V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Trocha divné je mi to, že Intel na svojich stránkach uvádza pre I5: počet jadier "4", počet threadov "4" ale HyperThreading "no". Vie to niekto vysvetliť? Ja som myslel, že ak nemám HyperThreading, tak to znamená, že len jeden thread sa vykonáva naraz.
HyperThreading znamená, že jedno jádro CPU je schopno vykonávát více vláken najednou. Pokud procesor HyperThreading nepodporuje, umí každé jádro vykonávat pouze jedno vlákno, takže 4 jádra mohou najedno vykonávat pouze 4 vlákna.
Nadále se tak můžeme těšit na notebooky s výdrží přes 10 hodin.
Přesně tak, nadále se můžeme jenom těšit
Toto se bude využívat k tomu, kdy například potřebujete co nejrychleji otevřít nějaké náročné soubory (třeba nějaký import v Adobe Lightroom apod.)
Turbo Boost pokud vím přetaktuje pouze jedno jádro a je tedy vhodný pro singl thread aplikace. Lightroom docela spolehlivě umí využít všechna jádra, tam si myslím, že TurboBoost nepomůže.
Tiskni
Sdílej: