydání.
Komunita kolem Linux Containers po roce vývoje představila (YouTube) neměnný operační systém IncusOS speciálně navržený pro běh Incusu, tj. komunitního forku nástroje pro správu kontejnerů LXD. IncusOS poskytuje atomické aktualizace prostřednictvím mechanismu A/B aktualizací s využitím samostatných oddílů a vynucuje zabezpečení bootování pomocí UEFI Secure Bootu a modulu TPM 2.0. Postaven je na Debianu 13.
Mozilla začne od ledna poskytovat komerční podporu Firefoxu pro firmy. Jedná se o podporu nad rámec stávající podpory, která je k dispozici pro všechny zdarma.
V Bolzanu probíhá konference SFSCON (South Tyrol Free Software Conference). Jean-Baptiste Kempf, zakladatel a prezident VideoLAN a klíčový vývojář VLC media playeru, byl na ní oceněn cenou European SFS Award 2025 udělovanou Free Software Foundation Europe (FSFE) a Linux User Group Bolzano‑Bozen (LUGBZ).
Open-source minimalistický trackball Ploopy Nano byl po modelech modelech Classic a Thumb Trackball také aktualizován. Nová verze Nano 2 používá optický senzor PAW3222 a k původně beztlačítkovému designu přidává jedno tlačítko, které ve výchozí konfiguraci firmwaru QMK přepíná režim posouvání koulí. Sestavený trackball nyní vyjde na 60 kanadských dolarů (bez dopravy a DPH).
Github publikoval Octoverse 2025 (YouTube), tj. každoroční přehled o stavu open source a veřejných softwarových projektů na GitHubu. Každou sekundu se připojil více než jeden nový vývojář. Nejpoužívanějším programovacím jazykem se stal TypeScript.
Kit je nový maskot webového prohlížeče Firefox.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.5. Přehled novinek s náhledy v oznámení na blogu.
Německo zvažuje, že zaplatí místním telekomunikačním operátorům včetně Deutsche Telekom, aby nahradili zařízení od čínské firmy Huawei. Náklady na výměnu by mohly přesáhnout dvě miliardy eur (bezmála 49 miliard Kč). Jeden scénář počítá s tím, že vláda na tento záměr použije prostředky určené na obranu či infrastrukturu.
Firma si za tento svůj počin žádá 177 Euro, což je cena vyšší než i několikanásobně rychlejšího Radeonu HD 7850 s 1 GB GDDR5.To jo... skoro 4500,- za kartu s čipem na 900 Mhz a paměmi na 1600 Mhz je opravdu moc. Ale proč je tu cena porovnávána s AMD? pro srovnání: SAPPHIRE HD 7850 - GPU: 860MHZ (AMD) MEM: 4800MHz ( 1GB DDR5 ) Cena : 4459,- GIGABYTE N650OC-1GI - GPU: 1100MHz (nVidia) MEM: 5000MHz ( 1GB DDR5 ) Cena: 2675,- (Zdroj Alsa.cz ) Není to trochu nefér srovnání? Skoro to vypadá jako by autor chtěl protěžovat karty AMD....
Fakt to jde srovnat?Jenže mě nejde o to který čip kterého z výrobců je lepší a výkonnější (a až v takových detailech), ale o to že i u karet s nVidia čipy najdu řádově kvalitnější kartu v poměru cena výkon, než je ta recenzovaná. Ono se dá v podtextu té odkazované věty číst "kašlete na to, radši si kupte tenhle Radeon", což mi příjde trochu nekorektní....
Nehledě na to, že některé projekty podporují jenom ATI…A to souvisí s kartami nVidia jak? A krom toho, jestli máš na mysli softwarové projekty, tak ať si je strčí co nejdál a nejhlouběji - až tam kde slunko nesvítí.
Jenže mě nejde o to který čip kterého z výrobců je lepší a výkonnější (a až v takových detailech), ale o to že i u karet s nVidia čipy najdu řádově kvalitnější kartu v poměru cena výkon, než je ta recenzovaná.Aha, ale co když jsou všechny nVidie prostě méně výkonné než ATI?
A to souvisí s kartami nVidia jak?Pravda, to tam bylo trochu offtopic.
A krom toho, jestli máš na mysli softwarové projekty, tak ať si je strčí co nejdál a nejhlouběji - až tam kde slunko nesvítí.A když žádný jiný projekt, který by uměl danou věc, prostě neexistuje?
Aha, ale co když jsou všechny nVidie prostě méně výkonné než ATI?Může bejt, o tom se tady fakt nechci hádat. Ale pokud jsem si dobře přečetl ten úryvek, tak autor nerecenzoval kartu založenou na AMD GPU, ale nVidida. Nabídl jsem konkrétní příklad, kde bych srovnal poměr cena/výkon. A ta karta od Gigabyte je rozhodně neporovnatelně výkonnější a levnější, než ta od Club 3D ne? Proto se ptám proč zrovna AMD.
A když žádný jiný projekt, který by uměl danou věc, prostě neexistuje?A kolik jich je a takových aby to bylo možné nějakým způsobem odstínit přes os (případně jeho komponenty)? Jediný případ, kdy to osobně považuji za ospravedlnitelné je, když dany SW. nějak manipuluje přímo s daným HW. (například poskytuje možnost jeho nastvení, měření, atpd...)
Proto se ptám proč zrovna AMD.Nevím, asi chtěl ukázat, že konkurence má mnohem rychlejší karty.
A kolik jich je a takových aby to bylo možné nějakým způsobem odstínit přes os (případně jeho komponenty)? Jediný případ, kdy to osobně považuji za ospravedlnitelné je, když dany SW. nějak manipuluje přímo s daným HW. (například poskytuje možnost jeho nastvení, měření, atpd...)Já nemůžu za to, že to vývojáři napsali v Brooku s ATI-specific ASM optimalizacemi…
Jenže mě nejde o to který čip kterého z výrobců je lepší a výkonnější (a až v takových detailech), ale o to že i u karet s nVidia čipy najdu řádově kvalitnější kartu v poměru cena výkon, než je ta recenzovaná. Ono se dá v podtextu té odkazované věty číst "kašlete na to, radši si kupte tenhle Radeon", což mi příjde trochu nekorektní....Proboha, četl jsi ten text vůbec? Tak ještě jednou:
Osobně mám takový zvyk: pokud některý výrobce dělá prasárny, kterými chce v podstatě „podvést“ neznalé zákazníky (i když si o to často svojí neznalostí koledují), pak od tohoto výrobce přestávám kupovat. Tak jako nevolím ČSSD ... , tak vím, že nikdy nekoupím žádnou grafickou kartu od Club 3D. Drzost tohohole výrobce totiž překročila všechny meze. Club 3D totiž uvedl ... Firma si za tento svůj počin žádá 177 Euro, což je cena vyšší než i několikanásobně rychlejšího Radeonu HD 7850 s 1 GB GDDR5. Fujtajksl.Autor tu rozhodně neporovnává AMD vs. nVidia, ale zcela konkrétně kritizuje uvedení karty s nevýkonným chipem osazeným nadměrným množstvím paměti za nesmyslnou cenu. Toto není o AMD vs. nVidia, jak se to snažíš interpretovat, ale o Club 3D.
Proboha, četl jsi ten text vůbec?Dost často nereaguji, když si něco přečtu. Opačně to neumím ;)
Autor tu rozhodně neporovnává AMD vs. nVidia, ale zcela konkrétně kritizuje uvedení karty s nevýkonným chipem osazeným nadměrným množstvím paměti za nesmyslnou cenu. Toto není o AMD vs. nVidia, jak se to snažíš interpretovat, ale o Club 3DMě to tak prostě vyznívá, vzhledem k tomu, že vím, že existují mnohem kvalitnější a zároveň levnější gr.karty na bázi nVidia čipu. Navíc, jestli jsi četl můj příspěvek tak jsem se jen prostě ptal proč je to tedy srovnáváno s cenou Radeonu, když když tyhle čipy dělá jiný výrobce. Když nechápu, tak se zeptám. Nebo je na tom něco špatného?
..... Prostě základní PC-compatible look and feel má pro "průmyslové využití" nezpochybnitelné výhody. .....Což je škoda, protože většina periférií je na PC totálně neefektivní. Už jenom ten blbej standardizovanej RS232 má furt FIFO jako z roku razdva (~16550A). Přitom jsem viděl kartu přes 10 let (no možná už 20) starou a s označením vyšším (tuším, že se dalo na uartu vyšplhat až do 1kB FIFO a automatickým handshakem, pak už se to IMHO rozmělnilo kvůli usb apod.). A samozřejmě co je v kompu z roku 2006? Maximálně 16550A s možností tak ~500kbps
.
Jinak souhlasím, ARM SoCy by potřebovaly standardizaci jak prase drbání.
Pokud se týče latencí, tak ty taky postupně spíš rostou: vemte si, že v dávných dobách měl procesor ISA jako svou nativní sběrnici. Dneska jde transakce do ISA sběrnice skrz FSB, north bridge, hublink/DMI/PCI-e, south bridge, typicky PCI, PCI/ISA bridge... a pak zase celou cestu zpátky. Je fakt že propoj mezi S.B. a N.B. už není pomalý hublink jako u posledních PIII (i815) a prvních P4 (i845), takže od té doby se absolutní délka latencí asi už neprodlužuje a především se trochu "umravnila" co do determinismu. Přesto: kolik asi čekacích stavů CPU jádra způsobi instrukce inb/outb na nějakou ISA periferii?
Dobrá finta jsou taky různá zapojení GPIO v embedded počítačích. Lepší případ je, že to SuperIO šváb na LPC (=ISA) vyexportuje jako samostatný I/O port v ISA address space. Už jsem ale taky viděl zapojení, kde venkovní GPIO bylo obsluhováno nějakým expandérem na I2C, I2C master byl implementován GPIO piny SuperIO švába, ale nejednalo se o hardwarový I2C master, nýbrž o softwarovou bit-banging implementaci, která navíc pro každý "bit bang" musela sahat do SuperIO švába skrz jeho "configuration access port" = multiplex skrz dva porty v IO prostoru (protože zrovna tenhle šváb měl GPIO přístupné v řídícím registru). Libovka.
Pokud se týče měřících a I/O karet, není všechno nutně starý šunt. Tuším se dělají i měřící karty na PCIe (resp. PXI) - viz NI. Ale většina low-endových I/O karet je pořád na PCI, dělají se i historické modely na ISA (protože to zákazníci pořád chtějí). Dodnes se občas objeví někdo, kdo potřebuje zachovat v provozu starožitný software který cosi reguluje, a hledá k němu kompatibilní hardware. Futuretro - člověk se nenudí. A nejlepší je, když ta starožitnost napsaná v DOSu má rychlejší odezvu regulační smyčky, než by měl systém postavený z "dnešní moderní" HW+SW skládačky na bázi PC nebo PLC. Staré věci v DOSu na PCčku mají blíž k dnešním jednoúčelovým řešením na bázi MCU+FW.
Spousta aplikací ale rychlou odezvu nepotřebuje, vstupy bere "jednou za uherák" (strojového času), výkon CPU potřebuje spíš na vizualizaci a "základní životní funkce operačního systému", případně se CPU většinu času fláká. A starožitné sběrnice z rodiny RS232/422/485 mají kromě jiných výhod možnost provozu na větší vzdálenosti, docela širokou kompatibilitu, spojovat se to dá šroubovacími svorkami... třeba oproti Ethernetu jsou "jednoduché jako koloběžka". Fakt je, že pamětníci pomalu odcházejí do důchodu a mladší generace lidí "od fochu", načichlá ethernetem a TCP/IP, už tyhle retro věci moc nechápe / neocení / do hloubky jim nerozumí.
Mimochodem, pokud se týče RSxyz UARTů, hodně dobrý je už dlouhá léta OX16C950 od Oxford Semiconductors, resp. před časem je koupilo PLX. OX16C950 má FIFO 128B TX a 128B RX, umí hardwarově řídit RS485 half-duplex, je prověřený a spolehlivý. Dlouhá léta se prodávají OX16PCI95x = 2x/4x/8x 16C950 s PCI rozhraním = UART 16C950 dostupný v hostitelském PC na bázové adrese někde vysoko nad ISA prostorem, která se dynamicky ustavuje při inicializaci PCI stromu (= při startu systému). OX16PCI950 umí pochopitelně používat PCI level-triggered interrupty (= sdílení bez problému). OX16PCI16C95x resp. OXuPCI95x ještě neumí DMA. DMA umí až OXPCIe95x (PCI-Express) - umí taky MSI. Použití DMA a MSI není povinné, nadále to jde používat jako tupé UARTy, pokud už na ty porty potřebujete šahat přímo na hardware...
kde se někdo dožaduje HW akcelerace OpenGLProblém je, že tohleto obvykle zabije binární GPU blob
.
Když je to do Polska skutečně kousíček a kvalita je lepší, tak proč ne. A o obcházení systému to tak moc není, spíš se těším na ten Kalouskův ksicht, až bude okecávat čísla na konci roku :) Nejlepší ministr...
Ve třetí větě o Hondu je jsou přehozené písmenka v "skovst: dvoujdárový".
V první větě druhého odstavce o Eye-Fi je "j" místo "m" v "minijálně", a na konci druhé jsou přehozené písmenka v "por".
.
Takže jo, věřím, že to na leccos může stačit, ale na leccos taky ne. Zatím to řeším outsourcováním žravých výpočtů na jiné počítače, kam mám přístup, ale pošilhávám po něčem lepším.
Komplikují mi to moje požadavky, že to musí být notebook pod 13", měl by vydržet alespoň 6 hodin, měl by mít Intelí grafiku a nechci do toho vrazit přes 10 tisíc. Asi zkusím nějaký bazarový ThinkPad, cokoli je lepší než Atom N270 (výkonově pod úrovní P3 nebo Celeronu na 1GHz)
Pokud vám vadí přítomnost touchpadu jako taková, je situace samozřejmě jiná.
Nechci vám ho cpát, jen jsem vycházel z dojmu, že vám vadí nepřítomnost poštěváku. Jinak je to váš boj... Takže je, řekl bych, asi zbytečné pokračovat v diskusi.
Asi jste měl špatný kus, mě se nic neviklá a prachem se to zanáší úplně stejně jako kterýkoli jiný, se kterým jsem dělal (viz příloha).
Ošmatlával jsem víc laptopů a bylo to u všech stejné. Prach lezl do škvíry mezi touchpadem a šasi, ani odtamtud nešel pořádně dostat, oproti tomu u klasických touchpadů tam žádná taková škvíra není, leda pouze u tlačítek. Kamarád má stejný touchpad na jiném modelu thinkpadu, do té škvíry se mu dostalo nějaké svinstvo a od té doby mu v touchpadu křupe, když si o něj opře dlaň — to se samozřejmě může stát i u tlačítka, ale to je menší a jde se bez něj obejít.
Pokud má můj počítač Escape a funkční klávesy tužší, je to asi pod moji rozlišovací schopnost, nic takového nepozoruju. Nemohl to být vadný kus, stejně jako ten touchpad?
Měl jsem možnost to pozorovat na více kusech a potvrdilo mi to několik dalších lidí — považuji to tudíž za záměr výrobce.
Začínám si připadat jako obchodník s Thinkpadama.Nechci vám ho cpát, jen jsem vycházel z dojmu, že vám vadí nepřítomnost poštěváku. Jinak je to váš boj... Takže je, řekl bych, asi zbytečné pokračovat v diskusi.
Jak jsem psal, já mám X200T, jsem s ním spokojený, ale "inovace" v novějších generacích se mi nelíbí do té míry, že mě odrazují od případného přechodu na novější model — budu ho odkládat, dokud to půjde, a dost možná budu zvažovat i jiné výrobce (byť nevím které, protože lesklé displeje 16:9 se šíří jako mor a nejspíš se k tomu přidá Secure Boot a další odpad).
radeon z gitu.
To bych se na to podíval aby to nešlo 
a navíc.
P.S. hmm cdr a diit nějak nejedou :-/. Doufám, že to je jen chvilková chyba.
Tiskni
Sdílej: