Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
osobne to vidim tak ze thinkpad x220/t420/w520 + dokyna je rozhodne lepsi volba nez desktop tower
Jednak se žádný z těchto modelů už neprodává, jednak bych za jejich cenu (s docking station tím spíš) pořídil výrazně výkonnější počítač (i s tou UPS) a ještě by mi zbylo na hodně velký monitor.
Notebook má dneska smysl v podstatě jen jako (grafický) terminál. Na skutečnou práci je potřeba se tímto terminálem někam připojit.Dělal jsem weby a různý software, kreslil desky, spravuju servery (kde bych se samozřejmě připojoval po SSH i z desktopu), a ladím hardware připojovaný po sériáku, USB nebo ethernetu. I deku, které jsem věnoval poslední dobu dost času, bych spouštěl na výpočetním serveru i kdybych měl desktop, a klientská část (sniffer) je zase USB…
Co myslíš tou skutečnou prací?Dobře, tak jsem tam možná nemusel to adjektivum dávat, ostatně v diskusi i v mém komentáři šlo spíš o to, že u notebooku se velice rychle narazí na výkonový strop (za exponenciálního nárůstu ceny), přičemž ve ekvivalent světě desktopového hw je někde na mid end za cenu možná 1/10. A to ještě se všemi nevýhodami notebooku, které se cenou odstranit nedají (rozšiřitelnost). Pokud se bavíme o notebooku za rozumnou cenu, tak jsme v ekvivalentu desktopu těžce v low endu. Pochopitelně, pokud to někomu stačí, tak nic proti. Pokud to někomu nestačí, tak je pro něj notebook jen jako terminál. Ostatně je to vidět i tady v diskusi, kde kdo si k notebooku připojuje velký monitor. Jaký je potom přínos takového zařízení? Vlastně se jen kombinují nevýhody desktopu (stacionární stroj) s nevýhodami notebooku (velmi malý výkon). Vím o čem mluvím, mám T530, což není úplně nejhorší stroj, v práci v je v dokyně (takže s mobilního přístroje je stacionární) a jinak ho vytahuju jen na pivku, když kámošům ukazuju fotky a zrovna s sebou nemám ipad (s mnohem lepším displayem). Já jsem úchyl na data, pokud mám v ostré produkci 2TB+ databáze, tak si to musím někde nacvičit. Pokud mám 8TB+ na desktopovém pomalém HW, a jede to, tak na produkci už to bude pohodička (protože na většinu problému, které mohou nastat, už jsem dřív narazil na pomalé přetížené plečce). Stejně tak dělám zpracování dat (což souvisí s předchozím problémem efektivního uložení dat), takže se hodí mít víc cores (a klidně po síti) na hraní. AMD workhorse postavím za cca 10 tis. (fx+mb+ram) a mám na síti dalších 8 cores. Někdo tady podotkl, že intel je 2x výkonnější (ale za 2x větší cenu a polovinou cores) a pro mě má větší smysl si ty amd pracanty pořídit třeba rovnou 2, protože potom budu mít na síti 4x tolik cpu (proti intelu), s čímž přicházejí další problémy v řízení (některé deadlocky mají pravděpodobnost vzniku exponenciální s počet threadů, takže čím víc byť pomalých cpu, tím pro tento typ problému lépe, aspoň se dřív odhalí). A já hrozně nerad hážu své problémy na někoho jiného, takže si někdo třeba myslí, že mu stačí tablet z výkonem 1GFLOPS (nebo kolik), ale to, že se někde v datacentru potí procesor 160GFLOPS už je pro něj jaksi neviditelné. Prostě někde se ta data zpracovat musí a někde se to musí vyzkoušet apod. Tak asi tolik jsem myslel tou skutečnou prací.
Jaký je potom přínos takového zařízení?Můžu to během deseti sekund zabalit do batohu a rozbalit někde jinde a nemusím řešit synchronizaci dat (což jde rsyncem) a stavu aplikací (což typicky nejde).
a rozbalit někde jinde a nemusím řešit synchronizaci datTakže když ti během toho sbalení do batohu ten ntb spadne na zem a v hdd upadnou hlavičky, tak máš data v prdeli. Já teda při práci (až už na desktopu, ntb, nebo serveru) dělám git commit / push, už jen pro případ výpadku (zásek os / výpadek proudu proudu / výpadek konektivity / atp.), abych mohlo volně pokračovat dál na jiném místě nebo stroji). Jinými slovy synchronizace dat by měla probíhat i z jiných důvodů, než je mobilita.
a stavu aplikací (což typicky nejde)No, tak potom tmux na nějakém serveru (tak to řeším já) a mít tam trvale otevřené to co potřebuji.
Takže když ti během toho sbalení do batohu ten ntb spadne na zem a v hdd upadnou hlavičky, tak máš data v prdeli. Já teda při práci (až už na desktopu, ntb, nebo serveru) dělám git commit / push, už jen pro případ výpadku (zásek os / výpadek proudu proudu / výpadek konektivity / atp.), abych mohlo volně pokračovat dál na jiném místě nebo stroji).Ach jo. Ten stav znamená otevřené soubory a pozice v nich, otevřené taby v prohlížeči, rozmístění oken po ploše, rozladěné programy ve Firebugu či gdb atd.
No, tak potom tmux na nějakém serveru (tak to řeším já) a mít tam trvale otevřené to co potřebuji.Používám i dost grafických aplikací, navíc někdy by to znamenalo posílat na server a zpátky velká data. A nenašel jsem emulátor terminálu který by si rozuměl se screenem/tmuxem (typicky nefunguje scrollování).
Tiskni
Sdílej: